Od mikrobů po gravitaci
Bayarri, Jordi: Pasteur

Od mikrobů po gravitaci

Série naučných komiksů přibližující život a dílo čtyř proslulých badatelů ukazuje, že i na malém prostoru lze vypovědět plnohodnotný příběh a přilákat děti k zájmu o vědu.

Co mají společného Isaac Newton, Albert Einstein, Marie Curieová-Skłodowská a Louis Pasteur? Bezpochyby by se toho našlo víc, jisté ale je, že všichni zasvětili život vědě a všichni se stali protagonisty série naučných komiksů, které především mladším čtenářům přibližují nevšední životy těchto badatelů i jejich přelomové objevy či teorie, které do značné míry změnily chod dějin. Autorem ani ne padesátistránkových knih, jež vznikly mezi lety 2014 až 2021, je španělský komiksový tvůrce Jordi Bayarri (nar. 1972) a na jejich faktickou správnost dohlédla historička vědy Tayra Lanuzaová-Navarrová. V češtině vyšly všechny čtyři svazky zároveň, ale není vyloučeno, že se série v budoucnu ještě rozroste, neboť ve španělských originálech jsou k dispozici tituly o dalších velikánech vědeckého nebe, například o Darwinovi, Aristotelovi nebo Galileovi. Vzhledem k poměrně skromnému rozsahu (na samotný komiks vždy připadá zhruba 30 stran) je zřejmé, že se nejedná o nikterak zevrubné vědecké biografie (jako tomu bylo třeba u Hawkinga Jima Ottavianiho a Lelanda Myricka), ale spíše medailonky, které představí zásadní okamžiky života zvolených postav. Vezmeme-li to chronologicky, dle data narození, v Newtonovi (1643–1727) se čtenář seznámí s jeho příchodem na univerzitu, průlomovými experimenty na poli optiky, formulací gravitačního zákona a v několika okénkách i se slavným sporem s Leibnizem ohledně toho, kdo z nich objevil kalkulus neboli infinitezimální počet. Jako druhý přichází na paškál Pasteur (1822–1895), s nímž si dnes nejčastěji spojujeme pasterizaci, metodu konzervace potravin, kterou objevil, když se snažil vyřešit problém octovatění vína. Získané poznatky jej přivedly k zájmu o mikroskopické organismy, což později vyústilo ve slavné vyvracení teorie samoplození i v zásadní pokrok na poli vakcinace (například očkování proti vzteklině).

Třetí kniha nese název Marie Curie a přibližuje strastiplné životní osudy polské badatelky, jež společně s Linusem Paulingem, Johnem Bardeenem a Frederickem Sangerem patří mezi vědce, kteří získali dvě Nobelovy ceny. Tu první (za fyziku) dostala v roce 1903 společně se svým manželem Pierrem Curiem (jenž o pár let později tragicky zahynul) a Henrim Becquerelem za výzkum radioaktivity. Druhou (tentokrát za chemii) obdržela již samostatně roku 1911 za objev chemických prvků radia a polonia a výzkum radia. Jako poslední se na řadu dostává další nositel Nobelovy ceny a vědec z celé čtveřice jednoznačně nejslavnější: Einstein. V jeho případě asi není potřeba připomínat největší vědecké úspěchy (speciální a především obecná teorie relativity), což si patrně uvědomoval i autor, který se více věnuje Einsteinovu životu než jeho objevům, například jeho manželství s Milevou Marićovou nebo odchodu do Spojených států, kam uprchl před nacistickým Německem.

Jelikož mají všechny čtyři knihy víceméně totožnou strukturu, vztahuje se obecné hodnocení na každou z nich. Jak už zaznělo výše, komiksy jsou hodně stručné, a ocení je tak především mladší čtenáři, kteří mají možnost se jednoduchou a zábavnou formou seznámit s několika velikány dějin vědy a třeba se i nadchnout pro vědu samotnou. Ačkoli by se mohlo zdát, že na pár desítkách stran toho opravdu mnoho sdělit nelze, komiks se v tomto ohledu opět projevuje jako velmi příhodné medium, neboť i přes daná omezení se autorovi podařilo alespoň zmínit víceméně všechny zásadní události a vytvořit ucelené příběhy, jejichž protagonisté působí jako lidé z masa a kostí. Pro zájemce je navíc každá kniha (kromě Newtona) doplněna sekcí Kdo je kdo, která v několika větách přibližuje různé vedlejší postavy, jež se v komiksu objeví. Zvláštní zmínku si zaslouží velmi povedená kresba, která pamětníkům okamžitě připomene proslulý francouzský seriál Byl jednou jeden vynálezce, kde mají mimochodem všichni čtyři jmenovaní vlastní epizodu.

Co se týče hodnocení jednotlivých knih, bylo ve všech případech takřka stejné, nicméně nejzáživnějším, nejdynamičtějším i vědeckými poznatky nejnabitějším dojmem přece jen při zpětném ohlédnutí působí Pasteur. Jeho vítězství je ovšem mimořádně těsné a uznání zasluhuje i zbytek startovního pole.

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Jordi Bayarri: Pasteur. Mikrobiální revoluce. Přel. Kateřina Brouk, Grada, Praha, 2021, 48 s.

Zařazení článku:

komiks

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%

Témata článku:

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse