Jak jsme viděli v souvislosti s arabeskou, nedílnou součástí arabsko‑islámské kultury je ornament, jehož modem je rostlinná vegetace. To není samo o sobě nic výjimečného, vždyť kupříkladu evropský secesní ornament je florálními motivy zcela prostoupen. Podstatné je však to, že islámský ornament přírodu nezobrazuje, nýbrž její život sugeruje či evokuje. Aniž by tedy vegetaci reprezentoval, „dodává pocit růstu a pohybu“ (Grabar 1989, s. 224). Podobný proces můžeme sledovat ve třetím ornamentálním systému – kaligrafii, tedy v umění „krásného písma“. Jeho výlučnost stojí na ideji (sdílené rovněž náboženstvím judaismu) prvenství písma.

celý text ukázky ve formátu .pdf