O psech, zlodějích, strážníkovi i jiná vyprávění
Nakladatelství Vyšehrad předkládá čtenářům nový překlad z díla u nás oblíbeného Jeroma K. Jeroma, mistra anglického slovního i situačního humoru.
Nakladatelství Vyšehrad předkládá čtenářům nový překlad z díla osvědčeného a u nás oblíbeného autora reprezentujícího tradici anglického slovního i situačního humoru. Je to kniha Jeroma Klapky Jeroma (1859–1927) nazvaná O psech, zlodějích, strážníkovi i jiná vyprávění. Jak naznačuje už pouhý název, jde o překladatelem Milanem Žáčkem uspořádaný výbor ze dvou Jeromových prozaických textů: Novel Notes (první vydání z roku 1893) a Idle Ideas (poprvé vyšlo roku 1905).
Překladatel v ediční poznámce podrobně uvádí, které kapitoly do výboru nezařadil, a které naopak upravil a zkrátil. Takový přístup svádí k úvaze, jestli opravdu bylo zapotřebí původní text tak zásadním způsobem upravovat, případně dávat dohromady výbor ze dvou sbírek. Kromě toho je překlad místy kostrbatý a nerespektuje český slovosled, jak je vidět například v následujících pasážích: „Říkala, že na něho narazila dosti náhodně při své cestě krajem předešlého podzimu...“ (61). „Ráno jsme byli probouzeni přívaly deště deroucími se okny a máčejícími nám postele, takže jsme vstávali a vytírali salon“ (81).
Humoristická tvorba Jeroma K. Jeroma, jehož druhé jméno Klapka připomíná rodinného přítele – generála, exulanta maďarského původu –, nechybí snad v žádné rodinné knihovně v Čechách. Překlad jeho nejslavnějšího románu Tři muži ve člunu vyšel v češtině už roku 1902, tedy pouhých třináct let poté, co byl poprvé vydán v Británii, a stejně jako neméně slavné pokračování s názvem Tři muži na toulkách (1900, česky poprvé 1919) se dočkal mnoha vydání.
Nyní vydaný soubor povídek lze chápat jako jejich „volné pokračování“. Autor je opět v roli vypravěče vlastních zajímavých zážitků, často zmiňuje svou ženu a její názory na to či ono, neopomíjí ani své přátele – a to hned v první povídce s názvem Jak jsme se rozhodli psát román. Nechybí ani jeho oblíbená cestovatelská tematika. Kapitola Hausbót aneb chvála přebývání na řece dokonale osvětluje, co se stane, zkříží-li naše prázdninové plány rozmarné počasí. Než vyrazíme na dovolenou, je rovněž dobré ujasnit si s autorovým přispěním, Proč nenávidíme cizince. Důvod je prostý, avšak nadmíru překvapivý.
V kapitole O prospěšnosti chudých se například dočteme: „Co utiší ten slabý, ale nepříjemný hlásek svědomí, když se nám podaří dosáhnout nějakého mimořádně velkého podvodu? No přece vznešené předsevzetí věnovat deset procent čistého výdělku ubožákům.“ Výbor z Jeromových krátkých próz potvrzuje, že síla jeho veselého chápání neveselého světa tkví v nadčasovosti témat, ve schopnosti dělat si ze sebe i z okolí legraci, v umění kritizovat prostřednictvím originálního pohledu na obyčejné věci a zlehčovat bez zesměšňování.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.
Diskuse
Vložit nový příspěvek do diskuse