Rozmanitost děsu
Ruff, Matt: Lovecraftova země

Rozmanitost děsu

Povídkový román odehrávající se v Americe 50. let minulého století rozehrává na pozadí všudypřítomných připomínek rasové segregace příběh, který nepostrádá hororové či vědeckofantastické prvky a ukazuje, že hrůza může mít skutečně hodně podob.

Howard Phillips Lovecraft (1890–1937) je bezpochyby ikonou hororového žánru a leckteří současní autoři na jeho dílo stále rádi odkazují nebo přímo navazují. Z poslední doby můžeme z titulů přeložených do češtiny jmenovat již třetí díl lovecraftovské antologie Černá křídla Cthulhu 3 (Laser-books, 2017) či trochu brutálnější brakovou zábavu Lovecraftova družina (XYZ, 2017). Nejnovějším přírůstkem se v této kategorii stala nedávno vydaná Lovecraftova země amerického spisovatele Matta Ruffa (nar. 1965), který se sice tímto svazkem tuzemským čtenářům teprve představuje, avšak v zahraničí si za svou práci odnesl už nejedno ocenění. A v čem je tedy Lovecraftova země lovecraftovská?

Román sestává z několika příběhů, které by do značné míry obstály i jako samostatné povídky, nicméně na jejich pozadí se postupně rozvíjí dějová linka, jež ve finále události jednotlivých částí propojí. Ty rovněž spojuje několik ústředních postav, z nichž každá dostane minimálně v jednom z příběhů dostatek prostoru, aby ji čtenář mohl poznat důkladněji a lépe porozuměl jejím motivacím. Děj se začíná odvíjet v roce 1954, kdy se mladý černoch a válečný veterán Atticus Turner vydává se svým strýcem Georgem a dávnou kamarádkou Letitií do Nové Anglie, konkrétně do záhadného městečka Ardham (původně jej Aticcus jako nadšený čtenář Lovecrafta čte jako Arkham). Odsud mu přišel poněkud prapodivný dopis od otce, jehož Atticus od svého odjezdu do Koreje neviděl. Jen co se na místo po různých peripetiích konečně dostanou, ukáže se, že jejich pozvání do Ardhamu nebylo úplně nezištné. Po střízlivém začátku se rozehrává vcelku nečekaný příběh, v němž nechybí tajné spolky, prastaré rituály a nejčernější magie.

Paranormální úvodní část, která je jednoznačně nejdelší, jasně ukazuje, jakým směrem se bude Lovecraftova země ubírat. Najdeme tu hrátky s různými žánrovými klišé jako strašidelný dům, duchové opakovaně prožívající své útrapy či vraždící panenka čerpající sílu ze strachu svých obětí. Potěší i „černobílá“ variace na klasický příběh Roberta L. Stevensona Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda, který jedné z postav umožní poznat, jaké je to žít v kůži bělocha. Čtenáři se však dostane i divočejších námětů, jako například meziplanetárního cestování prostřednictvím portálu, který nápadně upomíná na slavný film a ještě slavnější seriál Hvězdná brána. Všechny příběhy pak do značné míry oplývají již zmíněnou magií, která hraje stěžejní roli i v závěrečném rozuzlení.

Přestože anotace knihy láká na „mozaiku prapodivných příhod, jako vystřižených z fantasy hororů básníka spisovatele H. P. Lovecrafta“, je třeba dodat, že příběhy svým námětem ani atmosférou zmíněného autora příliš silně neevokují, a hlavním pojítkem s ním tak zůstává samotná oblast Nové Anglie či několik drobnějších odkazů v textu, včetně jedné chapadlovité mimozemské potvory. Za další odkaz na Lovecrafta a jeho dobře známý rasistický světonázor lze považovat skutečnost, že všechny hlavní postavy (alespoň ty „kladné“) jsou Afroameričané a děj zasazený do 50. let minulého století ukazuje, že v tehdejší Americe to rozhodně neměli jednoduché. Koneckonců rasová segregace je jedním ze stěžejních témat svazku a upozorňuje, že skutečnou hrůzu nemusejí představovat jen rozzuření duchové či nepojmenovatelní a nevylíčitelně děsiví tvorové, ale leckdy postačí i bezdůvodné předsudky. Důsledky rasové segregace má čtenář možnost zakoušet v průběhu celého svazku, ať formou každodenních zážitků hlavních postav, nebo v podobě jejich vzpomínek na některé historické události, například rasové nepokoje v Tulse v roce 1921. Lovecraftova země tak vedle žánrové zábavy poskytuje i zajímavý historický exkurz do historie Spojených států, který bude pro leckterého čtenáře nepochybně docela překvapivý. Text samozřejmě oplývá různými narážkami a kontextuálními informacemi, jež se týkají života černochů v Americe v polovině minulého století, ale českému čtenáři by pravděpodobně povětšinou unikly. V této souvislosti je proto třeba vyzdvihnout práci překladatelky i odpovědného redaktora, kteří na tyto narážky upozorňují v poznámkách pod čarou a vysvětlují je.

Navzdory hororově laděnému námětu a neradostnému sociálnímu přesahu kniha nepostrádá mnoho humorných prvků. Kupříkladu v povídce o strašidelném domě, z nějž se duch snaží vyštvat novou majitelku, se tato brání slovy: „Co chceš udělat,“ křičela. „Zlámat mi vaz, a co pak? Myslíš, že se nevrátím a nebudu pak strašit já tebe? Tak do toho! Udělej ze mě ducha!“ Nicméně podobné anekdoty do značné míry rozbíjejí atmosféru, které je už tak dost chatrná. Ačkoli se na stránkách zrovna odehrává třeba boj na život a na smrt nebo se v pozadí pomalu vyjevuje nějaké neznámé nebezpečí, budovat výraznější napětí se autorovi příliš nedaří. Text místo toho i v těchto klíčových pasážích spíš volně plyne a neumožňuje čtenáři proniknout do příběhu hlouběji. Naopak vyvolává pocit, že vývoj, jakkoli dramatický, sledujeme z pozice nezúčastněných diváků. Bohužel to není problém jednotlivých příběhů, ale i samotného finále, které je jednak zbytečně uspěchané, jednak trochu fádní. Čtenář bude mít patrně problém ztotožnit se s chováním postav, které je autorem očividně zamýšleno jako kladné, avšak zdaleka tak nepůsobí. Hlavní potíž v tomto ohledu spočívá v Ruffově neobratné práci s charaktery, které se mu nepodařilo dostat tam, kam chtěl, a navíc zůstávají poněkud černobílé, jak ve smyslu povahového vývoje, tak i co se týče víceméně neomylné červené linie, jež se knihou táhne: černošské postavy jsou pozitivní bez ohledu na činy, bílé postavy naopak záporné (bez ohledu na činy).

I přes poměrně zajímavý námět, ještě zajímavější prostředí a dokonalou obálku bude Lovecraftova země s ohledem na svou nevýraznost dílem, které sice neurazí a sem tam i pobaví, ale vzbuzená očekávání patrně zcela nenaplní. Nicméně minimálně díky zmíněnému sociálněhistorickému přesahu si pozornost zaslouží.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Dana Chodilová, Baronet, Praha, 2018, 408 s.

Zařazení článku:

fantasy

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

50%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse