Protivná bývalá superhrdinka
Bendis, Brian M.: Alias

Protivná bývalá superhrdinka

Série Alias patří k nejvýznamnějším autorským dílům scenáristy, kterého proslavily superhrdinské komiksy. I tento se odehrává ve světě, kde operují Avengers, ale jde spíše o detektivku drsné školy.

Brian Michael Bendis (nar. 1967) patří už více než dvě desetiletí k nejuznávanějším scenáristům superhrdinských komiksů a jeho dvě nejslavnější série Daredevil (vydávaná v USA v letech 2001–2006) a Ultimate Spider-Man (2000–2011) vyšly i u nás. Právě za ně dostal v letech 2002 a 2003 obě své ceny Willa Eisnera pro nejlepšího scenáristu. Kromě nich však k ocenění přispěla ještě další série, kterou tou dobou psal, ale která u nás vyšla až letos. Její děj se sice odehrává ve stejném fiktivním světě, v jakém se pohybují Spider-Man, Daredevil, Avengers a další hrdinové „pláštěnkářského“ vesmíru vydavatelství Marvel, o superhrdinský komiks však nejde, přestože i jeho hlavní hrdinkou je superhrdinka. Marvel kvůli této sérii ostatně založil řadu Max určenou dospělejším čtenářům.

Zapomenout na superhrdinskou minulost

Superhrdinka dříve známá jako Jewel totiž své schopnosti už nepoužívá a pracuje jako soukromý detektiv v kanceláři, kterou nazvala Alias. Podobně jako její literární (či filmoví a komiksoví) kolegové vede neuspořádaný osobní život, ráda se napije a střídá sexuální partnery. Obvykle bere zakázky týkající se zmizelých osob, o tom, že kdysi patřila do týmu Avengers, nemluví a při detektivním pátrání nepoužívá žádné své zvláštní dovednosti. Vystačí si s internetem, telefonem a kamerou. Pravda, když je zle, tak se v ní ještě dokáže vzedmout velká fyzická síla a čas od času s lehkostí překoná zemskou přitažlivost, ale to jsou skutečně výjimky. Jessica Jonesová chce totiž na svou superhrdinskou minulost zapomenout. Proč se o to tak usilovně snaží, se dozvíme až v posledních kapitolách svazku, který české nakladatelství vydalo jako reprezentativní omnibus.

Jenže ve světě, kde superhrdinové existují a jsou nejen součástí boje proti zločinu na zemi i ve vesmíru, ale také politických půtek, se samozřejmě zapomenout nedá. Jessica tak sice hned během prvního případu dostane za úkol najít jednu ztracenou ženu, brzy se ale ukáže, že byla jen vylákána, aby kompromitovala Kapitána Ameriku. A sama záhy čelí obvinění z vraždy. Také další dva případy se týkají zmizení žen: nejprve středoškolačky, která už nechtěla snášet šikanu maloměstské normality, a následně mladičké Spider-Woman, které se zmocní drogový gang vedený jejím milencem, aby zneužíval tkáně z jejího těla pro výrobu drogy, která může nakrátko dodat nadpřirozenou sílu. V posledním ze čtyř ucelených příběhů (proloženy jsou několika drobnějšími, jednosešitovými) jde Bendis konečně do minulosti svojí hrdinky a čtenáři se dozví, proč skončila s létáním v kostýmu a také proč je občas tak náladová a někdy vyloženě protivná a nesnášenlivá.

Jessica Jonesová je rozhodně jednou z nejzajímavějších komiksových hrdinek: dopouští se chyb a přehmatů, občas se přestane kontrolovat, neví si rady ve vztazích, které zpravidla sama přerušuje, nejčastěji když ji milenec rozruší nějakou nevinnou poznámkou, kterou si vykládá jinak, než jak byla míněna. Motivy většiny jejích případů a koneckonců i její vlastní smutný příběh mají feministické rysy, respektive potýkají se s využíváním i zneužíváním žen, jakkoliv to není nic prvoplánového – komiks koneckonců vyšel už před dvaceti lety, kdy už sice existoval pojem sexuální harašení, ale už z jeho českého překladu je zřejmé, že ho tehdy nikdo nebral moc vážně.

Dialogy věcné i pichlavé

Peripetie většiny případů mají zase rysy drsné školy, kdy máloco dopadne dobře, a i když je pachatel dopaden, ještě to neznamená, že případ končí happy-endem. Trpký je zejména příběh uprchlice z maloměsta; její tajný útěk vyvolá mezi místními strach a podezírání, načež děj vrcholí mnohem horším zločinem. Bendis přitom staví hlavně na dialozích, někdy věcných, když Jessica zjišťuje a vyslýchá, jindy osobních; to pak bývají pichlavé a vyčítavé. O něco sžíravější už jsou jen hrdinčiny vnitřní monology, opět jeden z oblíbených prvků drsné detektivky.

Dialogy bývají často zachyceny v jakémsi vláknu bublin, které se vinou vedle sebe a budují hovor na jednom a tomtéž obrázku, případně krátké sekvenci. Kreslíř Gaydos sice (opět je zapotřebí připomenout si dobu vzniku série) většinou působí poměrně konvenčně a převážnou většinu stran pokrývají pověstné „mluvící hlavy“, dokáže ale přepnout i do zcela jiného módu a jednu celou kapitolu odvyprávět převážně celostránkovými olejomalbami, které doplňují text vysázený ve sloupcích. Když zabrousí do hrdinčiny minulosti, překlopí se jeho kresba do několika jiných stylů a působí veseleji a pubertálněji. Výlet do nejhlubší minulosti má zase strnulejší dynamikou, monochromatickými barvami a celkově konzervativním pojetím napodobovat komiksový mainstream osmdesátých let.

Ze stejné doby si čtenáři budou asi nejvíc pamatovat komiksový román, který v superhrdinském žánru provedl revoluci: Mooreovy a Gibbonsovy Strážce z roku 1986, jejichž kresbu Gaydosův výlet do minulosti silně připomíná. Alias není takto obrazoborecký, jen do superhrdinského prostředí vnáší výrazné ženské elementy, civilnost, deziluzi a pochybnosti o superhrdinském poslání. Těžko říct, jak příběhy Jessiky Jonesové fungovaly v době prvního vydání. V současnosti sice už možná ztratily svou překvapivost a podvratnost, ale dojem z dobře promyšlených, citlivě rozepsaných a náležitě depresivních noirových příběhů zůstává stejně silný.

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Richard Klíčník, Argo, Praha, 2022, 720 s.

Zařazení článku:

komiks

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse