Bulharský spisovatel Georgi Gospodinov (1968) je už českému čtenářskému publiku poměrně dobře známý – v českých překladech se představil prozaickými tituly Gaustin neboli Člověk s mnoha jmény (2004) a Přirozený román (2005), jakož i svou básnickou prvotinou Lapidárium (2009) a před třemi roky dokonce Prahu navštívil jako oficiální host 15. mezinárodního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy. Ti, kteří si Gospodinova oblíbili, zajisté ocení knížečku Techniky a jiné verše, do níž básně vybral i přeložil již zkušený znalec autorovy poetiky Ondřej Zajac.

Za záslužným vydavatelským počinem stojí Nakladatelství Petr Štengl, které sbírkou zahájilo mini-edici Pí. Knížka se svou netradiční grafickou tváří blíží až bibliofilii. Co do zajímavého obsahu – jde o výbor ze tří básnických titulů (Třešeň jednoho národa, Dopisy Gaustinovi a fragmentu sbírky Neděle světa) a jako takový nabízí vše, na co jsme si u Gospodinova-básníka zvykli: neotřelé metafory, objevné myšlenky, hravost, pestrost, zhuštěnost výrazu i láskyplnou něhu.

Je to prostě malá laskomina bulharské poezie, která se sladce rozplyne na jazyku, a jako taková byla v baru Krásný ztráty 23. dubna slavnostně pokřtěna. V rozhovoru, který vedl překladatel s autorem v závěru sbírky, Gospodinov na otázku „Báseň nebo štrúdl?“ odpovídá: „Báseň jako štrúdl a štrúdl jedna báseň. A hlad tomu, kdo čte.“