Tiller, Carl Frode

Tiller, Carl Frode

portrét beletrie zahraniční

Tillerovy romány představují unikátní a nesmírně sugestivní sondy do lidské psychiky. Postavy sledujeme natolik zblízka, že místy registrujeme téměř každý jejich pohyb, každé gesto, dokonce i jejich jednotlivé nádechy a výdechy. Dialogy jsou živé do takové míry, až to může čtenáři činit potíže. Nepříjemnost a trapnost některých situací je tak autentická, až má člověk nutkavou potřebu utéct pryč, nechat postavy, ať si to v těch svých stísněných obývacích pokojích vyříkají samy.

Psycholog generace čtyřicátníků

Carl Frode Tiller (nar. 1970 v Namsosu) patří ke generaci norských prozaiků, kterým je dnes lehce přes čtyřicet. Spolu s Karlem Ovem Knausgårdem bývá označován za nejvýznamnější literární osobnost své generace. Na první pohled toho mají autoři společného více než jen věk a uznání kritiků. Oba sbírají množství cen již od svých debutů a oba skutečný průlom v kariéře zaznamenali vícesvazkovými literárními projekty. Knausgårdův monumentální šestisvazkový Min Kamp Tillerovu zamýšlenou trilogii Innsirkling jasně poráží na svazky i v míře provokativnosti, to ale Tillerovu románu nijak neubírá na zajímavosti. Podobnost těchto literárních opusů ovšem končí, jakmile se do nich začteme. Tam, kde Knausgård experimentuje s autenticitou a vydává sebe a své blízké „napospas“ čtenářům, konstruuje Tiller formálně propracované dílo, které hranice literární fikce (zdánlivě) neopouští.

Tiller je vystudovaný historik, ale už od svého literárního debutu v roce 2001 se naplno věnuje spisovatelské činnosti. Za svůj první román Skråninga získal cenu Tarjei Vesaase, která je každoročně udělována nejlepšímu literárnímu debutu, a kniha byla nominována i na Brageho cenu, čili cenu norských nakladatelů. Největší dosavadní úspěch mu však přinesl román Innsirkling z roku 2007 (pod názvem Kroužení ho letos na podzim vydá v českém překladu nakladatelství Dauphin), za který byl Tiller nominován na prestižní cenu Severské rady za literaturu, a jeho pokračování Innsirkling II z roku 2010, které bylo jedním z kandidátů na získání této ceny v letošním roce.

Na Tillerových románech je výjimečná především jejich sugestivita. Postavy sledujeme natolik zblízka, že místy registrujeme téměř každý jejich pohyb, každé gesto, dokonce i jejich jednotlivé nádechy a výdechy. Dialogy jsou živé do takové míry, až to může čtenáři činit potíže. Nepříjemnost a trapnost některých situací je tak autentická, až má člověk nutkavou potřebu utéct pryč, nechat Tillerovy postavy, ať si to v těch svých stísněných obývacích pokojích vyříkají samy, a mezitím si třeba zajít do vedlejší místnosti na kávu. Tillerovy romány představují unikátní sondy do lidské psychiky a zejména dosavadními dvěma díly série Innsirkling vypracoval bez nadsázky generační psychologický profil.

Výrazná dialogická složka a poměrně statická scéničnost těchto románů vyvolává podobnost s komorními divadelními hrami. Divadelního potenciálu svých románů si je Tiller dobře vědom a některé z nich, souběžně s psaním původních divadelních her, postupně upravuje pro jevištní provedení. Divadelní podoby se tak dočkala například prvotina Skråninga. Premiéru měla 7. 10. 2004 v Det Norske Teatret v Oslu a dostalo se jí velmi pozitivního přijetí. Nejnověji bylo na prknech téhož divadla uvedeno představení Innsirkling v premiéře 28. 1. 2011. Jedná se o dramatizaci prvního dílu románové trilogie, na jejíž třetí část stále ještě čekáme.

Aktuální informace o Carlu Frodem Tillerovi je možné najít na jeho oficiálních internetových stránkách www.cftiller.no.

 

© Pavla Maxová 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 4167x

katalogy

štítky k článku

Inzerce