Start-up pro unavené spisovatele a nakladatele

Start-up pro unavené spisovatele a nakladatele

Dánsko uspělo na letošních Oscarech bytostně severským tématem, totiž zálibou v popíjení alkoholu. Tím však úspěch snímku Chlast nekončí, filmoví diváci se mohou těšit na jeho americký remake. Když jde udělat úspěšný remake filmu, nešel by napsat remake literární? Recyklace je jasný trend současnosti – nezahazujme staré dobré příběhy.

Pár hodin poté, co dánský film Chlast o partě vyhořelých a alkoholu holdujících středoškolských učitelů získal Oscara, proběhla médii zpráva, že se chystá jeho hollywoodský remake. Práva zakoupila společnost Leonarda DiCapria a spekuluje se, že právě tento hvězdný herec by si v něm mohl zahrát americkou verzi dánského drsňáka Madse Mikkelsena.

Remaky jsou nedílnou součástí filmového průmyslu a není na nich nic překvapujícího ani pobuřujícího. Zajímavé je spíše sledovat, který snímek si tvůrci k remaku vyberou a co je k tomu vede. Podle serveru Deadline.com se Chlast režiséra Thomase Vinterberga dívá na alkohol evropskýma očima, a právě proto skýtá prostor pro americkou variantu. Alkohol po americku? Vlastně proč ne. O Dánech a jejich inklinaci k silnějším nápojům kolují vtipy, tak uvidíme, jak se jim za oceánem vyrovnají a jak v jejich verzi dopadne popíjení panáků během pracovní doby, navíc v prostředí střední školy. Snad ono „pije jako Dán“ nenabere příliš hollywoodsky učesaných obrysů.

Dost už ale o filmu. Když to jde na plátně, nešlo by to i na papíře? Co začít dělat remaky knih? Skandinávie má i v literatuře rozhodně co nabídnout. Koupit třeba takového Karl Ove Knausgårda, respektive jeho pentalogii Můj boj, a upravit ji na míru místní kultuře a prostředí? Jak by se zpověď nešťastného a frustrovaného Nora změnila v americkém literárním remaku, nebo ještě lépe jak by vypadala v české mutaci? Potácel by se ústřední hrdina se svými vnitřními démony mezi pražskými kavárnami, nebo spíše v některé vyloučené oblasti naší malé středoevropské zemičky? S jakými zločinci a vrahy by bojoval britský Harry Hole? A co teprve Děti z Bullerbynu nebo Pipi Dlouhá punčocha? Nechali by prostořeké zrzce japonští spisovatelé stejně potrhlý vzhled a neurvalé vyjadřování?

Bestseller, originální příběh, neotřelý námět, kultovní postava – sen každého spisovatele i nakladatele. Kolik takových knih už ale bylo napsáno a teď někde leží pozapomenuté. Až začnou docházet literární nápady, recyklujme ty osvědčené. Sáhnout by se dalo i ke klasice – zabodovat by mohla Kristina Vavřincova nebo islandské ságy. Jeden z největších českých e-shopů s potravinami nabádá zákazníky, aby zachránili jídlo, jemuž prochází doba spotřeby. Navrhuji ze stejných důvodů nevyhazovat staré, ale pořád chutné příběhy.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse