Pavel Pecháček

Pavel Pecháček

Absolvoval obor Teoretická a evoluční biologie na PřF UK v Praze. Věnuje se popularizaci vědy a překladu populárně naučných knih.

Co stojí za velkým úbytkem hmyzu v posledním půlstoletí, proč je to problém a jak by se s ním dalo vypořádat? Na to odpovídá nejnovější kniha britského biologa, která vedle objasnění příčin hmyzí apokalypsy i receptů, co dělat, přináší zajímavou sondu do života šestinožců a ukazuje, jak úžasný hmyz ve skutečnosti je.

Volné pokračování uprděné knihy o vesmíru, která ukázala, kolik toho nevíme, obsahuje výrazně méně flatulentního humoru a uklidňuje nás, že to s našimi znalostmi přece jen není až tak beznadějné.

Dobrodružné putování blízkým vesmírem, které čtenáře prostřednictvím vědecky aktuálního, přesto nikterak náročného textu a vtipných ilustrací zavede na různé planety a měsíce Sluneční soustavy, přiblíží metody jejich výzkumu a prozradí, co všechno bude obnášet kolonizace Marsu i jiných kosmických těles.

Bohatě ilustrovaný průvodce živou krajinou, jenž je spíše výtvarným dílem než obyčejnou knihou, ukazuje, že za krásami přírody není potřeba cestovat nikam daleko – často stačí rozhlédnout se a vědět, co hledat.

Ačkoli se Praha mnoha lidem jeví jako peklo na Zemi a místo bez života, opak je pravdou. Hlavní město Česka je biologický ráj, kde lze najít nejrůznější myslitelná prostředí od prosluněných svahů a umělých „skal“ po extrémně zasolená stanoviště, v nichž prospívají rostliny a živočichové v okolní zemědělské krajině nevídaní.

Vynálezy a inovace jsou hnacím motorem pokroku. Ne vždy je ale lidé musejí vymýšlet zcela od píky. Řešení některých spletitých problémů našla příroda dávno před námi. Stačí otevřít oči a nechat se inspirovat.

Mimořádně pestrá sbírka strašidelných příběhů a básniček, která na scénu přivádí klasické bubáky i hrůzy mnohem neurčitější. Navíc si nepohrává jen se strachem, ale i s rozličnými způsoby vyprávění, a díky tomu se neomrzí a závěrečné historky jsou stejně poutavé jako ty úvodní.

Staronové vydání slavné knihy tragicky zesnulé primatoložky čtenáře intimně seznamuje s životem horských goril a připomíná jejich těžký úděl. Dojem ze skvělé knihy a záslužného záměru trochu kazí ledabylý převod původního překladu do nové podoby.

Kam směřuje vývoj umělé inteligence a co její zdokonalování znamená pro lidstvo, Zemi i vesmír jako takový? A jak odpověď na tuto otázku souvisí s bojem proti ohřívání naší planety? Na to odpovídá nejnovější kniha významného britského badatele a futurologa.

Podivuhodná cesta do prvohor po boku ještě podivuhodnějšího badatele a jeho okouzlující společnice. Netradiční dětská kniha seznamuje s málo známými tvory, kteří Zemi obývali dávno před proslulými dinosaury, a ukazuje, že to nebyla žádná ořezávátka.

Monografie sestavená více než dvaceti tuzemskými odborníky přináší nebývale komplexní pohled na český a moravský les. Vedle jeho minulosti, současného stavu a budoucího vývoje představuje úlohu lesa v krajině či návrhy, jak zajistit jeho odolnost proti klimatickým změnám. Seznamuje také s jeho vítanými i nevítanými obyvateli nebo se základy lesnické práce. Vedle ryze odborných kapitol nechybí ani texty oslavující estetickou krásu lesů.

Přestože klimatickou změnu většina z nás pokládá za zásadní celosvětový problém, ochota se s ní vypořádat je obvykle dosti vlažná. Co je na ní tak zvláštního, že jí nepřikládáme stejnou váhu jako například hrozbám vojenským a raději ji ignorujeme? Britský odborník na komunikaci ukazuje, že je to nejspíš ještě složitější, než jsme si mysleli, ale řešení existuje.

Objemná a pozoruhodná antologie v šestadvaceti povídkách známých i téměř zapomenutých britských a amerických autorek představuje bezmála devadesát let vývoje duchařské povídky, od jejích gotických počátků po psychologický horor či parodii.

Hravá dětská kniha vysvětluje, jak se ze staré rozbité vozovky stává krásná nová silnice, a přibližuje, co všechno taková proměna obnáší. Na své si přijdou malí milovníci velkých strojů i zvědavci, kteří dostanou odpověď na nejedno „proč“.

Humorná, poučná a nadmíru čtivá kniha zachycuje počátky kariéry Davida Attenborougha a ukazuje, jak se z britského televizního producenta stala legenda dokumentárních filmů o přírodě, která za více než půlstoletí představila divákům nejpodivuhodnější tvory ze všech koutů naší úžasné planety.

Poslední do češtiny přeložený román Adama Nevilla jeho příznivce určitě nezklame. Nechybí přitažlivé prostředí, pár překvapivých zvratů, trocha folkloru ani několik mimořádně krvavých scén. Samotný příběh a děj, jímž se hlavní postavy probíjejí, však nepřesahují standardy žánru.

Představuje další rozvoj umělé inteligence pro lidstvo spásu, která nám pomůže vyřešit řadu globálních problémů, nebo naopak smrtelné nebezpečí, které je třeba bez ohledu na jeho potenciál zadusit hned v zárodku? Ačkoli druhá možnost, tedy ukončit vývoj AI, není jen zbytečná, nýbrž i nereálná, ani ta první není zcela ideální. Pokud nechceme riskovat, že se naplní nejčernější scénáře známé z tolika filmů a knih, budeme muset současný, příliš benevolentní přístup přehodnotit.

Ač jsme v konečném důsledku příbuzní se všemi organismy na planetě, primáti jsou nám přece jen nejbližší a při pohledu na ně můžeme mít často pocit, že se díváme sami na sebe. Pro každého, kdo se chce o primátech něco dozvědět a prohlédnout si, jak vlastně ta která opice vypadá, kde žije a čím se živí, bude atlas Evy Horské skvělou volbou.

Zevrubně vylíčený a mimořádně čtivý příběh jednoho z nejrevolučnějších objevů biologie za posledních několik desetiletí i všech badatelů, kteří se o něj zasloužili. Hlavní hvězdou knihy je však americká biochemička Jennifer Doudnaová, která za tento mimořádný počin získala v roce 2020 Nobelovu cenu.

Putovat po boku jednoho z nejvýznamnějších etologů posledních desetiletí emočním světem primátů a jiných živočichů nepřináší jen fascinující vhled do vnitřního života různých zvířat. Připomíná také to, jak scestné je odmítat emoce jako něco, co je ve srovnání s racionalitou podřadné, a ukazuje, že studiem emocí jiných savců, a nejen jejich, se můžeme leccos dozvědět i sami o sobě.

V mnoha směrech ojedinělý komiks čtenáře provede biologií od molekul po ekosystémy a nezdráhá se zabrousit i do komplikovanějších detailů. Občas proto vyžaduje trochu trpělivosti a podmínkou jsou i předchozí znalosti. Skutečným zájemcům se nicméně bohatě odmění.

Do knižní podoby převedený youtubový vzdělávací cyklus znalcům původního seriálu sice nic nového nenabízí, ale má potenciál oslovit mnoho nových malých i velkých zájemců o vědu. Těm poodkryje, jak funguje svět kolem nás, a ukáže jim, že věda rozhodně není žádná nuda.

První představy o duté Zemi se objevily už v antice, avšak největší oblibě se těšily od sedmnáctého do dvacátého století. Tehdy našly pevné místo v dílech několika vědců, řady pseudovědců i vícera spisovatelů. Vývoj hypotéz o duté Zemi a jejich recepci v dobrodružné a vědeckofantastické literatuře zkoumá poměrně útlá, ale zajímavá kniha českého autora.

Série naučných komiksů přibližující život a dílo čtyř proslulých badatelů ukazuje, že i na malém prostoru lze vypovědět plnohodnotný příběh a přilákat děti k zájmu o vědu.

Volné pokračování úspěšné knihy Mimoprostor čtenáře nezklame. Opět nabídne zajímavý příběh, sympatické hrdiny, trochu fyziky i báječné ilustrace. Mimoprostor však možná nastavil laťku příliš vysoko.

V poslední době se s knihami o obyvatelích mikrosvěta tak trochu roztrhl pytel. Ta nejnovější, která navíc vzešla z pera českých autorů, se však s ostatními tematicky příliš nepřekrývá, ba naopak, originálně je doplňuje. Přesto se nevyvarovala některých tvůrčích pochybení, jež její kvalitu poněkud srážejí.