Děti dokážou být mnohem krutější než zoufalí, slepí a životem unavení dospělí, jak v autobiograficky inspirovaném románu ukazuje Margaret Atwoodová. Vypráví o dětství a dospívání v kanadské divočině, ale hlavně na předměstí Toronta v padesátých letech, i o dráze umělkyně, která se mezi množstvím názorových hnutí snaží proklestit si vlastní cestu.
MA
Margaret Atwood
Pokračování Příběhu služebnice, jemuž seriálová adaptace přinesla celosvětový věhlas, přináší pohled do mocenského zákulisí Gileádu – nástupnického režimu dnešních Spojených států, v němž se obě knihy odehrávají – i každodenního života v totalitě ustanovené skupinou náboženských fanatiků. Strohé líčení často šokujících skutečností je však v konečném důsledku nositelem naděje.
Kéž by šlo takto naložit i s výsledky referenda o Brexitu. Panel letošních porotců Bookerovy ceny se nedohodl na jednom vítězi, a tak si ocenění rozdělily Margaret Atwoodová s pokračováním světoznámého Příběhu služebnice a Bernardine Evaristo s knihou Girl, Woman, Other.
Život každého spisovatele je svým způsobem schizofrenní. Spisovatel vytváří fikci a přitom sám žije v určité realitě – musí být tady i tam. Život spisovatelky Joan je ještě složitější, protože v realitě žije dva životy a další prožívá na stránkách svých knih.
Každý se může ocitnout v krizi, kdy je nespokojen se svým dosavadním životem či kariérou a má pocit, že je v pasti, z níž by nejraději utekl.
Próza nejvýznamnější současné kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové (*1939) je příspěvkem do mezinárodního projektu Mýty, v němž známí autoři nově převyprávějí mytologické příběhy.
V Moral Disorder Atwoodová popisuje historii celé rodiny Tiga a Nell, která začíná ve třicátých letech v Torontu a táhne se až do dnešní doby.
Atwoodové The Penelopiad by se dala definovat jako cesta Penelopé za pravdou a objektivitou. Autorce se podařilo vytvořit zcela stylově a žánrově čistou protiváhu mnohem slavnější Odyssey.
Margaret Atwoodová patří ke spisovatelkám, které rády zkouší možnosti specifických literárních žánrů. Nevyhýbá se ani science fiction, což dokázala dnes již takřka klasickou feministickou dystopií Příběh služebnice, několika krátkými povídkami a naposledy románem Oryx and Crake. Je držitelkou prestižní Bookerovy ceny za román Slepý vrah, což ji spolu s úspěchem několika dalších románů vyneslo na pozici v současné době zřejmě kriticky nejvyzdvihovanější kanadské spisovatelky.
Pravděpodobně nejvýznamnější současná kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová (1939) je také u nás již dobře známa a hojně vydávána. Z jejích jedenácti románů vyšlo česky zatím sedm...
Krátce po sobě se na našem knižním trhu objevily dvě další knihy nejvýznamnější současné kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové: její zatím poslední román Oryx and Crake z roku 2003 vydala Mladá fronta pod názvem Přežívá nejsmutnější; BB art pak vydal starší sbírku povídek Dobré kosti (v originále Good Bones).
Sbírka krátkých povídek, črt, úvah a snad i jakýchsi básní v próze. Český název odkazuje i k jejímu románu Slepý vrah.
Atwoodová je dnes bezesporu nejznámější a nejúspěšnější kanadskou autorkou.
Recenze nejnovějšího románu významné kanadské autorky Margaret Atwoodové.
Atwoodová je dobře známá i v českém kontextu - ještě v Odeonu vyšel román Ublížení na těle, českého překladu se dočkalo i thrillerové Ublížení na těle a v neposlední řadě raná próza Z hlubin.
Tradiční, byť v průběhu dvacátého století notně diskreditovaná biografická strategie může vypadat nepřípadně hned od začátku - vždyť kolik různých životů by autorka musela mít, aby se z nich dala vysvětlit tak různorodá díla jako Z hlubin, Ublížení na těle, Loupení jehňátek anebo konečně Muzeum zkamenělin. Právě, co když klíčovou skutečností v životě autora je to, že nemá jeden život, nýbrž více?
Kanaďanka Margaret Atwoodová (1939) je spisovatelka nejen obletovaná akademiky či feministkami, ale též hojně čtená. To je dnes malý literární zázrak.
Margaret Atwoodová debutovala románem Žena k nakousnutí (Edible Woman, 1968)...
Je obecně známo, že za Slepého vraha obdržela dnešní hvězda mnoha literárních konferencí a univerzitních přednášek prestižní britskou cenu Booker Prize za rok 2000.
