Současná americká literatura je natolik pod vlivem toho, co se stalo v září roku 2001 v New Yorku, že by se s trochou nadsázky dala rozdělit na díla o 11. září a po 11. září. V prvním případě jde o knihy, které literárně zpracovávají přímo události onoho osudného dne, kdy teroristé zničili věže Světového obchodního centra. U druhé skupiny se popisu atentátu nedočkáme, jsme jen svědky toho, jak se lidé snaží se vzpomínkou i dopady této tragédie vyrovnat.

Román Nizozemě Josepha O’Neilla patří do té druhé skupiny. O 11. září v něm nepadne jediná konkrétní zmínka, a přece ovlivní životy protagonistovy rodiny do té míry, že se to téměř nedá zvládnout. Přitom by se na první pohled zdálo, že van den Broekům nic nechybí. Hans, původem Holanďan, pracuje jako analytik trhů s ropou, jeho žena Rachel, jež pochází z Anglie, pro změnu jako špičková právnička.

Podoba s Velkým Gatsbym
O peníze tedy nouzi nemají, a tak když se jejich byt na jižním cípu Manhattanu octne na pár týdnů v zakázané zóně, ubytují se ve slavném hotelu Chelsea. V O’Neillově podání však jde o místo, které má svá nejlepší léta dávno za sebou.

Tíživá atmosféra hotelu i města brzy dolehne na celou rodinu a Rachel se i se synem odstěhuje zpět do Anglie. Hansovi tak kromě práce zbývá věnovat se jen jedinému koníčku, který mu zbyl - kriketu. Komunita newyorských hráčů se na nuzném hřišti snaží udržovat britskou tradici pití čaje i respektu k soupeři.

Hlavní postavou tohoto podivného společenství, tvořeného hlavně chudými přistěhovalci, je Chuck Ramkissoon, karibská obdoba Fitzgeraldova Jaye Gatsbyho. I Chuck je záhadná postava. Má spoustu peněz i velkolepé plány, sahající od košer gastronomie až po výstavbu národního kriketového stadionu v New Yorku. Nikdo však neví, jak k penězům přišel. Jednoho dne se v brooklynském přístavu najde jeho mrtvola a zpráva o smrti známého spustí v Hansovi, který mezitím přesídlil zpět do Evropy, proud vzpomínek.

Evropa jako zdroj inspirace
Nizozemě oplývá zvláštní atmosférou plnou myšlenek na minulost. K ní ostatně odkazuje rovnou název románu i původ hlavního hrdiny: New York se původně jmenoval Nový Amsterdam a založili jej holandští osadníci. Velkoměsto leží na pomezí Ameriky a Evropy - je to kosmopolitní prostor, v němž se na kriketu mohou sejít národnosti z celého světa, ale zároveň je založený na typicky amerických hodnotách, jako je pracovitost, úspěch či spotřeba.

Bývalá anglická kolonie je nyní územím, kde se setkávají vlivy ze všech koutů světa, kde sice všechny pokojně existují, avšak rozdíly mezi nimi se pomalu vytrácejí. To nemusí být pro Evropana, uvyklého národním zvyklostem, žádná výhra, což je dobře vidět na kriketu. Američané si jeho složitá pravidla přizpůsobili - a vznikl tak oblíbený baseball. Jak říká jedna z postav: „Existuje určitá hranice toho, co jsou Američané schopni chápat. Tou hranicí je kriket.“ Britská kritika mluví v tomto smyslu o Nizozemi jako o postkoloniálním románu, v němž Evropa slouží Americe jen jako zdroj inspirace a její obyvatelé jako polotovary, které si nová země přetvoří ke svému obrazu.

Není divu, že Hans tlak velkoměsta i dědictví nové doby nakonec nevydrží a vrací se zpět do Evropy. Čtenáři může být alespoň útěchou, že O’Neill dopřává svému hrdinovi alespoň nějaký happy end. Koneckonců, mimo jiné je v Londýně a jeho parcích pro kriket mnohem vhodnější pažit.