Počet překladů z ukrajinské literatury po započetí ruské agrese z pochopitelných důvodů vzrostl. A nejde jen o díla klasiků nebo takzvané vážné literatury – objevily se knihy pro děti, současný ukrajinský komiks a nyní došlo i na žánr krimi.

Nakladatelství Mystery Press, které se na detektivky specializuje a v edičním plánu má kromě českých autorů převážně anglosaské, sáhlo po „medicínském thrilleru“, jak se skví na obálce knihy, od Andrije Semjankiva, původně lékaře (anesteziologa) a popularizátora medicíny pod blogerskou přezdívkou Med Goblin. Po začátku invaze v únoru 2022 okamžitě narukoval jako vojenský lékař a rok nato byl vyznamenám Volodymirem Zelenským za přínos v oblasti vědy a zdravotnictví i za občanskou odvahu. V roce 2022 mu zároveň vyšel román Tanec s kostmi, který jednak získal cenu BBC Ukraine Book Award – ale také se ho prodalo bestsellerových 60 tisíc výtisků.

Označení medicínský (případně lékařský) thriller je možná trochu nepřesné: spíše bychom si pod tím žánrovým vymezením představili nějaký dramatický boj lékaře nebo lékařů s epidemií, s těžce ohroženými pacienty, s nějakými zásadními problémy, které ohrožují jejich snahu zachránit životy pacientů. Tanec s kostmi je žánrově spíše noir – tedy kriminální příběh, kde nejde o vyřešení zločinu a dopadení pachatele, ale vypráví se příběh lidí, kteří se ke zločinu nějak přimotali a musejí se s tím vypořádat. Samozřejmě to bývá tuhá zkouška jejich charakterů.

Hlavní hrdina Tance s kostmi by v ní moc dobře neobstál. Patolog Seva pracuje v jedné průměrné kyjevské nemocnici a finančně na tom není moc dobře, ostatně jako většina jeho kolegů. Snaží se přivydělávat si i jinde, přičemž největší šanci na zlepšení své situace spatří v podloudném prodeji částí lidských těl vesměs do zahraničí. Začíná to částmi kůže s různými znaménky a jinými kožními vadami, které dostává k expertize a časem je začne od nic netušících pacientů vyžadovat. Vlastně je to nevinné, nikomu to neublíží, pacienti si oddechnou, když se ukáže, že vzorek není počátkem rakovinného bujení – a Seva z toho má pár desítek nebo stovek dolarů. Ale s jídlem roste chuť a Seva začne rozprodávat i další části lidského těla – ať již z mrtvol, které zkoumá, či z živých pacientů, kteří jsou díky finanční kompenzaci ochotní darovat třeba ledvinu. Někdy jsou to smutné až tragické situace, jindy docela komické: jako když Seva potřebuje kyčelní kost, kterou celkem snadno vypreparuje z jednoho nebožtíka. Jenže tělo se po tom zákroku začne nepřirozeně propadat a Seva jej tedy vyztuží železnými dráty a doufá, že mrtvola brzy shoří. Jenže se ukáže, že nebožtík má příbuzné v zahraničí, kteří si přejí pohřeb mimo Ukrajinu a tělo tedy musí cestovat letecky – a celní kontrola v něm samozřejmě odhalí nečekané množství podezřelého kovu.

To je jedna z mála humorných historek, jinak se kolem Sevy dějí spíše tragikomické či vyloženě tragické věci. Semjankiv přitom kopíruje obvyklý syžet příběhů o tom, jak drobné šmeliny a nečisté obchody vedou k horším či úplně nejhorším zločinům. Uhoněný Seva je zpočátku sympatický: jeho profese je mezi lékaři ta nejvíce přehlížená až opovrhovaná, za podřízeného má narkomana, přítelkyně je čím dál náročnější a Seva musí zajistit její podnikatelský záměr se salonem krásy. Stále v sobě má zbytky etiky, takže některé objednávky od tajuplného překupníka odmítne – ale peníze stále potřebuje, takže nakonec se ke špinavému obchodu vždy vrátí. Autor si docela chytře vodí čtenáře, kteří mají tendenci Sevu trochu litovat, fandit mu a obhajovat i ty jeho činy, které už jsou daleko za hranou.

Občas si přitom pomůže trochu lacinými triky: hned v úvodu se Seva účastní zbohatlického večírku, kde – jaká to náhoda – zachrání život mocnému policejnímu důstojníkovi. Ten mu, jak to tak bývá, oplátkou nabídne nezištnou pomoc, když ji Seva bude potřebovat – a samozřejmě k tomu o pár desítek stránek dál dojde. Občas má Seva neuvěřitelné štěstí, jindy lze dopředu vytušit, že některá postava (jako například zmíněný kolega narkoman) Sevovi pěkně zatopí. Jako thriller to není špatné, ale ani nijak zvlášť zajímavé.

Nad průměr povyšuje Tanec s kostmi důkladný vhled do systému předválečného ukrajinského zdravotnictví: podfinancovaného a náchylného ke korupci. Netýká se to jen Sevy, v různých nečistých kšeftech jednou mnozí další jeho kolegové v čele s vedením nemocnice. Zdravotnická péče z toho vychází jako džungle s velmi volnými pravidly, s často protichůdnými zájmy lékařů, manažerů a pacientů. A navíc s chamtivými překupníky, kteří z chudé země vysávají lidské zdroje i orgány. Jistě – autor v thrilleru může přehánět a nadsazovat. Ale je zřejmé, že přitom vychází z velmi dobré znalosti prostředí.