Zapomeňte na magickou přírodu, sopky, gejzíry a ságy. Hlavním tématem románu Zas a zas mladého islandského autora Halldóra Armanda (nar. 1986) je dnešní Island a život mladých lidí ovládaný technologiemi. Důrazem na současnost se Halldór odlišuje od svých známějších a překládanějších kolegů, jako jsou Jón Kalman Stefánsson nebo Sjón, a obohacuje tak obraz této severské literatury u nás.

Román Zas a zas vyšel na Islandu v roce 2017 a je to autorova třetí kniha. Zatímco jako spisovatel se Halldór teprve etabluje a na cestě mezi literární špičku mu přeci jenom ještě pár kroků chybí, v místních médiích už roky působí jako uznávaný fejetonista, komentující aktuální problémy a kauzy. Pro zajímavost uveďme, že čeština je vůbec první jazyk, do něhož bylo některé jeho dílo přeloženo.

Kniha začíná symbolicky jedenáctého září 2001, tedy v den teroristických útoků na USA, a její závěr se kryje se zveřejněním Panamských dokumentů v roce 2016. V tomto časovém rámci, v němž sledujeme příběh dvou mužských hrdinů, Halldór zachycuje, jak masové rozšíření mobilních telefonů následuje dramatický rozvoj využívání internetu ve všech sférách a jak lidé své životy více a více přesouvají do virtuálního světa. Dvě hlavní postavy sledujeme zprvu odděleně a ve chvíli, kdy se jejich osudy zkříží, jsou technologie již vládcem všeho. Arnmundurovi je dvacet osm a píše diplomovou práci o estetice teroristických činů. Čtyřicátník Stefán spoluvlastní nadějný reykjavický start-up, ve kterém se analyzují data ze sociálních sítí. Zatímco Arnmundur je celkem obyčejný mladý člověk, jenž jako většina jeho vrstevníků ještě úplně neví, kterým směrem se vydat, Stefánova minulost je o poznání pestřejší. Byl totiž spolu se svým otcem zapojen do obřích finančních transakcí, které vedly k pádu islandské ekonomiky v roce 2008.

Vyprávění se rozbíhá pomalu a zbytečně zeširoka, větší zkratka či kondenzovanost by románu pomohly, ale v druhé polovině nabírá děj na tempu. Technologie mění společenské konvence v mnoha ohledech, inovativní podnikatelské subjekty řídí mladí lidé bez zkušeností a pracovních návyků, zato s nonkonformním myšlením. Stefán dlouho brouzdá po různých webech, platformách a fórech, sleduje názory v diskusích, analyzuje statusy a instagramové příspěvky, až najde ideálního šéfa nového projektu, Arnmundura. Ten je nejdříve nadšen kariérní výzvou, ale postupně v něm stoupá nedůvěra jak k nadřízenému, tak k poslání firmy a až příliš příkladně rychle procitá. Výrazně smutnější je druhá linie. Stefán na sociálních sítích hledá nejen zaměstnance, ale i pochybné přátele a cesty, jak pomstít otce, jenž sedí za ekonomické machinace ve vězení. V anonymním moři internetu je snadné najít spřízněnou duši, někoho, kdo je stejně osamělý, komu bylo také ublíženo a kdo se nebojí k boji za „pravdu“ použít jakékoli zbraně.

Román Zas a zas naznačuje, jak velkým zvratem prošla po ekonomickém kolapsu islandská společnost. Tento klíčový moment novodobé historie obrátil naruby životy všech Islanďanů a s jeho následky se země dodnes nevyrovnala. O tom svědčí i fakt, že se tomuto tématu na Islandu vyhne jen málokteré do současnosti zasazené literární dílo, výjimkou není ani žánrová literatura (pro české čtenáře uveďme například krimi román Planina Steinara Bragiho).

Na pozadí finanční krize však Halldór vypráví o své generaci a jejích problémech, jež dalece překračují hranice ostrova. Technologie nevnášejí do světa pořádek, ale bohužel přispívají k jeho ještě větší chaotičnosti. Bolestivě se nabourávají zejména do mezilidských vztahů a vnímání reality, protože stírají rozdíl mezi tím, co se odehrává za okny našeho bytu a za obrazovkou našeho počítače. Autor si sice ještě nenašel osobitější vypravěčský styl, ale rozhodně se mu podařilo zachytit vyjadřování své generace, jež mezi fyzickou a virtuální překlikává stejně automaticky jako mezi okny prohlížeče. Jazyk románu je svěží, rychlý, plný slangu i anglicismů. I díky němu postihuje Halldór každodennost dnešních dvacátníků a třicátníků, v níž sociální sítě tvoří ústřední osu všeho, jsou místem, kde se postavy setkávají, navazují přátelství, špehují se nebo si závidí úspěch.

Ne každého román chytne za srdce. Pokud vás neoslovuje prostředí internetu a vše s ním spojené, nenadchne vás ani příběh, kterému přeci jenom chybí hlubší psychologie postav, propracovanější zápletka i osobitější autorský hlas. To ale nic nemění na tom, že jeho kulisy poměrně věrně odrážejí to, jak dnes podstatná část západní civilizace žije. Je pochopitelné, že i literatura se bude stále častěji snažit naši dvojkolejnou existenci ve virtuální a fyzické realitě, nebo chcete-li rozpad světa do dvou dimenzí, zaznamenat. A my si na to musíme zvyknout.