Margot Vanderstraeten
Vanderstraeten, Margot

Margot Vanderstraeten

Vlámská publicistka a spisovatelka se zajímá o souvislost mezi traumaty z dětství a dalším životem, ale i o lidi, kteří se od okolní většiny liší svou národností, sexuálním zaměřením či náboženstvím. Její dosud nejúspěšnější knihou je Mazl tov, autobiografický příběh o antverpské ortodoxní židovské komunitě, který vyšel i v českém překladu.

Vlámská spisovatelka a novinářka Margot Vanderstraeten (Hasselt, 1967) vyrostla v městečku Zonhoven v provincii Limburg, ale do školy chodila v etnicky smíšené hornické kolonii Meulenberg, kde učila její matka. Tomu přičítá svůj pozdější zájem o lidi jiné národnosti či jiného náboženství. Vystřídala tři střední školy, odmaturovala na internátní katolické škole. Vystudovala francouzštinu a španělštinu na Vyšším překladatelském a tlumočnickém institutu v Antverpách. Začínala jako novinářka na volné noze – nejprve psala pro regionální tisk, později i pro celostátní deníky De Standaard nebo De Morgen, kde měla od roku 2009 vlastní sloupek. Literárně debutovala v roce 2002 románem Alle mensen bijten (Všichni lidi koušou) o vlivu, jaký má vyrůstání v dysfunkční rodině na další život ženské hrdinky. Za knihu získala vlámskou debutanskou cenu. Následoval román De vertraging (2004, Zpoždění) o tom, co způsobí zmeškání obvyklého vlakového spoje v životě ušlápnutého hrdiny s autistickými rysy. K jejím dalším románům patří Mise en place (2009, Mise en place) ze života pefekcionistického šéfkuchaře s traumatem z dětství, Het vlindereffect (2014, Motýlí efekt), v němž zpracovala teroristický útok na luxusní hotel v Bombaji, a Het zusje van de buurvrouw (2018, Sousedčina sestra), v níž homosexuální hrdina odhaluje na základě několika zachovaných písemností životní peripetie zemřelé sestry své sousedky původem z Maroka. Vedle toho píše Vanderstraetenová i publicistické knihy jako sbírku rozhovorů s nizozemsky píšícími autory starší generace s názvem Schrijvers gaan niet dood (2008, Spisovatelé neumírají) nebo rozhovory s deseti předními vlámskými obhájci v trestním řízení Het geweten van onze strafpleiters (2011, Svědomí našich obhájců). Na pomezí beletrie a dokumentu balancuje autobiografický román Mazl tov (2017, Mazzel tov, č. 2020), v němž po třiceti letech zpracovala své zkušenosti domácí učitelky v ortodoxně židovské rodině v Antverpách v 90. letech 20. století. Za tuto knihu dostala nizozemskou Cenu E. du Perrona a vlámskou Cenu za religiózní knihu. Kniha zaznamenala zejména ve Vlámsku komerční úspěch, kromě češtiny vyšla doposud i v angličtině, němčině, francouzštině a polštině.

Autorka žije v Antverpách.

Literární ceny:
2003 – belgická Debuutprijs (Debutantská cena) – za román Alle mensen bijten
2017 – belgická Prijs voor religieuze boek (Cena za religiózní knihu), ocenění katolického vydavatelství Medianetwerk Plus za knihu, která přístupně pomáhá hledat smysl, usebrání a oduševnění – za autobiografický román Mazl tov
2017 – nizozemská E. du Perron Prijs (Cena E. du Perrona), udělovaná městem Tilburg a Tilburskou univerzitou za kulturní projev, který přispěl k porozumění mezi různými národnostními skupinami v Nizozemsku – za autobiografický román Mazl tov

Česky:
Margot Vanderstraeten
: Mazl tov: Má léta u ortodoxní židovské rodiny. Z niz. orig. Mazzel tov: mijn leven als werkstudente bij een Orthodox-joodse familie přel. Radka Smejkalová. Garamond, Praha, 2020, 296 s.

Bibliografie:
2002 Alle mensen bijten – román
2004 De vertraging – román
2008 Schrijvers gaan niet dood – sbírka rozhovorů
2009 Mise en place – román
2011/2018 Het geweten van onze strafpleiters – sbírka rozhovorů
2014 Het vlindereffect – román
2017 Mazl tov (Mazzel tov) – autobiografický román, č. 2020
2018 Het zusje van de buurvrouw – novela

Internetové odkazy:
portrét na Wiki (v niz.)
web autorky (i v angl.)
interview na knižním veletrhu v Antverpách 2017 (v niz.)
interview v niz. pořadu VPRO Boeken (v niz.)

 

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse