Ve dvou se to lépe táhne
Orths, Markus: Zebra pod postelí

Ve dvou se to lépe táhne

Školačka Johanka a zebra Milerová jsou zajedno, že mít dva tatínky je velké štěstí. Rozhodně je to lepší, než mít jen jednu maminku. Německý prozaik Markus Orths napsal humorný příběh o křehkém přátelství a jinakosti, která se dá v životě přijímat s dětskou samozřejmostí.

Německý prozaik Markus Orths (nar. 1969) vyměnil na přelomu tisíciletí učitelskou dráhu za kariéru spisovatele z povolání a soudě podle počtu vydaných knih, žánrového rozptylu, prodejních čísel i prestižních literárních ocenění šlo o krok správným směrem.

Letos vydal román o Maxu Ernstovi (Max, nakl. Hanser), zřejmě nejznámější je jeho román Pokojská (Das Zimmermädchen, nakl. Schöffling & Co.) z roku 2008, který se dočkal i filmového zpracování. Čeští čtenáři ho znají díky překladu Aleny Novákové, vyšel před osmi lety v nakladatelství Kniha Zlín. Jeho hlavní protagonistka Lynn se v hotelu, kde uklízí, ukryje pod postel a jednou týdně tak na zapřenou vstupuje do života jiných lidí. S podobnou výchozí situací se setkáme i v Orthsově knize pro děti nazvané Zebra pod postelí (Das Zebra unterm Bett, nakl. Moritz Verlag, 2015), kterou českým dětským čtenářům nabídlo nakladatelství Le Press v překladu Radka Malého a originálním výtvarném zpracování Dory Dutkové. Nepřehlédnutelná žlutá obálka, na ní skotačící zebra s dobromyslným výrazem ve tváři a rozverně neposedná písmenka, která kromě titulu a jména autora hrdě oznamují i jména českých tvůrců, dává tušit, že knize nebude scházet humor ani zdravé sebevědomí.

Školačka Johanka najde jednoho rána pod postelí zebru, která mluví. Posnídají spolu nutelu a vyrazí do školy. Tam se ukáže, že zebra Milerová umí také psát, číst a počítat, ale patří zebry do školy? Vloží se do toho ředitel a zebru vykáže. Škola je pro lidi! Johanka však takovou námitku odmítá – vždyť má dva tatínky a žádnou maminku, je snad kvůli tomu mimozemšťan, spadla sem z Marsu? Zebru přesto odvedou do zoo, ale v tu chvíli si ke smutné Johance přisedne spolužák Filip s návrhem, že zebru společně vysvobodí. Johanka a Filip spolu stráví celé odpoledne a plánují záchrannou akci. Zebra si však poradí sama a ráno už je připravena navštívit zase jiné malé děti. Při snídani někdo zvoní – že by se zebra vrátila? Za dveřmi ale stojí kamarád Filip a Johanka má radost ještě větší!

Mírně bláznivý příběh nepostrádá lehkost a hravost, nenápadně však otevírá velká témata, jakými jsou tolerance, síla přátelství i třeba výchova dětí v gay a lesbických rodinách. Autor ústrojně zapojuje situační a jazykový humor, např. když Johanka komolí cizí slova – její tatínkové jsou „homosenzuální“ a „adaptovali“ ji, zatímco mluvící zebra zvládá výrazy jako „kvantová chromodynamika“, umí rýmovat a píše palindromy – v češtině si připomeneme učebnicový příklad „kobyla má malý bok“. Překlad zkušeného Radka Malého se čte hladce, takzvané překladatelské problémy vyřešil koncepčně a uchýlil se k účelné naturalizaci, takže z Hanny se stala Johanka, nápadně německé přízvisko pro zebru nahradilo příjmení Milerová, psané pěkně po česku, ve škole zebra vypočítává přítoky Vltavy… Hnidopich by možná poznamenal, že redaktorská tužka mohla místy seškrtat pár přivlastňovacích zájmen, které pronikly jako interference z němčiny, případně důsledněji pohlídat hovorovost a přirozenost dialogů (např. když na autentickou repliku tatínka Pavla „Roste nám ta naše holčička“ odpoví tatínek Konrád poněkud strojeně: „Inu, je to tak“).

Markus Orths příběh s pohádkovou zebrou, která se zničehonic objeví pod postelí, vymyslel pro své děti. Teprve později zacílil na čtenáře od šesti let a zúročil spontánní nápad jako východisko příběhu o křehkém přátelství a jinakosti, která se dá v životě přijímat s dětskou samozřejmostí.

Zebra pod postelí na loňském knižním veletrhu v Lipsku obdržela ocenění Leipziger Lesekompass v kategorii prvočtenáři 6–10 let, v lednu 2016 byla nominována do žebříčku „7 nejlepších knih pro mladé čtenáře“, který sestavuje odborná porota pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk. Dočká se i české vydání nějakého tuzemského vyznamenání? Nezaměnitelné a interpretačně svébytné ilustrace Dory Dutkové každopádně představují originální uchopení netuctového příběhu o toleranci a jistě zaujmou nejen dětské čtenáře.

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Radek Malý, Le Press, Praha, 2017, 44 s.

Zařazení článku:

dětská

Jazyk:

Hodnocení knihy:

70%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse