Michel Quint se proslavil, když přede dvěma lety vydal knížečku Strašidelné zahrady (Effroyables jardins, nakl. Joëlle Losfeld, 2000), která se záhy zařadila mezi nejprodávanější tituly. Letos přichází s dalším románem velice skromné tloušťky a podle prvních ohlasů kritiky se zdá, že čtenáře opět naláká. Snad tím, že jeho knihy lze rychle přelouskat, možná proto, že se vracejí k postupně zapomínané době, jež má ještě co nám říci, a nejspíš dík tomu, co obsahují mezi řádky: nevtíravé vyjádření obdivu a uznání těm, kdo umějí milovat, skromným, věrným, šlechetným, nenápadným, křehkým. Autor sám je prý osobnost podobného ražení. Píše i pro divadlo, fejetony do novin, detektivky.

Zmíněný román Strašidelné zahrady vyprávěl o dvou bratrech, kteří se v jisté vesničce na severu Francie za druhé světové války trochu nedopatřením, lehkovážně dopustili odvážné sabotáže. Němci je spolu s několika dalšími podezřelými zatknou, drží je jako zajatce v díře uprostřed pole bez jídla a pití. Dohlíží na ně fricek, u něhož těžko odhadnout, zda s nimi soucítí, či naopak chystá zradu. Důsledky této příhody provázejí protagonisty i v dalších letech… Pěkně rozepsaný příběh Quint stylizuje jako vyprávění, kdy jeden z aktérů - strýc povídá starou historku svému synovcovi, v očích kluka pak vlastní otec vyroste v hrdinu. Quint zazářil jednak poutavým příběhem, jednak schopností podat děj s adekvátní stručností, a zejména i mistrnou volbou jazykové polohy: strýc se vyjadřuje mluveným jazykem, často doplněným krajovým výrazivem, a přitom čtenář ani na chvíli neztrácí půdu pod nohama, stále zůstává "v literatuře".

Kniha Sotva milovat (Aimer à peine, nakl. Joëlle Losfeld, 2002, 80 s.) navazuje na předchozí historii. Píše se rok 1972 a vypravěč, onen synovec, jenž vyslechl anabázi s nacisty od svého strýce, se při pobytu v Německu zamiluje do skvostné dívky Inge. Rozkošně popsané námluvy a svádění pomalu ústí v jiný příběh, to když se naše dvojice setká s roztomilými lidmi, Francouzkou a Němcem, kteří se poznali za války právě na severu Francie. A pak vypravěče čeká ještě další setkání, s frickem ze strýcova vyprávění. Nenávist, pýcha samozřejmě vyplouvá na povrch… Na dětech zůstane, aby zakončily příběh svých otců.