Zuzana Šmejkalová

Hadi fascinují lidstvo už od pradávna. Jejich výrazná odlišnost od ostatních tvorů, různorodost, nebezpečnost i nepředvídatelnost vzbuzovaly u člověka vždy velký zájem. Jejich stopa pronikla snad do všech oborů a bájné bytosti s hadím vzezřením se staly pevnou součástí mytologie mnoha kultur. Společná cesta lidí a hadů je bohatá a klikatá jako hadi sami.

Nadšený ochránce přírody a autor rozsáhlé řady přírodovědných knih tentokrát zaměřil pozornost na divočinu v malém měřítku – na prostor zahrady. Poukazuje na skutečnost, že jakmile vykročíme ze dveří našeho domu, jsme obklopeni živoucím světem, jehož pestrost a variabilitu v průběhu ročních období i v postupujících klimatických změnách stojí za to pozorovat.

Renomovaný francouzský ilustrátor Benjamin Chaud je zároveň úspěšným autorem více než šesti desítek dětských knih. Série o medvídku Pomponovi čítá už pět dílů, z nichž zatím dva byly přeloženy do češtiny a vydány v nakladatelství Host. Postavička rošťáckého a neposedného medvídka se stala natolik oblíbenou, že ožila dokonce v animovaném seriálu, který se chystá vysílat i Česká televize.

Oslava úžasné mnohotvárnosti a půvabu rostlinné říše na Zemi. Obsáhlá publikace poukazuje na zásadní funkce rostlin, díky kterým je na světě umožněn život dalších tvorů, a zároveň se věnuje i nejmenším detailům, jež nelze okem spatřit, popřípadě na první pohled neupoutají naši pozornost.

Zdařilých encyklopedií, které dětem přibližují svět zvířat, je na knižním trhu dostatek. A přestože se zdá téměř nemožné, že by někdo mohl v této oblasti přijít s novým, neotřelým pojetím, podmanivá fotografická publikace Andrey Köhrsenové, věnující se zbarvení živočichů, poskytuje důkaz, že originální myšlenky nejsou zdaleka vyčerpány.

Půvabná knížka britských průvodců lesní školky je velmi cennou pomůckou pro všechny, kteří chtějí hravým a zároveň moudrým způsobem vést dětské skupiny k vytváření pevného vztahu s přírodou, k objevování zálesáckých dovedností a k rozvíjení fyzické šikovnosti, přátelství a sebedůvěry.

Myšlenka, že my sami si tvoříme svým psychickým nastavením a přístupem k životu nejrůznější onemocnění, není příliš populární, ale také jsme to pak právě jen a jen my, kdo máme tu kouzelnou moc se z nich zcela vyléčit. Jakékoli lpění je jedním z hlavních faktorů, proč se lidé ve stavu nemoci udržují a nemohou se uzdravit. Ovšem jsme-li ochotni ke změně, pak nám na cestě k pevnému zdraví může velmi pomoci funkční medicína, jíž se už léta věnuje lékař Jan Vojáček.

Rostou jako krystaly, také se navíc množí, ale více života v nich není. Tyto Aristotelovy myšlenky o rostlinách přetrvávaly po staletí a ještě v 19. století se vedly spory, jestli jsou květiny schopny pohlavního rozmnožování. Snad jako snaha tento nebetyčný omyl uvést na pravou míru a pomyslně splatit dluh, který jako lidé vůči vegetaci máme, zajímá téma rostlinného vědomí mnoho současných vědců i filozofů.

Známý německý geograf procestoval suché i mrazivé pouště celého světa. Při svých výpravách zkoumá nehostinné oblasti nadšeně a důkladně, se snahou pochopit geografické, demografické a sociální detaily, které pak zasvěceně a čtivě předává čtenářům. Jeho kniha je svědectvím o jedinečném světě vyprahlých krajin a jejich proměně v čase.

Mohutné prastaré lípy působí v krajině svým jedinečným půvabem, oduševnělostí a klidnou silou. Pro okolí představují nejen ozdobu, ale doslova požehnání v podobě chráněného životního prostoru, osvěžujícího stínu a léčivých vlastností. Není divu, že se nová kniha Marie Hruškové věnuje právě jim. Těchto pozoruhodných stromů v ní poznáme více než osmdesát, a to opět prostřednictvím krátkých příběhů a záplavy fotografií.

Nakladatelství Volvox Globator připravilo další skvělý počin přinášející poučení i radost nejen všem laickým milovníkům rostlin, ale i profesionálům, ať už z oboru botaniky, ekologie, či farmakologie. Zapálená botanička a zkušený lékárník společně vytvořili knihu dostatečně odbornou, přiměřeně obsáhlou, překvapivě zábavnou, a místy dokonce dobrodružnou.

Když se Toby Hemenway, původem biolog a výzkumník na poli genetiky a mikrobiologie, setkal s permakulturou, ocenil ji jako skutečný, smysluplný obor, který má velký potenciál změnit svět k lepšímu. Původní myšlenky Billa Mollisona a Davida Holmgrena obohatil o praktická vylepšení a pomohl jejich popularizaci a rozšíření do povědomí těch čtenářů a zájemců, jimž není osud planety lhostejný. A zrodila se Zahrada Gaii.

V posledních letech lze mezi lidmi zaznamenat sílící snahu o hlubší propojení s přírodou a návrat k fundamentální moudrosti, kterým jsme se pohodlným životem plným civilizačních a technologických výdobytků téměř odcizili. Jednou ze znalostí, jež si připomínáme, je využití bylin pro medicínské, kosmetické i kulinární účely. Útlá knížka Martina Ježka má být zřejmě jednoduchým pomocníkem usnadňujícím cestu do světa bylin. Otázkou ovšem je, zda je zvolený formát účelný a využitelný v praxi.

Bez plevele by příroda nemohla existovat. Životaschopné rostliny, které jako první osídlují nehostinné, vymýcené či vypálené plochy, vytvářejí v půdě semínkovou banku a třeba i desetiletí čekají na příležitost k růstu a rozmnožení, aby ochránily půdu před vysušením a erozí. Na našem pozemku pak bývají většinou bez použití drastických metod nezničitelné. Nová kniha Wolfa-Dietera Storla je důvěrně představuje, napomáhá docenit jejich přednosti a nalézt v nich užitečnou a krásnou součást zahrady.

Věkovité stromy v krajině nelze přehlédnout. Udivují nás svou krásou, mohutností i výdrží, s jakou se neúnavně každé jaro znovu zazelenají, byť jejich kmen už začíná trouchnivět. A jistě mnohé z nás ve stínu starobylé koruny napadlo, co všechno pamatují a co se muselo v jejich blízkosti odehrát. Marie Hrušková, inspirována historkami lidového vyprávění, nabízí jako odpověď tuto půvabnou knížku.

Rodinné nakladatelství Kořeny vydává publikace etnobotanika, kulturního antropologa a bylináře Wolfa-Dietera Storla již od samého počátku svého vzniku. Důvodem je obdiv k pravdivosti, pokoře a skutečnému porozumění vzájemné propojenosti všech jevů na úrovni mikro i makrokosmu, vlastních všem dílům tohoto autora. Duše rostlin není výjimkou.

Překvapující množství prospěšných rad a informací v poměrně útlé knížce zcela jistě využije každý zahradník a zahrádkář. Ten, kdo si uvědomuje, že včely a další hmyz opylující rostliny a keře jsou ve vážném ohrožení a že právě zahrada, byť by čítala jen pár metrů čtverečních, má potenciál stát se jejich jedinečným útočištěm.

Nakladatelství Dokořán ve své edici Pergamen přináší kratičké, výtvarně zaměřené ochutnávky velkých témat. Jsou postaveny na atraktivním grafickém zpracování, půvabných ilustracích a náznacích mystiky, a mohou být díky tomu vítaným dárkem pro milovníky krásných knih. Čtenář, který však hledá více než jen líbivou formu, může být někdy zklamán.

Autoři, oba zkušení zahradníci, se výsadbě původních druhů věnují desítky let. Své bohaté zkušenosti uspořádali do útlé knížky, která dobře poslouží jako zahradnické minimum, zdroj neobvyklých nápadů pro oživení zahrady a názorná „kuchařka“, jak založit a obhospodařovat záhony s planě rostoucími rostlinami.

Botanik Lubomír Hrouda a ilustrátorka Anna Skoumalová-Hadačová spojili síly a společně vytvořili obdivuhodný akvarelový atlas obsahující stovky rostlin, které lze v současnosti najít v České republice. Jedná se po dlouhé době o mimořádný počin mezi botanickými encyklopediemi české provenience, a byl proto plným právem oceněn jako kniha roku nakladatelství Academia.

Marie Šuláková má jako novinářka bohaté zkušenosti s publicistikou zaměřenou na zemědělství a regionální výrobky. Tentokrát byla oslovena, aby přinesla zprávu o farmách v České republice, které se věnují biopotravinám. Spolu s fotografkou Nikol Klapkovou nahlédly pod pokličku chodu rodinných firem a formou rozhovorů přiblížily každodenní starosti i radosti lidí, kteří se snaží vyrábět a prodávat kvalitní produkty a nezatěžovat životní prostředí.

Proudící voda vytváří nejrůznější jevy, které se odehrávají na hladině i pod ní a které nenápadně, ale o to usilovněji formují okolní prostředí. Jsou zdánlivě všední, všeobecně známé, setkáváme se s nimi v běžném životě a většinou na nich neshledáváme nic mimořádného. Výpravná a bohatě ilustrovaná kniha, která je společným počinem pracovníků Ústavu pro výzkum proudění pod vedením Andrease Wilkense, ukazuje nevšední krásu a úchvatnou symetrii, která je s pohybem vody spojena.

Chceme-li pochytit něco z dovedností, jak se orientovat v přírodě bez navigačních přístrojů, Tristan Gooley bude jistě tím nejlepším průvodcem, který nám prozradí, jak si poradit za každé situace. Vedl horské expedice po celém světě, sám se plavil přes oceány a pilotoval malé letadlo do Afriky, na Antarktidu, přes Atlantik. Jaké jsou možnosti orientace v přírodě, ukazuje na svých kurzech a ve velmi podrobné a ucelené podobě nyní také v této publikaci.

Zodpovědné včelaření je piplačka. Superorganismus zvaný včelstvo je sám o sobě tak dokonalý a samoudržitelný, že do něj může člověk vstupovat jen velmi opatrně a doslova po špičkách, aby jej nepoškodil a zachoval v plném zdraví. To včely mají včelaře, nikoliv naopak, a dobrý hospodář si tento fakt s láskou a pokorou uvědomuje. Kniha Zázračný svět včel nahlíží do života v úlu právě z perspektivy včel, lidský vstup je tu zmíněn až na druhém místě.

Zkoumání mimořádně zajímavých a v mnohém tajuplných organismů autor knihy propojuje se soukromým příběhem. Na základě tohoto spojení vznikla mimořádně čtivá a zábavná knížka, která funguje nejen jako exkurz do houbových tajů, ale zároveň jako Hofrichterovo osobní vyznání k této pozoruhodné říši.

Názory některých filozofů starověkého Řecka byly modernější a pokrokovější, než jaké slýcháme dnes, a k mnohým z nich se po četných obdobích temna a úpadku klopotně vracíme. Náš pohled na rostlinnou říši není výjimka. Tato kniha na základě vědeckých výzkumů vyvrací naše stereotypní vnímání rostlin jako organismů nižšího řádu, chudých na smyslové vjemy a postrádajících inteligenci.

Knížka Květinový rok láká k listování: má příjemný čtvercový formát, pár šťavnatých fotek na obálce a text na zadní straně, který slibuje barvité dobrodružství ve světě léčivých rostlin. Na první pohled docela pěkná kniha. Podrobnější podívání vás však bohužel vyvede z omylu.

Petr Hanzelka, kurátor sbírek trvalek a okrasných trav v Botanické zahradě v pražské Troji, navázal na svou publikaci Květiny pro každou zahradu. Vznikla velmi cenná a kvalitně zpracovaná zahradnická monografie, která se zabývá rostlinami vhodnými do suchých zahrad.