Vrcholy ve stejnojmenné knize Radky Píro nemají ambici podat přehled světových „nej“ – výběr rámuje myšlenka, že pod slovo vrchol lze zahrnout nejen unikátní stavby a přírodní úkazy, ale třeba i cíle rozmanitého lidského úsilí. Překonávat sebe sama lze v různých ohledech a zdolávání takových vrcholů poskytuje především odlišnou perspektivu. Právě úhel pohledu koneckonců rozhoduje o tom, co lze za vrchol vůbec považovat, takže vedle dvoustránky o nejvyšší budově světa či podmořské sopce se vyjímá rovněž ztrouchnivělý pařez v blíže nespecifikovaném přirozeném lese.

Produktivní autorka populárně-naučných knih a leporel převážně pro menší děti tentokrát znovu cílí na věkovou kategorii od šesti let. Té byl určen už její titul Co se skrývá za dveřmi, vzniklý ze spolupráce s Jakubem Bachoríkem (Mosty, Kniha plná jídla) – společně si vysloužili nominaci na Zlatou stuhu. Každá dvojstrana v této naučné publikaci přináší nahlédnutí do konkrétní místnosti a díky typické Bachoríkově kresbě s velkým množstvím detailů napomáhá k tréninku slovní zásoby a čtenářské pozornosti. V tomto ohledu jsou Vrcholy kniha úplně jiného ražení. Obrazový doprovod ilustrátorky a animátorky Kateřiny Coufalové kombinující techniku akvarelu s pastelkami je spíše atmosférický a snaží se vystihnout specifický charakter daného místa. Nezřídka namísto daného objektu zpodobňují výhled, který se otevírá po jeho zdolání. Dvoustrany se často výrazně barevně odlišují – najdeme tu třeba oranžovorudou krajinu Marsu, světly ozářenou noční Dubaj nebo modrozelené tóny venezuelského pralesa s poletujícími papoušky.

Každá strana nabízí rámeček s názvem, výškou a umístěním daného vrcholu, přičemž pod těmito údaji následují dva až tři odstavce základního výkladu a zajímavostí. Neschází ani „poetičtější“ odstavec, který se explicitně obrací na čtenáře a má za úkol přenést ho přímo na vrchol, třeba Eiffelovy věže: „Vítr ti čechrá vlasy, v uších zní třepotání holubích křídel a ozvěna ruchu v ulicích pod tebou, kde pohyb neustává.“ Textově se tak jedná spíše o úspornější publikaci, což odpovídá zacílení na mladší školní věk, a koncept umožňuje čtenářům nakládat s knihou samostatně a vybírat si zajímavosti podle chuti.

Na předsádce knihy najdeme mapu světa (a přidružený obrázek Marsu) s miniaturami jednotlivých zastávek (ztrouchnivělý pařez ani věž z kostek tu ale nenajdete). Zadní předsádka nabízí výškové srovnání uváděných míst od majáku v Argentině (11 m) přes most Golden Gate (227 m) a Angelův vodopád (979 m) po Mount Everest (8848 m). Zařazení posledních dvou jmenovaných význačností má svou logiku – nejvyšší vodopád a horu světa (dle m. n m.) bychom mezi vrcholy rozhodně očekávali, stejně jako nejvyšší dochovanou egyptskou pyramidu (Chufuova / Cheopsova pyramida) či nejvyšší budovu světa (Burdž Chalífa v Dubaji). U jiných zařazených míst působí výběr náhodněji a subjektivněji. Například u mostu Golden Gate se uvádí, že byl rekordní stavbou v době svého dokončení (nikoli v současnosti) a podobně je tomu i u pařížské dominanty: „Svého času byla Eiffelovka nejvyšší stavbou světa.“ Další vrcholy přinášejí do výběru pestrost – nejvyšší hora Marsu ukazuje obrovský výškový rozdíl oproti zemským velikánům (21 900 m), aktivní podmořská sopka, která se za desítky tisíc let vynoří z moře a stane se ostrovem, ukazuje trochu jinou perspektivu, stejně jako nejvyšší hora pevninského Nizozemska, jehož část dokonce leží pod úrovní mořské hladiny.

Na konci přichází zdánlivě nejmenší vrchol, věž z kostek („výška: taková, do které věž postavíš; kde: ve tvém pokoji). Autorka tak obrací pozornost čtenáře zpět k jeho vlastnímu světu a zároveň připomíná úvodní tezi, totiž že během života překonáváme nejrůznější vrcholy – s některými to jde snadno, jiné stojí spoustu úsilí, „o to lepší výhled na svět pak ale skýtají“. Samozřejmě se tu přesouváme i do metaforické roviny, jak dokládají doporučení dalších cílů k překonání zařazená v samém závěru – vylez na rozhlednu, přečti sám celou knihu nebo promluv před celou třídou. Přestože jsou Vrcholy co do textového a ilustrátorského přístupu spíše konvenčně pojatá kniha a o kritériích zařazených výškových bodů by se (stejně jako u každého výběru) dalo bohatě diskutovat, mladší školáky rozhodně osloví a jako bonboniéra zajímavostí poslouží dobře.