Lenka Reinerová (1916-2008)
Reinerová, Lenka

Lenka Reinerová (1916-2008)

Portrét pražské, německy píšící autorky Lenky Reinerové.

Novinářka, poslední pražská německy píšící spisovatelka a zakladatelka Pražského literárního domu autorů německého jazyka. Od mládí se hlásila ke komunistické straně. Před druhou světovou válkou pracovala jako novinářka u Franze Carla Weiskopfa v německém emigrantském časopise Arbeiter- Illustrierte-Zeitung a věnovala se uprchlíkům z hitlerovského Německa. V roce 1939 musela pro svůj židovský původ a politické aktivity uprchnout do Paříže, kde se spolu s umělci a spisovateli (např. Adolfem Hoffmeisterem) podílela na provozu českého kulturního centra. Jako mnoho dalších emigrantů byla internována, po půlroce se jí podařilo dostat se přes Francii a Maroko do Mexika, kde pracovala na nově zřízeném vyslanectví československé exilové vlády. Zde se stýkala mimo jiné s Egonem Erwinem KischemAnnou Seghersovou. Po skončení války se spolu s manželem, jugoslávským lékařem a spisovatelem Theodorem Balkem vrátila do Evropy. Nejprve žili v Bělehradu, v roce 1948 se odstěhovali do Prahy.

V roce 1952 byla Reinerová v souvislosti s politickými čistkami a Slánského procesem zatčena a strávila 15 měsíců ve vězení. Po propuštění musela s mužem a dcerou Annou odejít z Prahy. V roce 1964 byla rehabilitována, ale po Pražském jaru byla z komunistické strany opět vyloučena a stihl ji publikační zákaz. V následujících letech překládala a tlumočila pod cizím jménem. Od osmdesátých let vycházely její knihy v berlínském nakladatelství Aufbau. Kromě českých překladů, které od roku 2001 soustavně vydávalo nakladatelství Labyrint (celkem 8 svazků), byly některé tituly přeloženy také do francouzštiny a švédštiny.

Lenka Reinerová je mimo jiné první nositelkou ocenění Schillerův prsten (1999), v roce 2002 se stala čestnou občankou města Prahy a v roce 2003 byla vyznamenána zlatou Goetheho medailí.

Česky vydané knihy:
Hranice uzavřeny (MF 1956)
Barva slunce a noci (Svoboda 1969, náklad zastaven)
Sklo a porcelán (Orbis 1991)
Kavárna nad Prahou (Labyrint 2001, audiokniha 2006, obojí nově 2010, přeložila Jana Zoubková)
Bez adresy: neskutečně skutečné příběhy (Paseka, 2001, přeložila Olga Walló)
Všechny barvy slunce a noci (Labyrint, 2002, přeložila Jana Zoubková)
Vůně mandlí (Labyrint 2004, přeložila Olga Walló a Lenka Reinerová)
Praha bláznivá (Labyrint 2005, přeložila Olga Walló)
Čekárny mého života (Labyrint 2007, přeložila Olga Walló)
Lodní lístek (Labyrint 2009, přeložila Olga Walló)
Adiós, Španělsko (Labyrint 2012)

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse

karel Čech,

mám Vás moc rád

D.M.,

Lenka Reinerová je krásný člověk, nikdy bych si nedokazala představit kolik ran může člověk od Života dostat, ať už co se týče životních zkušeností, ale i od všemi potřebného zdraví. Přes to přezevšechno dokazala nebýt nikdy sebelítostivá a šla cestou života dál. Má můj veliký odbiv, přála bych si, aby takových lidí bylo mezi námi co nejvíce, ale ze zkušenosti vím, že jich moc není. A  snad - doufám tedy, že jí někdo, někdy tyto ohlasy přečte, tak bych jí chtěla poděkovat. Po přečtení Vaší knihy Bez adresy, vím jak se bude ubýrat můj život nadále a čeho bych v Něm chtěla docílit. A za to Vám moc děkuji paní Reinerová. Přeji pevné zdraví a doufám, že budu mít štěstí se s Vámi setkat - moc bych si to přála.

Tomáš Hradil,

Skutečně zajímavý životopis, život určitě ne jednoduchý. Příjemné, dozvědět se, že ještě dnes najdeme v praze autorku, píšící Německy, jednoho z posledních svědků někdejší multikulturnosti naší země. Přeji hodně zdraví do budoucích let!

Hanyz,

Dějiny sudetských židů
www.bruntal.net.