Činorodý Neff o činorodém Vernovi
Neff, Ondřej: Jules Verne a jeho svět

Činorodý Neff o činorodém Vernovi

Neffova nová verze jeho starší knižní monografie Podivuhodný svět Julese Verna (1979, 2005)...

„Pohyblivý v pohyblivém.“ Tak kapitán Nemo označoval svou bájnou ponorku Nautilus. Taky Neffova nová verze jeho starší knižní monografie Podivuhodný svět Julese Verna (1979, 2005) je dějem přímo nabitou poctou ČINORODÉHO českého autora jeho před sto lety zesnulému sci-fi kolegovi a „nedostižnému snílkovi“, jak dodává autor známý na internetu jako Aston… Novinář mnoha zájmů Neff však prý nehodlá nadále produkovat biografie osobností.

A přece není Jules Verne tak úplnou výjimkou v jeho díle. Neff už (a rovněž dvakrát) vydal komentované vzpomínky svého otce Vladimíra Neffa (1987, 1995) a sestavil taky málo známé komentáře k Londonovým spisům (vyšly v letech 1987-90). A ještě něco. Neff kdysi i zaujatě rozepsal román o Vernově ilustrátorovi Zdeňku Burianovi. Jenže když došlo na intimní fakta z života rodičů malíře, cudně pero odložil. Nemá prý tyhle rýpanice rád, řekl mi. A tudíž zrovna tak tady nečekejme katalog Vernových milenek. Ne. Neff v tomto směru radši hned odkáže na Lottmanovu publikaci Jules Verne (česky 1998). O to svědomitěji však vypiloval a doplnil obraz literáta „nelondonovského typu“, jehož život plynul bez vzruchů. Je to úžasná publikace – a stále v prodeji – a jenom titěrnosti jí lze vytknout.

Tohle druhé vydání je např. ochuzeno o mapy Podivuhodných cest. Ty byly v prvním na předsádkách… Zmizela i celá česká bibliografie verneovek. No, a v tom, co z ní zbylo, tkví mezery. Jaké? Tak třeba kniha Doktor Ox a spol. (Mustang 1995) není vůbec zohledněna - a o povídce v ní vydané Opičí generál (česky navíc publikované i ve svazku Drama v Mexiku, 2003) se dovíme pouze to, že „vyšla v Pionýru 4/65“. Jenže, toť už výtky brouka pachtivce. Vždyť… Co vše tu přibylo!

Působivě barevné reprodukce verneovkových obálek! Detailní obrázky Ladislava Badalce, které věrně kopírují Vernovy texty, což o původních ilustrátorech vždycky říct nelze… A hlavně: celá nová třetí část nazvaná Encyklopedie. Ta navázala na nově rozšířené díly ŽivotDílo, ale pozor. Neshrnuje jen vynálezy, byť to Neff deklaruje. Jde o slovník širší. Je to slovník VŠECH fantaskních prvků díla. A tak tu najdeme nejen vynálezy, ale i Vernem „vynalezené“ zeměpisné lokality: Lincolnův ostrov v Tichém oceáně, Arabský tunel pod Suezskou šíjí (Nautilus tudy proplouval ještě před prokopáním průplavu!) a průliv Antarktidou (převzatý ovšem od Edgara Allana Poea). Také fiktivní vulkány: Hatterasovu horu na severním pólu, Zlatou sopku… i sopku na odvrácené straně Měsíce. No, a navštívíme i kometu Gallia, známou i ze Zemanova filmu, a přeplujeme také podzemní Liddenbrockovo moře (Cesta do středu země). Regulérním heslem je tu i Atlantida (Nemo ji totiž navštěvoval a trošku raboval), sporným heslem se však jeví zařazení reálné sopky Great Eyry - jen proto, že tu na chvíli rozbil dílnu Robur Dobyvatel… či floridského města Tampa, Vernem ovšem překřtěného na Moon-City (román Do Měsíce). U písmene „A“ také postrádám imaginární ostrov Antekirta z pětidílné verneovky Matyáš Sandorf.

Ale co! Zase nechybí hesla o fiktivních politických událostech, jakou bylo Sandorfovo protirakouské spiknutí, a nechybí ani datum imaginárního povstání Tatarů (Carův kurýr). Vlastně chybí, Verne ho totiž v knize vytečkoval, nicméně… Ondřej Neff ho ze souvislostí v románu vypočítal!

Encyklopedie taky nepohrdla záznamy o únosech lidí ptáky (a nešlo u Verna jen o známý případ syna kapitána Granta) a baví nás pasáž o silákovi pálícím jen holýma rukama z kanónu na rameno vyzvednutém až jako by šlo jen o flintičku… A což teprve extrémní sporty! Nadchne dálkový rekord balónu z Richmondu (Tajuplný ostrov) a zarazí jen trasa lodě, která se místo do Ameriky „strefila“ až do Angoly v Africe (Patnáctiletý kapitán). Jsou podchyceny i fyziologické jevy. Lidé „rozsvícení“ bouřkou (Zemí šelem), portrét uchovaný i po smrti na sítnici (Bratři Kipové), opilcovo samovznícení, jež prý bylo Neffovi v dětství zlým snem, i „kyslíkové opojení“ (Dr. Ox). Jím však už zvoníme u oddělení „učencových žertů“ (Neffův termín), kam náleží i „mišmašit“, jenž má vychýlit osu Země, a xirdalium (přitahuje zlatý meteor) anebo rovnou celý parník schopný (skoro jako v bondovce) imitovat ztroskotání svým ponořením (Škola robinsonů).

Ovšem onu efektní scénu, kdy oceán naráz zamrzne od obzoru k obzoru jen po rozčeření kamínkem odhozeným holčičkou (Na kometě) přičtěme k Vernovým omylům. Není to možné! A ostatně i moudrý Neff nás tahá za nos, neboť copak se ve Zmatek nad zmatek „poprvé“ vyskytuje odpočítávání? 5-4-3-2-1? Ne. I když, pravda, test se tomu blíží.

Diskutabilním je i Neffovo ospravedlnění přítomnosti hesla o krakaticích. „S osmi metry byly podměrečné, ale divokostí převýšily normál. A tak je považujme za fantastická zvířata.“

Verne ovšem zachytil i jiné potvory hodné kryptozoologova zájmu. Mluvící opice (Ves ve vzduchu), škebli zévu obrovskou s perlou v nitru - o velikosti kokosového ořechu, obřího mořského hada… A technické vynálezy? Nu, ty už samozřejmě nacházíme jako hlavní chuťovky mezi tím vším a z předsádek zmizelé mapy Podivuhodných cest dobře nahradily Badalcovy nákresy Nautila a Roburova Albatrosa. Hm, a kdo že byl Vernovým nejsvébytnějším vynálezcem? Nepochybně dr. Clawbony. Střílel totiž zvěř zmrzlou rtutí a oheň si rozdělal čočkou z ledu (Dobrodružství kapitána Hatterase). „Jak málo vynálezů však přitom sloužilo jen zábavě!“ všímá si autor i podstatné odlišnosti „šrafovaného světa“ od toho našeho. A Juliovi hrdinové sice rádi žili, rádi se bavili, „zejména však tím, že něco činorodého podnikali.“

Uvítejme tedy Neffovu nedávno vylepšenou knihu taktéž jako akt činorodosti - a oceňme jejího autora pomyslnou plaketou Zakladatel české vernologie. Jím je ovšem už od prvního jejího vydání, neboť již tam pilně sčítal tonáže Vernem potopených lodí (!). Ale netřeba být hnidopišským vernologem, abychom se nad třiašedesáti (plus mínus) romány Podivuhodných cest s Neffem i pousmívali. Vždyť třeba odvážní hrdinové cesty na Měsíc si do svého obytného náboje bezelstně natahají 225 litrů kořalky (litr na osobu a den).

Ale i když pak plují kosmem chvílemi opojeni, Neffův i Vernův svět zůstává prostorem myslí zcela čistých a činorodých!

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Mladá fronta, 2005, 293 s.

Zařazení článku:

sci-fi

Jazyky:

Hodnocení knihy:

60%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse