Knižní debut Matthewa Nichollse je českou a zároveň světovou premiérou knihy, v níž autor, působící již řadu let jako vysokoškolský lektor angličtiny v České republice, představuje fantastickou vizi postapokalyptické Anglie a Evropy, stižených záhadnou nemocí, v důsledku které každý dospívající upadne do stavu trvalé a stupňující se vyčerpanosti. Konkretizace tohoto ústředního motivu celé knihy, zdařile rozvinutého zejména v úvodních a závěrečných pasážích rozsáhlého vyprávění, je v dílčích prvcích tematické výstavby výrazně přizpůsobena dětskému adresátovi, v čemž spočívá i jisté úskalí příběhu, mimo jiné jeho nejednoznačné žánrové zakotvení.

Nichollsův fiktivní svět sto let po globálním válečném konfliktu udržují v chodu pracující děti a mluvící opice, výsledek lidských experimentů, a nejen že ho ohrožují okřídlení lidé a mutanti, také produkty pokusů, ale jeho převážnou část dále ničí i mocná Společnost, svazek gangsterů a zločinců. Jednou z mála bašt původní svobodné civilizace je město Grimsby, jehož reálná existence, podobně jako přítomnost dalších snadno identifikovatelných reálných lokalit v knize (Homburk – Hamburk, Leba – Labe) zbavuje příběh fantaskní geografické indiferentnosti světů fantasy, přestože příběh sám může postupy fantasy literatury připomínat.

V roli nehrdinských hrdinů, kteří se z různých a většinou ne dobrovolných pohnutek vydávají na cestu za „lékem“ na záhadný mor a záchranou chátrající civilizace, se ocitají – jak jinak – dvě děti, náladová a sobecká Kája, její mladší a o poznání altruističtější sestra Persefona přezdívaná Smrádě, a malý vojenský opičák Chvostík, který „se bojí vlastního stínu“, ale touží po velkých činech a uznání. Značnou část obsáhlé knihy zaplňuje jejich dobrodružné putování na Divoký východ, kde se setkávají jak s různými budoucími spojenci v úsilí o nalezení léku (piráti, stromoví lidé, opice), tak bandami zloduchů a gangsterů, povětšinou také dětí. Protože cesty tří hrdinů se brzy za dramatických okolností rozcházejí, sledujeme jejich osudy paralelně, vždy nahlížené očima protagonisty. Měnící se perspektiva je ale více perspektivou jednajících než prožívajících subjektů, náznaky hlubšího hodnotícího ponoru do fikční reality, v níž postavy koexistují, se ztrácejí v poměrně rychle se střídajících akcích. Ty většinou oscilují mezi dramatičností a komikou, celkově působí spíše dojem hry, v níž žádné skutečné nebezpečí vlastně nehrozí (tento dojem umocňuje zejména frekventovaný motiv munice z potravin a zeleniny), ačkoliv autor se tuto pozitivnost pokusil vyvážit smrtelnou nehodou a záhadným zmizením dvou výrazných vedlejších postav.

Paralelní chronologii vyprávění uzavírá moment, kdy hrdinové postupně dosahují svého cíle – doktorova domu v Magdeburku, kde se skrývá konkrétní stopa vedoucí k léku. Výrazný rozpor syžetu a fabule v této části knihy vzbuzuje nejistotu o skutečném průběhu událostí a vyvolává napětí, které jinak postrádají i pasáže, v nichž je Kája a ostatní ohrožována okřídleným mužem vyslaným – jak zjistí čtenář v závěru – nejvyššími mocenskými kruhy Grimsby s jednoznačným a nijak lidumilným posláním. Přestože tedy hrdinové po dalších dějových peripetiích a bojových akcích uspějí a nalézají zdroj uzdravujících modrých třešní, rozhodují se – zklamaní vývojem událostí v rodném městě – pro návrat na Divoký východ ke zdroji tajemného ovoce. Znepokojující otevřený konec dává prostor čtenářově fantazii.

Kniha se vyznačuje několika ne zcela konzistentními rovinami. Jednu tvoří vážnější rovina skepticky nahlížející na mocenské a komerční stereotypy veškerého počínání lidstva a možnost jeho morální proměny, druhou pak rovina poněkud didaktizující, poukazující na potřebu tolerance a respektu k jiným rozumným bytostem, nesobectví i odvahy a přátelství. Další rovinu pak tvoří akční děj plný rychlých situačních proměn a snad poněkud přesycený dialogy, s řadou vítaných náhod. Ne nepodstatnou složkou vyprávění je situační, v menší míře také jazyková komika. Tato určitá nesourodost řešení jednotlivých tematických plánů se jeví jako příčina genologické a významové nejednoznačnosti, ale zároveň jako zdroj potenciální atraktivity knihy pro dětského čtenáře. Knihu doprovází tucet černobílých ilustrací Kateřiny Kabešové, které ve formě komiksových zkratek zachycují vybrané úseky děje.