Sleva u knih není zadarmo
Sleva u knih není zadarmo

Sleva u knih není zadarmo

Také slýcháte, že bychom měli knihy nakupovat zodpovědně? Ale jak poznat tzv. „parazitní e-shopy“ a v čem celý jejich problém vězí? Může velká sleva znamenat, že jsme naletěli? A kam se vůbec podějí peníze, které za knihy utratíme? Komplikované pozadí světa knižní distribuce poodkrývá Anna Štičková z platformy Knihex.

V uplynulém roce mnozí z nás sáhli po knihách, které roky čekaly, „až bude čas“. Čas nastal a hodně čtenářek a čtenářů toho využilo. Nezdá se, že by pandemie negativně dopadla na naše čtenářství. Mění se ale způsob, jakým se k nám knihy dostávají. V době zavřených knihkupectví se prodávají v podstatě jen on-line. Jak moc to knižní trh změní, zatím není jasné, všichni ale tušíme, že problém se bude týkat především malých nezávislých knihkupců, kteří – jak ukazují data SČKN – z trhu kvapně mizeli už před pandemií.

Knižní distribuce je spletitá záležitost, které se účastní desítky až stovky subjektů. Pro zjednodušení se dá řetězec popsat následovně: nakladatel – distributor – knihkupec. Knihkupcem může být jak člověk s kamenným knihkupectvím, tak e-shop; distributor může pokrývat i knihkupecké služby (například vlastnit e-shopy a knihkupecké řetězce); a v posledních letech se setkáváme i s tím, že distributor vlastní kl idně i několik nakladatelství – to se týká typicky Albatrosu a hlavně Euromedia Group. Zároveň se občas děje i to, že nakladatel se s knihkupcem domluví přímo a vynechá distributora. Prostě zmatek.

Parazitní e-shopy Za prodej si zprostředkovatel (distributor a/nebo knihkupec) bere procenta, tzv. rabat. Ten se pohybuje v řádu desítek procent. Distribuční firmy si berou kolem 50 % (některé ovšem až 60 %), knihkupci mezi 30 a 40 %. Distributor si takto vysoký rabat bere, aby uspokojil knihkupce (zmíněnými 30 až 40 %) a zároveň mu zbyla část na jeho logistiku. Pokud chce nakladatel prodávat celorepublikově, nemá příliš na výběr a musí alespoň s jedním distributorem spolupracovat, spolupráce přímo s knihkupci mu nemůže stačit, neboť knihkupci od komisních smluv v posledních letech upouštějí – je pro ně jednodušší vše vyřizovat jen s jedním distributorem. Zároveň výši rabatů nastavují výhradně distributoři a ta se setrvale zvedá.

Prodejci – až na velmi ojedinělé výjimky – si berou knihy do komise. Tedy odeberou od nakladatele část nákladu, ten postupně vyprodávají a platí až za prodané kusy. V případě malých knihkupců jsou to nízké počty kusů, v případě distributora se jedná i o stovky knih. Nakladatel tak knihy fyzicky už nemá, ale ani za ně nemusí hned dostat peníze, někteří distributoři totiž stanovují splatnost faktur třeba i tři měsíce. Knihy se také nemusejí prodat vůbec a nakladateli se po čase vracejí od distributora zpět, ne vždy v nejlepší kondici. Nakladatel tedy nemá jistotu, kdy peníze za své zboží uvidí a jestli vůbec.

Celé to ještě komplikuje tzv. doporučená cena knih. Jedná se o cenu, kterou můžete u mnohých svazků najít vytištěnu vzadu na obálce, v zadní tiráži anebo – velmi často – vůbec není uvedena. Nakladatel při jejím stanovení zohledňuje všechny složky trhu a rozmýšlí každou korunu (mnohdy na svůj úkor nebo úkor autorů, překladatelů a dalších spolupracovníků), aby byl titul prodejný. Částka nicméně není závazná, koncový prodejce s ní může naložit dle vlastního uvážení – tedy ji rapidně snížit nebo zvýšit. Proto zákazník může najít tutéž knihu u pěti prodejců za několik různých cen, které se liší i o desítky korun.

Této možnosti „pružné“ ceny využívají v posledních letech právě e-shopy. Pokud jsou navázané na distributora, může ještě nakladatel do určité míry ovlivnit, za jakých podmínek se kniha bude nabízet. Pokud se ale jedná o e-shopy bez zjevné vazby na distributory, je v podstatě nemožné ohlídat, za kolik se kde kniha prodává. Pohybujeme na volném trhu a pravidla jsou samozřejmě nastavena tak, že je možné s cenou hýbat. Proč je to však minimálně neetické, není těžké ukázat.

Na kom parazituje parazitní e-shop
E-shopy, které lze nazvat „parazitní“, jsou poměrně snadno rozpoznatelné – obvykle nabízejí masivní slevy a nebývá vždy jednoduché proklikat se na nich k nějakým identifikačním údajům (sídlo, IČ). Zároveň tyto firmy (často s. r. o.) mnohdy nemají zveřejněnou účetní závěrku za poslední roky.

Takové e-shopy odebírají knihy od distributorů jako každý jiný knihkupec. Stojí nicméně na slevách a velkém objemu prodaného zboží. Jejich cílem je rychlý obrat a pokrytí co nejširšího spektra zákazníků pod heslem „u nás najdete všechno, za nejlepší ceny, takže hlavně nechoďte nakupovat jinam“. Nabídka je opravdu pozoruhodná, kromě knih můžete nakoupit i vína, malé domácí spotřebiče nebo manikúru. Před Vánoci ideální.

Tento přístup a široká nabídka těmto e-shopům také zvyšuje viditelnost v rámci webu, tudíž pokud člověk vyhledává konkrétní knihu, nejprve se mu nabídne několik různých velkých e-shopů. A přestože nakladatel sám často svůj vlastní e-shop také má, ten je tak maličký, že se k němu zákazník jen velmi těžko proklikává.

Slevy bývají markantní a jsou nabízeny okamžitě – běžně dvacet, někdy třicet a někdy i více procent. Takovým číslům nemůže nakladatel ani nezávislý knihkupec nepatřící do knihkupecké sítě konkurovat. Nezávislým subjektům začíná doslova boj o přežití, který malí knihkupci často prohrávají nebo sami vzdávají, protože na něj nemají sílu a nervy.

Parazitní e-shopy

Případy, kdy kniha ještě ani není na trhu, teprve se tiskne a parazitní e-shop už ji nabízí se slevou 20 %, vznikají v době, kdy nakladatel rozhodně ještě nemůže mít vrácený svůj vklad do knihy, a nemůže si tedy dovolit u sebe na e-shopu zlevňovat. Zároveň není schopen konkurovat parazitnímu e-shopu, a zákonitě tak prodá míň u sebe. Pro něj a jeho spolupracovníky je ale zásadní, aby prodal s co nejmenší ztrátou (rabatem) – tedy ideálně napřímo na veletrhu, na autorském čtení (nyní obojí nemožné) nebo právě na svém e-shopu (dnes má svůj e-shop většina nakladatelství) či u spřízněného knihkupce, kde dosáhne na nižší rabat. Bezprostředně po vydání knihy je nakladatel v největší ztrátě, musí uhradit závazky za knihy – autora, redaktora, korektora, sazeče... (mnoho nakladatelství si dnes najímá na tyto práce externisty a buď zaměstnance vůbec nemá, nebo jen minimum), tiskárnu, propagaci atd. Nakladatel je v mínusu, má urgentní pohledávky, ale peníze, které utrží za knihy prodané přes distributory, jsou vždy výrazně nižší, než kdyby je prodal sám.

Stejně tak nemohou velkým slevám konkurovat nezávislí knihkupci s kamennými obchody v Praze, natož v regionech. V případě, že se nepřidrží doporučené ceny a zlevní o 20 nebo 30 %, znamená to pro ně, že jim z prodeje nezbude nic nebo 10 %, protože zbytek odvedou distributorovi, který částku dělí dál. Podle knihkupců není nijak výjimečné, že si člověk přijde do knihkupectví knihu prohlédnout, nechá si o ní vyprávět, informuje se a pak přizná, že ji na internetu našel o 50 korun levněji a raději ji koupí tam. Tudíž knihkupec poskytne službu za e-shop, knihu fakticky prodá, ale peníze nedostane. Kromě frustrace je výsledkem ekonomická ztráta, která se zvlášť nyní v pandemii kumuluje.

Jak nakoupit knihy a podpořit tvůrce?
Jak je možné, že když si knihkupec ani nakladatel nemohou takové slevy dovolit, může si je dovolit e-shop? Přesné obchodní fungování jednotlivých e-shopů v podstatě nelze rozkrýt, neboť nevidíme do jejich smluv s distributory ani jejich účetnictví, ale ze znalosti trhu víme, že možností je několik.

Primárně tyto e-shopy prodávají takové množství knih, že se jim to stále vyplatí. Jejich obrat je jednoduše obrovský a od základu postavený na slevových akcích. Dále lze kreativně operovat s „běžnou“ cenou knihy, ze které je slevováno. Ze strany nakladatelů je, jak jsme uvedli, pouze doporučená, a e-shop tak může jednoduše tvrdit, že „běžná“ cena je vyšší, a zdánlivě výrazně zlevnit. Zároveň tyto e-shopy často šetří na prodavačích, nájmech na provozovny a také zákaznickém a reklamačním servisu, takže lze na internetu dohledat mnohé výpovědi o tom, jak se zákazník týdny a měsíce dožadoval své knihy, aby ji stejně nikdy nezískal. Když jsou ceny tlačeny tak nízko, dá se čekat, že servis nebude nejlepší, respektive že bude nulový. Navíc je zcela běžné, že tyto e-shopy nabízejí i dávno vyprodané tituly, protože teprve po zákazníkově objednávce shánějí zboží u distributora, kde následně zjistí, že titul už není dostupný. Jistotu, že knihu dostane, tedy zákazník nemůže mít.

Parazitní e-shopy

Druhá možnost je, že vzhledem k velkým odběrům knih si tyto e-shopy dost možná vyjednají lepší podmínky s distributory – velké firmy si vzájemně snáze vyjdou vstříc. Je vysoce pravděpodobné, že slevový e-shop získá lepší rabat než knihkupec v Táboře nebo kdesi na okraji Brna. A zároveň pravděpodobně některé knihy vůbec nedrží ve svých skladech a prostě je objednává od distributora až v okamžiku, kdy přijde objednávka jemu. V takovém případě minimalizuje i provozní náklady na sklad, protože ten mu zajišťuje distributor. Není to nic protizákonného, ale jedná se pouze o překupnictví, které narušuje prostředí a ničemu nepřispívá.

A některé z těchto e-shopů jsou zřejmě navázány na distributory přímo. Tím ušetří za sklady a logistiku a nemusejí mít rabat vůbec. Tato varianta je velmi těžce prokazatelná, vzhledem k tomu, jak obtížně se dohledávají jejich vlastníci. Víme však minimálně o jednom parazitním e-shopu, který distributor vlastní a nijak se tím netají, přestože s cenami kouzlí opravdu neskutečně.

Na závěr je třeba zopakovat, že vzhledem k neukotvené ceně knih se e-shopy nedopouštějí ničeho vysloveně protiprávního. Jejich přístup ale ničí konkurenceschopnost jiných subjektů, narušuje trh, nepřináší zákazníkům žádnou přidanou hodnotu a ničí bibliodiverzitu – tedy zdravé a rozmanité knižní prostředí. Zánik nezávislých knihkupectví, o kterém se zmiňuje uvedená zpráva SČKN, je velkým problémem především v regionech, kde knihkupectví často slouží i jako komunitní nebo kulturní centra.

Stejně jako dnes rozmýšlíme, odkud pochází mrkev, sýry, maso, oblečení nebo kosmetika, které chceme koupit, měli bychom uvažovat i o tom, kdo stojí za kupovanou knihou a jak se k nám dostává. Nerovnoměrné rozložení sil na trhu, který okupují velikáni, holdingy a vládne mu monopolizace a centralizace výroby, zatlačuje menší a malé na okraj a z nezávislých činí závislé. Tento trend je celosvětový, což ale neznamená, že je dobré na něj přistoupit. Stejně jako má člověk svého kadeřníka a řeznici, může mít svého knihkupce. Karlínské knihkupkyně například říkají, že když člověk vejde do dveří jejich knihkupectví, často dřív než on sám vědí, co potřebuje. Nakupování knih je zážitek, ale také možnost, jak podpořit autory, překladatele, redaktory, korektory, sazeče a další tvůrce, protože čím více peněz zůstane nakladateli, tím lépe je může zaplatit a tím snáze může připravovat další tituly. Proto až budete číst další knihu odloženou na „až bude čas“, přemýšlejte, odkud se k vám dostala: je to důležité.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

ad Hmm,

"Za dalsi, proc se vydavatelstvi nespoji a neudelaji si JEDEN poradny eshop, nevyprdnou se na zravou distribuci a kamenne prodejny (kam vlastne "nikdo nechodi kupovat")?" ----------
V článku právě nepláčou nakladatelé, ale lobby majitelů těch kamenných prodejen, které se dávno přežily.

Hmm,

Reseni ma vydavatel po ruce - minimalni nabizena cena. Aneb, jestli kdokoli bude nabizet za min nez treba MSRP - 10%, porusi tim smlouvu a bude povinen zaplatit vydavateli penale ve VYSI ROZDILU. Kdyz tohle funguje jinde, proc by nemohlo u nas?!

Za dalsi, proc se vydavatelstvi nespoji a neudelaji si JEDEN poradny eshop, nevyprdnou se na zravou distribuci a kamenne prodejny (kam vlastne "nikdo nechodi kupovat")? Pohodlnost. Je jednodussi plakat pak u vlady, at podpori kulturu, at da vic.. Myslel jsem, ze knihkupci se pocas covidu vzbudi - a navzdory svetovemu trendu, kdy prodeje knih a zisky z nich stouply, je specificky v nasi zemi opacny trend.

ijcro,

Řekl bych, že u některých nakladatelů/vydavatelů elektronických knih se procenta pro autora počítají z koncových (tedy různých) prodejních cen, tedy i těch po slevě a je to v podstatě komisní prodej.

Petra,

To, co zmiňuje autorka článku, je tedy problémem distribuce, nemůžeme přeci bičovat lid, že koupí levněji než jinde. Že převládá prodej v e-shopech je, tím spíš v dnešní době, jasné už dětem na základní škole.
Ideální je najít kompromis nebo funkční řešení než se litovat, jakkoli je celá situace ‘smutná’…ale nemohu se ubránit myšlence, že je jednodušší bojovat proti něčemu než za něco. A to jsme se ani nedostali k jádru věci - že vychází především braková literatura, a o kvalitě překladů, typografii a celkové kvalitě je třeba se zamyslet i u renomovaných nakladatelů.

Zuzana!,

Kdyby Zuzana byla obyčejná čtenářka z lidu, na kterou si tu snaží hrát, článek by ji stěží tak vyzuřil, že? Ještě nám něco napište, prosím, toto se tu moc často nevidí.

Zuzana,

Anna Tkáčová , vy jste zřejmě potrefená husa že :D Je mi fuk jak to mají v Londýně. Nicméně vím moc dobře jak fungují obchody u nás v ČR. Rozhodně jsem sem nezabloudila, jsem vášnivá čtenářka a vlastním spoustu knih od předních spisovatelů a biografie. Moje luva je naprosto v pořádku, nemám potřebu si na něco hrát jako vy. Na e-shopy nedám dopustit. Nikdy žádný problém, rychlé dodání a perfektní komunikace. A kdo tu na ně háže špínu, tak ať se nechá vyšetřit.

Anna Tkáčová,

To Zuzana
Tak samozřejmě v Neoluxoru si nepopovídáte, ale právě v tom malém knihkupectví ano. V některých knihkupectvích v Londýně například jsou ve vystavených knihách cedulky se jmény knihkupců, kteří tu kterou knihu četli a mohou vám o ní říct víc, než jen to, co najdou v počítači. I u nás v menších knihkupectvích mívají knihkupci přehled o tom, co prodávají. A promiňte, Váš slovník svědčí o tom, že jste sem zabloudila asi náhodou, že?

Zuzana,

No tak tohle maso. Mega vymývání mozku, hraní na na city, manipulace, podsouvání atd. Je mi z toho článku na blití. Chtěla bych vidět jediného člověka který si zajde do knihkupectví popovídat o knížce s prodavačem:DDD .Od toho je anotace a internetový skupiny. Asi věštecká koule nebo co, když pozná na cizím člověku od pohledu co čte za žánry a ví nejlíp co dotyčný chce. Je mi jako zákazníkovi s prominutím u pr....odkud kniha je. Stejně jako zmiňovaná mrkev a pod. Slevám zdar.

Alena Radoušová,

Vážení přátelé, diskutující čtenáři, díky za Váš zájem o knihy i o tento velmi fundovaně napsaný článek. Pevná cena knihy není krokem zpět k někdejší socialistické praktice, ale v případě naší země krok do evropského společenství. I v rozvinutém kapitalismu např. Německa tento instrument skvěle existuje a nedávno byl zákon nejen potvrzen, ale ještě vylepšen. Knihy mají ve světě jako jediné zboží výjimku z volné tvorby cen, a to z důvodu, že se od párku v rohlíku liší svojí přidanou hodnotou - duševním vlastnictvím autorů a jsou tudíž označeny jako kulturní statek. V naší zemi má láska ke knize a čtenářství velkou tradici, počet vydaných titulů nám spousta velkých národů závidí, ale tím spíš nakladatelé uvítají co největší počet míst, kde se jejich knihy mohou nabízet. To není nic proti e-shopům, i knihkupci mohou mít své e-shopy, jenže nemohou poskytovat slevu ve výši celého svého zisku, aby dokázali konkurovat slevě na megaknihy.cz, což by se naprosto změnilo, kdybychom měli zákon o pevné ceně knihy (rozumí se nově uvedené knihy na trh) - zákazník si může vybrat sám, kde si knihu koupí, zda u svého knihkupce, či v některém z řetězcových knihkupectví, nebo v jakémkoliv e-shopu (třeba u svého knihkupce), ale neměl by se přece rozhodovat a priori pouze podle ceny - v případě tohoto zákona se jedná o ochrannou lhůtu např. 2 roky (Francie) nebo 1,5 roku (Německo). Ve Francii je povolena v této lhůtě odchylka od stanovené ceny nakladatelem plus mínus 5%, v Německu není odchylka žádná (týká se i veletrhů), Řekové si odsouhlasili max. slevu 10%, je to v EU ojedinělé, ale asi by toto mohlo být i u nás akceptováno. Po uplynutí ochranné lhůty už pak nic volné tvorbě ceny knihy nebrání (pokud je tedy ještě na trhu). Před pěti lety vybojovala skupina autorek prosazení tohoto zákona ve Slovinsku, v současné době o totéž usiluje Polsko a zhruba pět let i čeští nezávislí knihkupci. A na naší společnosti a čtenářích je posouzení, zda vůbec potřebujeme v našich městech specifická knihkupectví, nebo si vystačíme s e-shopy a uniformními knihkupectvími čtyř největších řetězců.
Alena Radoušová - Kniha Českého ráje Turnov

tomáš havel,

Marie Voslářová: Slovem "funguje" myslíte, že skutečně funguje, nebo že to tam tak mají zavedené? Protože třeba ve Francie navzdory fixní ceně knih knihkupectví stále ubývá, spousta jich bojuje o přežití. V posledních letech skončily i dva řetězce, čili se to netýká jenom těch nezávislých. Samozřejmě někdo může namítnout, že kdyby tam fixní cenu neměli, tak dnes už nemají knihkupectví ani jedno... * Existuje část lidstva, která je přesvědčená, že podobné "neduhy" spasí státní zásahy do ekonomiky, a existuje část lidstva, která takové jednání považuje za čiré zlo. O tom mi nepřísluší diskutovat, nejsem ekonom. Jsem však přesvědčený, že problém kamenných knihkupectví spočívá v něčem úplně jiném a plést do téhle diskuse řeči o tom, že za to může kapitalismus, je demagogie. Tak jako po staletí a za všech režimů zanikaly nebo se transformovaly nejrůznější řemesla a formy podnikání či obchodu, tak prostě zaniknou knihkupectví ve formě, v jaké prosperovaly ve dvacátém století. A bude hůř – nepotrvá dlouho a mezi kupci knih se budou početně prosazovat generace, které se na internetu pohybují od kojeneckého věku (bez nadsázky), bude růst podíl e-knih, případně audioknih (samozřejmě ne ve formě cédéčka). Tihle lidé už chodí přes appku i do hospody (boom roznáškových služeb tu byl ještě před covidem). * A co se v těch zemích, kde funguje fixní cena, třeba děje s neprodanými přebytky, myslíte, že ty každoroční miliony tun papíru, které se nepodaří prodat v různých výprodejích (netvrdím, že bezezbytku, ale něco přece) někde skladují, nebo to po pár měsících v tichosti šoupnou rovnou do stoupy? * Škoda, že se do diskuse nezapojil žádný nakladatel, dost by mě zajímal názor i téhle strany.

Marie Voslářová,

V diskusi byla několikrát zmíněna pevná cena knih - není to vynález českých nakladatelů. Než to vážený čtenář zavrhne jako návrat do minulých dob temna, může se například na Wikipedii pod "Fixed book price" podívat nejen na argumenty, ale i na tabulku zemí, kde tento princip funguje. en.wikipedia.org

Dagmar Cechova,

Nakladatel i autor obdrží z knihy naprosto stejnou částku, ať se kniha prodá za jakoukoli cenu, čtenář má možnost koupit si knih více, jsou-li za nižší cenu, a to, jak se o marži podělí distributor s knihkupci či jinými prodejními kanály a kolik si z ní ukrojí ve prospěch slevy, je čistě jejich ekonomická věc. Oni si to musí umět spočítat tak, aby jim to vyšlo. Jediný, kdo z tohoto vychází hůř, je nezávislý knihkupec, který se holt musí přizpůsobit době, je to celosvětový trend, nejen v oblasti knih. Je to totéž jako malé obchůdky s potravinami versus velké supermarkety. Ale vyčítáte supermarketu slevové akce? Jako koncový zákazník se rozhoduji, zda si koupím máslo za 25 Kč v marketu, nebo za 35 Kč u svého maloprodejce. A ten mě musí umět nějak přesvědčit, nabídnout něco navíc - je to o jeho prodejních strategiích. Ale přesto nebudu koukat skrz prsty na řetězce, které si mohou větší slevy dovolit, a tím dosáhnou větších prodejů. To je prostě zákon obchodu. Tento článek pro mě není realistickým pohledem na věc, ale jednostranným nahráváním malým knihkupcům s mnoha mylnými a zavádějícími informacemi. Jsem autor a mám pevné procento z MOC bez DPH (o tom, že je obecně nízké, by se měla vést jiná debata). Osobně jsem moc ráda, že se díky slevám mé knihy dostanou k více čtenářům. Rozhodně to nepociťuji jako jakoukoli svou nevýhodu.

Elena,

Pracovala jsem ve dvou institucích, které vydávaly knihy. Distribuci do knihkupectví jsem vždy řešila přes komisní smlouvy. Vydávali jsme pouze odborné knihy a největšími odběrateli byli univerzitní knihkupectví. Rabat jsem dávala vždy 30 %. Vlastní e-shop obě instituce mají. Distributory jsem nikdy nevyužila, vlastně ani nevím, kdo takovou službu nabízí. Děkuji za příspěvek, který mi rozšířil obzory.

Petra Štarková,

Jako autoři - spisovatelé máme, alespoň pokud vím i od ostatních, procenta stejná ať se kniha prodá se slevou nebo bez. Takže nechápu, proč a jak by nás měly eshopy poškozovat - naopak jsme rádi, že se knihy i v době lockdownu prodávají, a na tom mají eshopy teď docela velký podíl.

Karel Svoboda,

Nikdy jsem nepochopil, proč stejná kniha u nakladatelství je dražší (i po nějaké slevě) než v nějakém e-shopu, kde se k ceně jasně musí přičíst procenta pro distributora i eshop. Proč by pak měl zákazník nakupovat knihu přímo tam, když většinou kupuje více knih od různých nakladatelství?
Přesně jak tu někdo psal - knihkupci/nakladatelství budou muset přijít přidanou hodnotou. Ať uz přednášky, kafe...nebo limitované obálky...

Jitka. J.,

Samozřejmě že ceny e-shopů aj. ovlivňují i nakladatele, pro něj je zdaleka nejvýhodnější prodat své tituly po vlastní ose, jenže v konkurenci obrovských slev prostě nemá šanci zákazníka oslovit. I o tom se ostatně v článku píše. Taky je zajímavé, že nikdo z místních bojovníků za kapitalismus (ač jsem si tedy dosud myslela, že svobodná volba zákazníka na základě fundovaných informací s ním není v rozporu) nereflektuje zmíněnou praktiku, kdy si e-shop poněkud upraví původní cenu knihy k obrazu svému... A co se týká dočasných pevných cen, jsou země, kde to funguje, takže to asi nebude úplně mimo (přinejmenším k zamyšlení). Každopádně díky autorce a iLiteratuře za tenhle článek.

Radovan Auer,

Chápu smysl článku a chápu rozpaky diskutérů o "pláči nad základními principy kapitalismu". Ano, přesně takto si stěžovali před patnácti lety na e-shopy prodejci elektroniky, oblečení, sportovního náčiní, prostě veškerého spotřebního zboží. A velká část soukromých prodejen tohoto typu opravdu zavřela krám a přenechala pole řetězcům a e-shopům. A jestliže nám to u knihkupectví vádí (mně ano), protože opravdu nakladatel na tomto netratí, za svoje zboží dostane zaplacenu nasmlouvanou cenu, tak pojďme hledat cestu, jak jim pomoci. Pevné ceny to nejsou. Daná problematika už se tu řeší dlouho, takže rád sepíšu celý rozbor, proč ne, ale tady uvedu jen ten hlavní argument. Cena je jen jednou složkou marketingového mixu a velcí hráči obratem naleznou jiný způsob, jak maximalizovat své prodeje. Opravdu si o svých čtenářích myslíme, že se dominantně rozhodují jen a pouze dle ceny? Za sebe vidím cestu ve dvou věcech:
1. Na trhu jsou i solidní distributoři. Nakladatelé, kterým princip "parazitních e-shopů" vadí se mohou spojit, nechat si právníkem vtělit do smlouvy s distributorem body, které podobným aktivitám zamezí.
2. Nezávislá knihkupectví mohou konkurovat síle řetězců a e-shopů pouze v případě, pokud posílí svou roli kulturního a společenského centra v daném místě. To není z mé hlavy, podobný problém nastal v řadě státu dávno před námi. V jedné debatě v Institutu Cervantes, když jsem hovořil o trendu zániku malých nezávislých knihkupectví, především mimo velká města, mi můj španělský protějšek odpověděl - ano, to se u nás dělo také, v posledních letech ale rychle přibývá malých knihkupectví, spojených s kavárnou, vinárnou, pořádající malá čtení, koncerty.... Dovedu si představit projekt na oživení lokálních nezávislých knihkupectví v rámci stávajících grantových schémat MK, dovedu si i představit, že pokud by se mnohaleté úsilí do zavedení pevných cen přetavilo do úsilí o speciální grantové schéma na podporu malých nezávislých knihkupectví, už tady ta granty dávno máme. Není to totiž zase o tak velkých penězích.

Pavel Mondschein,

Všichni prodejci - kamenné obchody, e-shopy, dropshipové platformy - mají od distributora víceméně stejné podmínky. To, že e-shopy dokážou být nákladově efektivnější než kamenné obchody a že kamenné obchody nejsou mnohdy schopné vyvážit své vyšší náklady také odpovídající vyšší přidanou hodnotou, přece není chyba a problém e-shopů. Už mi tu chybí jen postesknutí nad tím, jak elektronické knihy ničí literaturu, protože nejsou tištěné, a že se nejlíp čte ve světle petrolejky.

th,

Pardon: za první hvězdičkou má být: ... se NEdomnívám...

tomáš havel,

Možná se mýlím, rád se nechám poučit. Souhlasím s panem Dočkalem, že nakladatel (a tedy potažmo i všichni jeho dodavatelé – autoři, překladatelé, redaktoři, grafici, ilustrátoři, sazeči...) dostane vždy cca 50 % z ceny knihy bez DPH, ať se na jejím prodeji přiživí kolik chce prodejců, přeprodejců, překupníků... Nakladateli (a všem profesím, které se na vzniku knihy podílejí) může být jedno, za kolik se jeho kniha prodává * Takže se domnívám, že nějaká státem předepsaná cena by na stavu financování "výrobní" fáze knihy něco změnila. Nopak – cena knih se zvýší, prodá se jich logicky méně a ve finále na to doplatí hlavně ta „výrobní“ část řetězce. Velkým distributorům zvýšená cena dorovná ztrátu z nižších prodejů, nakladatelům nikoli. Ti navíc přijdou o možnost sami poskytovat slevy (na vlastním e-shopu nebo různých akcích, čteních, festivalech, veletrzích). Nepomůže to ale výrazně ani malým, kamenným obchodům (i z příspěvků v diskusi vyplývá, že si lidé přes internet nekupují knihy jedině a výhradně kvůli nižší ceně, jedná se prostě o trend, který s sebou nese "moderní" doba, nikoli o ničivý dopad zhýralého kapitalismu). * Ještě k argumentu, že kniha není rohlík: kniha v jednadvacátém století podle mě prostě rohlík je (bez jakéhokoli hodnotícího zabarvení). Pryč jsou doby, kdy si knihy kupovala duchovní elita národa, dneska celý knižní byznys drží nad vodou konzumní čtivo prodávané a kupované jako housky na krámě. A taky jsou pryč doby, kdy jsme si chodili pro radu ke knihkupci; pro někoho prospěšné, pro jiného zpropadené internety dávno poskytují tolik informací (nejen influenceři na soc. sítích, ale i čtenářské skupiny jako Literární snobi, weby jako Databáze knih a koneckonců i iLiteratura), že se lidé prostě bez návštěvy knihkupectví obejdou. A neznamená to, že tito by byli kulturně či intelektuálně méněcenní. Podobný osud/změna ostatně potkal prodejce hudebních nosičů, lékárny... * Jediné, co považuji za bezesporu negativní jev současné proměny knižní prodejní sítě je skutečnost, že velcí hráči získávají čím dál větší monopol a mají možnost (a taky to někteří dělají) z pozice síly nedodržovat (bez praktické možnosti postihu) své smluvní závazky vůči těm menším. To už je ale úplně jiná diskuse a regulovaná cena knih nemůže mít vliv ani na podobné amorální praktiky.

LT,

Kamil: Kde jste získal informaci, že Megaknihy je 'dcera' Kosmasu?

Miroslav Dočkal,

Moc nechápu, jak na tom může prodělat nakladatel. Ten si přece dopředu určí, kolik procent z prodané knihy je pro něj, a kolik dá distributorům a knihkupcům. A veškeré peníze, které jdou distributorům a knihkupcům, přece nijak neovlivní jeho zisk? Ovlivní jej jen počet prodaných výtisků. A obecně snížení výsledné ceny zvedne počet knížek, který si čtenář za stejný plat může koupit - ano, dá se říct, že stejně jako je stejný ten plat, je plus mínus stejný počet knih, jaké stihne "učíst", ale to není úplně pravda: hodně lidí si kupuje více knih, než stačí učíst. Snížení výsledné ceny knihy tedy zvýší počet prodaných knih, což zvýší zisk nakladatelům a vzhledem k vyššímu počtu prodaných knih přivede do zisku i některé z nakladatelů, kteří by jinak skončili ve ztrátě. Nebo dělám v něčem v té úvaze chybu? Problémy pro distributory a knihkupce jsou samozřejmě něco jiného.

Anna Tkáčová,

Z té diskuse na mě padá marnost a naprosté nepochopení. Kniha není rohlík. Z některých příspěvků pod argumentačně naprosto dobře podloženým textem se zcela vytratili ti, bez nich by knihy těžko vůbec vznikly: autoři, překladatelé, ilustrátoři. Pokud někdo nechápe, že ti jsou tím pokřiveným nastavením knižního trhu postiženi nejvíc, tak marnost nad marnost, všechno je marnost. A přitom jsou těmi, kdo situaci mohou ovlivnit ze všech nejméně. Leda že by přestali psát, překládat a ilustrovat. To by se najedou všichni divili, včetně některých diskutujících.

Bohumil Macháček, Ing.,

Ano, takhle funguje kapitalismus, a ten český reálný kapitalismus zvláště! Ti, co skutečně něco vytvářejí - autoři, překladatelé, nakladatelé a jejich spolupracovníci (redaktoři, korektoři, grafici apod.) dostanou ho*no, resp. hovínko a smetanu slíznou paraziti a veksláci - distributoři! Ani tu nulovou sazbu DPH u tištěných knih nám naši zaměstnanci ve vládě nedovedou zařídit!

Jaroslav,

Zajímavý náhled do problematiky, nicméně některé pasáže jsou zcela mimo mísu a nejen názorově, ale i fakticky. Mám na mysli například viditelnost eshopů ve vyhledavačích.
Pokud někdo křiví trh, tak to jsou distributoři v kombinaci s nakladatelstvími, konkrétně ta zde dvě velká zmíněná, která skupují ve velkém ta malá nakladatelství a parcelují si trh. Podle mě už by to měl pomalu začít řešit antimonopolní úřad. Největší "srandou" je, že nejméně z celé knížky tak má ve většině případů její autor (čest výjimkám).

Karel K. ,

Chápu to jako útok na megaknihy.cz, od nich jsou ty screeny. Osobně například jídlo a spoustu věci nakupuji “u místních”. Z principu nenakupuji na Alze. Ale megaknihy mi nevadí. Proč? Dělal jsem objednávku knížek. Pro mě, ženu, děti... celkem to bylo asi za 5.000 Kč. Vydejnu mám vedle kanceláře. Kdybych tohle objednaval j jednotlivých distributorů (nakladatelů), byla by cena o více než 1.000 Kč vyšší. Plus 4x poštovné. A hlavně: Nevyzvedl bych to najednou. Přijeli by ke mě 4 dodávky se 4 zasílkami. Tedy to řešení je dražší, časově náročnější, méně ekologické...
Je mi fuk, komu ta firma patří (pokud to není Babiš). Proč se malí nakladatelé nedomluví a neudelají společný e-shop? Proč to tedy megakniham prodávají a pak pláčí? Sorry, tohle neberu.

Marie Voslářová,

Nechápu, proč by měl být podrobný popis fungování odvětví včetně vysvětlení některých nežádoucích důsledků nějak v rozporu s kapitalismem. Zákazník ať se rozhodne - ale informovaně.

Jaromír,

Mě by zajímalo, jakým způsobem těm e-shopům může zákazník "naletět"? Oni pak nepošlou zaplacené zboží? Nebo pošlou místo knih padělky? Nebo nekvalitní knihy (vytištěné zdraví škodlivým inkoustem, když už se argumentuje původem mrkví)? /////
A taky by mě zajímalo, komu všemu přinese užitek pevná cena knih, kromě velice úzké skupiny podnikatelů – malých knihkupců. Komu dalšímu přinese užitek skutečnost, že většina čtenářů zaplatí za knihy (tytéž knihy) vyšší cenu? Není tohle spíš lobbing sdružení knihkupců?

Pepa,

Myslím, že autoři článku v životě neslyšeli o nabídce a poptávce. Komunismus se všude stejnou cenou jsme tu už měli. Díky těm eshopum kupuji řádově více knih a tím i podporuji mnohem více nakladatelství.

Petr H.,

Takhle funguje kapitalismus. Přijde mi dost ufnukany článek. Tohle funguje po celem světě s jakymkoliv zbožím a nerozumim tomu, proc ja jako zákazník bych měl kupovat zboží dráž, pokud za to jinde za vyšší cenu nedostanu žádnou přidanou hodnotu. Pochopil bych, pokud bych si nejakym obchodem vytvoril vztah a měl od něj nejakou pridanou hodnotu. A například u Megaknih, z kterých jsou v článku fotky jsem nikdy neměl žádný problém a ceny úplně jinde. Já kupuji hlavně eknihy (z důvodu místa a ekologie) a přivítal bych, abych je mohl koupit primo od nakladatele, abych vynechal tu hromadu zbytecnych lidi, co je na to nabalenych.

Jan Bláha,

Ano, chtělo by to zeptat se Milana Gelnara z Arga...

Marcel,

Autorka 30 rokov spala a teraz sa zobudila. O tomto je predsa kaptalizmus ako ekonomický systém, predávajúci sa snaží mať co najväčší zisk, kupujúci zasa hľadá, čo najnižšiu cenu.
A nápady na zmrazenie/zastropovanie cien po určitú dobu nás pomaly vracajú späť. Nehovoriac, že samotný ekonomický systém je už dosť pokrivený reguláciami a dotáciami (to je však téma na inú debatu).

Kamil,

Největší čuňárns je kosmas.cz a jeho “dcera” megaknihy.cz, suverénně největší parazit.

Kateřina Krištůfková,

Díky za tenhle příspěvek! Důležité téma, o kterém se bohužel dosud příliš nemluvilo. Snad otevře širší diskusi a povede do budoucna třeba k nastavení pevných cen knih alespoň na nějakou dobu od vydání.