Richard Klíčník

Hlavním hrdinou desátého pokračování série o pohádkových bytostech, které před Nepřítelem unikly do lidského světa, je princ-žabák, jemuž se dostane výsady vytáhnout z kamene Excalibur. Scenárista Willingham díky svým variacím slavných mytických motivů působí trochu jako středověký bard.

Komiksová verze legendárního animovaného seriálu může v českém prostředí fungovat především jako propojení mezi komiksy pro nejmenší a těmi, které už čtou dospělejší čtenáři. K odhalení padouchů převlečených za strašidla přispějí i Batman či Wonder Woman.

Věhlasný scenárista Scott Snyder se ve své nové sérii pokouší znovu od začátku převyprávět Batmanův příběh. Nezříká se přitom zavedených klišé, snaží se najít mezeru v tom, co už bylo řečeno. Do ní pak vsune inovativní a místy i provokativní nápady.

Svazek sedmi sešitů na pokračování sleduje vznik a vývoj nejslavnějšího a nejnebezpečnějšího Spider-Manova protivníka, amébního Venoma. Zároveň zachraňuje přerušené vydávání časopisecké série Ultimate Spider-Man.

Z původně nezávazného sledu brakových historek o gangsterech válčících s armádou zombíků se postupně začíná klubat ucelenější příběh. S přepjatě bizarními postavami a rekvizitami a v kulisách stále roztomile pokleslých.

Čtvrté pokračování noirové série z indiánské rezervace se zaměřuje na náčelníka kmene. A zároveň majitele nově otevřeného kasina, který rezervaci vládne krvavou rukou. Ušlechtilost, kterou máme díky romantickým mayovkám s indiány spojenou, bychom zde hledali marně.

Nejstarší komiksová superhrdinka se v českém překladu objevuje poprvé. Respektovaný scenárista Brian Azzarello se v restartu série v roce 2012 rozhodl více než superhrdinskou složku akcentovat hrdinčin původ a rozehrává příběh antických bohů zasazený do aktuální současnosti.

Nemrtví piráti z lodi Bludný Holanďan jednoho dne při svém drancování objeví nemluvně. Ujmou se ho a od té doby brázdí moře společně. Avšak namísto naděje, která by se na palubě s živým dítětem měla objevit, přináší komiksový příběh stále zoufalejší existenciální otázky.

V Kanadě narozená dcera srbských rodičů se snaží nejen rekonstruovat pohnutou rodinnou historii od druhé světové války, ale také osvětlit, co předcházelo krvavému balkánskému konfliktu v 90. letech. Kompozičně patří Otčina k nejzajímavějším komiksům, které u nás vyšly, přestože sledování dějové linky je místy obtížné.

Desátým závěrečným dílem se Transmetropolitan zařadil mezi velké komiksové série přelomu tisíciletí, které se podařilo vydat kompletní. A je cenné sledovat, jak se zprvu nezávazný bizarní humor mění v polemiku o nedokonalosti západní demokracie.

Skalpy se vzpírají zařazení do škatulek, nejvíce se blíží žánru noirové detektivky. Avšak z prostředí dosti zubožené indiánské rezervace. Hlavní hrdina, Dashiell Zlý kůň, je ztracenec nejasných motivů, který se po letech vrací domů. Je těžké zjistit, proč se vrátil, ale brzy kvůli tomu poteče spousta krve.

Po dvou dosti rozpačitých pokusech se konečně podařilo sérii Před Strážci oprávnit svůj vznik. Respektovaný scenárista Straczynski, najatý pro třetí knihu série, dokázal věrně napodobit styl originálu Alana Moorea. Čtenář se při čtení jeho příběhů přinejmenším nestydí za zneuctění předlohy.

Lucifer je rozhodně velkolepá řada, jejíž vyvrcholení leží ještě daleko v budoucnosti, ale u níž není potřeba pochybovat, zda stojí za přečtení – a to ani v okamžiku, kdy se objeví podobně slabší místo, jako je tomu v Domech ticha. Jedná se o běh na dlouhou trať a Mike Carey nepíše nic zcela zbytečně.

Jak asi vypadalo Batmanovo prohnilé město Gotham v druhé polovině 19. století? V hororovém komiksovém westernu to na vlastní kůži zažívá zjizvený bývalý konfederační voják Jonah Hex. Výsledkem je podařené pulpové čtení, které kromě četného střílení nabídne také četné popkulturní odkazy.

Uznávaný scenárista Geoff Johns má rád nové začátky příběhů slavných komiksových superhrdinů. Největší „převypravovač“ komiksové branže současnosti si tedy nemohl nechat ujít ani jednu z nejzásadnějších postav, Batmana. Jeho zrození naplnil emocemi mladíka ještě v pubertálním věku. Či přesněji tím, co si Johns myslí, že emoce jsou.

Green Arrow, jeden z „velkých“ superhrdinů vydavatelství DC, poprvé vychází česky v samostatném komiksu. V příběhu, jehož název Rok jedna avizuje, že půjde o onen prvotní, iniciační příběh o zrodu superhrdiny, se jeden milionářský playboy ocitá na pustém ostrově, na němž se musí naučit, jak přežít za pomoci luku.

Komiksy s Batmanem jsou už i v Česku něčím naprosto běžným, vycházejí u nás více než patnáct let. Ale převážně jde o spotřební zboží. Série scenáristy Scota Snydera započatá Sovím tribunálem však do světa okřídleného superhrdiny vnáší nadstandardní příběh, srovnatelný s nejlepšími batmanovskými díly od Alana Moorea či Franka Millera.

Stephen King napsal svůj první komiks! V Americkém upírovi vrací tradiční hororové postavě její krvelačnost, dobře vystavěný příběh prokládá zdařilými dialogy. Přichází přitom s novým druhem odolnějšího upíra, který řádí v Hollywoodu dvacátých let minulého století.

Logikomiks je v současné době asi nejslavnější řecký komiks. Když v roce 2008 v Řecku vyšel, byl vyprodán za necelé tři měsíce.

Svět kreslíře Jana Bažanta a scenáristy Filipa Nováka zachycuje svět mezi všemi světy, v němž se vyskytují stvoření mimo jakékoliv kategorie. Neuchopitelný děj s příchutí šamanské mystiky bude přístupnější těm, kteří mají zkušenost se změněným stavem vědomí, nejlépe opakovanou.

Avengers. Nejmocnější superhrdinský tým světa. Časem se tu vystřídal prakticky každý superhrdina včetně Spider-Mana, celé Fantastic Four a desítek dalších. A obyčejný Čech o tom neměl ani ponětí, natož aby tušil, proti jakým hrozbám museli obstát. Teď to může napravit

Když začal Brian Michael Bendis, tou dobou již uznávaný komiksový scenárista, psát příběhy Daredevila, jedné z nejslavnějších postav vydavatelství Marvel, došlo v superhrdinském komiksu k malému zlomu. Ze série pro náctileté se najednou stala zábava pro mladé intelektuály.

Romány Jiřího Kulhánka jsou mnohonásobnou radostí nejen pro čtenáře, ale i pro literární teoretiky zabývající se pokleslou literaturou. Je v nich tolik brakových klišé, že nezbývá než nad vydařenou koláží tleskat.

Je jen málo komiksů, které by se v našich podmínkách dotiskovaly stále dokola. Jedním z nich je komiks 300 Franka Millera, který se dočkal již třetího vydání. Poprvé se objevil pouhé tři roky po americkém originálu z roku 1998.

V roce 1986 bylo potřeba přitáhnout mladé komiksové čtenáře, kteří jen těžko nalézali chuť začít kupovat sešity od čtyřstého pokračování. A tak se zrodil nápad posledního Supermanova příběhu, který uzavře celou jednu éru.

Japonská manga je kult, jejž vyznávají fanoušci z celého světa. Ani Česko není výjimkou, typický japonský komiks učaroval nejednomu pubescentovi. Nyní vychází jedna z legend žánru: Plačící drak Kazuo Koikeho a Rjóiči Ikegami.

Nejobsáhlejší barevný komiks od dob Saudkovy Muriel má díky univerzální vyprávěcí technice ambice stát se v zahraničí nejznámějším českým komiksem, aniž by se bál vycházet z typicky české poetiky.

Komiksová sága o Vetřelcích se již blíží ke konci. A je to dobře, protože zatímco do čtvrtého omnibusu řada rostla a gradovala, pátému pokračování chybí spád i hlavní myšlenka, která táhla předchozí knihy kupředu.

Temné vítězství rozjíždí velkolepou detektivní zápletku, v níž jsou šílenci indiciemi k rozřešení. Město Gotham vře a Batman neví, kam dřív skočit. Jeph Loeb zde dokazuje, proč patří k nejžádanějším komiksovým scenáristům.

Británie má Dobrodružství Luthera Arkwrighta od Briana Talbota, Francie má Moebia a jeho Incal. Oba dva legendární příběhy vznikaly v raných 80. letech a oba patří do zlatého fondu světového komiksu. Zatímco Talbotovo opus magnum mají čeští fanoušci již pár let k dispozici, Incal se svého vydání dočkal až nyní. Přitom právě na tento příběh naleznete ve světovém komiksu (a nejen tam) nejeden odkaz.

Omnibusy nakladatelství BB/art přinášejí do Česka klasické komiksové série, které by se na náš trh jinak neměly jak dostat. Dalším ze zvučných jmen, které se tak ocitá na našich pultech vyvedeno v obrázcích a bublinách, je Indiana Jones. Ano, právě ten Indiana Jones.

Po úspěšném uvedení mutantské genocidy (G jako Genocida, Crew 2007) se čeští fanoušci dočkali pokračování asi nejdrsnějších příběhů superhrdinského týmu X-Men, který u nás stále nejvíce známe z filmového provedení. Komiksová kniha Impérium přináší vysvětlení prvnímu dílu.

George Lucas se rozhodl, že vesmír Star Wars, který stvořil, popíše do nejmenších detailů, na což mu dosavadních šest celovečerních filmů nestačí. Proto si již léta vypomáhá dalšími kanály. Star Wars sága pokračuje nejen ve filmech animovaných, ale také v počítačových hrách a komiksech.

Richard Podaný (1962) je překladatel a nakladatelský redaktor na volné noze. Překládá z angličtiny a francouzštiny, na kontě má přes sto vydaných knih nejrůznějších žánrů. Velkou část z nich tvoří také komiksy. Posledním vydaným překladem je významný francouzský komiks Výprava za ptákem času. Vhodná příležitost zeptat se na rozdíly mezi evropskými a americkými komiksy.

Česká komiksová scéna trpí nedostatkem autorů, kteří by byli s to dokončit objemnější příběh. Pokud se najde kreslíř, který má dost času a elánu, vyvstane problém se scénářem.

Magický realismus opustil Louis de Bernières už před nějakou dobou. Zdůvodnil to tím, že takové psaní je příliš snadné, že se v knize může stát v podstatě cokoli, aniž by to stálo autora nějakou námahu. Přesto se i v Generálově šťastné smrti opět setkáváme se spisovatelem pohlížejícím na svět očima básníka. S obdivuhodnou představivostí, ale i uměním vypíchnout čarovné okolnosti.

Nový román Nevídaní akademikové spadá mezi ty zeměplošské knihy, v nichž se na placaté planetě objeví cosi, co tu dřív nebylo, ale protože to funguje v celém mnohavesmíru, je nemyslitelné, aby o to byla Zeměplocha ochuzena.

Najít na scéně české fantastiky knihu, která by dokázala, že sci-fi a literatura mohou být jedno, je po celá léta obtížné. Přesto se tu a tam objeví titul, který přesahuje žánr všeobecně v Česku stále vnímaný jako „pokleslý“ (přiznejme si, že v devadesáti procentech nikoli nezaslouženě). Nejnovější titul, který opravdu stojí za pozornost, je Spěšný vlak Ch. 24. 12. Jana Poláčka.

Rok čekali komiksoví fanoušci na pokračování série 130 mladého českého komiksového tvůrce, který si říká Nikkarin (1987). Loni na podzim jeho první díl Odysea vzbudil svým zpracováním (výtvarným i scenáristickým) obstojný rozruch.

Scott Pilgrim je komiks, který tak trochu připomíná edici Fresh nakladatelství Labyrint. Mladý autor napíše dílo s autobiografickými prvky, kde se snaží lehkou formou reflektovat svoje ne moc úspěšné životní počínání.

Komiks Hellboy patří k těm nejvýraznějším, které se v 90. letech objevily na americké mainstreamové scéně. Pro Čechy může být poněkud nepříjemné, že právě titulní povídka, která se odehrává skutečně v Praze, patří k tomu nejslabšímu, co v knize nalezneme.

Mark Millar přetvořil ve svých Ultimates svět nakladatelství Marvel tak, aby přežil ve 21. století. Zda přežijí všichni marvelovští hrdinové Marka Millara je už vedlejší.

Když se otřásá realita v samých základech, přicházejí nejrůznější nevysvětlitelné jevy. Někde padají žáby z nebe, někde promluví zvířata a někde se ztrácejí lidé, aby se objevili na zcela neznámých a podivných místech.

Roberta Holdstocka (1948–2009) můžeme směle zařadit k nejvýraznějším zjevům světové fantastiky uplynulého čtvrtstoletí. Patří ke generaci Terryho Pratchetta a jeho tvorba také spadá do rámcového označení fantasy. Přesto nemohou být dva autoři tematicky vzdálenější.

Trvalo to řadu let, ale už i česká komiksová scéna má důkazy, že obrázky z bublinami jsou všestranným médiem nehledícím na žánry.

Kick-Ass, česky Nářez, je komiks, u kterého zatím není jisté, jestli se jedná o pouhou hříčku, nebo o další z přelomových děl. Námět totiž svérázně variuje motiv legendárních Strážců Alana Moora. Na co však šel Moore před čtvrtstoletím s úctou, jde dnes skotský komiksový tvůrce Mark Millar s baseballovou pálkou.

Zatímco Vetřelci a další už se dočkali druhé knihy, těsně před prázdninami odstartovala legendární Maska Johna Arcudiho a Dougha Mahnkeho. Maska u nás není neznámá, protože v 90. letech i v našich kinech běžel stejnojmenný film s Jimem Careym v hlavní roli. Film byl ale určen pro celou rodinu.

Přestože Andy Riley postavil celou svou tvorbu na psaní o sebevraždách v nejrůznějších variacích, považují čtenáři jeho díla za roztomilá. Možná právě to je důvodem, proč po Králíčkových sebevraždách přišel se Sobeckým prasátkem.

Zatímco v první knize obsahující nejstarší komiksy ještě z 80. let minulého století bylo hlavním tématem zavlečení nákazy vetřelců na planetu Zemi a události bezprostředně navazující na filmovou ságu, druhý díl omnibusu přináší zcela nový motiv, který se na plátně neobjevil.

Komiks Calvin a Hobbes není pravděpodobně nutné představovat, přesto neuškodí zmínit několik málo údajů o jeho tvůrci. Zajímavostí je například to, že Bill Watterson na vrcholu slávy ukončil vycházení komiksu ze dne na den.

Nakladatelství Crew se rozhodlo zaplnit na českém komiksovém trhu díru jménem Waren Ellis. Po Fellovi a Transmetropolitanovi vychází Ellisova verze mainstreamové komiksové ikony, Iron Mana.

Přijít s kočičími stripy a chtít tak okouzlit masy, když celá desetiletí baví lidi na celém světě Garfield, vyžaduje kromě nesmírné odvahy ještě něco navíc. Za prvé vtipnost a precizní grafické ztvárnění, za druhé – a to je daleko důležitější – oslovit čtenáře přes nejmasovější médium, přes internet.

Sarah Watersová začínala svou literární kariéru jako vědkyně a nikoli jako spisovatelka. Právě to je dobré mít na paměti, pokud se rozhodnete přečíst si její veleúspěšnou prvotinu Špičkou jazyka.

Zatímco v USA patří Y již ke komiksové klasice, u nás se teprve pozvolna rozjíždí: za oceánem již v roce 2008 vyšla poslední desátá kniha, avšak u nás teprve druhá. Proto není divu, že příběh ještě nemá takový spád - není kam spěchat.

Spider Jerusalem, nejslavnější novinář budoucnosti, se vrací na českou scénu ve druhé knize svých sebraných komiksových příběhů s názvem Život je pes. Zatímco první díl představil Jerusalema prakticky nahodile...

Vzít jakýkoli literární či komiksový metr na knížku nakladatelství Labyrint Ticho hrocha je prakticky nemožné. Jedná se totiž o obrazem zpracované současné africké pohádky, jejichž imaginární svět je nám vzdálený snad ještě víc než sám černý kontinent.

Česká komiksová scéna pomalu dozrává do stádia, kdy nová komiksová kniha domácí provenience přestává být velkou událostí. Nejen že si příběhy s bublinami oblíbili čtenáři, ale během posledních deseti let se našlo i dost autorů, jimž tento vyjadřovací prostředek vyhovuje, ba je jim bližší než jakákoli jiná forma.

Inspirační zdroje komiksů jsou pestré - ovšem vzít si za předobraz plošinovou hru z roku 1989, byť by byla sebeslavnější, je poněkud nezvyklé.

Tereza Verecká, Jakub Řehák, Ivana Kuglerová a Milan Hrabal. Tito čtyři autoři se v pátek 5. 1. představili publiku literárního čtení almanachu Wagon v pražském Carpe Diem.

Dnes patří už i u nás každá další kniha Cormaca McCarthyho k bestsellerům. Velkou pozornost vzbudil zejména jeho román Cesta, za který autor v roce 2007 získal Pulitzerovu cenu. Nakladatelství Argo tentokrát sáhlo k jeho ranějším dílům a českým čtenářům se dostává do rukou Dítě Boží z roku 1973.

Nakladatelství Argo vydalo půl roku po první knize další část sebraných stripů Tove Janssonové. Pokud budete cítit chmury, jsou příběhy muminů tou pravou medicínou. Už její heslo o dobrém životě (žít si dobře není nic těžkého) předznamenává spoustu zábavy pro každého, kdo hodí starosti za hlavu a rozhodne se „zmuminovatět“.

Hledat v prvním díle (!) s názvem Staré dobré časy nějakou hlubší myšlenku v zásadě postrádá smyslu. Robert Kirkman už v úvodu říká, že jeho záměrem bylo napsat příběh o zombiích, který nikdy neskončí (nebo alespoň nějaký čas ne).

Vyšel komiks o dalším maniakovi, který se stal legendou. Tuzemským fanouškům už chybí vlastně jen pár kousků a nakladatelství se pilně snaží zbývající mezery zaplnit. Dosud poslední zalátanou dírou v této oblasti je české vydání legendárního komiksu Warrena Ellise Transmetropolitan.

Sandman patří k tomu nejlepšímu, co se v komiksu urodilo za poslední čtvrtstoletí. Mluví se o něm jako o přelomovém díle, jedná se o komiks, kterým se „udělal“ jeden z nejvýznačnějších současných autorů fantastiky.

Čas od času se i ti nejklasičtější a nejprovařenější komiksoví hrdinové jako Spider-Man pokoušejí překročit vlastní stín. Nebo se o to snaží alespoň některý další z autorů, který v danou chvíli píše superhrdinovu postavu. Pokud patříte mezi fanoušky pavoučího muže, Kravenův poslední lov vás bezpochyby potěší.

Hlavní devizou celého příběhu je rezervovanost a tajnůstkářství. Z knihy dýchá taková civilnost, až při čtení běhá mráz po zádech.

Osudy komiksů mohou být někdy spletitější než leckterý lidský život. Například takový Bažináč (v originále Swamp Thing), podivná bytost z močálu na jihu Spojených států. Není to ani člověk, ani příšera, a teprve scenárista Alan Moore z něj učinil komiksovou legendu.

Jessica Abelová se rozhodla svézt se na vlně zájmu o upíry a po autobiografickém komiksu se vrhla do krvavé limonády pro dospívající.

Knižní, potažmo komiksový trh stále ještě zcela nedohnal odmlku způsobenou minulým režimem. Ještě stále je z čeho vybírat a co objevovat. Mezi poklady mohou přitom patřit i komiksové stripy: nakladatelství Crew se podařilo zaplnit další podstatnou mezeru. V Crew totiž vydali sebrané dílo Billa Wattersona Calvin a Hobbes.

Všemožnými cenami ověnčeného románu Susanny Clarkové Jonathan Strange a Pan Norrel se i u nás prodalo zhruba deset tisíc výtisků. Nyní mají fanoušci možnost vrátit se do kouzelné Anglie přelomu 18. a 19. století a dozvědět se víc o báječném světě, který Clarková tak samozřejmě oživuje ve svých dílech.

V češtině je „omnibus“ označení pro dopravní prostředek. V angličtině pak značí antologii. Právě takové omnibusy v současnosti společně vydávají česká nakladatelství Crew a BB art.

Brian Wood, stoupající hvězda amerického komiksu, vytvořil dystopickou čili anti-utopickou současnost USA, ve kterých se odehrává velký občanský ozbrojený konflikt.

Trvalo rok a půl, než nakladatelství Netopejr vydalo pokračování komiksové řady Mýty. Pohádkové země zabral tajemný nepřítel a mytické bytosti všeho druhu teď žijí ve svém tajném státě uprostřed Ameriky.

Waren Ellis, tvůrce kultovních komiksů, opustil prostor bublin a vytvořil popkulturní prózu pro všechny příznivce amerických road stories.

Grafický román Gemma Boveryová vyšel v originále již před deseti lety, přesto však stojí za přečtení i dnes. Autorka Posy Simmondsová si totiž vybrala zcela nadčasové téma, o jehož inspiraci nemůže být pochyb.

Tři české komiksy v jednom balení, to je nový počin nakladatelství Labyrint a další pokus, jak prosadit české obrázkové příběhy v mohutné zahraniční konkurenci.

Stan Sakai navštívil Prahu a setkal se se svými fanoušky v kině Světozor. Potěšující fakt je ten, že mezi nimi nebyli jen klasičtí čtenáři komiksů, ale také mnoho rodičů s dětmi, kterým se ušatý ronin Usagi Yojimbo líbí. Už tím šlo o jednu z nejzajímavějších komiksovou událost letošního roku. Beseda se slavným kreslířem byla navíc výtečná.

Komiksová série o Punisherovi, mstiteli utlačovaných, patří mezi nejoblíbenější komiksové řady nakladatelství Marvel. I přes to, že tento hrdina nemá, na rozdíl od valné většiny svých kolegů, žádné nadpřirozené schopnosti. Nyní u nás vychází jeho příběhy s podtitulem MAX. Zjednodušeně řečeno - jsou to komiksy pro „velké“ čtenáře.

Pozvat do Česka dva z nejslavnějších zástupců americké scény působících od legendárních 60. let byl proto čin více než záslužný. K tomu se pochopitelně hodí vydat jim u nás nějaký ten komiksový příběh… A téma KomiksFest!revue je na světě.

„Lucifer. Musí to být Lucifer,“ řekl zcela samozřejmě Mike Carey lidem z nakladatelství DC, když za ním přišli s dotazem, která z postav dnes již legendárního komiksu Sandman by si zasloužila vlastní řadu.

Gaimanova Koralína se stala svébytným fenoménem už po prvním vydání knihy ilustrované jedinečným a neopakovatelným Davem McKeanem v roce 2002. Gaiman už měl v té době za sebou legendárního Sandmana i nadšeně přijaté Nikdykde.

Na 19. Festivalu spisovatelů vystoupil komiksový kreslíř Robert Crumb i se svou manželkou Aline. Světovou premiérou bylo dramatizované čtení několika stripů, které kreslili dohromady. Crumb si kvůli tomu sedl své manželce na klín, jejich komediální talent se nemohl projevovat lépe.

Kniha (která je při komerčním úspěch zamýšlena jako první z řady retropříběhů s označením Archívy temného rytíře) obsahuje dva příběhy. V prvních z nich řeší Batman případ masového vraha, který svoje oběti – vždy jde o ženy – rozřezává na kousky a vyhazuje do kontejnerů.

Loeb si předsevzal, že příběh Dlouhého Halloweenu bude poznamenán americkou drsnou školou, že bude temný a ještě temnější a že se zapíše do batmanovských análů podobně jako jeho slavní předchůdci Miller a Moore. Povedlo se mu to? Zčásti dozajista ano.

Co je Lux perpetua? Věčné světlo. Ale co značí tento symbol konkrétně u polského postmodernisty Sapkowského? Víc než co jiného existenciální román na pozadí historické epochy konce husitského hnutí, kdy bojovníci kalicha marně čekají na příchod království božího (a někteří už dávno čekat přestali).

Děj druhé části Sapkowski přivádí do Prahy léta páně 1427, tedy dva roky po skončení prvního románu, Žižka je po smrti, je těsně před bitvou u Tachova. První a druhá kniha se od sebe liší především výstavbou. Zatímco v první šlo o příběh v krátkém časovém úseku na pozadí historických událostí, v Božích bojovnících se historie dostává do centra dění a hlavní hrdinové a celý příběh jí slouží.

Příběhy z Muminího údolí jsou u nás známy již od 80. let, kdy Albatros vydal prvních několik knih pozoruhodné a magické řady dětských knih finské autorky Tove Janssonové.

Američan čínského původu je komiks kdesi na pomezí dnes tolik oblíbených životopisných příběhů „obyčejných“ lidí a tím, co si pod pojmem komiks stále ještě běžně představujeme.

Reportáž podaná jako komiks popisuje jeden z totalitních režimů naší nemocné planety.

Kniha Nicka Abadzise, britského kreslíře s řeckými kořeny, podává příběh obyčejného psa, který se stal prvním živým tvorem z planety Země ve vesmíru, bez skrupulí na pozadí dobových událostí.

Furyho povýšili tak vysoko, že se k akci vlastní agentury nedostane blíže než na pár stovek kilometrů, a navíc musí sledovat, jak agenda spadla do rukou byrokratům a počítačovým mágům, kteří mají o způsobu vedení boje zcela jiné představy než válečný pes Fury.

Přestože námět románu Lekce z lásky odpovídá žánru červené knihovny, o romantickou literaturu rozhodně nejde. Také informace o autorovi prozrazují, že nepůjde o jen tak ledajakou knihu. Student Oxfordu v ní zvládl pojmout průběh vztahu (a zejména zamilovanosti a lásky) jinak, než se to dařilo spisovatelům před ním.

Třetí KomiksFest! je za námi, je tedy čas na KomiksFest! revue číslo 3. Nové médium je tak mladé, že se dá očekávat jiná podoba s každým číslem. Nové číslo ale vyloženě přímo odvrhlo předchozí koncept. Materiálů bylo dost zejména díky otištění konečně dokončené kapitoly z léta připravovaného Péráka. Ten je také hlavním tématem celé KomiksFest! revue a nosným pilířem čísla.

V roce 2006, kdy vyšla Tajná válka Briana Michaela Bendise a kreslíře Gabriele Dell´Otto, byl na tajnou válku daleko lepším cílem než cizí planeta spíše teroristický stát. Bendis je jedním z mála lidí, kteří by dokázali odvyprávět příběh tohoto typu tak, aby z něj nebyla propagandistická slátanina. V jeho rukou se superhrdinové vyjadřují jako lidé z masa a kostí a nejen maskovaní panáci.

Alan Moore se ve Ztracených dívkách vypořádává nejen s dětskou literaturou přelomu 19. a 20. století, ale také s utajovanou erotickou tvorbou té doby. Komiks je opět přímo napěchován odkazy, které jeho autor sbíral více než šestnáct let - za každou bublinou textu, za každým obrázkem je potřeba luštit nějakou hádanku, kterou sem skvěle se bavící autoři ukryli.

Komiks Nadčlověk se přímo hemží těmi nejznámějšími a nejlepšími z továrny na superhrdiny - nakladatelství Marvel. Mark Millar a jeho oblíbený kreslíř Bryan Hitch si vyprávění užívají s nepopiratelnou škodolibostí, která mění naivní svět Marvelu v daleko zábavnější a přijatelnější (i když o poznání nebezpečnější) místo.

Jepha Loeba znají čeští fanoušci zejména z batmanovského kompilátu Ticho. Dlouhý Halloween řeší, co se děje poté, kdy se Batman stane součástí Gothamu. Mimo jiné byl „tak trochu“ předlohou poslednímu snímku o Batmanovi s názvem Temný rytíř.

Pokud jste králíček a pomýšlíte na sebevraždu, je tato kniha určena právě vám. Pokud nejste králíček, ale pohybujete se často na internetu, je nemožné, abyste se s roztomilými hrdiny morbidních stripů už nesetkali. Králíčkovy sebevraždy jsou totiž skutečným evergreenem internetového humoru po celém světě.

Letošní Eisnerovu cenu za zahraniční komiks vyhrálo komorní dílko kreslíře, který si říká Jason. V příběhu se setkáme s dosti okoralým nájemným vrahem, který jednou dostane nezvyklou zakázku: odcestovat strojem času a zabít Adolfa Hitlera.

Česká komiksová scéna dohání svět, a tak letos i u nás vyšly komiksy, které získaly v Americe Eisnerovy ceny. Jedním z nich je Zabil jsem Hitlera a druhým Y: Poslední z mužů.

V rámci pražského KomiksFESTU otevřela svou první výstavu s názvem Mechuplné pletichy kreslířka Andraste. Je nositelkou čehosi, co pro nedostatek jiných termínů musíme nazvat "měkkým náhledem" - její díla jsou lehce identifikovatelná díky precizní práci s barvami.

Fahrenheitova dvojčata jsou po románu Pod kůží druhým dílem Michaela Fabera, která se dostává českým čtenářům do rukou. Povídková kniha je příjemným vyplněním v čekání na jeho dlouho očekávaný a ve světě proslavený opus Kvítek karmínový a bílý. Faber se zde předvádí jako mistr převleků, jemuž nečiní potíže střídat kulisy děje ani styl vyprávění.

Larrymu Gonickovi vyšla u BB/artu další kniha. Komiksová historie moderního znamená přímé pokračování Komiksových dějin, jejichž tři díly vyšly ve stejném nakladatelství před nějakou dobou. Gonick začíná Kolumbovým objevením Ameriky, kterým skutečně končí středověk a začíná podle dějepisců novověk.

Skladba revue je pestrá - tvoří ji koláž komiksů, teoretických článků, ale i listů ze skicářů komiksových malířů. Revue se nezabývá pouze komiksem českým, ale reflektuje značnou část Evropy.

Kyle Baker vymyslel šílenou komiksovou grotesku se spoustou honiček, zvratů a převratů, kterou v roce 2000 vydalo na ne úplně standardní komiksy specializované Vertigo a od nich ještě před letošním Silvestrem přeložila a znovu vydala Crew. Před Silvestrem a před půlnocí, protože O půlnoci zemřu!

John Constantine, hlavní postava komiksové série Hellblazer vydavatelství Vertigo, není hodný člověk. Čas od času dokonce padne otázka, zda je to vůbec člověk. Člověk to je, ale ne zcela obyčejný. John Constantine pracuje tak trochu jako detektiv, jen jeho parketa jsou věci nadpřirozené a nenormální.

Přišlo Království tvé. Komiks, který v roce 1996 způsobil rozruch, o kterém se dozvěděli i Češi, kterým v té době začal vycházet komiksový magazín Crew. V té době v něm psali, že toto svým provedením převratné dílo (každá stránka a každý obraz jsou zmenšená malířská plátna) u nás nemůže vyjít ani za deset let, protože zahrnuje celý spletitý svět univerza nakladatelství DC a u nás není dostatek čtenářů, kteří by to docenili.

Další příběh Alana Moora se opět vrací do okrsku TOP 10 ve městě Neopolis. Návrat je to dvojitý, protože nás v příběhu přivádí do roku 1949, kdy se město teprve staví a celá Amerika se vzpamatovává z konce druhé světové války. A nevzpamatovává se z ní jen Amerika, ale i její superhrdinové, kteří v ní bojovali.

Persepolis je pravdivý příběh z exotického Íránu, země, která kdysi bývala hrdou Perskou říší. Marjane Satrapiová, která se v Íránu narodila a dnes žije ve Francii, si pro jeho vyprávění vybrala formu komiksu, což je už samo o sobě pro její kulturu rouhačské.

Nového Conana začali v nakladatelství Dark Horse vydávat v roce 2004 a rázem se stal hitem. Jeho scenárista Kurt Busiek je v Americe velmi oblíben, má na kontě jeden z nejúspěšnějších „velkých“ komiksů s názvem Marvels (Zázraky).

Cesta do pekel. Další komiks zachycující glorifikovanou atmosféru třicátých let. Další gangsterka, která je zasazena do přesných historických reálií, aby byl dojem autentičnosti co nejvyšší.

Od 1. do 3. záři se stanou Neratovice místem tradičního mezinárodního setkání fanoušků fantastiky s názvem Parcon. První ročník této akce se uskutečnil už v roce 1982 a od té doby se stal tzv. výkladní skříní organizace s názvem Československý fandom, která se na pořádání vždy podílí.

Craig Thompon přišel s něčím, co se v komiksu tak často neobjevuje. Přišel v něm sám se sebou, se svým deníkem.

Šindelkova prvotina je pro milovníky poezie určitě zajímavá. Odráží devadesátá léta tak, jak je vnímá nejmladší generace, přitom v dnes nepříliš tradiční - básnické formě.

Sandman, pán snů spisovatele Neila Gaimana, patří mezi základní kameny moderního komiksu a k tomu nejlepšímu, co komiksoví tvůrci během devadesátých let vytvořili.

Ženy s románem Holky nemohou souhlasit už principielně, ale i kdyby Kelman nevyhrál válku, ve které bojuje, z této bitvy vychází jako svrchovaný vítěz.

Když jsem se teď díval na Český orloj, vůbec jsem nepochopil, jak jsem to mohl všechno upsat. Takový fláky. Orloj jsem psal pro dospívajícího syna, chtěl jsem mu naznačit, kde jsou pro mě ty základní věci. Pak přišel Tanec smrti...

Primárně se sice zaměřuje na dětského čtenáře, ale pouze dospělí docení některé hříčky a skryté narážky, kterými je kniha přímo nabita.

Každý to vidí jinak. Někomu se nejvíc líbil první díl, bylo tam „nejvíc literatury“. Někomu druhý, který je asi nejfilmovější. A třetí má podle nás správný poměr textu a obrazu. Je určitě nejkomiksovější.

I ve Zlatých Horách můžeme nalézt množství aluzí na současnou popkulturu, komiks vyžaduje opakované čtení k rozkrytí jednotlivých obrazů a na závěr přečtení všech tří dílů v kuse a závěrečné složení skládačky, která konečně dává smysl a odpovídá na otázky, které byly položeny v roce 2003.