Padouch nezvítězí!
Kushner, Tony: Brundibár

Padouch nezvítězí!

Literární adaptace slavné dětské opery Brundibár z roku 1938, dodnes uváděné na mnoha světových jevištích, má v českém kontextu pozoruhodnou podobu: kombinuje současné převyprávění pohádkového příběhu o vítězství dobra nad zlem s původními písňovými texty Adolfa Hoffmeistera a Sendakovu originální výtvarnou stylizaci středoevropského historického města. Ta však navíc drobnými detaily univerzálně platný příběh jednoznačně situuje do období druhé světové války, kdy původní opera vznikla.

Jména dvou věhlasných amerických židovských umělců – ilustrátora Maurice Sendaka (1928–2012) a dramatika Tonyho Kushnera (nar. 1956) – mohou na obálce knihy s názvem Brundibár překvapit. Vždyť tak se přece jmenuje slavná dětská opera z terezínského ghetta?!

Flašinetáře Brundibára v roce 1938 – původně do státní soutěže, která však v důsledku událostí po podpisu Mnichovské dohody nikdy nebyla vyhodnocena – zkomponoval na libreto Adolfa Hoffmeistera český hudební skladatel Hans Krása. Opera měla vedle takzvané pražské verze, s bohatším obsazením orchestru, ještě pozdější verzi terezínskou, jež vznikla v roce 1943. Hans Krása, který byl tou dobou již rok internován v terezínském ghettu, ji upravil na základě klavírní partitury, kterou do Terezína přivezli v dalším transportu jeho přátelé. Dětský sbor ghetta asi půlhodinové představení realizoval v Terezíně více než padesátkrát a v červnu 1944 mimo jiné před zraky komise Mezinárodního červeného kříže – nacistická propaganda neváhala oblíbené dětské představení zneužít ve svůj prospěch a prezentovat „vzorové“ ghetto, které „vůdce daroval Židům“.

Dodnes je Brundibár uváděn na mnoha divadelních scénách po celém světě, neboť přitahuje svým nadčasovým poselstvím a zároveň je výrazem solidarity s nevinnými a s oběťmi šoa. Literární adaptace Tonyho Kushnera a Maurice Sendaka navazuje na úspěšnou chicagskou jevištní inscenaci z roku 2003, pro kterou Kushner upravil libreto a Sendak navrhl výpravu a kostýmy. Knižní podoba se dočkala mnoha překladů (mj. velmi promptně do němčiny a francouzštiny, ale též japonštiny) a na sklonku loňského roku díky Ivaně Pecháčkové a nakladatelství Meander doputovala do rukou také českým čtenářům.

Osobitá obrazová publikace je určena už předškolním dětem – to za předpokladu, že se při předčítání zaměříme na pohádkový námět: Pepíčkovi a Anince onemocněla maminka, a tak jí děti chtějí přinést z města mléko, které ji uzdraví. Nemají však peníze a chtěly by si je vydělat zpěvem. Dva dětské hlásky však těžko přehluší zlého flašinetáře, který se roztahuje na náměstí. Na pomoc jim přijdou zvířátka a přivedou dalších tři sta dětí – společně už Brundibára přezpívají a vyženou ho z města.

Text působivě kombinuje vypravěčský part, který posouvá děj vpřed, s replikami dětí i dalších postav, včetně mluvícího vrabce, kocoura a psa, které jsou ručním písmem vepsány do žlutých komiksových bublin. Mimo to převzal Tony Kushner do textu i několik písní z Hoffmeisterova libreta, které pro anglickou verzi volně přeložil. České vydání navrací do knihy – s ohledem na to, že jsou u nás poměrně známé – původní písňové texty.

Zvláštní pozornost si pochopitelně zasluhuje výtvarná stránka knihy. Na první pohled okamžitě upoutá výjimečná barevnost, formát „na šířku“ a obálka orámovaná černou, bordó a zlatou, jež jasně evokují divadelní jeviště. I zachycené výjevy odrážejí v jistém smyslu teatrálnost, nezvyklé jsou kulisy města, v němž se příběh odehrává, stejně jako oděvy a obutí poněkud hřmotně působících postav. Originální stylizací pak vyniká především flašinetář, kterého Sendak znázornil s hitlerovským knírkem. V ilustracích ovšem narazíme i na další signály, které přiznaně vtahují do děje dobu nacistických zločinů – ať už jde o žluté židovské hvězdy, postavu Hanse Krásy či nápis Arbeit macht frei. Sendakova imaginace je výmluvná a nepostrádá vtip, skvělá je například scéna, v níž se děti cítí silní jako medvědi, když se snaží Brundibára přehlušit – a skutečně jako medvědy je také Sendak namaloval (připomínají tak trochu i jeho slavné „divočiny“). Výrazem hlubokého zoufalství je naopak dvoustránková ilustrace k písni „Maminka kolíbá“, pro niž se Sendak zřejmě inspiroval verši „Každý kos ze hnízda / jedenkrát vylétá / musí pryč neví proč / odletí do světa“: temná noční scenérie naříkajících matek a dětí odlétajících na křídlech předimenzovaných kosů, kteří však evokují spíš černé orlice.

Díky zmíněným mimoliterárním aluzím může tato knižní podoba Brundibára dobře posloužit už trochu starším dětem jako odrazový můstek k novým informacím o historickém pozadí příběhu o zlém flašinetáři. Základní shrnutí ostatně přináší i text na klopách knižního přebalu. Maurice Sendak dosáhl svými výtvarnými pracemi mezinárodního renomé; je mj. nositelem ceny Hanse Christiana Andersena i Astrid Lindgrenové. Ilustroval přes osm desítek knih pro děti a Brundibár mezi nimi z jeho pohledu zaujímal výjimečné místo. Dotýkal se totiž i jeho osobní biografie – Sendakova rodina pocházela z Polska, odkud rodiče před první světovou válkou emigrovali do Ameriky. Velká část rodiny později zahynula v koncentračních táborech. Sendak prý prožíval své dětství s pocitem, že „žije za ty, kteří museli zemřít“.

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Il. Maurice Sendak. Přel. Ivana Pecháčková, Meander, Praha, 2020, 56 s.

Zařazení článku:

dětská

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

80%

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse