Skotský spisovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) je znám zejména jako prozaik, autor klasických dobrodružných románů, jako například Ostrov pokladů či Únos, a hororové psychologické novely Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda. Stevensonovy literární aktivity však byly mnohem pestřejší a v soupisu jeho děl nacházíme nejen romány a povídky, ale i cestopisy, eseje a poezii. Jeho vůbec prvním vydaným dílem byla báseň Pentlandské povstání (The Pentland Rising, 1866), pojednávající o takzvaných stoupencích Úmluvy, radikálním náboženském hnutí, které v sedmnáctém století zásadně ovlivnilo dějiny Skotska i celé Británie. Již v dospělosti vydal několik sbírek poezie, například Underwoods (1887), sbírku obsahující básně v angličtině a ve skotštině, a Písně o cestách a jiné verše (Songs of Travel and Other Verses, 1896), básně s tematikou dobrodružství v cizích zemích a cestování, které později úspěšně zhudebnil anglický skladatel Ralph Vaughan Williams. Primárně nejmladšímu publiku byla určena kniha Dětská zahrada veršů (A Child’s Garden of Verses, 1885, česky v roce 1956 jako Dítě tak samo), která si získala přízeň čtenářů a dočkala se mnoha dalších vydání.

Méně známou částí Stevensonova beztak nepříliš proslulého básnického díla jsou balady s morálním ponaučením, takzvané „emblémy“. Stevenson v nich částečně čerpá ze své přísné výchovy v duchu skotského presbytarianismu, ale zároveň, jelikož se s náboženským přesvědčením svých rodičů již ve dvaceti letech rozešel, tak činí se svým osobitým sarkastickým humorem a zálibou v nečekaných zvratech. Ještě než se Stevenson jako spisovatel skutečně proslavil, vydal tyto balady s nadšenou pomocí svého nevlastního syna Lloyda v improvizovaném vydání v podobě sešitků vytištěných na Lloydově ruční tiskárně. Stevenson sám je doprovodil dřevořezy – kromě toho, že si na svých častých cestách s oblibou pořizoval drobné skici, našel totiž zálibu i v této výtvarné technice a pěstoval ji jako koníčka. Knižně vyšly Morální emblémy (Moral Emblems) až čtyři roky po autorově smrti.

Jedné z těchto balad, nazvané Pirát a lékárník (Robin and Ben: or, the Pirate and the Apothecary), kterou Stevenson napsal v roce 1822 během léčebného pobytu ve Švýcarsku, se nyní dostalo samostatného vydání v mnoha evropských jazycích. Impulsem pro všechna tato vydání byl originální počin německého umělce, nezávislého ilustrátora a grafického designéra Henninga Wagenbretha (1962), jenž se ve své tvorbě inspiruje mimo jiné expresionismem a lidovými tisky. Wagenbreth Stevensonovu baladu sám přeložil a doplnil ji sérií grafik, které příběh zásadním způsobem spíše spoluvytvářejí než v tradičním smyslu ilustrací doprovázejí. Německé vydání Piráta a lékárníka s Wagenbrethovými ilustracemi se dokonce probojovalo do užších nominací na prestižní německou cenu Deutscher Jugendliteraturpreis (státní cena za literaturu pro děti a mládež). České Nakladatelství 65. pole přejalo Wagenbrethův koncept a prozřetelně vydalo Piráta a lékárníka ve velkém formátu, v němž Wagenbrethovy dynamické, energií nabité ilustrace mají dostatek prostoru. Český překlad Petra Putny, který se obecně věnuje zejména překladu filmovému, je zdařilý a nápaditý a snaží se do češtiny přenést jak břitkost, vtip a spád, jimiž se Stevensonova díla obecně vyznačují (a Pirát a lékárník není výjimkou), tak i záměrně archaický tón originálu.

Ve svižném veršovaném příběhu s neortodoxním morálním poselstvím se setkáváme s Robinem a Benem, dvěma kamarády, kteří se narodili ve stejném velšském městečku. Z Robina vyroste drsný, nebojácný mladík, jehož touha po majetku se nezastaví ani před oloupením vlastní matky. Následně se vydá na moře a stane se pirátem (je zajímavé, že pirátská tematika se u Stevensona objevuje často – nejen v Ostrově pokladů, ale i v mistrovském románu Pán z Ballantrae). Navzdory své krvelačné povaze a nezákonnému způsobu obživy má ale Rob i jisté ctnosti: první se udatně hrne do boje, jako poslední opouští potápějící se vrak. Ben je oproti tomu servilní a bojácný a jak sám otevřeně přiznává, nejvíce mu záleží na mamonu a na vlastním pohodlí. Není však ochoten riskovat krk a zdání dobré pověsti, a proto se stane lékárnickým učněm a posléze lékárníkem. Ředí léky, poskytuje lživé rady nemocným a okrádá své pacienty. Sám sebe prohlašuje za suchozemského piráta, který svou kořist nemusí dobývat uprostřed bitevní vřavy, žije v přepychu, lup má bezpečně uložený v bankách a ve výsledku získá víc než Rob. Benův návod, jak se v životě bez velkého rizika dobře zaopatřit a uchovat si pověst počestného občana, je prostý: krást málo a nenápadně, zato však každý den. Všemi mořskými větry ošlehaného piráta Robina tato oslava zbabělosti, vypočítavosti a lhostejnosti natolik pobouří, že Bena probodne.

Jeden z důvodů neochabující přitažlivosti Stevensonových děl může být i skutečnost, že se bezstarostně pohybují na pomezí vážné a triviální literatury a nebojí se vykročit do hájemství populárních, senzačních žánrů: jeho vrcholné prózy, jako například Jekyll a Hyde a Pán z Ballantrae, jsou zároveň mnohovrstevnaté, znepokojivé psychologické studie a mimořádně zdařilé horory, které čerpají z bohaté skotské tradice duchařských historek. Ve svém „mravoučném morytátu“ autor umně mísí prvky jarmareční balady, výchovného příběhu a svou vlastní zálibu v dobrodružství v cizích krajích a krátký příběh uzavírá s typickou neochotou poskytnout čtenáři jednoznačný závěr s jasným vyzněním.

V Pirátovi a lékárníkovi se Stevenson zjevně nesnažil napsat své životní dílo, jedná se o pouhou hříčku a charakterizace postav není z podstaty nikterak hluboká. Přesto i v této krátké veršované baladě můžeme vysledovat některá ze Stevensonových stěžejních témat, ačkoliv v o poznání lehčím podání: nemožnost snadno oddělit dobro a zlo, postavy, které sice v některých ohledech narušují společenské morální normy, ale stále si zachovávají určitou čest a důstojnost, a také kritiku neřestí skrývajících se za úhlednou fasádou spořádaného měšťanského života. Díky velkoryse pojatému českému vydání této pozoruhodné symbiózy literatury a výtvarného umění si mohou dospělí i dětští čtenáři vychutnat nejen Stevensonovy vtipné verše, ale i jedinečné ilustrace, které příběh rozvíjejí a čtou v něm mezi řádky, a také načerpat nejedno cenné ponaučení v oblasti kariéry a volby profese.