Jan Lukavec

Knižní rozhovor představuje Petra Pavla jako zkušeného člověka s rozhledem, který ve svých vrcholných funkcích už dříve působil spíše jako diplomat než voják.

Hutný a erudovaný úvod do prostředí současných novinářů, kteří to nemají jednoduché: jejich práci nahrazují roboti a někteří politici je prohlašují za největší nepřátele lidstva.

Cesta kožešin, stříbra, otroků, pšenice či černého zlata. Těmito přídomky se britský historik snaží přiblížit, jak se měnila funkce Hedvábné stezky. Přitom se mu daří pojmenovat, jak se v dané oblasti vzájemně prolínaly obchod, politika či náboženství a jak se to vše odráželo v životním stylu obyvatel Eurasie.

Hranice mezi tím, kdy nás chytré přístroje podněcují k zdravějšímu životnímu stylu a kdy otravně kontrolují, jestli podáváme dostatečný výkon, je velice nezřetelná. Problém je to stále palčivější, jakkoliv definitivní odpovědi zatím neexistují.

Střety a setkávání Čechů a Němců, Němců a arabských uprchlíků. Bojové heslo „Věrni zůstaneme“ a věrnost vdov po padlých revolucionářích. Význam prostoru, který obýváme… Reprezentativní průřez tvorbou Aleny Wagnerové dokazuje, že literární reportáže umějí psát nejen Poláci.

Skotský aristokrat s vtipem a noblesou vzpomíná na své pobyty v Asii a válkou zmítané východní Evropě. Výsledkem je výborná kniha na pomezí napínavých válečných pamětí a poutavého cestopisu.

Dva životní příběhy, které nelichotivě vypovídají o české společnosti, ale i o zdejší romské komunitě. Každý tak činí po svém, i když jejich autory jsou rodní bratři.

„Náš dům stojí hned u přehrady a u lesa, takže budeme mít blízko na koupání i na houby… Miminko čekáme asi v polovině února… Vše nasvědčuje tomu, že to bude kluk.“ Hold rodnému Jablonci má podobu koláže příběhů a citací, která je vzhledem k nedlouhé historii města překvapivě pestrá a živá.

Úlohu chutí v lidských dějinách možná autoři mírně přeceňují, přesto je ale jejich transdisciplinárně pojatá kniha přínosná už jen proto, že takto komplexní dílo na toto téma u nás ještě nevyšlo. A minimálně stojí za ochutnání.

Výborná kniha precizně shrnuje soudobé vědecké poznatky o věcech, které se týkají doslova každého. Vzhledem k jejím doporučením by ale měla nejspíše být čtena ve stoje na chodícím pásu. Nebo na rotopedu.

Díky proměnám, jimiž Praha procházela v uplynulých dvou staletích, ji kunsthistorik Biegel popisuje jako dynamicky se proměňující palimpsest. Působivě tak evokuje nostalgickou krásu bouraných čtvrtí, ale nezavírá oči ani před smělými stavbami, které díky tomu mohly nově vzniknout.

Hlad, bída, vraždění, tma, zbožštění vůdce. Tragický příběh jedné vzdálené země, který se ale může týkat i nás.

Populární psychiatr, který se vyjadřuje nenuceně a bez servítků, tentokrát nekašírovaně a značně sebekriticky líčí svůj vlastní životaběh. Dává navíc nahlédnout do zákulisí dějin české psychiatrie.

K pádu komunistického režimu nesporně přispěla mezinárodní politická situace. Sociolog Ivo Možný v knize, která se už stala českou klasikou, poukázal na některé vnitřní okolnosti, které konec režimu uspíšily.

Umějí soudobí vědci definovat „šestý smysl“? Jak se dá naslouchat kadidlu? A jak přesně vypadá časoprostor příslušníků čichových kultur? Kolektiv autorů abstraktně zkoumá naše smyslově konkrétní setkávání se světem.

Existuje specifický židovský gen? Dají se podle genů rozlišit hranice mezi jednotlivými národy? Proč syfilis do Evropy nejspíš nepřivezli námořníci z Ameriky, ale šlo spíše o „přehazovanou“ mezi kontinenty? Kniha srozumitelně a poutavě přináší genetickou historii Evropy, jakkoliv zčásti nutně hypotetickou.

Antisemitismus má mnoho podob, stejně jako spory, které v té které zemi vyvolává – v Čechách se před časem například bouřlivě debatovalo o antisemitismu Jana Nerudy. Kniha německého judaisty Schäfera záslužně ukazuje, jak se vyvíjí antisemitismus zvláště v Německu.

Státnický kult, který se kolem osobnosti TGM v prvních letech jeho prezidentování rozvinul, z velké míry připomínal monarchistický vztah k panovníkovi. Ale ač je s masarykovským mýtem spojená řada výstředností, máme jej dnes vůbec čím nahradit?

Zatímco 19. století tuberkulózu ještě romanticky idealizuje, počátek toho následujícího zdůrazňuje sociální aspekty nemoci a přináší obrazy skrčenců s propadlými hrudníky. Nejen z toho je patrné, že kulturní obraz tuberkulózy prošel (nejen) v české historii mnohými proměnami.

Když se v loňském roce k vydání chystaly Proměny světa a vydavatel žádal čtenáře o podporu, stala se kniha snad nejúspěšnější publikací českého crowdfundingu. Nyní přibylo pokračování. Obě knihy obsahují rozhovory s výraznými osobnostmi se silnými názory a ani tazatelé se se svými vlastními razantními postoji netají, naopak je někdy až otravně a přehnaně vnucují. Naštěstí ne všichni a vždy.

Britská archeoložka představuje neandrtálce jako tvory žijící v pevném sepětí s přírodou. Proč ne, každá doba má právo utvořit si o nich takový obraz, jaký potřebuje. Určitě je to k neandrtálcům uctivější, než když současný český prezident užívá jejich jméno jako nadávku.

Přes dvacet rozhovorů z opačného konce planety dohromady tvoří dohromady svazek, který přináší příběhy australských žen různých generací i etnického původu. A přestože se mnohé z nich zabývají problémy specifickými pro Austrálii, inspirativní mohou být i pro nás.

Pod pojmem romské umění si většina z nás představí živelnou hudbu či zpěvačku Věru Bílou. Kniha Špačkem tužky na manžetě se tento velmi úzký pohled majority na romské umění snaží změnit, přináší totiž historický přehled romské literatury.

Od nádeníků k úspěšným řemeslníkům a zpět k dělnictví. Vzpomínky českých Vídeňanů, kteří po roce 1945 odešli zpět do vlasti, záslužně přibližují dnes už mizející komunitu s nejednoznačnou identitou.

Biografický audioseriál přináší portréty osmi převážně nekonvenčních hrdinek. Hlasy dvou hereček společně rekonstruují jednotlivé osobnosti, jejichž příběhy stojí za pozornost nejen zájemců o dějiny feminismu. I když inspirace by se z nich měla čerpat jen velmi opatrně.

Můžou státy EU společně existovat jako „evropské společenství vin“? Vznikne jednou evropská republika, v níž budou všichni mít stejná sociální práva? Některé návrhy politoložky Guérotové se zatím zdají jako utopické, ale snad nejsou zcela nereálné. A určitě stojí za úvahu.

Autobiografické vyprávění dětské zdravotní sestry líčí její práci na lodi uprostřed Středozemního moře. Autorka se přitom vyrovnává nejen s hromadnými úmrtími běženců, ale i se smrtí ve vlastní rodině.

Na Jiráskovo Temno se bohužel mnozí odvolávají, aniž by ho kdy otevřeli. Čornejová v sumarizující práci velmi přesvědčivě dokládá, že barokní „temno“ mělo i světlé stránky, a o Jiráskově románu plným právem konstatuje, že je to skvělé a velmi čtivé dílo.

Stoletý život jednoho vědce: knižní rozhovor s Mikulášem Teichem dává čtenářům nahlédnout do zákulisí práce historika přírodních věd, který má zkušenosti z vědecké praxe u nás i na Západě.

Jak vypadal každodenní život pionýrů, jaké byly jejich „relikvie“ a proč bylo možné vnímat pionýry na ulicích jako „dekorativní ornament“? Zevrubná práce o organizaci, jíž prošla většina Čechoslováků starších 45 let, ale o které se u nás zatím překvapivě málo píše.