Český scenárista mezi Bondem a Bournem
Kot, Aleš: Zero

Český scenárista mezi Bondem a Bournem

Osmadvacetiletý Aleš Kot je první Čech, který se prosadil na americkém komiksovém trhu, ke všemu ne jako kreslíř, ale jako scenárista. Čeští čtenáři se s jeho tvorbou nyní setkávají poprvé – a možná trochu překvapeně zjistí, že série Zero je typicky anglosaský žánr špionážní akce.

Osmadvacetiletý Aleš Kot je první Čech, který se prosadil na americkém komiksovém trhu, ke všemu ne jako kreslíř, jak bychom u cizojazyčného autora předpokládali, ale jako scenárista. V USA žije od roku 2009 a za tu dobu už se mu povedlo jak prosadit autorské série, tak pracovat na zakázku pro velká komiksová vydavatelství. Čeští čtenáři se s jeho tvorbou nyní setkávají poprvé – nakladatelství Crew vydalo první knihu Kotovy série Zero.

Ta v jeho domovském nakladatelství Image vychází od loňského roku v poměrně rychlém sledu nejméně jednou za dva měsíce, aktuálně je v USA k dispozici již dvanáctý sešit. Český soubor přináší pohromadě prvních pět, což je sice pojetí v českém prostředí obvyklé (samostatným komiksovým sešitům se u nás nedaří), ale zároveň by v tomto konkrétním případě možná bylo lepší, kdyby vyšel každý zvlášť. Zero je totiž typicky seriálový komiks, sestavený z epizod, které mají charakter uzavřené povídky. K tomu přispívá poměrně neobvyklá skutečnost, že každý sešit kreslí jiný výtvarník. Čtení na pokračování má trochu jiný režim, pracuje s napětím a očekáváním po každé epizodě. A když souborné vydání toto seriálové očekávání zruší, nutně tím oslabí účinek každého jednotlivého sešitu a nakonec i celku.

Úskalí souborného českého vydání by nicméně nemělo zakrýt přednosti a limity díla i jeho autora. Především jde o žánr akčního špionážního thrilleru, navazující na dlouhou tradici. Načal ji samozřejmě Ian Fleming s Jamesem Bondem, Kotův agent Zero však mnohem víc připomíná sérii Roberta Ludluma s Jasonem Bournem, tedy agentem speciálně vyšlechtěným pro chirurgicky přesné, nenápadné a nepostihnutelné zabíjení obvykle těch nejtěžších cílů. Pravda, Ludlum Bournea představí až ve chvíli, kdy prohlédl a s minulostí služebného zabijáka skoncoval, zatímco prvních pět kapitol o Zerovi jej představuje převážně jako spolehlivého a výkonného vojáka zpravodajských her. Ale hned první stránka celého komiksu míří k jeho závěru, což se mírně rozvine v epizodě páté - čtenář se dostane do budoucnosti a sezná, že Zero se od své mateřské organizace zřejmě odpoutá – a nastoupí podobnou cestu jako Jason Bourne nebo třeba Třináctka ze stejnojmenné francouzské komiksové série.

Kdy se tak stane, je ovšem nesnadné předpovědět, protože Kot příběh svého hrdiny vypráví nelineárně: centrální příběh začíná v roce 2018, pak se vrací do hrdinova dětství a dospívání, poslední kapitola je orámována scénou z roku 2038, kdy zestárlý hlavní hrdina potkává vlastního potenciálního vraha. To je ideální trik na bezbolestné natahování série: ústřední linku může mít Kot dopředu hotovou a podle komerčního ohlasu (zatím je nad očekávání dobrý a údajně se chystá i televizní seriál) může celá série košatět minimálně do té doby, než čtenářské masy přestane bavit.

Zároveň z prvních pěti dílů lze těžko usuzovat, zda je Kot opravdu tak excelentní scenárista, jak se zdá z dosavadních článků v českých médiích. V souboru s podtitulem Krize se prezentuje především jako schopný řemeslník, který zejména scény rvaček, honiček a vražd ovládá s lehkostí, umí do nich kromě tvrdých ran pěstí zapracovat humor i osudovost. Ale zároveň to v kontextu anglosaské produkce není nic výjimečného, tohle umí v USA spousta autorů. Zda epizodním bitkám dokáže Kot dát epičtější tvar, provázaný a uspokojivě uzavřený, to se budeme dozvídat postupně. Prvních pět pokračování sugeruje, že ano, ale takových příslibů už bylo hodně, v komiksových i televizních sériích, a zdaleka ne vždy dopadly tak skvěle, jak se zdálo z úvodních epizod.

Kreslíři jsou v Zero ti druzí, koncept střídání nicméně umožňuje na různé typy epizod použít toho s odpovídající kresbou. Pro krvavou rvačku ve slumech Ria tedy Kot využil Morgana Jeskeho, jehož nedokonalá nervní kresba má v sobě mnohé z prvních stránek prvního Millerova Sin City, naopak elegantní, místy rytinu připomínající kresba Tradda Moorea se zřejmě hlásí k ilustracím Bretta Helquista z knih Lemonyho Snicketa pro děti – protože o dětství vypráví. V těchto případech měl Kot (či vydavatel) šťastnou ruku, naopak první (Michael Walsh) a třetí epizoda (Mateus Santalouco) vyznívají zaměnitelně. Možná i to je záměr, nicméně působivější je výraznější obměna kreslířských stylů.

Každopádně je zajímavé vidět, v čem Čech v USA prorazil – v disciplíně vlastně typicky anglosaské, v žánru, který kdyby psal Čech v Česku, bude výsledek pravděpodobně nevěrohodný, na hranici parodie. Když se agent jmenuje Zero, působí v britské Agentuře a křižuje celý svět (Gaza, Šanghaj, Rio) s pistolí pod sakem, aniž by v sobě měl špetku něčeho českého, hned to vyhlíží světověji a lépe.

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Filip Škába, Crew, Praha, 2014, 160 s.

Zařazení článku:

komiks

Jazyky:

Hodnocení knihy:

60%

Diskuze

Vložit nový příspěvek do diskuse