Saskia de Coster
Coster, Saskia de

Saskia de Coster

Vlámka Saskia de Coster (1976) bývá přirovnávána k Jeanette Wintersonové, avšak záliba ve slovních hříčkách, lakonický tón a prudký spád vyprávění připomíná také např. Pěnu dní Borise Viana.

Vlámka Saskia de Coster (1976) píše už od dětství – prvního ocenění se dočkala v roce 1989 vítězstvím v národní soutěži Mladý novinář. V letech 1994-1999 studovala germanistiku a literární vědu na univerzitě v Lovani.

Debutovala v roce 2000 v časopise Nieuw Wereldtijdschrift povídkou Onder elkaar (Mezi sebou). Temná vize rozpadu podivné rodiny jako by předznamenala i její další literární tvorbu. Současně na sebe v té době upozornila jako výtvarnice (malba a video) i jako autorka svérázných recenzí v knižní příloze deníku De Morgen. Pro tento list píše také sloupky, kromě toho pravidelně přispívá do vlámského listu De Standaard a nizozemského deníku NRC Handelsblad. V roce 2002 následoval román De vrije val (Volný pád), za který ji redakce literárního časopisu Brakke Hond zařadila do sborníku Mooie jonge honden (Krásní mladí psi), který pravidelně podchycuje nové vlámské literární talenty. De Costerová píše i pro divadlo (soubor Crew) či písňové texty. Je redakčním členem literárního časopisu DWB (Dietsche Warande & Belfort), což je nejstarší vlámský literární časopis (založen 1900). Ve dvouletých intervalech přichází s dalším románem (pokud tak můžeme nazývat texty rozsahem se blížící spíš novele): v roce 2004 je to Jeuk (Svědění), v roce 2006 Eeuwige roem (Věčná sláva). Plodem pobytu v amsterodamském spisovatelském domě je Held z roku 2007 (č. Hrdina, 2008). Tato kniha získala cenu Cutting Edge Award 2007 pro nejlepší román v nizozemském jazyce. Cutting Edge jsou vlámské webové stránky zaměřené na kulturu. O ceně hlasují čtenáři, uděluje se každoročně v různých kategoriích. Hrdina zvítězil nad bestsellerem Nizozemce Arnona Grunberga Tirza i nad jinou mladou oslavovanou vlámskou autorkou Annelies Verbekeovou s knihou Groener gras.

Literární tvorba de Costerové se vyznačuje důrazem na formu na úkor sevřeného příběhu či psychologického prokreslení postav. Při psaní používá filmové vidění, přičemž kamery jsou umístěny na nejnečekanějších místech. Vede to k neobvyklým úhlům pohledu a filmovým střihům. Vytváří tak svébytný svět, kde – když na to přijde – i předměty mluví a zákony logiky ztrácejí platnost. Je jí také blízký dětský pohled, který připomíná odcizujícím účinkem a doslovným chápáním zaběhnutých slovních i situačních stereotypů chladně registrující pohled Marťana (nebo autisty). Bývá přirovnávána k Jeanette Wintersonové, avšak záliba ve slovních hříčkách, lakonický tón a prudký spád vyprávění připomíná také např. Pěnu dní Borise Viana. „Poprvé po dlouhé době se děje zázrak. Hned na první stránce se vzdávám. Než stačím zmobilizovat jedinou kapsli octa, mám knihu přečtenou. (...) Tady je u slova spisovatelka, a ne někdo, kdo o psaní pouze usiluje. Přesně to od literatury očekávám.“ To napsal o Saskii de Costerové básník a obávaný kritik Gerrit Komrij ve svém cyklu recenzí v týdeníku Vrij Nederland, který se vyznačoval tím, že Komrij každý týden určitou knihu velmi rafinovaným a barvitým jazykem naprosto rozdrtil.

Bibliografie:
2002 De vrije val (Volný pád) román
2004 Jeuk (Svědění) román
2006 Eeuwige roem (Věčná sláva) román
2007 Held (Hrdina) román, č. 2008
2008 Dit is van mij (Tohle je moje) román

Česky:
Saskia de Coster: Hrdina. Z nizozemského orig. Held přel. Magda de Bruin-Hüblová. Pistorius & Olšanská, Příbram 2008, 85 s.

Internet:
http://nl.wikipedia.org/wiki/Saskia_de_Coster
http://www.saskiadecoster.com/

 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

Magda de Bruin,

Co se tím myslí v tomto konkrétním případě, tam vysvětlené je (a opírá se to o rozhovor s autorkou, kde svůj způsob psaní takhle charakterizuje - tedy velmi doslova, jako by příběh snímala z perspektivy kamer umístěných na nejrůznějších místech). Vaše hodnocení mohu, pokud si to přejete, autorce tlumočit.

Vít Kremlička,

Můžete vysvětlit, co považujete v literatuře za "filmové vidění"? Z takového eklektického pojmu se mi vybavuje ponejvíce vaše neschopnost vyjádřit v pojmech literární teorie špatně skrývanou povrchnost-inu, každá literatura má své niveau.