Ačkoliv kniha spadá do kategorie „průvodce“, nečekejte v ní žádný výčet doporučovaných míst k odškrtnutí, památek k vyfocení, zážitků z absolvování, jídel k ochutnání, zábavních podniků k navštívení nebo suvenýrů k nakoupení. Nejde ani o kapesní příručku, kterou by stačilo na místě otevřít a nechat se jí odevzdaně vodit po těchto „povinných“ zastávkách. Putnův průvodce je antituristický obsahem i formátem. Právě to je ale jeho záměrem v reakci na overturismus jakožto společenský problém, kterým Řím trpí obzvlášť těžce. Autorovým východiskem však není skeptické odrazování od návštěvy města, ale podpora uvědomělého cestování, které před honbou za fotogenickými zážitky preferuje skutečné poznávání. Uvědomělé cestovatele v průvodci důsledně nazývá poutníky a nabízí jim procházky po Římě, během nichž uvidí víc i přesto, že budou město sdílet s masami dalších návštěvníků různého typu.

Proč nejcennější nerovná se nejnavštěvovanější muzea? Kde si může cestovatel kompenzovat tradiční highlighty města bez pocitu, že mu něco uniklo? Co Řím znamenal pro Goetha, kde všude zanechal stopu Mussolini a jak se zde odráží česká kultura? Kniha počítá s cestovatelem odhodlaným věnovat čas nejen samotnému pobytu, ale taktéž odpovídající přípravě, díky níž bude moci viděnému lépe porozumět. Pro čtenáře, který začne včas, se stane cenným zdrojem informací a nenahraditelným pomocníkem při plánování cest mimo zprofanované turistické trasy. Naopak ten, kdo se do antiprůvodce zahloubá až po příjezdu, riskuje přehlcení – ne letopočty či suchými fakty, ale četností a rozmanitostí neturistických zastávek, z nichž každá stojí za návštěvu.

Aby však bylo toto riziko co nejmenší, je antiprůvodce přehledně uspořádán do čtrnácti kapitol podle dějinných období, k nimž přiřazuje místa, která je vystihují. Zvolené členění může na první pohled působit netradičně, skvěle však podtrhuje třítisíciletou kontinuitu Říma jakožto důležitého kulturně-politického centra a zároveň umožňuje nabízené zastávky realisticky obsáhnout do jedné procházky. Jak autor vysvětluje úvodem, „jedině v Římě jsou viditelné všechny vrstvy evropské kultury až po současnost“. Neodmyslitelnou kvalitou antiprůvodce je rovněž jeho nadčasovost. Poutník se jeho prostřednictvím může vracet na již navštívená místa, zkoumat je více do hloubky a dál kultivovaně zpracovávat nabyté zážitky. Protože kniha ze své podstaty neobsahuje praktické konkrétnosti typu cen vstupného, adres nákupních středisek nebo nejkratších dopravních spojení, nehrozí jí okamžité zestárnutí a odložení ihned po návratu z dovolené.

Přestože doba umožňuje dohledávat informace o destinacích takřka na pár kliknutí, tištěné průvodce i cestopisy se stále drží v kurzu. Mají své čestné místo v knihkupectvích, knihovnách i zavazadlech. Zdá se však, že způsob zpracování průvodců jde ruku v ruce se způsobem cestování samotným… Jedno ovlivňuje druhé a naopak. Putnův antiprůvodce současný trend nabourává a představuje svého druhu unikát, jenž se vymyká všem stereotypům. Oslovuje tím pravé cestovatele-poutníky a mainstreamové turisty vybízí k zamyšlení nad pravým smyslem pobytu v zahraničí, zvlášť když jde o město s tak mimořádným poznávacím potenciálem, jako je Řím. Kéž by se podobného antiprůvodce dočkala i další města napadená overturismem!