Na okraji světla
Peura, Maria: Na okraji světla

Na okraji světla

Román Na okraji světla nabízí nový, neotřelý pohled na dobu, kdy se v lidském životě vše odehrává poprvé. Zavede nás jak do míst, kam jsme dosud nevkročili, tak do zákoutí, která důvěrně známe, ale neodvažujeme se na ně pomyslet, aniž zrudneme studem.

Drásavý, syrový a zároveň lyricky jímavý příběh z venkovského společenství na dalekém severu, příběh dívky a chlapce, kteří se narodili v kraji, kde končí železniční trať, půda je věčně zmrzlá a lidé v sousedství většinou nevlídní, nepřející nebo podivínští, zatížení předsudky a bezpočtem pověr. Kristina s Karim, podobně jako jejich kamarádi, se snaží z nepřátelského prostředí vymanit, avšak s nezralostí a naivitou vlastní jejich věku. Únik hledají v alkoholu a čichání ředidel, v sexu, v divokých vyjížďkách na mopedu či drsných hrátkách, jež na jedné straně hraničí se sebepoškozováním a lehkovážným zahráváním si se smrtí, na druhé s týráním a šikanováním spolužáků. A také sní o tom, že jednou z těch zapadlých končin prchnou navždy. Což se ale nakonec podaří jen málokomu a ti zbylí začínají žít životem svých rodičů.

Román Na okraji světla nabízí nový, neotřelý pohled na dobu, kdy se v lidském životě vše odehrává poprvé. Zavede nás jak do míst, kam jsme dosud nevkročili, tak do zákoutí, která důvěrně známe, ale neodvažujeme se na ně pomyslet, aniž zrudneme studem. Autorka vypráví o svých hrdinech citlivě, opravdově. Bez příkras popisuje jejich touhy a zvědavost a čtenář trne, aby je neuměle a špatně skrývaná vášnivost nakonec zcela nezahubila. Autorčino poetické vyprávění rámuje trvalá, silná přítomnost kruté, drsné, ale i krásné přírody – příběh se valí, pulzuje a šumí jako řeka, která protéká Kristininou rodnou vsí a vlastně i napříč celým románem.
Výrazně symbolický název odkazuje na geografickou oblast, kde půl roku trvá noc a půl roku den, ale i na odvěkou, nedočkavou touhu mládí vykročit ze stínu do světla, do skutečného života.
Kniha vyjde v nakladatelství Havran.


Maria Peura (1970) doposud vydala tři romány. Ve své prvotině On rakkautes ääretön (Nekonečná je láska tvá) z roku 2001 se s velkou otevřeností zabývala tabuizovanou problematikou incestu a pedofilie. Kniha vyvolala značný ohlas, nejen kvůli tématu, ale i pro nesporné literární kvality – román dokonce pronikl do nejužší nominace na prestižní cenu Finlandia. Poté následoval zmíněný román Valon reunalla (Na okraji světla, 2005) a v loňském roce autorce vyšel třetí román, Vedenaliset (volně přeloženo Pod vodou), mýtický příběh o rybářské dívce z dalekého, odloučeného ostrova, která po příchodu do města zažívá v moderním světě pocity odcizení a duchovní soukmenovce nachází až v imigrantské komunitě. Vedle románů autorka vydala v roce 2004 také sbírku vtipných nonsensových veršů pro děti Mimmi Moun ilotaika (Veselé čáry Mimmi Máry).

 

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Anotace

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Vladimír Piskoř, Havran, Praha, 2009.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse