Kde je dovoleno vše
Y. B.: Allah superstar

Kde je dovoleno vše

Y.B. je pseudonym, a nikdo prý neví, čí. Tuší se, že jde o novináře, nejspíš muže, alžírského původu.

Kecá, kecá, potom vás vybídne, abyste obrátili kapsy, a nakonec proskočí oknem. Hrdina této knihy je totiž sotva čtrnáctiletý Alžířan, údajně autor čtyř knih, jehož přitahuje svět mediální slávy a zejména ho lákají peníze. Pro ty udělá všechno. Lidé jsou různí, jeden si dokáže lebedit, že spadly ty americké mrakodrapy, jiný se převlékne za zapáleného islamistu a jde na radnici dyndat o příspěvek na výchovu mládeže, vysmívá se krajanům podělaným z kdejaké bomby v obchoďáku.

Kritika se ptá: není to příliš? A lakonicky odvětí: časy se mění, i mravy se mění.

Y.B. je pseudonym, a nikdo prý neví, čí. Tuší se, že jde o novináře, nejspíš muže, alžírského původu. Y.B. mluví o své rodné zemi tak otevřeně a tak nepříjemně, že se raději skrývá pod krycím jménem, ačkoli nebezpečí nebude až tak velké, neboť žije ve Francii. Zpočátku psal do novin „El Watan“ a proslavil se tím, že prozrazoval vše na každého, kdo si to jen zasloužil, zejména na osobnosti ze světa armády a politiky. Později odešel do francouzského exilu, kde jeho komentáře vyšly knižně pod titulem Tak jak to řikal (Comme il a dit lui, 1988). Následovala kniha Vysvětlení (L´Explication) a Nula mrtvých (Zéro mort). Stačilo pár článků v časopise Nouvel Observateur a novinář se stal miláčkem pařížského světa, který má tak rád, když někdo říká nahlas, co si všichni myslí sami pro sebe.

Allah superstar je ostrý román o ostrých mužích. Autorův přístup je zcela svobodný, subjektivní, rozhorlený, proradný a nespravedlivý. Omlacuje čtenáři o hlavu vše, co se mu nelíbí, ať se to odehrává v Alžírsku, nebo ve Francii. Islamisté, kolonialismus, terorismus, showbyznys, horoskopy - spisovatel má na paletě kdejakého potentáta, ale i novináře. Styl knihy imituje mluvu mladých přistěhovalců žijících na předměstí, argot poznamenaný depresí, deziluzí. Zostuzených věcí je ale až moc, navíc navršené páté přes deváté. Výsledný dojem potom je, že kniha nepříliš vážně mluví o problémech vážných až moc. Ačkoli kritika předpokládá, že se román stane módní událostí sezony, právě pro tu až přehnaně exponovanou polohu však prý těžko opravdu zasáhne svědomí povrchního čtenářstva.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Grasset, Paris, 2003, 264 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

jovanka,

Ano, mate pravdu, opravuji. js

Nancy Hawker,

Mate chybu v uvodu recenze. Hlavni postave teto knihy neni "sotva ctyricet" ale 14 let. Prosim opravte.
Dekuji.