Maarten ’t Hart
’t Hart, Maarten

Maarten ’t Hart

Maarten ’t Hart píše klasické, realistické příběhy, v nichž se odráží jeho profese biologa se specializací na etologii (obor, který studuje chování živočichů), ale i láska k literatuře a hudbě. Celoživotně se vyrovnává s následky přísné kalvinistické výchovy, vrací se k dětství a mládí v městečku Maassluis, zajímá ho však také nejednoznačná sexuální identita.

Narodil se (Maassluis, 1944) jako nejstarší ze tří dětí v přísně kalvinistické rodině hrobníka. Po maturitě na křesťanském lyceu ve Vlaardingenu vystudoval Maarten ’t Hart biologii na Leidenské univerzitě a do roku 1987 tam působil (jeho specializací je etologie). Ještě za studií se oženil s indoiranistkou z téže univerzity. Debutoval roku 1971 autobiograficky laděným románem Stenen voor een ransuil (Kameny pro kalouse ušatého) – z ohledu na příbuzné pod pseudonymem Martin Hart. Souběžně začal (už pod svým jménem) hojně publikovat v různých novinách a časopisech (Het Parool, Vrij Nederland, Haagsche Post, NRC-Handelsblad), spolupracoval s literárními časopisy (Maatstaf, Tirade, De Gids, Hollands Maandblad). Jeho tvorba vzbudila od počátku pozornost – hned jeho prvotina se údajně ucházela o literární cenu pro spisovatele do 25 let (Reina Prinsen Geerlingsprijs), za povídkovou sbírku Het vrome volk (1975, Pobožní lidé) získal Multatuliho cenu a za sbírku esejů o literatuře De som van misverstanden (1978, Úhrn nedorozumění) Cenu J. Greshoffa. K širokému publiku však pronikl až románem Een vlucht van regenwulpen (1978, Osud tažných ptáků, č. 2019) – za rok se prodalo 100 tisíc kusů a v roce 2014 si autor vysloužil Diamantovou knihu za více než milion prodaných výtisků. V roce 1981 vznikla i úspěšná filmová adaptace románu (v hlavní roli s Jeroenem Krabbé). Z rozsáhlého a různorodého díla (na čtyřicet prozaických titulů, mezi nimi romány, povídky, eseje, deníkové záznamy, novinové sloupky, vedle toho dvě vědecké publikace – o krysách a koljušce tříostné – či biografie J. S. Bacha), jehož klíčovými tématy jsou ztráta víry, platonická láska, rodné městečko Maassluis a okolní příroda, vážná hudba a klasická literatura, jsou kromě tohoto bestselleru nejznámější romány s detektivní zápletkou De zonnewijzer (2002, Sluneční hodiny, německý film 2005), De kroongetuige (1983, Korunní svědek, švédský film 1989) nebo Het woeden der gehele wereld (1993, č. 2001 Hněv celého světa, filmová adaptace 2006) – za ten získal cenu Zlaté oprátky (Gouden Strop – pro nejlepší nizozemskou detektivku). Také švédský překlad byl vyhlášen nejlepší překladovou detektivkou roku 1994. V roce 1984 napsal jako prémii k Týdnu knihy novelu De ortolaan (Strnad), příběh platonické lásky etologa Maartena k belgické studentce Almě. Z pozdější tvorby získal za povídkovou sbírku De moeder van Ikabod (2016, Í-kábódova matka) Cenu J. M. A. Biesheuvela.

Maarten ’t Hart žije už dlouhá léta s manželkou ve Warmondu, ve venkovském domě (jakožto zastánce střídmého a šetrného životního stylu obdělával donedávna přilehlou zelinářskou zahradu a byl samozásobitelem). V 90. letech se objevoval na veřejnosti v ženských šatech jako „Maartje“ – o své transsexualitě a asexualitě mluví v různých rozhovorech. Je amatérský varhaník. Počátkem tisíciletí se zapojil do politického dění za Stranu na podporu zvířat (Partij voor de dieren), jejímž programem je zlepšení životního prostředí s ohledem na zvířata.

Literární ceny:

1975 Multatuliprijs (za povídkovou sbírku Het vrome volk)
1978 J. Greshoffprijs (za esejistickou sbírku De som van misverstanden)
1994 Gouden Strop (za román Hněv celého světa)
2017 J. M. A. Biesheuvelprijs (za povídkovou sbírku De moeder van Ikabod)
2018 Ina Dammanprijs (za šíření povědomí o díle nizozemského spisovatele Simona Vestdijka)

Česky:

Maarten ’t Hart: Nežádoucí plavba po moři. Muiderský zámek. Z niz. originálu Ongewenste zeereisHet Muiderslot přel. Olga Krijtová. Světová literatura, ročník 31, 5/1986, s. 149– 180
Maarten ’t Hart: Hněv celého světa. Z niz. originálu Het woeden der gehele wereld přel. Jana Pellarová. Karolinum, Praha, 2001, 234 s.
Maarten ’t Hart: Osud tažných ptáků. Z niz. originálu Een vlucht regenwulpen přel. Lukáš Vítek, ilustrace Andrea Komárková. Prostor, Praha, 2019, 232 s.

Bibliografie (výběr):

1971 Stenen voor een ransuil (román)
1973 Ik had een wapenbroer (román)
1974 Het vrome volk (povídky)
1978 Een vlucht van regenwulpen (román, č. Osud tažných ptáků 2019)
1979 De aansprekers (román)
1983 De kroongetuige (román)
1984 De ortolaan (novela, prémie k Týdnu knihy)
1986 De jacobsladder (román)
1993 Het woeden der gehele wereld (román, č. Hněv celého světa 2001)
1996 De nakomer (román)
2006 Het psalmenoproer (historický román z Maassluisu)
2015 Magdalena (román)
2016 De moeder van Ikabod (povídky)

Internetové odkazy:

Portrét autora na Wiki (mj. angl., něm., fr.)
Portét autora v digitální knihovně nizozemské literatury (v niz.)
Autorova bi(blio)grafie na webu schrijversinfo.nl
Interview Onna Bloma z roku 2014 o románu Osud tažných ptáků, natočené v autorově domě a zahradě, ale i v místech, kde se román odehrává (poblíž vesnice Maasland)
První díl televizního seriálu Maartens moestuin (2014) o pěstování zeleniny v autorově zahradě

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse