Hérakleitos aneb Hyperprostorový fuck
Měrka, Petr: Telekristus a Mentál

Hérakleitos aneb Hyperprostorový fuck

„Pracovat s vulgarismy dovede málokdo a Petr Měrka je jediný, kdo si mohl dovolit jejich macdonaldizaci,“ sumarizuje anotace na zadní straně knihy. Sbírka povídek Telekristus a Mentál staví na fascinaci potřeštěnou fabulací, která je plná bizarních představ, automatismů a černého humoru spáleného na uhel.

„Pracovat s vulgarismy dovede málokdo a Petr Měrka je jediný, kdo si mohl dovolit jejich macdonaldizaci,“ sumarizuje anotace na zadní straně knihy. Sbírka povídek Telekristus a Mentál staví na fascinaci potřeštěnou fabulací, která je plná bizarních představ, automatismů a černého humoru spáleného na uhel.

Napoví už samotné názvy: Hyperprostorový fuck, Říkal svému penisu bože, Jsem tlustý, ale mám iniciaci či Hajlující Ježíšek. Nebo jedna z mnoha situací – třeba když si Ladislav Klíma a Karel May dávají spolu v hospodě páku, připlete se do toho nejapný hospodský a na absurdní polízanici je zaděláno. Stěžejní princip Měrkových vyprávěcích rozcviček, v nichž je popírán řád, resp. logika realistického vyprávění, je zde převrácena naruby, zakládá se na migraci představ. Autor se bleskově přesouvá od jednoho nápadu k druhému, aby mohl jednoduše poukázat na fakt, že svět je šílený. Posuny lze vysledovat už v rovině jednotlivých vět, jejichž uzavřenost způsobuje, že se s každou další čtenář dostává v textu výrazně kupředu. Jinak řečeno: Hérakleitovská proměna je tu naklonována s pečlivou důsledností. V Měrkově světě není konce stejně jako počátku, existuje pouze trvání.

Autorova bezprostřednost má přirozeně svá úskalí: Někdy je to přízemnost evokující prostořeké humoristické povídky, někdy přece jen chybí vlastní prožitek, takže slova literární prostor zaplňují jaksi samoúčelně. Tedy alespoň do chvíle, než se situace zvrhne, čímž se opět dostane do normálu.

Petr Měrka zvolil cestu, na které z okraje literárnosti pošilhává po jejím středu. Nešetří nápady a nebere si servítky. Pojem autocenzury je v jeho případě zbytečný, neboť nevinnost, s jakou popisuje většinu zvráceností, by praštila přes nos i kovaného moralistu. Čtenáři zkrátka nezbývá nic jiného než se bavit. To je nesporný klad, ale zároveň i mez Měrkových krátkých próz.

 

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Agite/Fra, Praha, 2007, 134 s.

Zařazení článku:

beletrie česká

Jazyk:

Hodnocení knihy:

50%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

satanas,

Njn, Měrka je prostě o tom, že si jednou za čas přečtete jednu dvě. Nebo musíte být zapálený fanoušek :)

erik,

Tak konečně si snad rozumíme. Je to o hledání. Třeba jo třeba ne. To se uvidí za čas.

g,

k jonášovi gratuluju. a nemyslím k ortenovce a s ní spojeným tanečkům – opravdu jste našel někoho s velkým ň. objevit měrku proti tomu podle mě není výhra. & samotný fakt, že se o někom diskutuje, pro mě neznamená nic. debata o měrkovi mi přijde podobně bezpředmětná jako diskuse o ceně pro Ztohoven a jejich atomvýbuch. ostatně — povíme si za dvacet let, možná se vám podařilo objevit něco, co za jednou bude považováno za podivuhodnůstku, které si budou cenit sběratelé kuriozit. jo – ten brázda na obálce, to byl výtečný tah. možná to padlo i někde tady, ale aťsisi, rád to zopakuju: všechny ty potenciály, které někde ve měrkovi jsou... v tom obrázku je to vydestilované. trefa do černého.

erik,

Evidentně každý mluvíme o něčem jiném. Ale to je jedno. Já to myslel jen tak, že jsme vydali dva debuty. Jeden dostal Ortenovu cenu, o druhém se diskutuje, jen se objeví jeho jméno. A to mi přijde na debut také dobré, většina jich zapadne. Fra to ani neposílí, ani nepoškodí a už vůbec na tom nevydělá peníze. Tahle edice je od toho, aby objevovala nová jména.

g,

2 erik: to, že něco vzbuzuje vášně, neznamená vůbec nic. snad kromě toho, že by to mohlo posílit/poškodit značku fra. nebo vám přivydělat nějaké peníze. vášně jsou pomíjivá prkotina. navíc skutečné vášně dneska vzbuzují vyvolení... a zajímají vás proto? to zhruba jsem chtěl říct. možná ta zkratka byla krátká příliš.

Anonym,

Opravdu za to nemůžu :-) Já bych byl samozřejmě rád, kdyby se tu objevovaly všechny naše knihy, kdo by nebyl, ale bohužel to neumím ovlivnit. I když si to nejspíš myslíte. Jinak obálky a celou grafiku dělá od začátku jeden a ten samý člověk, také spolumajitel Fra. Ale Helena Šantavá to není :-) Mějte se a příště u příjemnější debaty...

pv,

Vincente, domnívám se, že za to, které knihy tu jsou, resp. nejsou, Erik nemůže. a pokud jde o mne, už jsem na námitku odpověděl...

Vincent,

Erikovi: Nechěl jsem vzbudit žádné vášně.Povedlo-li se mi to,pak šlo o něchtený vedlejší produkt.Znám ale knihy, které vášně zasluhují.Ty se tu ale neobjevují.
Měrka má ovšem skvělou obálku s obrazem Pavla Brázdy, to se té knize musí přiznat. Naproti tomu obálka Sutě je zdobena příšerně.Výborný grafický návrh Heleny Šantavé je dle mého odfláknutý mizernou barevnou fotkou autora ledabyle přifařenou na zadní stranu.Opticky lehká kniha tak pořádně ztěžkla a působí nikoliv grafickou čistotou, ale kolážovitým chaosem.Mistr Okurka je opět mistrný,ale za recenzi tu nestál. Proč? Jde o přeci o kanonický text mrtvého autora s kterým se nejde kamarádit. Howgh

erik,

Prosím?

g,

vendula svobodová, ta vzbuzuje vážně. vášně. a co? to je májá, pane nakladateli.

g,

hrubku ne? tož mrk na začátek druhé anotace ;) ale o nějaké písmenko či čárku fakt nejde, nechtěl bych se na tom zapéct.

erik,

Těch překlepů je podle mého názoru opravdu snesitelné množství (a jsou hlavně ke konci), ale už se s nimi stejně nedá nic dělat, takže bych to dál nerozebíral. Hrubky tam myslím nenajdete... Jinak jasně, máte pravdu. Byly dvě možnosti. Úplně to překopat, což jsem původně chtěl, anebo udělat jen drobné úpravy. Nakonec jsem akceptoval přání autora nic nepřekopávat. To, jak to působí, je věc názoru. Na Měrku existují jen dva tábory: obdivovatelů a těch, co ho zatracují. A to mi přijde skvělé. Že někdo svým debutem vzbuzuje vášně.

Vincent,

Gabriel má pravdu: jinakost se proměnila v monotónost,takže se i to dobré míjí totálně účinkem

gabriel,

eriku, jak myslíte, obávám se, že těch překlepů (?) bylo víc než pár. ale nejde (jenom) o ně. měrka má svérázný styl... který mu místy přerůstá přes hlavu. pár překlepů vzal čert, mně se nad ním uzlovalo syntaktické střevo.

to vybírání vám nezávidím. ale obávám se, že jakýkoli výběr by dopadl stejně: po pěti povídkách se ta "jinakost" promění ve stejnost. podle mě by se vyplatilo uštřit ještě aspoň 50 stránek, z těch 130.

pročetl jsem petra měrky asi ještě víc než pět set stran. redakční prací, když jsem ji tady zmínil -- a asi to znělo lacině --, jsem myslel taky (především) práci na autorovi. naučit ho pracovat na těch textech. protože měrka má dávno jakousi machu -- a při pohledu na novější texty... už má jenom tu, už se fakt nedá číst.

Fra Angelico,

Udělals.

Erik,

No kniha redaktora a editora měla. Mě. Petr si nic nevybíral. A upřímně, vybrat ze zhruba 500 stran necelých 130 bylo hrůzné. A nakonec jsem byl rád, že jsem se z toho nezbláznil. Proto mi snad bude odpuštěno i těch pár překlepů, které ostatně zůstávají vždycky, i když se každý snaží o opak. Ale myslím, že to nemusím vysvětlovat těm, kteří někdy na vydání nějaké knihy pracovali. Takže to jen pro recenzenty z Tvaru. Výběr jsem dělal podle vlastního uvážení. Ale záměrem bylo, aby se v knížce ukázaly všechny okruhy a prostředí, o nichž Měrka píše. A nakonec, Petra Měrku jsem chtěl vydat v nové edici debutů z jednoho prostého důvodu. Že se výrazným způsobem odlišoval, byl svůj, popíral snad všechny myslitelné literární postupy a navíc jsem se u toho bavil. A jak je vidět z této diskuse, udělal jsem dobře.

gabriel,

ta kniha by kromě jiného potřebovala redaktora. a editora. petr měrka není schopen vybrat.

měrka je sice okrajový, ale hodně se o něm mluví; přijde mi legitimní o něm psát. i když spíš jako o úkazu...

pv,

souhlasím, že Měrka JE svéráz, o tom žádná. je mi jasné, že spoustě lidem (a zvlášť čtenářům iliteratury) nemusí být pochuti, osobně jsem se ale bavil a knihu neodložil. tak prosím o trochu shovívavosti, dostane se ještě na mnohé... a pokud třeba víte o někom, kdo by měl chuť o čes. literatuře psát, napište mi prosím do pošty. pv

Vincent,

Fischerová je naprosto legitimní, tomu rozumím. Přesto si dovoluji nesouhlasit s Mentálem (odložil jsem knihu ve třetině),který mi přišel jako povinná četba pro reklamní textaře trpící neurózou.Ještě teď jsem z toho sršení celý očouzený:-)"Hérakleitovskou proměnou" jste mne ale přesvědčil.

pv,

příspěvky o české literatuře budou doufám přibývat... (co do počtu článků se ale jedná o průměrnou rubriku, i když rezervy jistě má). jinak si nemyslím, že by Měrka byl tak okrajová záležitost, že by bylo zbytečné o něm psát. účelové spojení s Frou v tom prosím nehledejte, jedná se spíš o shodu náhod, než o cokoli jiného (což se bude zdát jistě velmi věrohodné vzápětí, kdy sem umístím recenzi na Předkonec V. Fischerové, nicméně je to tak).

Vincent,

Doteď mi není jasný,jestli se iliteratura profiluje jako server cizojazyčné literatury nebo zahrnuje i tu tuzemskou ( vzhledem i k tomu, že té tuzemské je tu jako šafránu ). Měrkova kniha je natolik okrajová a "hodnotná", že její místo TADY mi připadá úplně mimo. A2+FRA+iliteratura, tak asi?