Kde páchnou deodoranty
Ellis, Warren: Transmetropolitan

Kde páchnou deodoranty

Vyšel komiks o dalším maniakovi, který se stal legendou. Tuzemským fanouškům už chybí vlastně jen pár kousků a nakladatelství se pilně snaží zbývající mezery zaplnit. Dosud poslední zalátanou dírou v této oblasti je české vydání legendárního komiksu Warrena Ellise Transmetropolitan.

Vyšel komiks o dalším maniakovi, který se stal legendou. Dokonce už i v češtině vyšla valná část toho nejzásadnějšího z komiksového fondu posledních dvaceti let. Tuzemským fanouškům už chybí vlastně jen pár kousků a nakladatelství se pilně snaží zbývající mezery zaplnit. Dosud poslední zalátanou dírou v této oblasti je české vydání legendárního komiksu Warrena Ellise Transmetropolitan.

Hlavní hrdina komiksu se jmenuje Spider Jerusalem. Kdysi býval slavným novinářem. Pak se dostal tak říkajíc za vodu a město, které mu bylo vším, opustil. Pět let se ukrýval v domě v horách, chráněn inteligentními zbraňovými systémy před jakýmkoli narušením. Jenže pak se ozval nakladatel a oznámil mu, že pokud neodevzdá dvě knihy, na které s ním má kontrakt, vysoudí z něj úplně všechno. Shodou okolností je nakladatel s platným kontraktem tou jedinou věcí v celém vesmíru, která Spiderovi nahání strach. Symbolicky zde zastupuje smlouvu s ďáblem, jedinou páku na nedotknutelného rebela a novináře.

Zkrátka není zbytí - neurotik, amorální úchyl a maniak bez sebemenší špetky úcty k autoritám, tedy Spider Jerusalem, se musí vrátit tam dolů, "kde páchnou deodoranty", a napsat dvě knihy. To mu ovšem nebrání v tom, aby cestou tam a zase zpátky nezprudil pěkných pár set lidí, a to včetně celé policie, všemožných církví a prezidenta Spojených států.

Proč se podobný příběh stane hitem? Protože Ellis má smysl pro nadsázku a zná novinářské prostředí. Postupy, jež Spider používá, jsou sice trošku přitažené za vlasy, ale mají reálný podklad ve světě médií, který funguje na poněkud jiných principech než obyčejný svět. Ani Ellisova planeta Země se příliš nepodobá té naší. Hemží se podivnými kulty, lidmi měnícími se v mimozemšťany, závislostmi nejrůznějších kalibrů a podstaty, ale v jádru je všechno, jak má být, protože lidi jsou prostě jenom lidi. A dokud jimi zůstanou, bude je zajímat, co se o nich a o těch ostatních píše. Je jedno, jestli to bude na Internetu, nebo na jiných mediálních kanálech, je jedno, jaké bude jádro sdělení, jen aby to znělo dost senzačně a aby se něco dělo.

Ellis proto stvořil hrdinu, který akci nevyhledává, ale sám ji tvoří. Kde se Spider objeví, začnou se totiž dít věci. Ač se upsal nakladatelskému ďáblu, sám funguje jako anarchistický démon na plný úvazek. Svaté mu není skutečně nic a o všem napíše článek. Hned v prvním díle se dostane do epicentra vzpoury polovičních mimozemšťanů a získá zpět ztracenou slávu...

Celý komiks stojí na tom, že Ellisovy nápady jsou minimálně stejně šílené jako jeho hrdina, a kreslíř Darick Robertson dělá, co může, aby jim stačil. Hláškami i kreslenými gagy nabitý Transmetropolitan dobyl díky této autorské dvojici nejen svoje město, ale celý komiksový svět v zahraničí.

Dá se předpokládat, že u nás tomu nebude jinak; Češi se o komiksy zajímají stále víc, také díky osvětové péči multimediálního KomiksFestu! Ten v Praze proběhl už počtvrté, ve dnech 31. 10. až 7. 11. 2009. Slavily se Asterixovy padesátiny a hlavním tahákem byl švédský komiksový kreslíř Max Andersson, který se u nás proslavil zejména díky svému komiksu Pixy. Letošní KomiksFest! byl i místem symbolického rozloučení s Tomášem Hibim Matějíčkem, spoluzakladatelem festivalu a komiksovým propagátorem a teoretikem. Komiksové smrti se nedočkal – ze zálohy jej zabila "obyčejná" zákeřná nemoc.

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Warren Ellis, Darick Robertson: Transmetropolitan. Zpátky v ulicích. Přel. Derek Šmíd, BB art, Crew, 2009, 143 s.

Zařazení článku:

komiks

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse