Vtipný bilderbuch o škole přitakávající toleranci
Dubuc, Marianne: Směle do školy

Vtipný bilderbuch o škole přitakávající toleranci

Skřítek Pom půjde do školy až napřesrok, ale už teď by rád věděl, jak to tam chodí. Vždyť všichni jeho zvířecí kamarádi mu o tom vyprávějí… Aneb škola desetkrát jinak – vtipný, motivační a inspirativní tematický bilderbuch pro zvědavé „školkáče“.

„Tak už nám to začíná. Penál, knížky, svačina…“ měl už v prvním zářijovém týdnu přepisovat do sešitu náš druhák a skuhral přitom „nuda-nuda-nuda“, zatímco natěšená mladší sestřička mu záviděla a nejradši by ihned šla do školy místo něho… Povědomý scénář? U nás zachraňovala situaci znamenitá kanadská ilustrátorka a tvůrkyně originálních bilderbuchů pro děti Marianne Dubucová, od níž máme v knihovně – jako praví fanoušci a knihomolové – všech devět titulů, které dosud v českém překladu vyšly. Tentokrát triumfovala novinka z nakladatelství Host nazvaná Směle do školy: s prstíkem, který rejdí po vtipných obrázcích, může do zábavné zvířecí školičky každý!

Autorské knihy frankofonní Kanaďanky žijící v Montreallu uvedlo na český knižní trh nakladatelství Labyrint v roce 2015, když vydalo originální příběh o nezvyklém přátelství mezi ptáčkem a lvem. Po dvou letech následoval podobně útlý a textově skromný, avšak ideově velkorysý příběh s provokativním názvem Já nejsem tvoje maminka, se stejným časovým odstupem pak vyšla Horská cesta s až metafyzickým podtextem a po ní Stín malého Geparda a nejnověji Medvěd a šeptání větru. Všechny tyto půvabně ilustrované a nekonvenční novodobé bajky vynikají myšlenkovým přesahem a zaujmou nejspíš děti předškolního věku, které neodradí výzva domýšlet příběh a rozvíjet obrazové vyprávění.

Nebývá tak časté, že tvorbu současných autorů vydávají v tuzemsku různá nakladatelství – v případě úspěšné a poměrně produktivní Marianne Dubucové se to však stalo a o její repertoár se s Labyrintem podělil brněnský Host, který se ujal obrazových knih pro nejmenší čtenáře od dvou či spíše tří let. (Tato linie autorčiny tvorby může upomínat na oblíbené bilderbuchy o ročních obdobích, jež s ještě větší láskou k detailům ztvárnila Němka R. S. Bernerová.) V krátkém časovém horizontu vydal Host celé kvarteto titulů: dva díly o zábavných cestách pošťáka Myšáka (Pošťák Myšák doručuje, 2018, Prázdniny pošťáka Myšáka, 2019), jenž se jako obyvatel velkého domu objevuje i v obrazovém příběhu jednoho všedního dne v Piškotové ulici (Račte dál!, 2020), a na roztomilá čiperná myšata pochopitelně narazíme i v aktuálním titulu Směle do školy. Ve všech těchto rozměrnějších obrázkových knihách opanovaly vyprávěcí rovinu vtipné a precizní, střízlivě barevné kresby s bezpočtem promyšlených detailů, které vykouzlí nejeden úsměv na tváři, zatímco text výtvarně propracované scény spíše jen komentuje. Namísto běžného čtení vybízejí krátké textové pasáže ke společnému povídání, ukazování, objevování, popisování a vysvětlování ilustrací. Ať už je to Myšák, nebo zvědavý skřítek Pom, který se chce dozvědět, jak to chodí ve škole, provádějí malé čtenáře různými situacemi, jež v knize znázorňuje celá dvoustránka – je to promyšlený koncept, neboť na vystižení atmosféry, prostředí, vzájemných vztahů mezi postavami i rozehrání drobných mikropříběhů poskytuje dostatek prostoru a takto spojitá plocha netříští dětskou pozornost. Protagonisty drobných příběhů Marianne Dubucové jsou výhradně zvířátka: sice se chovají jako děti, ale přitom neztrácejí nic ze svých druhových charakteristik – a to může být zdrojem humoru i ponaučení.

Obojí samozřejmě patří i do školy – kam se tedy v knize Směle do školy malý skřítek Pom (nebo je to skřítka? Co si o tom myslí malé holčičky a kluci, když si knížku prohlížejí?), který se ráno rozloučí s velkým skřítkem Momo, během jediného dne podívá? Navštíví celkem deset různých míst: školu Hryzalkovu, kde mají o zábavu postaráno čilá myšata, základní školu Hopsálkovu, kde se učí číst, psát a počítat králíčata, Puškvorcovu žabí uměleckou školu i Foxtrotovu školu (hádejte, čí asi bude?), do Medovníkovy ulice dorazí právě na oběd, aby mu to pěkně vyšlo do lenochodí školy Hajdula, kde se dodržuje odpolední klid, a tak dále, až je nakonec zase zpátky doma – a začíná znovu vyprávět, co za celý den zažil a na co se sám těší.

Marianne Dubucová ve svých přívětivých knihách pro děti vlastně dokola opečovává velké téma tolerance a přátelství, hýří přitom originálními nápady a nešetří laskavým dětským humorem. Takové knihy do knihovniček nejmenších čtenářů rozhodně patří.

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Eva Sládková, Host, Brno, 2021, 30 s.

Zařazení článku:

dětská

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

80%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse