Milena Šubrtová

V Cukrárně U Šilhavého Jima servíruje Marek Toman všem milovníkům literatury i chronickým nečtenářům obří porci humoru, ochuceného parodickými postupy. Středobodem románového dění situovaného na dobrodružný Divoký západ je totiž cukrárna, v níž otrlí trapeři vyměnili kolty za dezertní vidličky a namísto whisky konzumují spolu s kávičkou a zákusečky lahůdky světové literatury.

Již potřetí se vkrádá do dětských ložnic bavič světového formátu Terry Jones, aby před spaním dopřál porci smíchu dětem i jejich rodičům. Jonesovy pohádky však nejsou pouze nezávaznými legráckami před usnutím, jak sugeruje podtitul výtečného překladu Petra Matouška. Vyzývají v souladu s pohádkovým žánrem k hlubší reflexi lidského pachtění a servírují poučení s úsměvem laskavým i škodolibým.

Mikulášská vřava s petardami, pronásledovanými dívkami a podroušenými čerty v psích maskách souvisí s potřebou vybít agresi. Atmosféra komorní prózy Lukáše Csicselyho je značně vzdálená zasněžené ladovské idyle obvykle spojované s dětstvím. Jde o vynikající momentku z dětského života, otázka ale je, do jaké míry může oslovit dětské čtenáře.

Příběh dvanáctiletého Honzy začíná v druhém roce války a končí na podzim 1943 s epilogem po osvobození v roce 1945. Po zatčení otce gestapem končí chlapci bezstarostné dětství a jeho dospívání se odehrává v atmosféře strachu, v níž knižní dobrodružství blednou před výzvami skutečného života. František Tichý nechává svého literárního hrdinu při pokusu o záchranu židovského kamaráda proniknout za zdi terezínského ghetta a fikci propojuje s dokumentárními materiály.

Francouzský autor Jean-Claude Mourlevat vytvořil dvoudílný román Řeka, která teče pozpátku jako vyprávění sestávající ze dvou pramenů, jež se v závěru spojí v jednu řeku. Příběh zasazený do neurčitého exotického časoprostoru odkazuje k tradici orientálních vypravěčů, středověkých cestopisů i dobrodružných románů z 19. století, jeho metaforičnost však připomíná především filozofickou pohádku.

Obtížně uchopitelná a stále provokující osobnost i literární tvorba Franze Kafky je předmětem řady odborných pojednání. Kafkův nepominutelný význam pro vývoj světové literatury způsobil, že se s autorovým jménem setkávají i starší děti a mládež. Zejména jim je adresována knížka Radka Malého a Renáty Fučíkové, jež slovem i obrazem rozplétá mýty spřádané o Kafkově životě a nabízí vhled do jeho literárního díla.

Výzva, kterou čtrnáctiletá Pamela adresuje v titulu knížky svému dvojčeti Jeremiášovi, odráží dívčin chápavý a něžný vztah k autistickému bratrovi, a zároveň snahu o bezkonfliktní soužití s nechápavým okolím. Román pro starší děti citlivě upozorňuje na poruchy autistického spektra a pomáhá prolamovat mýty, které v souvislosti s autismem mezi lidmi panují.

Název s žertovnými jmény protagonistů a ilustrace na obálce zachycující skřítky ničící knihu by mohly vést k dojmu, že půjde o jednu z mnoha nonsensových pohádek, jejíž ambicí je hlavně pobavit dětského čtenáře konfrontací bláznivých a reálných životních situací. Překlep a Škraloup však přinášejí mnohem více. Pod slupkou humorného děje jsou totiž nakousnuty důležité existenciální otázky.

Bezstarostné dětství v divoké přírodě skončí kamzíkovi v okamžiku, kdy jeho starší bráška nečekaně zahyne. Pod dohledem laskavé maminky se malý kamzík musí naučit přijmout život i s jeho odvrácenou tváří a přetavit smutek v pozitivní odhodlání žít dál. Na působivosti knížky určené především předškolním dětem se podílejí rovněž ilustrace Ľuboslava Paľa, které promyšlenou barevností zvýrazňují zobrazované emoce.

Letošní sedmisté výročí narození Karla IV. se promítlo i do literatury určené dětem. Ze záplavy titulů, oscilujících mezi didaktičností, humorným karikováním a dobrodružností, se vymykají dvě knížky Renáty Fučíkové. Představují Karla IV. nikoliv jako učebnicovou postavu, ale jako člověka, jehož soukromý i panovnický život podléhal řadě vlivů obtížně představitelných pro dnešní dítě. Fučíková zve čtenáře na výpravu do doby Karla IV., kterou přibližuje barvitým jazykem i štětcem.

Román Arka czasu czyli wielka ucieczka Rafała od kiedys przez wtedy do teraz i wstecz (ve volném překladu Archa času aneb velký Rafałův útěk z kdysi přes potom do nyní a zpět) sice odkazuje již svým názvem i podtitulem na fantastické putování v čase, nicméně je ukotven v reálném časoprostoru varšavského ghetta roku 1942. Devítiletý Rafał z něj utíká a každodenní rutina se mění v boj o přežití. Pomůže chlapci Poutník časem, nebo se má raději spolehnout na vlastní důvtip a lidskou solidaritu?

V šestnácti bajkách Terry Jones uvádí na scénu personifikované zvířecí protagonisty v absurdních situacích. Čtenáři se sice dostane obligátního ponaučení, ale nabízeného s pořádnou porcí humoru. A jako humoristické jednohubky jsou mezi bajkami servírovány drobné medailonky fiktivní fauny, potvrzující bezbřehost Jonesovy fantazie.

Jak vysvětlit sedmileté dívce, jejíhož jediného příbuzného zatklo gestapo, co je to válka? Román Gavriela Savita to činí oklikou, neboť otázku vždy nadřazuje odpovědi. Opuštěná Anna se připojuje k tajemnému Vlaštovčímu muži a pět let společně putují zemí, v níž válka nastolila nová životní pravidla. Vyprávění je strhující nejen silou samotného příběhu, ale také metaforičností, s níž se dětská hrdinka a její průvodce dívají na svět okolo sebe.

Umberto Eco a Eugenio Carmi byli dlouholetí přátelé. Umělecky se jejich dráhy literáta a výtvarníka proťaly pouze jednou, a to spoluprací na trojici alb určených dětem. V únoru 2016 oba v rozestupu tří dnů zemřeli. Připomeňme si je tedy z méně známé stránky přiblížením jejich tvorby pro děti.

Kdo je záhadný pan Perle a co skrývá ve starých kufrech, které hromadí v domku u řeky? Jak jeho osud souvisí s cukrářstvím U Perlů, jehož židovští majitelé vyráběli před válkou to nejlepší žužu v Paříži? Timothée de Fombelle ve svém románu umně splétá několik dějových linií a časoprostorových rovin. Čtenáře dokáže tak zaujmout, že téměř třísetstránkový román neodloží, dokud do mozaiky vyprávění nezapadne poslední střípek vedoucí k rozluštění všech tajemství.

Školačka Klárka nemá na světě nikoho jiného než dědečka Tomáše, který je kominíkem. Když se Tomáš vážně zraní při pádu ze střechy, nešťastné Klárky se postupně ujímá jedenáct žen. Každá po svém se jí snaží nahradit rodinu a zároveň dívku formovat podle vlastních představ, z čehož vyplývá množství humorných situací, ale i vnitřního napětí. Prozaičce Olze Černé v této knize úspěšně sekunduje ilustrátorka Alžběta Skálová.

Miloš Kratochvíl, renomovaný scenárista, prozaik a básník, si získal oblibu dětských čtenářů zejména pro laskavý humor a vtipnou nadsázku, jimiž koření výchovné poselství svých knížek. Tentokrát ovšem přeladil do nezvykle vážné tóniny, ačkoliv úvod prózy Zajatci stříbrného slunce slibuje zábavu v podobě atraktivní počítačové hry, do níž se právě noří hlavní hrdina. Svět virtuální reality, kam je spolu s ním vtažen i čtenář, totiž nabízí řadu znepokojivých otázek.

Praha v srdci je osobité výtvarné a literární vyznání, v němž Renáta Fučíková přibližuje historii města i osudy jeho obyvatel prostřednictvím 189 drobných příběhů a komiksových výjevů. Řadě běžných pragensií se publikace vymyká hned v několika ohledech: zájmem soustředěným zejména na uplynulá dvě století překotného růstu Prahy včetně jejích okrajových čtvrtí a originální kompozicí zohledňující dospívající čtenáře.

Čtvrtletník Raketa, vydávaný od prosince 2014 nakladatelstvím Labyrint, odstartoval do vesmíru dětských časopisů s razancí, která nezůstává nic dlužná jeho názvu. Podtitul „časopis pro děti chytrých rodičů“ není jenom marketingový žert, ale naznačuje, že při listování si místy přijdou na své i dospělí.

Arnošt Goldflam nalezl inspirační podnět ke své nové knize pohádek v obyčejné krabici nadepsané „Staré nepotřebné hadry“, kterou před lety zdědil po svém otci. Její obsah se skutečně shodoval s nápisem, Goldflam z ní však po letech vytěžil námět k pohádkám ve snaze dokázat, že i zdánlivě neužitečné v sobě může skrývat nečekaný poklad.

Vyprávění o neobvyklém dobrodružství třináctileté dívky v knížce Venduly Borůvkové Annie a berlepsové předznamenává motto v podobě buddhistického zákona příčiny a následku: „Jaký bude svět okolo, závisí jen na tvé hlavě.“ Pozorný dětský čtenář je tak předem připraven na to, že ačkoliv sleduje Annie během její prázdninové cesty po Malajsii, to nejdůležitější poselství bude stejně muset hledat mimo exotické kulisy.

Edice Stoletý kalendář, kterou vydává nakladatelství Albatros, se rozrostla o třetí svazek. Výbor z díla Jiřího Koláře (1914–2002) nazvaný Co by sis přál je pobídkou ke hře, při které se mohou plnit i ta nejabsurdnější přání. Jako první na tuto výzvu reagoval výtvarník David Böhm, jehož ilustrace zobrazují Kolářovy nápady s odzbrojující doslovností i s vlastním fantazijním vkladem.

Kniha Anton a Jonatán norského autora Josteina Gaardera sugeruje ilustrací Akina Düzakina na obálce, kde malý chlapec drží v náručí plyšového medvídka, hravý a optimisticky laděný příběh z dětského prostředí. Gaarder však dosud ve všech svých dílech adresovaných dětem nastoloval vážná existenciální témata a stejně je tomu i v této publikaci.

Knížka Ondřeje Horáka a Jiřího Franty Proč obrazy nepotřebují názvy prozrazuje svým titulem, že dětským čtenářům nechce nabízet učebnicové poučky z dějin umění, ale provokovat je vhodně položenými otázkami k hledání vlastních odpovědí. Při této výpravě do umělecké galerie se navíc nebudou nudit ani dospělí!

Název prózy Útěk Kryšpína N. slibuje dobrodružství, Ivona Březinová však napínavou zápletku využívá především k zobrazení závažných problémů, které se dotýkají dětí i dospělých. Jedenáctiletý Kryšpín, outsider v dětském kolektivu, volí bezradně útěk jako jediné řešení svého trápení. Autorka postupně rozkrývá chlapcovu minulost a zasazuje jeho zoufalé gesto do širšího kontextu společenských a rodinných vztahů.

Pohádkový příběh Vratislava Maňáka Muž z hodin aneb Proč se na podzim mění čas v podtitulu prozrazuje svoji pointu. Avšak vyprávění, odehrávající se v kulisách starého Rakouska, strhuje čtenáře spíše barvitostí a nezvyklými rekvizitami než dramatičností děje, takže to ani příliš nevadí.

Ve své nové knize Anna Jostein Gaarder zavádí čtenáře do roku 2082. Norskem tou dobou kráčejí karavany dromedárů s běženci, jejichž domovy se proměnily v neobyvatelnou poušť. Titulní hrdinka žijící v současnosti se ze všech sil snaží chránit životní prostředí. Její příběh však vyznívá příliš tezovitě a didakticky.

V centru pozornosti publikace Hus a Chelčický stojí obraz bouřlivého 15. století, který před čtenářem vyrůstá z vyprávění slovem i obrazem. Zatímco Jan Hus se stal na počátku jeho hrdinným protagonistou, Petr Chelčický dobovou zkušenost s násilím přetavil v dosud aktuální poselství.

Básnická sbírka Radka Malého Moře slané vody je nasáklá fascinací mořem s jeho vůní, chutí, nekonečnou rozpínavostí, tajemným životem pod mořskou hladinou i ruchem na pobřeží. Ilustrační doprovod nakladatelství Albatros svěřilo Pavlu Čechovi, a tak vznikl letně laděný pendant ke knize téže dvojice Listonoš vítr (2011).

Slovní hříčka v názvu knihy dramatičky a prozaičky Evy Prchalové Cesta svatým Vít-ahem předznamenává její téma i poselství. Dětští hrdinové v ní putují výtahem za sebepoznáním, kterého se dobírají cestou intuitivního prozření.

V „krabičkové“ edici Baobabu se v roce 2013 představilo 12 malých hororů, které vzešly převážně z dílny kmenových autorů nakladatelství. Maloformátové komiksové sešitky uložené do kartonové krabičky mohou dnešním rodičům evokovat edice pohádkových lístků z jejich dětství, Baobab ovšem souborem těchto výtvarně-literárních hříček míří za horizont dětského čtenáře.

Titul Srdcový erb sice asociuje pohádková či rytířská dobrodružství, avšak skrývá se pod ním detektivní příběh zasazený do současnosti. Všímavá trojice dětí z lázeňského města se postaví zlu, které představují kořistničtí dospělí. Aby děti v tomto střetu uspěly, musejí se ponořit do historie města, v němž žijí.

Dětské knížky slovenského autora Jána Uličianského u nás v poslední době zdomácněly díky nakladatelství Práh. Pod výmluvným názvem Analfabeta Negramotná vydalo v překladu Jany Čeňkové rovněž půvabný příběh o vášnivé nečtenářce Bětce, která nedopatřením vstoupí do světa knih a za pomoci literárních postav vyřeší své osobní trápení.

Objevila se další knížka z edice Největší Češi, kterou vydává nakladatelství Práh. V publikaci Ludmila, Václav a Boleslav se ilustrátorka a spisovatelka Renáta Fučíková vrací až do 10. století, jehož události spjaté s význačnými Přemyslovci líčí s využitím Kristiánovy legendy.

Textilní obálka knížky Radovana Lipuse O smutné továrně sice rozkvétá pestrobarevnými vzorníky látek, její název však předjímá tragické a melancholické tóny vyprávění. Příběh o vzniku, prosperitě a postupném úpadku textilní továrny se vine od předminulého století do současnosti a ukazuje, jak dramatické dějinné zvraty hýbaly s osudy lidí i jejich díla.

Obrazová knížka Pár hřebíčků a nic víc francouzské autorky Sophie Curtil (1949) sice vznikla pro děti předškolního věku, osloví však každého čtenáře, který je ochoten přistoupit na hru s představivostí a zapojováním různých smyslů.

Titul i barevné ladění alba Návštěva malé smrti belgické ilustrátorky a spisovatelky Kitty Crowther (1970) jednoznačně vymezuje téma, jímž se tato dětská knížka zabývá. Mluvit s dětmi o smrti není jednoduché, Kitty Crowther však místo mnoha slov citlivě vypráví především svými obrazy.

Scenárista, dramaturg a spisovatel Ladislav Karpianus (1985) nazval svůj román Intr nespisovným výrazem, který předjímá autorský postoj i způsob vyprávění. Internát není jen jednotící prostor, ale nabývá platnosti románové postavy, „velké, složité bytosti“.

Tvůrci textu leporela Rýmovačky naší Kačky reagovali na dětskou fascinaci rytmem a rýmem, která je přirozenou fází osvojování mateřského jazyka. Díky ilustračnímu doprovodu v nadčasovém realistickém pojetí mohou leporelo prostřednictvím obrázků „číst“ i samy děti.

Jmenný název knížky Kosprd a Telecí vyvolává řadu asociací, jež nezkrotí ani žánrový podtitul Příběh ze školky. Autorka Eva Papoušková je známá jako scenáristka a s touto prací pro děti zvítězila ve 3. ročníku soutěže o nejlepší původní českou prózu, kterou vyhlásilo nakladatelství Albatros.

Ryba Chyba nezapře spřízněnost s předchozími pohádkovými knížkami Magdaleny Wagnerové, jedné z nejosobitějších současných autorek tohoto žánru. Již vstupní dedikace českým rybníkům, vodním tokům, jakož i všem rybám v nich žijícím prozrazuje, že i tentokrát se pohádkové vyprávění bude nést ve znamení hravé mystifikace.

Básník Radek Malý se ve čtyřverších věnovaných písmenům abecedy inspiroval ilustracemi Františka Petráka. Zrodila se tak moderní publikace, která v sobě spojuje didaktičnost tradičních abecedářů s humorem a hravostí typickými pro současnou dětskou literaturu.

Vydání výboru z poezie „miláčka všech Múz“ Jaroslava Vrchlického (1853–1912) bylo načasováno do intervalu, v němž jsme si připomínali 100 let od autorova úmrtí a 160 let od jeho narození. Pod tajuplným, pohádkově vonícím názvem se skrývá více než sedm desítek skladeb, kterými chce zkušený editor Petr Šrámek přiblížit legendárního básníka dětem.

Norský spisovatel Jostein Gaarder (1952) je v povědomí českých čtenářů zapsán jako autor próz, které řeší náročnou existenciální tematiku prostřednictvím příběhů s tajemstvím či s téměř detektivní zápletkou. Textově minimalistická obrázková knížka To je otázka se od dosavadních Gaarderových próz odlišuje kompozicí, nikoliv však náročností a emotivitou sdělovaného poselství.

Edice Největší Češi, která vychází v nakladatelství Práh od roku 2005, se rozrostla o portrét další významné osobnosti, tentokrát z uměleckého prostředí. Renáta Fučíková se pustila do nelehkého úkolu zachytit v obrazové publikaci životní osudy a hudební dílo českého skladatele a dirigenta Antonína Dvořáka.

Daniel Hevier ve verších pro děti často uplatňuje nonsensové postupy a není bez zajímavosti, že slovenským dětem zprostředkoval v překladech Jiřího Žáčka, který mu je blízký jazykovou a tematickou hravostí. Vánoční pošta je však spřízněna spíše s Hevierovými andersenovsky laděnými pohádkami.

Komiksový příběh Dítě s hvězdičkou je výsledkem spolupráce francouzského nakladatele a scenáristy Loïca Dauvilliera a výtvarníků Marca Lizana a Grega Salseda. Název originálu L’enfant cachée (Ukrývané dítě) nahradil v českém překladu Dany Melanové titul akcentující motiv židovské hvězdy, který nachází vděčné uplatnění i ve výtvarné rovině a již na obálce tak předznamenává ideové a tematické zaměření knihy.

Pohádkový příběh švýcarského autora Maxe Bolligera Šťastný skřítek s ilustracemi Petra Síse připravilo v českém překladu Magdaleny Hennerové nakladatelství Paseka právě v roce, kdy bylo výtvarníkovi českého původu uděleno nejvyšší uznání, jehož lze na poli knižní tvorby pro děti dosáhnout – Cena Hanse Christiana Andersena.

Zasloužené reedice se po čtrnácti letech dočkala v české literatuře pro děti tematicky ojedinělá próza Martiny Drijverové Domov pro Marťany. Její první vydání získalo v roce 1998 ocenění Zlatá stuha a stalo se předlohou pro filmový scénář.

V knize Jižní louka jsou českým čtenářům díky výbornému překladu Jarky Vrbové poprvé představeny čtyři pohádkově laděné texty, které Astrid Lindgrenová (1907–2002) vydala již v roce 1959. Odehrávají se „za dávných časů, v dobách chudoby“ a jejich svorníkem je motiv dítěte ohroženého samotou, bídou, nemocí. Lindgrenová zde, podobně jako ve svém románu Mio, můj Mio z roku 1954, nechává strádající děti uniknout do pohádkového časoprostoru.

Cenu Hanse Christiana Andersena za rok 2012 získal Petr Sís. Sísovy autorské knihy se vyznačují originální výtvarnou i literární koncepcí a významovou mnohovrstevnatostí. Není divu, že cestu k Sísovu dílu nacházejí nejenom dětští, ale i dospělí čtenáři.

Blbnutí s Oscarem je v pořadí již šestým dílem volné série „béčkových“ dívčích románů Ivony Březinové (1964). Toto označení se nevztahuje ke kvalitám textů, ale poukazuje na vnějškové propojení románů hrou s počátečním písmenem „B“ v názvech jednotlivých dílů (Básník v báglu, 2005; Blonďatá Kerolajn, 2006; Báro, nebreč, 2007; Bojíš se, Margito? 2008; Blázniví donkichoti, 2009).

Pohádkový soubor básnířky a prozaičky Sylvy Fischerové (1963) Egbérie a Olténie patří k nejoriginálnějším autorským počinům na poli současné české pohádky. Čtrnáct samostatných pohádkových textů se vyznačuje tematickou různorodostí, přičemž spojujícím prvkem je strhující živelnost autorčina vypravěčství.

Pod aliteračně rozverným názvem se skrývají čtyři desítky básní, říkadel a jazykolamů, které sjednocují prvky hry a komiky. Sbírka je tematicky velmi pestrá a zdaleka se nedrží pouze tradičních okruhů spojovaných se světem malého dítěte.

Pohádka Jiřího Stránského O chamtivém králi vznikala v 80. letech 20. století jako filmový scénář ve spolupráci s Hynkem Bočanem. Filmové podoby se sice nedočkala, k dětským adresátům se však dostává v knižní podobě, která potvrzuje nadčasovou hodnotu příběhu o lidské zaslepenosti a nenasytnosti.

Knížka pro děti mladšího školního věku Jak se zbavit Mstivý Soni přiláká pozornost adresátů již samotným titulem, prozrazujícím nenucenost vypravěčské polohy a slibujícím dobrodružnost zápletky. Ani jméno autora nemusí být dětem neznámé – Jiří Holub (1975) jim věnoval humorně laděné knížky Kolik váží Matylda (2009) a Vzpoura strašidel (2010).

Próza Aleny Ježkové (1966) Dračí polévka zaplňuje jedno z bílých míst tematického rejstříku české literatury pro děti. Autorka, která na sebe v posledních letech upozorňovala zejména vlastní i adaptační pohádkovou a pověsťovou tvorbou, si všímá problematiky vietnamské minority a komplikovaného dospívání dětí vyrůstajících pod vlivem vietnamské kultury, kterou znají pouze zprostředkovaně, a českého prostředí, do něhož se narodily.

Velkoformátová obrazová knížka Historie Evropy představuje ojedinělý autorský počin v kontextu současné literatury pro děti a mládež. U zrodu publikace, jejíž rukopis vznikal bezmála čtyři roky, stála Renáta Fučíková. Je autorkou námětu, scénáře, ilustrací i textové části, na níž se dále podílela zkušená prozaička Daniela Krolupperová.

Prozaička Iva Procházková (1953) svou literární tvorbou již nesčetněkrát prokázala, jak dobře rozumí zranitelnému nitru dospívajících. Potvrzuje to i její poslední próza Uzly a pomeranče (2011). Čtrnáctiletý Darek se potýká s problémy vlastními jeho věku, k nimž patří nejistota a vnitřní zmatek, starosti s první láskou, vymezování se proti rodičovské autoritě a hledání nových pozic v užším prostoru rodinném i širších vztazích společenských.

Ivona Březinová se novelou Kluk a pes opět pohybuje v prostoru návodné, formativní literatury, kde již mnohokrát osvědčila své literární kvality. Stačí připomenout čtenářsky úspěšný cyklus o dospívajících a závislostech Holky na vodítku či prózu Lentilka pro dědu Edu, líčící s optimismem nelehké soužití dítěte a prarodiče s Alzheimerovou chorobou.