Krtečci na ukrajinský způsob
Prochasko, Marjana: Odkud se bere sníh

Krtečci na ukrajinský způsob

Čerstvě narozená krtčí dvojčata a jejich sympatická rodina jsou hlavní hrdinové krátkých příběhů, ve kterých krtčí máma ráda skáče na trampolíně, táta krtek píše do Lesních novin, kavárník Ježour vaří výborné kakao, a když se z nebe začne sypat sníh, malá sůvata vyrábějí ledovou klouzačku.

Český překlad ukrajinských pohádek ze života krtčích sourozenců Odkud se bere sníh (2013, č. 2023) vychází přesně po deseti letech od vydání jejich originálu a my se nyní můžeme pokochat vypravěčským a ilustrátorským umem tandemu Taras a Marjana Prochasko. Marjana Prochasko (nar. 1976) pochází z Užhorodu a živí se jako spisovatelka a ilustrátorka dětských knih, zatímco její bývalý manžel, mezinárodně oceňovaný prozaik, novinář, esejista i básník Taras Prochasko (nar. 1968) se narodil v Ivano-Frankivsku a dle slov jeho překladatelky Jekatěriny Gazukiny v něm pravděpodobně nadále přebývá, jelikož je připraven na případné povolání do války. Gazukina autora zastupovala v září 2023 u besedy a předávání Ceny Václava Buriana Olomouc, kterou získal v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu. Prochasko bývá řazen mezi nejpozoruhodnější současné ukrajinské literáty a je představitelem tzv. stanislavského fenoménu, tedy nezvyklé koncentrace nadaných postmoderních autorů v menším městě Ivano-Frankivsk, dříve nazývaném Stanislav. Čeští čtenáři z jeho tvorby znají především experimentální „karpatský“ román s prvky magického realismu Jinací (2002, č. 2012), esejistické úvahy FM Halič (2001, č. 2015) a výbor díla Jetotak (2010, č. 2021). Mezi lety 2013 a 2017 napsal s Marjanou Prochasko trilogii pohádek o osudech sympatické krtčí rodiny, jejíž první díl Odkud se bere sníh získal v roce 2013 ocenění Kniha roku BBC.

„Ááááááááá!“ Právě přišlo na svět třinácté krtče

Příběh začíná první jarní den a otevírá jej narození Vrněnky a Tlapky, dvou posledních přírůstků do krtčí rodiny, jež se brzy nadšeně seznamují s mikrokosmem Bukového lesa a jeho zvířecími obyvateli. V krátkých kapitolách prožíváme spolu s oběma nejmladšími krtčaty všední i nevšední zážitky, objevujeme s nimi barevný svět a poznáváme hodnotu prvních přátelství a důležité emoce, jako je strach či odvaha.

Narazí-li český čtenář na pohádku o krtcích, chtě nechtě se mu vybaví český Krtek Zdeňka Milera a pustí se do porovnávání. Může si přitom všimnout podobných rysů – zasazení příběhu do rámce přírodního cyklu střídání ročních období, tematika stonání kamaráda či porodu anebo identická role Sovy jako lesní doktorky. Odkud se bere sníh však navíc přináší úsměvné texty se spontánními dialogy mezi krtčími sourozenci a svým obsahem rozvíjí sociálně-emoční kompetence. Krtčí rodina je v ukrajinském podání ryze moderní – maminka se nechce věnovat pouze plotně a výchově dětí, ale učí se francouzsky, skáče na trampolíně a hraje tklivé melodie na basu. O novorozence se tak v těchto chvílích bez reptání stará tatínek krtek, který krtčata při reportérských pochůzkách v lese nosí v kapse, takže mohou vše pozorovat. Pohádky se dále dotýkají i soudobého tématu adopce, neboť si krtci osvojí malou zaječici Martinku.

Co se stane s krtky, když umřou?

V lese se setkáváme se zajímavými „postavičkami“, jako jsou Němá kuna prodávající exotické ovoce (fejchoa, maracuja), ježek zvaný Ježura provozující kavárnu Pod dubem nebo bobřice Hoblinka, která naučí Vrněnku plavat. Vážnější tón získává text u vypravování o nemoci a smrti. Ačkoli čtenář z názvu knihy očekává poučné, zjednodušené vysvětlení přírodního jevu, překvapí ho odlišný výklad, a sice originální zvířecí legenda, jež praví, že zemřelá zvířátka v nebi zbělají a v zimě dolů na zem shazují sníh.

Hrdinům přiřkli autoři krásná, zvučná jména – jako příklad mohou posloužit veverky Eržice a Žužice. U krtků se zase dle rodinné tradice vybírá pojmenování korespondující s vlastnostmi jeho nositele (Vyžlička, Střapka, Skuček, Chrápoš, Rambajz, Koumes), což Gazukina zvládla skvěle přeložit. Jediné jméno, které příliš nesedí ke svému popisu („pořád s něčím třískal“), je Rupino. Nepřirozeně pak působí v textu zkrácení jmen Vrněnky a Tlapky na Vé a Té, které při četbě nahlas nezní příliš libozvučně. U některých kapitol zaskočí náhlý konec jakoby uprostřed: v závěru vypravování „Jak zachránili Bouřňáka a Vyžloň onemocněl“ přinese Hoblinka stonajícímu Vyžlounkovi citron a celá kapitola končí větou „A tohle mu posílá Němá kuna. Trochu jsem ho nakousla, ale jenom kůru.“

Detailně propracované ilustrace Marjany Prochasko jsou vykresleny jemnými, jakoby naškrábanými linkami. Prochasko pracuje s tlumenými barvami a její kresby působí velice něžně.

Duo Taras a Marjana Prochasko vypráví v knize Odkud se bere sníh unikátní příběhy o krásách prvního rozkoukávání, dětství a teple rodinného krbu. Nenucenou formou píší o složitých tématech a učí o sounáležitosti, sourozenecké lásce, důležitosti přátelství a ochotě pomáhat.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatelé:

Kniha:

Marjana a Taras Prochasko: Odkud se bere sníh. Přel. Jekatěrina Gazukina, Baobab, Praha, 2023, 80 s.

Zařazení článku:

dětská

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse