Brouzdaje před několika dny po stránkách iLiteratury, narazil jsem na sloupek Petry Hůlové, v němž klade otázku, starou jako (moderní) literatura: je možné vykreslit nekriticky, či dokonce shovívavě zápornou postavu?
PO
Patrik Ouředník
Korespondenční rozhovor Jeana-Gasparda Páleníčka s Patrikem Ouředníkem o novém překladu Rabelaisova Pantagruela.
Patrik Ouředník nahlíží na problematiku překládání jak očima překladatele, tak spisovatele. O svých zkušenostech v této oblasti i o životě mezi dvěma jazyky, češtinou a francouzštinou, vypráví v korespondenčním rozhovoru.
Událostí Ruhrtriennale 2019 v Bochumi se stala monumentální inscenace European Patrika Ouředníka, kterou vytvořil světově renomovaný skladatel a divadelník Heiner Goebbels. Po premiéře v Manchesteru a uvedení v New Yorku se kromě Bochumi představí německá verze ještě 17.–19. května 2020 ve Vídni – jedinečná příležitost k zájezdu do divadla pro zájemce z ČR.
Patrik Ouředník se ve svém nejnovějším „románu“ po sedmi letech vrací k tématu apokalypsy. Tentokrát ale ne v tak depresivním tónu; naděje a optimismu tu najdeme až dost.
Provokativní název sbírky Ouředníkových esejů odkazuje na antiislámskou polemiku z českého raného novověku. Ve Francii žijící spisovatel tu ostře ironickým a politicky nekorektním stylem ujasňuje pojmy, polemizuje s ideologickými oponenty a naléhavě připomíná odkaz francouzského osvícenství: laicismus, jenž nyní údajně čelí bezprecedentnímu ohrožení. Do tuzemské intelektuální debaty o roli islámu v západních demokraciích však nepřináší nic zásadně nového.
Japonský bohemista Kenichi ABE získal za svůj překlad knihy Europeana Patrika Ouředníka cenu za nejlepší překlad do japonštiny.
Ouředníkova Ad acta sklízejí úspěch ve Francii. Co zaujalo francouzské recenzenty na knize, která byla u nás označována za nepovedenou?
Nová kniha Patrika Ouředníka (1957), Dnes a pozítří, se dočkala italského vydání dříve než českého: pod názvem Oggi e dopodomani vyšla v říjnu v nakladatelství Duepunti. Překlad za autorovy spolupráce pořídil Andrea L. Carbone. Sicilský nakladatelský dům Ouředníka nabízí již potřetí – po italské verzi knížek Europeana a Příhodná chvíle, 1855.
Nezdolný optimismus a důvěra v budoucnost nejsou sdíleny všemi: po několika desetiletích kristovského socialismu a víry v blahodárný pokrok dochází zhruba v polovině 19. století k vystřízlivění. „Ne tak daleko! Ne tak vysoko! Sestupme! Zůstaňme člověkem, zůstaňme Adamem...“ žádá Victor Hugo.
Touha po lepším, ideálním světě je zřejmě nevykořenitelná. Snad i proto vycházejí stále nové knihy o tomto lákavém tématu.
V literární příloze italského deníku La Stampa z 2. února 2008 se milánský spisovatel a kritik Paolo Colagrande vrací celostránkovou recenzí ke „knize roku 2007“, kterou se v Itálii stala Ouředníkova Příhodná chvíle, 1855.
Ouředníkova nová próza, Příhodná chvíle, 1855, vzbudila ve Francii velmi kladný ohlas. Není bez zajímavosti porovnat francouzské ohlasy s českými.
Že si Patrik Ouředník rád hraje s formami a žánry, je věc známá, důkazem budiž jeho předchozí tituly jako například tolik úspěšná Europeana či Rok čtyřiadvacet. Proto snad nepřekvapí, že jeho novinka Ad acta, která nedávno vyšla v nakladatelství Torst, se jako kniha detektivního ražení, jak bylo nakladatelem anoncováno, opravdu jen tváří.
Zhruba před dvěma lety jsme si mohli v Hospodářských novinách přečíst krátkou zprávu, která referovala o úspěchu Ouředníkovy prózy Europeana ve Francii. Od doby, kdy Stručné dějiny dvacátého věku vyšly, byla tato esejistická knížka přeložena do jednadvaceti jazyků, což ji samo o sobě činí na české poměry výjimečnou.
Z překladů české literatury vzbudila v poslední době v Nizozemsku příznivý ohlas Europeana Patrika Ouředníka...
