Do širší nominace Litera za překladovou knihu se loni dostala Kniha krve od švýcarského autorstva Kim de l’Horizon, a to v překladu Jany van Luxemburg. Autofikční román oceněný Německou knižní cenou experimentuje s jazykem mimo genderovou polaritu a tematizuje rodová traumata i hledání vlastní identity očištěné od rodinných křivd a zamlčování.

Podobně autobiografický je i další výrazný text – Potvory od argentinské spisovatelky Camily Sosy Villady. Autorka v knize líčí život trans prostitutek, které se protloukají životem v argentinské Córdobě. Podobně jako Kim de l’Horizon přichází se specifickou fantaskní poetikou: ta jí umožňuje popisovat nelehké osudy postav, definovaných svou zranitelností, sociálním vyloučením a snahou vypořádat se s životem, který často končí předčasnou smrtí. Snový jazyk plný surreálných a magických scén je prostředkem, jak popsat leckdy tragické životní cesty transžen, divokých tvorů, které pobuřují své okolí a narušují hranice měšťácké uzavřenosti.

Na trans zkušenosti je vystavěný i román Zlozvyk španělské autorky Alany S. Portero. Sleduje dospívání dívky uvězněné v těle, přitom ale neví, jak je obývat. Snaží se porozumět sobě samé i světu, v němž žije. Román mapuje cestu protagonistky od dětství v dělnické rodině ve čtvrti San Blas, zdevastované heroinem v 80. letech, až po noci v Madridu v 90. letech, plné feťáků, popových div a padlých andělů. Cestu hrdinky, plnou viny za to, že je jiná, a hledání vzorů, které by mohla následovat, autorka zasazuje do kontextu sociální vykořeněnosti. Násilí na ženách a ekonomickou tíseň román staví do protikladu se sesterstvím trans žen a solidaritou těch, které většinová společnost nepřijala.

Zajímavým přírůstkem může být i románový debut Továrna na zlý sny nebinárního autorstva Hengameh Yaghoobifarah, který na český trh právě uvádí nakladatelství Incipit. Autorstvo íránského původu žijící v Německu v něm vypráví o tom, co znamená vyrůstat ve společnosti plné předsudků a vyloučení. Dotýká se nejen tématu přistěhovalectví a queer identity, ale i duševního zdraví a fašismu.

Cenným českým příspěvkem do trans literatury jsou letos vydané Zápisky z tranzice od divadelní režisérky Daniely Špinar. V těch autorka mapuje náročné období let 2021 až 2024, kdy čelila tlaku i odporu během svého působení v čele činohry Národního divadla. Právě tehdy si uvědomila, že není gay muž, ale heterosexuální trans žena. V otevřeném a introspektivním vyprávění sledujeme její cestu k přijetí sebe samé i proměnu identity. Kniha ale není jen její osobní zpovědí – přináší vhled do zákulisí divadla, queer komunity i pronikavou reflexi české společnosti, která se podle Špinar často drží konzervativních vzorců. Vzniká tak silný obraz země, jež by si sama zasloužila projít vlastní „tranzicí“.

Do češtiny byly v posledních dvou letech přeložené také dva romány, které v originále vyšly už před delší dobou a ve světě trans literatury jsou považovány za pionýrská díla. Jedním z nich je dnes už kultovní román americké spisovatelky Imogen Binnie Nevada. Kniha v originále vyšla v roce 2013, odehrává se v kulisách internetové kultury nultých let a sleduje třicetiletou Mariu Griffiths a její road trip napříč Spojenými státy. Příběh románu ale nevede k nějakému rozuzlení, text je především úvahou o heteronormativitě, genderu a marginalizaci. Nevada podle některých odstartovala trend trans literatury, jejímž záměrem není vysvětlovat cisgender čtenářstvu, kdo jsou to vlastně trans lidi, nýbrž popsat zkušenost trans ženy, která je ve výsledku prostě člověkem.

Druhým opožděným překladem je skoro sto let starý text Nalezené ptáče od Hannse Heinze Ewerse. Původně totiž román vyšel už v roce 1928, a může tak být označován za jednu z prvních próz mapujících trans zkušenost. Nenaplněná láska a sexualita hlavní postavy se po úspěšné změně pohlaví nakonec mění v lásku, nacházející uspokojení v homosexuálním vztahu. Ewers, jenž ve svých fantaskních dílech psal o incestu, transplantaci nebo hypnóze, dnes na rozdíl od svých současníků není příliš známý, což je důsledkem jeho kolaborace s nacistickým režimem. Přestože dnešní publikum už jeho texty nešokují tak jako před sto lety, jsou velice aktuální: tím, jak originální je jeho tehdejší přístup k dané problematice, stále poskytuje v lecčems odlišný a užitečný pohled na trans lidi.

Ve výčtu nové genderově nekonformní literatury nesmí chybět ani young adult literatura. Ta je totiž v mnohém průkopníkem – díky tomu, že dospívající jsou této tematice mnohem více otevřeni, vychází v kategorii young adult nejvíc knih s trans a nebinárními postavami. Příkladem může být množství queer románů, které dosud vydalo nakladatelství Cooboo, a to zejména těch překladových. Jmenovat můžeme třeba i krátký příběh Melissa od Alex Gino, což je kniha o dospívající trans hrdince, která se vyoutuje ve školním kolektivu, nebo pohádkový příběh Princ a švadlenka od Jen Wang o princi, jenž si tajně obléká ženské šaty, zatímco jeho rodiče mu hledají nevěstu.

Současná young adult literatura se nevyhýbá ani tématu asexuality a aromantického spektra. Bez lásky od britské autorky Alice Oseman vypráví příběh o dospívající Georgii, pro kterou se hledání lásky zdá být mnohem těžší než pro všechny ostatní. Láska je hlavním motivem i dalších knih pro teenagery – queer románů Kluci ze hřbitova amerického bestselleristy Thomase Aidena a Felix až navěky, kterou napsal jeho krajan Kacen Callender.

Poměrně bohatá je i nabídka v kategorii knih pro děti. Předloni vyšla dokonce první česká knížka tematizující nebinaritu. Ani holka, ani kluk ilustrátorky Marto Kelbl přibližuje příběhy trans a nebinárních lidí po celém světě. Komiksová encyklopedie skrze hlavní postavu Lukáše/Elu dává malému čtenářstvu nahlédnout do jiných kultur, které genderovou nebinaritu přijímají už tisíce let. Výsledkem je bohatá mozaika, po jejímž přečtení si uvědomíte, jak snadno a nekonfliktně můžete o genderu přemýšlet i mluvit.

Pozadu v posledních letech nezůstala ani non fiction produkce. Otevřený rozhovor s matkou trans dítěte sepsal klinický psycholog Adam Suchý, který skoro dvacet let pracuje s trans lidmi. Kniha Transgender čtivou formou popisuje osobní zkušenosti rodičů, vše podkládá odkazy na výzkumy a ověřenými fakty. Kniha má ambici pomoct vyznat se v jednom z velice diskutovaných a často polarizujících témat současnosti, a to nejen trans lidem samotným, ale i jejich rodičům, sourozencům nebo pedagogům.

S podtitulem Příběhy o lásce a nenávisti loni vyšla i kniha Spoušť slovenského publicisty Marka Hudce. Reportážní text se vrací ke střelbě v klubu Tepláreň v Bratislavě, kde zemřeli dva queer lidé. Na základě rozhovorů autor rekonstruuje, co se onu osudnou noc stalo, a přináší kontext politických projevů, příspěvků na sociálních sítích a veřejných debat, které otevřely a stále otevírají prostor pro nenávist vůči LGBTQ+ lidem.