Zájem o informace o dodávkách vojenského materiálu pro napadenou Ukrajinu vysoce přesahuje míru, která je pro témata tohoto typu mezi širokou veřejností obvyklá. Je to celkem pochopitelné vzhledem ke skutečnosti, že na tyto dodávky jsou často vypisovány veřejné sbírky a hojně o nich diskutují také politici. Jaké je však pozadí toho, co prosákne do médií, a jak dodané zbraně a další materiál fungují v praxi v místě určení, o tom se obvykle veřejnost nedozví, nebo přinejmenším ne bez aktivního dohledávání informací. Poměrně vzácnou možnost nahlédnout tuto problematiku v její komplexnosti nabízí publikace České zbraně pro Ukrajinu, společné dílo Tomáše Brolíka a Ondřeje Kundry, dvou novinářů působících v týdeníku Respekt.

Chronologicky řazená reportážní kniha mapuje dění od počátku roku 2022, tedy ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, až do období těsně po posledních tuzemských parlamentních volbách. Autoři nepřicházejí s rozborem geopolitických souvislostí příčin a záminek konfliktu, první kapitoly zachycují nálady mezi ukrajinským obyvatelstvem a připomínají, jak se politici a odborníci nedokázali shodnout v otázce, zda otevřený ruský vpád na Ukrajinu je na pořadu dne či nikoliv. Zahájení invaze přitom zjevně zaskočilo i autory samotné, neboť v osudný den se sice nacházeli na Ukrajině, avšak bez veškerého vybavení, které by jim umožnilo ve válečných podmínkách fungovat.

Ukrajinu oba autoři v dalších měsících a letech navštívili opakovaně, kapitolám popisujícím tyto návštěvy pochopitelně nechybí dramatičnost a napětí, zároveň z nich čiší odhodlání širokých vrstev ukrajinského obyvatelstva se nevzdat a nenechat si vzít normální život. Čtenář tak s autory zavítá na operní představení v Kyjevě (přerušené leteckým poplachem), do provizorních dílen, kde dobrovolníci od prvních dnů invaze na koleni skládali a svařovali protitankové ježky, nebo na policejní stanici ve znovuosvobozeném Izjumu, kde se místní policisté za pochodu učí, jak dokumentovat a vyšetřovat válečné zločiny spáchané na civilním obyvatelstvu. Autoři přibližují i problematiku psychologické péče pro raněné vojáky, zejména ty, kteří jsou svými zraněními poznamenáni na zbytek života – nepříliš překvapivě je objem této pomoci navzdory zapojení mnoha dobrovolníků nedostatečný, poskytování pomoci nadto komplikuje duševní rozpoložení samotných vojáků, kteří teprve hledají cestu, jak se se svou invaliditou vyrovnat. Očekávatelně nechybí ani kapitola o dronech, které v mnoha ohledech mění způsob vedení moderních válek.

Kapitoly popisující dění v Česku jsou o poznání méně dramatické, jakkoliv i zde jasně prosvítá dynamičnost a vnitřní ochota jednotlivců angažovat se nad rámec předepsaných povinností a postupů, ve zkostnatělých byrokratických strukturách nejen české vrcholné politiky málo vídaná. Na konkrétních příkladech text jasně ukazuje, že renomé Česka angažujícího se na pomoc napadené zemi nebylo jen mediální zkratkou, ale že představitelné mnoha dalších států by si bez českého prostřednictví a poradenství skutečně dost dobře nevěděli rady, jak Ukrajině efektivně pomoci. Flexibilitu a ochotu vyjít vstříc projevili i majitelé českých zbrojařských firem, kteří v některých případech neváhali riskovat zhoršení vztahů se stávajícími zákazníky, jen aby mohli podpořit bránící se Ukrajinu. Jejich ochota pravda nebyla zcela zdarma, přičemž autoři nezamlčují ani skutečnost, že někteří tuzemští politici se v této záležitosti kriticky vyjadřovali. Názor si ale i v tomto případě musí čtenář udělat sám.

Možná trochu oproti očekávání se autoři zaměřili v podstatě výlučně na institucionální podporu Ukrajiny a pomíjejí onen fenomén veřejných sbírek na nákup zbraní a dalšího vybavení, se kterými se v jednu dobu lidově řečeno „roztrhl pytel“. Naopak zmiňují jiné formy podpory napadené Ukrajině ze strany českých úřadů, například nabídku na zřízení sídla ukrajinské exilové vlády v době, kdy to s obranou Kyjeva vypadalo skutečně bledě. Protože však ukrajinská armáda dokázala Kyjev ubránit a prezident Zelenskyj i vláda se rozhodli zemi neopustit, stala se nabídka nakonec bezpředmětnou.

Podrobněji pak autoři mapují jiná významná gesta ze strany českých politiků, totiž návštěvu premiéry Fialy v Kyjevě krátce po vypuknutí regulérní války a pozdější společnou návštěvu Ukrajiny vykonanou Petrem Pavlem a Zuzanou Čaputovou. I tyto cesty jsou v knize začleněny do kontextu přímé podpory formou dodávek zbraní, neboť obě ve svých aktérech posílily přesvědčení o nezbytnosti takovéto podpory v co možná nejširším měřítku.

V neposlední řadě pak autoři tematizují i problematiku logistiky poskytnutých zbraní, kdy zdánlivě nejsnazší cesta po železnici přes slovenské území narazila na problémy, „oficiálně z byrokratických důvodů. Donekonečna se ověřovala razítka či platnost povolení a vlaky a kamiony s náklady stály. Komplikace přitom nepřicházely ze strany slovenské vlády, ale od níže postavených úředníků či zaměstnanců železnic. Češi tak občas měli podezření, že jde o záměrné aktivity jednotlivců, kteří mohli Rusům stranit. Narychlo se hledaly nové transportní cesty, většinou přes Polsko.“ (s. 82) Zmiňují i případy, kdy na původně domluvené místo předání konkrétní dodávky dopadla v domluvený čas setkání ruská raketa. Je tedy pochopitelné, že řadu informací autoři uvádějí záměrně obecně, utajeny tak v některých případech zůstanou třeba i názvy zemí, které se do české muniční iniciativy zapojily, jména konkrétních osob, místní názvy apod. Často naopak Brolík s Kundrou neopomenou zdůraznit, že danou informaci dotyčný zdroj sdělil v rozhovoru pro časopis Respekt, což je sice lidsky pochopitelné, ale přeci jen poněkud otravné a pro samotný obsah sdělení obvykle zbytečné.

Knihu lze pochopitelně číst jako apel na uchování morálních hodnot a ochotu v jejich zájmu přinést finanční či jiné oběti, byť si autoři zjevně dali pozor, aby závěrečná kapitola takto očekávatelně nevyzněla. Jako pohled do zákulisí současného vojenského konfliktu zároveň umožňuje si uvědomit, kolik klíčových jednání a rozhodnutí zůstává skryto za pěnou všedního dění a mediálních titulků, přičemž tato rozhodnutí mají bezprostřední dopad na život lidí žijících a bojujících na frontě či nedaleko ní. Až se jednou historie zeptá, co v době rusko-ukrajinského konfliktu dělali Češi, tato kniha bude dostatečnou odpovědí.