Reedice vrací Slepé skrvně čtenáře
Damhaug, Torkil: Slepá skvrna

Reedice vrací Slepé skrvně čtenáře

Brněnské nakladatelství Jota vydává reedici překladu norského detektivního románu Slepá skvrna Torkila Damhauga. Nakladatelství vrátilo knihu k přepracování oběma překladatelům Miluši Juříčkové a Štěpánu Lichorobiecovi. Ti provedli zásadní revizi svého díla a text přepracovali skutečně důkladně a odpovědně. Odstranili z ní veškeré chyby i neobratnosti, na mnoha místech patrně neprovedli pouhou úpravu původního textu, nýbrž do něj začlenili pasáže přelořené zcela nově. Text je proto nyní plynulý

Když ke konci roku 2011 vyšla v brněnském nakladatelství Jota v rámci ediční řady NORD KRIMI Slepá skvrna Torkila Damhauga, vzbudila záhy značnou pozornost. Nebylo to však bohužel kvůli tomu, že by tato detektivka představovala v rámci svého žánru objevnou senzaci, nýbrž kvůli velmi špatné kvalitě překladu a odbytému redakčnímu zpracování. Převod z norského originálu byl natolik mizerný, že na jaře následujícího roku udělila Obec překladatelů knize anticenu Skřipec. Jota však udělala to nejlepší, co mohla: postavila se k problému čelem, přiznala svou chybu, román stáhla z trhu, omluvila se čtenářům a slíbila, že překlad nechá zcela přepracovat a knihu vydá znovu.

A jak slíbila, tak také učinila. Trvalo to sice déle než rok, ale reedice je nyní konečně na světě. Nakladatelství vrátilo knihu k přepracování oběma překladatelům, kteří pod ní byli původně podepsáni, Miluši JuříčkovéŠtěpánu Lichorobiecovi. Ti provedli zásadní revizi svého díla a nutno říci, že text přepracovali skutečně důkladně a odpovědně. Z celé knihy je velice dobře patrné, jak si překladatelé dali na nové verzi záležet, odstranili z ní veškeré chyby i neobratnosti, na mnoha místech patrně neprovedli pouhou úpravu původního textu, nýbrž vytvořili zcela nový překlad. Text je proto nyní plynulý a čte se pěkně, nikde nezadrhává. Také nové redakční zpracování je s původní redakcí nesrovnatelné. Knihu dostala na starost jiná redaktorka, dle vyjádření nakladatelství „nezatížená předchozím textem“, což byl jistě dobrý krok. Čtenáři se tak napodruhé dostává do ruky slušný a čtivý překlad v dobré jazykové úpravě.

Recenzi na tuto knihu jsem napsala už v lednu roku 2012. Neměnila bych ji, jen bych ji tentokrát mohla ukončit již větou „V záplavě nejrůznějších thrillerů či naopak společenských románů s přidanou hodnotou vraždy, jak je trefně označila Helena Stiessová, představuje Slepá skvrna příjemné osvěžení.“ Jsem ráda, že poslední dva odstavce recenze už neplatí, a doufám, že kniha si navzdory prvotním potížím najde své čtenáře. Nepochybuji o tom, že Jota se velmi poučila, a věřím, že si své překlady bude i do budoucna velice dobře hlídat. Přesvědčit se o tom ostatně budeme moci v brzké době, neboť na červenec se chystá vydání další Damhaugovy detektivky, která v Norsku získala Cenu Rivertonova klubu. V češtině vyjde pod názvem Žhář.

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Aktualita

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Miluše JuříčkováŠtěpán Lichorobiec. Jota, Brno, 2011, 423 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

M. Skala,

Jota se zřejmě bohužel nepoučila, neboť anticenu Skřipec získala i letos, a to za překlad jinak zajímavé knihy s českým tématem Jáchymov rakouského spisovatele Josefa Haslingera (přeložila Libuše Čižmárová, Jota 2012). Tentokrát se ale Jota proti anticeně ohradila a prohlásila, že dokonce podnikne patřičné právní kroky, pokud anticena bude udělena...