MK

Markéta Kliková

(roz. Cmíralová). Absolvovala translatologii pro německý jazyk a skandinavistiku se zaměřením na dánštinu. Z obou jazyků překládá a tlumočí. Více info na: https://www.seversky.cz/marketa/.

Dánská prozaička Anne Cathrine Bomannová čerpá literární témata ze své psychologické praxe. Tentokrát se na pozadí příběhu čtyř postav ptá, zda je truchlení nemoc, kterou má lidstvo začít léčit, a proč dnes stále častěji potlačujeme autentické pocity.

Debutový román dánské písničkářky se stal okamžitě bestsellerem. Sága jedné neobvyklé rodiny, v níž se snoubí severská a ruská kultura, ke čtenáři mluví originální směsicí lyrických opisů, novotvarů a vulgarismů. Magickorealistické vyprávění přináší svérázné postavy i poznání, že lidská touha po lásce a sebeuplatnění se v čase nemění.

Prestižní Cenu Severské rady za literaturu si poprvé v historii odnáší grónská autorka. Niviaq Korneliussen na sebe upoutává pozornost již několik let nejen příslušností k tomuto odlehlému ostrovu, ale především nonkonformním psaním. Ve svých textech se věnuje tématu hledání identity, a to včetně té sexuální. V oceněném díle jsou ústředním tématem sebevraždy.

První dva díly trilogie Vikingové přinášejí dobrodružství z dob, kdy se lidé chovali jako dravá smečka. Ocení je všichni milovníci napínavých příběhů. Škoda jen, že nakladatelství nevěnovalo větší péči překladu a redakci.

Na český knižní trh se po několikaleté přestávce vrací královna dánské krimi Sara Blædel spolu se svou vyšetřovatelkou Louise Rickovou. Ta se pouští do zdánlivě jasného případu, jehož spletité kořeny sahají do neveselé části dánské historie. Autorka však čtenáře zbytečně nepoučuje, soustřeďuje se na děj a nabízí čtivou detektivní jednohubku.

Dva roky po českém vydání Susanina efektu Petera Høega přichází v překladu i – podle autorových vlastních slov – jeho dosud nejautobiografičtější kniha, v níž se stejnojmenný vypravěč Peter vyrovnává s (ne)možností zvrátit osud a vyslovuje přání naučit se navazovat skutečná, hluboká setkání a usilovat o pochopení mezi lidmi.

Hodné děti na Štědrý večer dostanou dárky, jenže co se stane s těmi neposlušnými? Přijde si pro ně Grýla, trollice se třemi hlavami, patnácti ocasy s patnácti pytli, a v každém z nich unese po patnácti nezbedech? Jaké nebezpečí hrozí při setkání s Krampusy? Dánským dětem, které zapomenou nechat za dveřmi rýžovou kaši s máslem, se vánoční skřítek pomstí tak, že na to do smrti nezapomenou, pokud ovšem vůbec setkání se skřítkem přežijí.

„Vyrůstala jsem v přesvědčení, že všechno musí být nalinkované jako podle pravítka, probíhat hladce, stabilně a předvídatelně. Během našeho extrémně primitivního způsobu života jsem pochopila, že výkyvy jsou přirozené, ať už co se týče počasí, nebo zdaru či neúspěchu,“ vysvětluje své životní krédo dánská spisovatelka a blogerka Andrea Hejlskov.

Skvělý dánský diskutér Kaspar Colling Nielsen zabalil své úvahy o blízké budoucnosti a ohrožení evropských demokratických hodnot do románového formátu. Vize rozvoje technologií snoubící se s naprostým morálním úpadkem lidstva by jistě obstály i v úvahovém žánru, jejich vetknutí do prozaického díla však působí šroubovaně.

„Moje srdce bije pro malá společenství, přeji si, aby zase ožila,“ říká v rozhovoru dánská autorka Ida Jessenová, jejíž netradiční historický román z počátku dvacátého století ukazuje, jak těžký život měly na maloměstě první průkopnice emancipace.

„Je fascinující, že události, ke kterým došlo na opuštěném ostrově před 120 lety, jsou dodnes vystopovatelné a lze k nim dohledávat nové informace,“ říká v rozhovoru švédská autorka a badatelka Bea Uusma, která zcela propadla touze objasnit ztroskotání neúspěšné expedice na severní pól na konci 19. století.

Každá země má své sny, v případě Dánů k nim jistě patří hory, po nichž by mohli jezdit na lyžích. Fiktivní třítisícovku postavil doprostřed hlavního města ve své prvotině kontroverzní dánský autor Kaspar Colling Nielsen a rozehrává okolo ní vyprávění o lidských slabostech, vadných charakterech a problémech současné nejen skandinávské společnosti. Stejně jako v případě jiných titulů tohoto autora jde o náročné čtení pro otrlé.

Výpravná kniha o historii života Inuitů na přelomu 19. a 20. století představuje neobyčejný etnografický počin, který především díky bohatému obrazovému materiálu dokumentuje rituály, hry, slavnosti i vztahy v této svébytné společnosti. Kulturní vývoj popisovaný v knize je již v mnohém minulostí, o to je tato připomínka cennější.

Zajímavá a v českém prostředí průlomová publikace ukazuje Hanse Christiana Andersena v jiném světle, než v jakém nás provází od dětských let. Dozvíme se, proč vlastně Andersenovy texty působí neklidně, proč se dočkaly tolika přepracování a proč se pro ně hodí spíš označení příběh než pohádka.

Díky nakladatelství Meander a zapálenému obdivovateli grónské kultury Zdeňku Lyčkovi se nyní můžeme dozvědět, jak si Inuité od pradávna představovali dobré i zlé nadpřirozené bytosti, které zasahovaly do jejich každodenního života.

Od snad nejčtenějšího současného dánského spisovatele Petera Høega, jehož kniha Cit slečny Smilly pro sníh učarovala i Hillary Clintonové a jehož jiné tituly kritika naprosto strhala, přichází v češtině nový román Susanin efekt. Tentokrát se Høeg čtenáři opět ukazuje jako velký autor, schopný stvořit neobyčejně mnohovrstevnatý příběh, jemuž nechybí napětí, humor ani filozofické zamyšlení nad stavem dnešního světa.

Knud Rasmussen, jehož socha v nadživotní velikosti krášlí kodaňské pobřeží u prominentní čtvrti Charlottenlund, představuje dodnes ikonu dánského cestovatelství. Rasmussenův přínos pro povědomí o grónské kultuře nemá ve světě obdoby, ačkoli od jeho polárních cest uplynulo už přes sto let.

„Severské země nejsou utopie. Dokáží vytvářet dobré rámcové podmínky pro kvalitní život, ale nejsou bezchybné,“ říká v rozhovoru dánský autor Meik Wiking, který se proslavil svými knihami na téma spokojeného životního stylu s mystickým názvem „hygge“.

I obyčejné životy přinášejí velká dramata. Ovdovělá učitelka na dánském maloměstě se rozhodne znovu žít – podle sebe a bez ohledu na to, co si o tom myslí jiní. Román dánské autorky ukazuje, kolik odvahy v sobě musely mít emancipované ženy první poloviny dvacátého století. Bez nich by dnešní ženy nebyly tam, kde jsou.

Příběhy dánského autorského dua píšícího pod pseudonymem Anna Ekbergová představují v široké nabídce severské literatury specifické femi-krimi romány, kombinující detektivní zápletku, thriller a složité milostné vztahy. Příběh rozpadajícího se manželství, které končí vyhrocenou nenávistí, ukazuje, kam až je nešťastný člověk schopen zajít.

Nejnovější překlad známé dánské autorky nás opět přivádí do světa malých žen a jejich strastiplných osudů. Tentokrát se Helle Helle ještě více inspiruje vlastním životem a dává čtenáři nahlédnout do nitra začínající spisovatelky.

Jak se zachová Andělík v Pekle? První díl fantasy ságy dánského autora zaujme proměnou nudného tichého kluka v bojovníka a hrdinu. Vše se navíc odehrává v kulisách zvláštního universa, kde servírují baziliščí vejce naměkko a krvopivo.

Fenomén dánské literatury, spisovatel Jan Sonnergaard (1963–2016), vychází díky editorce Heleně Březinové, studentům dánštiny FF UK a v neposlední řadě nakladatelství Pistorius & Olšanská konečně také v češtině. Tento průkopník nepoetického jazyka a revolučního stylu psaní proslul především svou ranou povídkovou tvorbou, kterou se kriticky opřel do života tehdejší mladé dánské generace 90. let a ze které také čerpá český výběr.

„Do Dánska jsem dorazil v zimě, která je tam dost chladná, dlouhá a tmavá, a já velmi postrádal jižanské slunce, vůni opalovacího krému a moře,“ vzpomíná na svůj příchod do nové země dánsko-bosenský spisovatel Alen Mešković.  

Z pojmu dánské štěstí se v posledních letech stal vývozní artikl. Mírně krkolomný a těžko přeložitelný výraz hygge, který se v dánštině objevuje v mnoha slovních druzích, znamená mít se příjemně a pohodově. Jenže samo hygge k obecnému tvrzení o spokojenosti národa nestačí. Štěstí je dnes měřitelnou veličinou opírající se o řadu kritérií, z nichž vycházejí i analýzy OSN, podle kterých Dánsko boří žebříčky statistik o občanské spokojenosti už od 70. let.

Troufalý název, ještě provokativnější obálka, a odzbrojující ukázka na zadní straně jednoznačně prozrazují politickou nekorektnost a celkovou neotřelost mezinárodně úspěšného dánského románu. Nenaplněný bildungsroman o synovi fiktivní veleúspěšné zpěvačky navíc zaujme svěžím jazykovým ztvárněním.

Kvůli podvodu přijde Asger o teplé místo v reklamní agentuře a stává se asistentem hendikepovaného Waldemara, s nímž se vydává na bláznivou cestu přes celou Evropu do Maroka. Za situačním humorem dánské literární road movie se skrývá drsná kritika: román nutí k zamyšlení nad prioritami společnosti orientované na úspěch, efektivitu a virtuální komunikaci.

Dánský spisovatel Bjørn Rasmussen do svých částečně autobiografických děl promítá vlastní prožitky, nemoc a vyrovnávání se s homosexualitou. Jeho uměleckým vzorem je David Lynch, se kterým ho pojí především dekadentní jazykové ztvárnění textů, z nichž je cítit děs, hrůza a šílenství.

Moderní dánská science-fiction se snaží být společenskou kritikou křehké stability a závislosti na politicích a bankovnictví. Román Dánská občanská válka 2018–2024, který poukazuje na příčiny a následky současné ekonomické krize, rozdělil čtenáře na dva tábory. Na ty, kteří román považují za geniální, a na ty, kteří jej vnímají jako nevydařený literární pokus.

Bohatě rozvitý historický román, zasazený do Grónska druhé poloviny 18. století, líčí drsné podmínky násilné kolonizace a christianizace tohoto ostrova. Za knihu obdržel autor rok po vydání prestižní Cenu Severské rady za literaturu.

Netradiční kriminální příběh, v němž se nakonec řeší a odkrývá mnoho důležitějších a zajímavějších skutečností, než je obyčejná vražda.

Dánské literární vody rozvířil kontroverzní román od Mortena Braska, na němž velká část kritiků chválí brilantní psychologický vhled do ztrápeného nitra mladého muže, jiní kritizují přehnanou tragičnost příběhu, který přivede mnohé čtenáře k slzám. Údajně částečně autobiografické vyprávění rodinné tragédie má silnou stránku v úsporném líčení, rozhodně však není doporučeníhodným čtením pro budoucí či čerstvé rodiče.

Kdy se z člověka skutečně stává Dán? Když přestane křtít děti arabskými jmény? Hassan Preisler se ve své próze vypořádá se svou dánsko-pakistánskou identitou. Přes dánské herecké vzdělání a zcestovalost je v něm stále něco, čím do homogenní dánské společnosti nezapadá. Tím je snědá barva pleti.

Dánská prozaička Sara Blædel vstoupila na český trh krimirománem Říkej mi princezno (Kald mig prinsesse, 2005) ze zatím sedmidílné kriminální řady o vyšetřovatelce Louise Rickové a novinářce Camille Lindové.

Dánská autorka Sara Blaedel vstoupila na českou literární scén románem Říkej mi princezno. V tomto románě z kriminální řady o komisařce Louise Rickové a novinářce Camille Lindové řeší autorka zrádnost známostí přes internet. Rozhovor se sympatickou autorkou se odehrál na podzim roku 2012 na kodaňském knižním veletrhu.

Ačkoli není v tomto dánském románu nouze o pohádkové motivy je od začátku zřejmé, že Jonas T. Bengtsson nepíše naivní nasládlý příběh. Silný depresivní příběh, ve kterém se nakonec dočkáme aspoň trochu optimistického vyústění, se v Dánsku obdržel velice pozitivní kritiky a čtenáři jej dokonce nominovali na významnou cenu médií DR Romanprisen.

Dánský novinář ve své románové prvotině Sedmé dítě otevírá rafinovaně propojené vztahy politiků a novinářů a tajemství prominentních osobností. Erik Valeur ve své fikci propojil neuskutečněný novinářský projekt se zážitky z dětství v dětském domově a napsal sociálně-politickou kritiku s rysy krimi.

Kniha Kámen mudrců dánského autora Johannese Ankera Larsena osloví všechny čtenáře hledající ezoterické, nábožensky či mysticky laděné knihy. Dva hlavní hrdinové se vydávají na celoživotní pouť za otevřenem, aby se stejně jako děti uměli znovu divit, nadchnout, mít důvěru a žít pro okamžik, protože „život na zemi se má žít“.

Na výsluní oblíbených severských krimirománů přeložených do češtiny se v současnosti ohřívá i úspěšný švédský spisovatel, novinář a scenárista Håkan Östlundh (* 1962), jeden z deseti nejčtenějších švédských autorů detektivek. Pražské nakladatelství Baronet připravilo první díl jeho série o kriminalistovi Fredriku Bromanovi Zápach odlivu (2004, do češtiny přeložila Tereza Dudková 2012) a chystá vydání i druhého románu Potápěč.

Na podzim minulého roku vyšel sourozeneckému duu Liselotte a Søren Hammerovým v Dánsku již čtvrtý román z kriminální série o Konradovi Simonsenovi. Přes veškerou slávu, které dvojice dosáhla extrémně rychle, působí autoři velice uvolněně a přátelsky. U sklenice vody ve stísněném zákulisí za jedním z hlavních pódií na kodaňském knižním veletrhu BogForum 2012 se rozpovídali o své tvorbě a životě, který se jim takřka ze dne na den obrátil naruby.

Dánská autorka se vymyká klasickému žánru současné krimi. Obratně spojuje detektivní motiv, psychologický román a odborné poučení o spojitosti ptáků s dinosaury. Neotřelé prostředí fakulty biologie na kodaňské univerzitě a úzce specifické téma původu ptáků zaujmou i čtenáře, které současná krimi nezajímá, nebo ji dokonce odsuzují.