Od Aichingerové po Winklerovou: rakouská literatura v roce 2016
Rakouská literatura v roce 2016

Od Aichingerové po Winklerovou: rakouská literatura v roce 2016

Rakousko 2016. Zatímco celá země v bouřlivé atmosféře volila nového prezidenta, vybírala odborná porota historicky prvního laureáta samostatné Rakouské knižní ceny. Na scénu také s nebývalou silou vtrhly dvě výrazné debutantky, zatímco tradiční hráči se drželi spíše v pozadí. O kom a o čem se ještě mluvilo? Ohlédnutí za rakouskou knižní produkcí minulého roku včetně anotací vybraných titulů.

Kdyby se měla nálada národa posuzovat podle názvů knih, které v uplynulém roce v dané zemi vyšly, zrcadlilo by se rozpoložení Rakušanů v roce 2016 zhruba v těchto slovech: Dlouhý rok. Smutná svoboda. Hanobení měst. Cizí duše, temný hvozd. Člověku je souběžně do pláče i do smíchu. Hněv. Poslední velká útěcha. Měls odejít. Do vyhnanství! Ve svobodném světě.

Samozřejmě, že předchozí řetězec byl sestaven s určitým záměrem, a je tedy nepokrytě zavádějící, nelze se ale ubránit pocitu, že loňský rok byl v Rakousku skutečně pořádně dlouhý, svoboda se chvílemi zdála být v ohrožení a nejeden Rakušan jistě při poslechu agresivních projevů některých politiků zvažoval, jestli by neměl odejít jinam, třeba do vyhnanství svobodného světa. Nakonec však Rakušané v opakovaných volbách prezidentem zvolili liberála Alexandera Van der Bellena, a tak se zdá, že i v nejbližších letech zůstanou otevřenou, proevropsky směřovanou společností.

Na odpověď, zda plamenné diskuse, demonstrace, protidemonstrace, verbální útoky a celková rozpolcenost obyvatelstva nějak promluví do rakouské literatury, si zvídaví čtenáři sice budou muset ještě nějaký ten rok počkat, neboť beletrie na společenskou situaci obvykle reaguje s určitým zpožděním, ani roku 2016 však nebyla o zajímavé literární události nouze. Vůbec poprvé se udělovala Rakouská knižní cena, objevily se minimálně dvě debutantky, o nichž bylo hodně slyšet, a do finální šestice titulů nominovaných na Německou knižní cenu po letech strádání opět pronikly dva rakouské romány. Paradoxně to nebyly tituly zavedených autorů, od nichž by se podobný úspěch očekával.

Smutná pravda modré parády
Nejdříve tedy nová jména. Čtenáři, kteří se zajímají o neznámé, dosud neochraptělé a neoposlouchané literární hlasy, měli letos situaci poněkud usnadněnou. Rakouským prvotinám se totiž ve speciální kategorii věnovala i porota Rakouské knižní ceny, která z trojice nominovaných titulů nakonec vyzdvihla debut tyrolské rodačky Friederike Gösweinerové (nar. 1980) nazvaný Traurige Freiheit (Smutná svoboda). Gösweinerové „malý zázrak“, jak knihu porota ve zdůvodnění označila, je „portrétem mladé ženy, která se po studiu snaží najít své místo v naší společnosti ostrých loktů“. Zmíněnou ženou je Hannah toužící po kariéře novinářky, všude jí však zavírají dveře před nosem. Průlomem by snad mohla být stáž v Berlíně, kvůli níž Hannah dokonce obětuje vztah s lékařem Jakobem, avšak po několika měsících se čerstvá třicátnice ocitá opět na začátku: před zavřenými dveřmi. Útlá knížka je podle recenzentů pozoruhodnou studií osamění i přesvědčivou, citlivě vystavěnou sondou do života jedné generace.

Konkurentkou Gösweinerové v boji o cenu pro nejlepší debut byla její vrstevnice Katharina Winklerová (nar. 1979), jejíž debutový román Blauschmuck (Modrá paráda) vyšel v prestižním nakladatelství Suhrkamp. Příběh, který podle autorky vychází ze skutečného svědectví, líčí v ich-formě životní útrapy Kurdky Filiz. Filiz vyrůstá v silně patriarchální vesnické společnosti, kde vládne násilí. Později se stává prakticky majetkem svého muže Yunuse, který jí neváhá dát velmi bolestivě najevo, že se mu něco nelíbí. Ve vesnici, kde hrdinka žije, ovšem nosí podobnou „modrou parádu“ každá žena. Pomůže Filiz a jejím dětem emigrace do Rakouska, anebo je řešením pouze sebevražda? Pozoruhodný debut, soudí o knize recenzent časopisu Literatur und Kritik Helmut Gollner a upozorňuje, že Winklerové lakonické věty a obrazy dopadají na čtenáře silou skutečných úderů. I o těch nejhrůznějších skutečnostech totiž vypravěčka podle Gollnera hovoří se samozřejmostí lidí, kteří v životě nemají na výběr.

Za falešnou začátečnici by hantýrkou jazykových škol bylo možné označit vorarlberskou rezidentku Evu Schmidtovou (nar. 1952). Její epizodicky vystavěný román Ein langes Jahr (Dlouhý rok) je totiž autorčiným návratem na literární scénu po stěží uvěřitelných devatenácti letech. A návrat je to více než povedený, soudí kritika. Titul, proklouznuvší i do užší nominace na Německou knižní cenu, staví do centra dění bývalou reportérku, která procestovala řadu zemí, nyní jí však k objevování světa a jeho zákonitostí postačuje pozorovat sousedy ze sídliště. Jenže ti ze svých oken a balkónů sledují zase jiné sousedy a dávají tak vzniknout spletenci vztahů a vzájemných závislostí, jež se čtenáři ozřejmují teprve postupně. Jednotlivým obyčejným životům plným melancholie, osamění, nemocí a někdy též smrti autorka podle recenzentů přihlíží s tak neobvyklou jazykovou pečlivostí, že se z její novinky právem stal jeden z nejdiskutovanějších rakouských titulů roku.

V pasti chudoby i venkova
K téže autorské generaci jako Eva Schmidtová patří Michael Köhlmeier (nar. 1949), jehož produktivita se však pohybuje na opačném konci spektra. Rodák z Vorarlberska, který patří k nejaktivnějším a současně nejuznávanějším rakouským vypravěčům současnosti, dělí svou tvůrčí energii rovným dílem mezi publikace pro děti a mládež a tituly pro dospělé. Jeho novinka Das Mädchen mit dem Fingerhut (Dívka s náprstkem) v jistém smyslu kombinuje obojí, neboť jde o realistickou, temně laděnou pohádku. Příběh šestileté dívky Yizy, která se ve společnosti svých přátel protlouká životem v absolutní chudobě, řada recenzentů četla jako autorův komentář k tzv. uprchlické krizi. Pozornější kritikové však podotýkají, že Köhlmeier svou protagonistku, jejíž příběh začal psát ještě před vypuknutím všeobecné hysterie, v žádném konkrétním kulturním prostředí nezakotvuje. Mnohem spíše obrací pozornost k lhostejnosti vůči osudům dětí, které neměly v životě tolik štěstí. Povedenému románu podle kritiků kazí čistý štít především drobné logické nepřesnosti.

Výrazně mladším představitelem rakouské prózy je Reinhard Kaiser-Mühlecker (nar. 1982), autor dlouhodobě považovaný za zázračné dítě rakouské literatury. Letos tento čestný titul (ne)potvrdil románem Fremde Seele, dunkler Wald (Cizí duše, temný hvozd). Hornorakouský rodák se v něm vrací do prostředí, které z vlastního dětství dobře zná – na vesnický statek. Na jednom takovém totiž vyrostla i dvojice jeho hrdinů, bratři Alexander a Jakob. Zatímco starší Alexander rodné hroudě už dávno ukázal záda a v současnosti slouží v mírové misi v Kosovu, mladší, zádumčivý Jakob je stále uvězněný na rodinném statku, kde musí zastat veškerou práci. Jejich dvojpříběh se nese v poměrně tradičním duchu kritického zobrazení venkova, jemuž není možné uniknout. Řemeslně jej však Kaiser-Mühlecker zvládl velmi dobře, a tak není divu, že byl titul loni nominován na Německou knižní cenu.

Povědomé bude pravidelným návštěvníkům veletrhu Svět knihy jméno třetího prozaika, Norberta Gstreina (nar. 1961). Svůj předchozí román Eine Ahnung vom Anfang (Tušení začátku, 2013) totiž roku 2014 představil i v Praze. Tentokrát se o rozruch postarala jeho novinka In der freien Welt (Ve svobodném světě), a to především díky svému – pro německy psanou literaturu poněkud netradičnímu – tématu. Román, který otevírá informace, že vypravěčův známý, americký básník s židovskými kořeny, byl v San Francisku během noční procházky přepaden a ubodán k smrti, se totiž vydává do poněkud zrádných vod izraelsko-palestinského konfliktu. Do zmíněných vod jej přivádí samotný vypravěč, který se rozhodne napsat životopis přítele Johna, svého času dobrovolníka v izraelské armádě. U řady kritiků Gstrein sice narazil, neboť jeho románu údajně chybí hlubší psychologické prokreslení postav i správná dávka koncentrace na zvolené téma, jiní však oceňují autorovu snahu poukázat na pochybnost životopisné jednoznačnosti a chválí i komplexní výstavbu bezmála pětisetstránkového románu.

Obhájkyně utlačovaných a náčelník nevinných
U germanistů a literárních historiků byla loni v kurzu zejména dvě jména – Marie von Ebner-Eschenbachová (1830–1916) a prozaik Heimito von Doderer (1896–1966). K životu a dílu moravské rodačky vyšly hned dvě pozoruhodné publikace z dílen zkušených publicistek. Zatímco monografie Daniely Striglové (nar. 1964) Berühmt sein ist nichts (Být slavná nic neznamená) je klasická biografie, výrazně útlejší svazek Anwältin der Unterdrückten (Obhájkyně utlačovaných) od Ruth Klügerové (nar. 1931) představuje tištěnou podobu slavnostní řeči, kterou spisovatelka a literární vědkyně pronesla v rámci vídeňské přednáškové řady „Autorinnen feiern Autorinnen“ (Autorky oslavují autorky). Doderer slavil kulaté výročí dokonce dvojité, neboť v září uplynulo 120 let od autorova narození a v prosinci pak 50 let od jeho úmrtí. Při té příležitosti vyšla například publikace Kontinent Doderer, pod níž je podepsán novinář a vedoucí kulturní rubriky týdeníku Falter Klaus Nüchtern.

Výrazně komornější byla oslava 70. narozenin rakouské nobelistky Elfriede Jelinekové (nar. 1946), která v posledních letech zásobuje divadla v německy hovořících zemích stále novými, v mnohém provokativními a společensky angažovanými texty. Loni uvedly mnichovské Kammerspiele ve světové premiéře Jelinekové hru Wut (Hněv), kterou inspirovaly teroristické útoky na redakci satirického magazínu Charlie Hebdo či zákazníky košer supermarketu. „Hněv“ z názvu hry si však v autorčině provedení nenárokuje pouze určitá skupina obyvatel, Jelinekové „hněv“ je naopak takřka všeobsažný. Odkazuje totiž jak k frustraci islamistických atentátníků, tak ke zlosti rozhněvaných občanů (tzv. Wutbürger), ale i k hněvu autorky samotné, která může jen přihlížet, jak zmíněný hněv zmítá bezmocnými, již jsou mu vystaveni, i populisty a demagogy, kteří jej v lidech rozdmýchávají.

Pozornosti na divadelních prknech neušla ani inscenace nové hry Petera Handkeho Die Unschuldigen, ich und die Unbekannte am Rand der Landstraße (Nevinní, já a ta neznámá na kraji silnice), které se ujal kontroverzní režisér a svého času nenáviděný intendant Burgtheateru Claus Peymann. Handke v textu, který Peymann pro inscenaci o třetinu zkrátil, vysílá ke krajnici nepoužívané silnice své básnické alter ego – „já“, postavu posazenou podle svých slov někde mezi Kalibana a Prospera, mezi zvíře a kouzelníka. Svého hrdinu konfrontuje nejen se stádem „nevinných“ ignorantů, ale posílá mu do cesty i dvě ženy – „neznámou“ a „tu druhou“, družku náčelníka „nevinných“. Kritici se shodli, že Handke opět prokazuje nebývalý talent při práci s jazykem, jedním dechem však upozorňují, že jeho melancholie a poetická zasněnost nejsou pro každého.

Poslední sbohem museli dát čtenáři jedné z nejvýraznějších osobností rakouské poválečné literatury, minimalistce Ilse Aichingerové (1921–2016), která zemřela 11. listopadu 2016 v požehnaném věku 95 let. Básnířku a prozaičku, jejímž nejvýznamnějším dílem i po letech zůstal raný román Die größere Hoffnung (Větší naděje, 1948), si na iLiteratuře bylo možné připomenout ukázkou z českého výboru Vrabec v hrsti.

Rakouská literatura v tuzemsku
S ohledem na počet loni vydaných beletristických titulů rakouské provenience sice nelze tvrdit, že by rakouská literatura v tuzemsku hynula na úbytě, nad čím plesat ale není. Přitom už samotná šíře nabídky titulů naznačuje, jaké nevytěžené bohatství rakouská literatura pro český knižní trh skýtá. Poměrně v tichosti vyšel například výborný, velmi politický, ale současně jazykově vytříbený román Anděl zapomnění korutanské Slovinky Maji Haderlapové (nar. 1961). Milovníky krimi jistě potěšila humorná detektivka Brennerová Wolfa Haase (nar. 1960). A kdo raději sáhne po klasice, mohl si knihovnu nově rozšířit třeba o Příběh tisící druhé noci jednoho z nejvýznamnějších vypravěčů meziválečného období Josepha Rotha (1894–1939). Alespoň nahlédnout do tajů rakouské literatury bylo navíc možné i díky literárnímu obtýdeníku Tvar, na jehož stránkách na podzim vyšel několikastránkový speciál, mj. s ukázkami z básnického díla Christine Lavantové (1915–1973) a Friederike Mayröckerové (nar. 1924). Druhá jmenovaná navíc potvrdila svůj mimořádný status, když se krátce nato stala vůbec první laureátkou čerstvě ustavené Rakouské knižní ceny (Österreichischer Buchpreis). Porota vyznamenala Mayröckerové poetický zápisník fleurs (květy).

Osobně přijelo do Prahy a dalších měst představit rakouskou literaturu hned několik autorů. Na pražském veletrhu Svět knihy reprezentovaly roku 2016 současnou prózu Kathrin Röggla (nar. 1971) a Cornelia Travniceková (nar. 1987). Zatímco Röggla, kterou si německojazyčná kritika cení pro ostříží reflexi jazyka a dobře cílenou společenskou kritiku, četla z prozaického svazku die alarmbereiten (2010), představila výrazně mladší Travniceková coming-of-age román Junge Hunde (Mladí psi, 2015). V průběhu roku do metropole zavítal i brněnský rodák Michael Stavarič (nar. 1972), který přijel pokřtít český překlad svého románu Dny ohňů, dny spálenišť, dny popela, a dále třeba také nekompromisní anglicky a německy píšící básnířka Ann Cottenová (nar. 1982). Její experimentální veršovaný epos Verbannt! (Do vyhnanství!) zaujal i recenzentku iLiteratury Janu Dušek Pražákovou. V jiných městech republiky se čtenářům dále představili či spíše připomněli Milena Michiko Flašarová (nar. 1980), Judith W. Taschlerová (nar. 1970) či Vladimir Vertlib (nar. 1966).

Přehled včetně krátkých anotací je zpracován s přihlédnutím k mediálnímu ohlasu vybraných knih v denním tisku a relevanci autorů v českém kulturním prostředí.

Rakouské knižní novinky vydané v roce 2016 (výběr):
Amanshauser, Martin
: Pedro und der Drachen.
Balàka, Bettina: Die Prinzessin von Arborio. Roman.
Berger, Clemens: Im Jahr des Panda. Roman.
Bernhard, Thomas: Städtebeschimpfungen.
Cotten, Ann: Verbannt! Versepos.
Federmair, Leopold: Musils langer Schatten. Essay.
Fian, Antonio: Schwimmunterricht. Dramolette VI.
Gaponenko, Marjana: Das letzte Rennen. Roman.
Glavinic, Thomas: Der Jonas-Komplex. Roman.
Gösweiner, Friederike: Traurige Freiheit. Roman.
Grill, Andrea: Schmetterlinge. Ein Portrait.
Gruber, Sabine: Daldossi oder Das Leben des Augenblicks. Roman.
Gstättner, Egyd: Karl Kraus lernt Dummdeutschl. Oder: Neue Worte für eine neue Welt.
Gstrein, Norbert: In der freien Welt. Roman.
Handke, Peter: Von der Baumschattenwand nachts. Zeichen und Anflüge von der Peripherie 2007–2015.
Henisch, Peter: Suchbild mit Katze. Roman.
Jelinek, Elfriede: Wut.
Kaiser-Mühlecker, Reinhard: Fremde Seele, dunkler Wald. Roman.
Kehlmann, Daniel: Du hättest gehen sollen. Erzählung.
Klemm, Gertraud: Muttergehäuse. Roman.
Klemperer, Victor: Man möchte immer weinen und lachen in einem. Revolutionstagebuch 1919.
Köhlmeier, Michael: Das Mädchen mit dem Fingerhut. Roman.
Kratochwil, German: Territorium. Roman.
Mahler, Nicolas: Das kleine Einschlafbuch für Große.
Marković, Barbi: Superheldinnen. Roman.
Mayröcker, Friederike: fleurs.
Mischkulnig, Lydia: Die Paradiesmaschine. Erzählungen.
Mitgutsch, Anna: Die Annäherung. Roman.
Platzgumer, Hans: Am Rand. Roman.
Pollack, Martin: Topografie der Erinnerung. Essays.
Präauer, Teresa: Oh Schimmi. Roman.
Rabinovici, Doron: Herzl reloaded. Kein Märchen.
Rabinowich, Julya: Krötenliebe. Roman.
Ransmayr, Christoph: Cox oder Der Lauf der Zeit. Roman.
Röggla, Kathrin: Nachtsendung. Unheimliche Geschichten.
Schlag, Evelyn: Yemen Café. Roman.
Schmatz, Ferdinand: das gehörte feuer. orphische skizzen.
Schmidt, Eva: Ein langes Jahr. Roman.
Schrott, Raoul: Erste Erde. Epos.
Schutting, Julian: Zersplittertes Erinnern.
Simon, Cordula: Wie man schlafen soll. Roman.
Slupetzky, Stefan: Der letzte große Trost. Roman.
Stangl, Thomas: Freiheit und Langeweile. Essays.
Steinfest, Heinrich: Das Leben und Sterben der Flugzeuge. Roman.
Streeruwitz, Marlene: Yseut. Abenteuerroman in 37 Folgen.
Struhar, Stanislav: Farben der Vergangenheit.
Trojanow, Ilija: Meine Olympiade. Ein Amateur, vier Jahre, 80 Disziplinen.
Waterhause, Peter: Die Auswandernden (s ilustracemi Nanne Meyer)
Weidenholzer, Anna: Weshalb die Herren Seesterne tragen. Roman.
Winkler, Katharina: Blauschmuck. Roman.
Zweig, Stefan: „Erst wenn die Nacht fällt“. Politische Essays und Reden 1932–1942. Unbekannte Texte.

Literárněvědné a naučné publikace o rakouské literatuře vydané v roce 2016 (výběr):
Alt, Peter-André
: Sigmund Freud. Der Arzt der Moderne. Eine Biographie.
Buxbaum, Elisabeth (Hg.): Liebesgrüße von der Front. Briefe Franz Werfels an Gertrud Spirk 1915–1918.
Ebner-Eschenbach, Marie von / Knorr, Josephine von: Briefwechsel 1851–1908. Kritische und kommentierte Ausgabe.
Grafenburg, Markus: Gemeinschaft vor dem Gesetz. Jüdische Identität bei Franz Kafka.
Höller, Hans: Ingeborg Bachmanns Winterreise nach Prag. Die Geschichte von „Böhmen liegt am Meer“.
Klüger, Ruth: Marie von Ebner-Eschenbach. Anwältin der Unterdrückten.
Mahler, Gustav: „In Eile – wie immer!“ Neue unbekannte Briefe.
Menasse, Eva: Heimito von Doderer.
Nüchtern, Klaus: Kontinent Doderer. Eine Durchquerung.
Strigl, Daniela: Berühmt sein ist nichts. Marie von Ebner-Eschenbach. Eine Biographie.
Winterstein, Stefan: Doderer-Lektüren. Die Romane nach 1945, neu gelesen.

České překlady rakouské literatury vydané v roce 2016 (výběr):
Aichner, Bernhard
: Přítelkyně smrti. Knižní klub, přel. Dagmar Hoangová
Haderlap, Maja: Anděl zapomnění. Havran, přel. Eliška Dubcová
Haas, Wolf: Brennerová. Host, přel. Radvana Kraslová
Mahler, Nicolas: Večírek s Kantem. Archa, přel. Michal Janata
Poznanski, Ursula: Slepí ptáci. Knižní klub, přel. Blanka Pscheidtová
Roth, Joseph: Příběh tisící druhé noci. Volvox Globator, přel. Miroslav Stuchl
Stavarič, Michael: Dny ohňů, dny spálenišť, dny popela. Archa, přel. Radka Denemarková
Struhar, Stanislav: Barvy minulosti. Volvox Globator, přel. Magdalena Štulcová
Werfel, Franz: Mezi nebem a zemí. Barrister & Principal, přel. Jiří Munzar

Literární ocenění udělená rakouským autorům v roce 2016 (výběr):
Velká rakouská státní cena za literaturu: Gerhard Roth
Cena publika při Ceně Ingeborg Bachmannové: Stefanie Sargnagel
Cena rakouského průmyslu – Anton Wildgans: Margit Schreiner
Cena nadace Würth za evropskou literaturu: Peter Handke
Knižní cena vídeňské hospodářské komory: Robert Seethaler
Rakouská umělecká cena za literaturu: Sabine Gruber
Cena Reinharda Priessnitze: Sandra Gugic
Cena Leo Perutze: Andreas Weber za krimi Racheherbst
Cena Vezy Canetti města Vídně: Ilse Kilic
Literární cena Jonathana Swifta: Wolf Haas
Literární cena Alpha: Barbi Marković za román Superheldinnen
Rakouská knižní cena: Friederike Mayröcker za fleurs
Rakouská knižní cena, kategorie debut: Friederike Gösweiner za román Traurige Freiheit
Cena Mary Cassensové za první román: Katharina Winkler za román Blauschmuck
Čestná cena ministerského předsedy při Bavorské knižní ceně: Ruth Klüger
Cena Johanna Beera: Anna Mitgutsch za román Die Annäherung

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse