Stejně jako elfové jsou orkové požehnáním i prokletím fantasy žánru. Uvedl je do něj jeho spoluzakladatel J. R. R. Tolkien a později se stali neodmyslitelnou rasou ve všech možných deskových hrách na hrdiny, v počítačových hrách a samozřejmě také v dalších knihách, filmech a komiksech. Současní autoři se jim už spíše vyhýbají, protože působí jako přílišné klišé, nicméně zejména v oblasti počítačových her už je jejich přítomnost zcela samozřejmá. Právě deskové (Warhammer) či počítačové hry (Warcraft) vracejí rasu orků i do literatury, přičemž v případě obou zmíněných populárních fikčních světů už je konflikt omezen jen na lidi a orky.

Naděje do budoucích sérií

Komiksová série Hlad a soumrak toto schéma znovu vrací do hry, byť se hned zpočátku snaží o méně schematické pojetí: lidé s orky musejí začít spolupracovat, aby se společně ubránili mnohem většímu nebezpečí. Ani to není úplné novum, nicméně zdá se, že v úvodním svazku je rozehrána jen expozice velkolepějšího příběhu.

Naději na příchod čehosi většího a originálnějšího zajišťuje i scenáristka G. Willow Wilsonová, která dokázala překvapit i na leccos zvyklé americké komiksové publikum, když v roce 2014 v obnovené superhrdinské sérii Ms. Marvel obsadila do hlavní role americkou muslimskou teenagerku (Wilsonová v roce 2003 konvertovala k islámu). To bylo jistě i důvodem spršky nominací na komiksové (Eisner, Harvey) nebo žánrové ceny, z nichž nakonec získala jen cenu za nejlepší komiksový scénář v cenách Hugo (udělují se za fantastické žánry). Kromě nakladatelství Marvel spolupracovala také s konkurenčním DC na sériích Batman, Vixen nebo Wonder Woman, je scenáristkou komiksových románů Káhira (2007) a Neviditelné království (2019, česky 2022), napsala také tři knihy, z nichž česky vyšel roku 2014 román Alif, neviditelný, kombinující orientální fantastické motivy s žánrem kyberpunku.

Nucená spolupráce a příslib romance

Hlad a soumrak je čistá hrdinská fantasy tolkienovského ražení, orkové tu ale nehrají roli tupých vykonavatelů zla, naopak jsou stejně inteligentní jako lidé – a navíc mají i magické schopnosti. Ale podobně, jako se musely spojit „dobré” rasy a národy Středozemě, i zde musejí lidé s orky po letech válek o území spolupracovat proti mimořádně nebezpečnému nepříteli, tajuplné rase Vangolů, útočící na území lidí i orků z moře. Konec nepřátelství a spolupráci má stvrdit účast orkské slečny na výpravě lidského průzkumného oddílu, což samozřejmě slibuje romanci s jeho mladým vůdcem. Právě osudy oné výpravy a jejich střety s Vangoly jsou hlavní náplní prvního svazku, přičemž v jeho závěru vůdce Vangolů varuje lidi i orky před mnohem závažnějším nebezpečím. Jeho povahu však scenáristka zatím neprozrazuje.

Syžet tedy není nijak zvlášť originální, sympatické ale je, že se Wilsonová více soustředí na divočejší a magičtější orky (ostatně jedna zmínka hovoří o tom, že jejich předky byli i elfové). I tak jde jen o expozici, to hlavní, doufejme, ještě přijde. Webová stránka domovského amerického nakladatelství IDW neprozrazuje, na kolik dílů je příběh koncipován, ale potenciál je samozřejmě značný.

Pohledné postavy a dynamické bitky

Co lze už nyní spolehlivě vyzdvihnout, je kresba Chrise Wildgooseho. Je sice přímočaře realistická a v zásadě konvenční, avšak při tomto vědomí výtečná. Jeho postavy jsou pohledné, jak se v tomto ohledu na komiksové hrdiny patří, zároveň nejsou nudné: platí to samozřejmě především o ušatých a různobarevných orcích, ale ani hlavní lidský hrdina není typický princ, s širokým obličejem vyhlíží spíš jako venkovan. V komiksu se objevuje mnoho bitek, které Wildgoose kreslí se záviděníhodnou dynamikou a precizností: souboje jsou občas trochu přepálené, ale v rámci fantasy žánru to nevadí. Občas zamrzí monochromatická pozadí, ale zase jsou vždy barevná a většina oken je bohatě zaplněna postavami, krajinou i stavbami.

Úhrnem: Hlad a soumrak nepřínáší nic výjimečného, „jen” poctivou hrdinskou fantasy, kresebně neobyčejně zručně vyvedenou. A zbývá jen doufat, že scenáristka v dalších dílech potvrdí docela vysoká čtenářská očekávání.