Jitka Nešporová

Jitka Nešporová

Vystudovala bohemistiku a translatologii na FF UK, v roce 2014 obhájila disertační práci o překladatelském díle Ludvíka Kundery. Pracuje jako překladatelka z němčiny (knižně: C. D. Florescu, G. Geltinger, V. Kaiser, N. Kiesling, A. Overath, L. Tuor, N. Scheuer), literární redaktorka a moderátorka autorských čtení a literárních festivalů. Podílí se na přípravě katalogu Nejlepší knihy dětem.

Nejen tajemství své rodiny prozradí čtenářům někdy zbrklá a někdy nejistá Matylda. V současném příběhu z prostředí české školy a rodiny má své místo i moudré indiánské přísloví, domácí mazlíček Ládíček a sportovní úspěch.

Lesní pohádka o samozvaném vládci, který na čas rozdělí zvířecí rodiny a zpustoší svou motorkou milované Bučisko, nepostrádá vtip, napětí, očekávaný happy-end ani odhodlání dát zase vše do pořádku. Analogie se současným světem je čitelná, přesto ji dětem a priori nepodsouvejme, tvrdí respektovaný psycholog.

Laskavě podaný příběh o koloběhu života ukazuje smířené umírání starých i neochotné přijímání ztráty mladými. Slábnoucí unavený nosorožec vysvětluje svému kamarádovi klubákovi, jak se radovat z každé společně prožité chvíle, neodpírat si truchlení a nenechat si vzít vzpomínky.

Sokrates míří na slavnou aténskou hostinu, aby s přítomnými rozmlouval o tom, co je to láska. Adaptace slavného Platonova dialogu Symposion je srozumitelná školním dětem a představuje principy filozofického tázání.

Na výlet do Prahy – anebo pokud nejste přespolní, pak na výlet Prahou – přibalte dětem zábavný Výletník a výtvorník Karolíny Čaplové. Děti se nebudou nudit, něco nového se dozvědí a taky si budou chtít povídat – interaktivní sešitový průvodce Prahou totiž podněcuje ke zvídavým otázkám a burcuje fantazii i rodinné vzpomínky.

Literární překlad jen s pomocí slovníku a Googlu? To by byl velký malér! Německý autor Norbert Scheuer vybavil svůj protiválečný román o včelách, epilepsii a středověké filozofii obsáhlým poznámkovým aparátem. Co takový bonus znamená pro překladatele?

Alenčin sen, Uvnitř, Hlava v hlavě – to je namátkou jen pár úspěšných titulů zahraniční i domácí provenience, které představují tu nejvíc sexy část lidského těla. Směle jim může konkurovat i nová česká kniha s naprosto obyčejným názvem: Ruka. Koneckonců už filozof Kant tvrdil, že ruka je viditelná část mozku.

Na 21. března připadá světový den poezie. ILiteratura přináší rozhovor s přední rakouskou básnířkou a dramatičkou Margret Kreidl, rodačkou ze Salcburku, která od přelomu tisíciletí žije ve Vídni. Publikovala na dvě desítky knih nejrůznějších žánrů, včetně rozhlasových her či libret. V rozhovoru představuje svoji nejnovější sbírku akrostichů, jejichž nepřeložitelnost komentuje slovy: „Básně je třeba ochutnávat jazykem.“

Válka zpustoší cokoli a z dvanáctiletého děvčete je během půl roku předčasně dospělá žena, která představu svého dalšího života spojuje jedině se vstupem do kláštera. Tak syrově ukazuje každodennost civilistů v posledních měsících druhé světové války román Němce Ralfa Rothmanna, navazující na jeho předchozí knižní úspěch o dvou sedmnáctiletých kamarádech naverbovaných do SS pár týdnů před kapitulací říše.

Hroch vydrží pod vodní hladinou na jeden nádech až deset minut. Co tam asi dělá? Rozpohybovat (nejen) dětskou představivost může velké čtvercové leporelo Petra Nikla, za které se dá dobře schovat a nerušeně přitom snít.

Rézi ještě jako dítě školou povinné v Labutím domě nejprve drhla schody, než se propracovala ke svému snu stát se kostýmní návrhářkou a pracovat v módním salonu, který měl sídlo na stejné adrese. Nebýt však její píle, pokory a upřímného nadšení, odvíjel by se její příběh úplně jinak.

Mile prostořeké zrýmované příhody s opičkou: šestnáct kratších básní o údivu, ve kterých pochopitelně dojde i na úvahu, zda spíše opice nevznikla z člověka. Marka Míková vydala v letošním roce tři knihy a jednu audioknihu. Do Rýmovaček opičích beze sporu vložila nejvíce humoru a tvůrčí invence.

Dva bráškové-spojenci a jeden záporák, který chce škodit. Vydírá a vyhrožuje, chce je přelstít hádankami a vzít jim domov. Na malé filuty si ale nepřijde! Jazykově i vizuálně nápaditý pohádkový příběh s dobrým koncem od Daniely Fischerové a Jakuba Kouřila.

Že komunitní kompostér není nic pro čtyřleté děti? A na otázky po smyslu života taky ještě mají času dost? To si rozhodně nemyslí slovenská ilustrátorka Simona Čechová, která ve své nejnovější autorské knize František z kompostu pošle do světa na zkušenou veselou žížalu, aby poznala, čím chce jednou být. A vysvětlila dětem, k čemu je dobrý kompost.

Pestrobarevná, originální, zábavná a přitom citlivě didaktická – taková je nová kniha o pozoruhodném světě rostlin, která burcuje čtenářskou fantazii svým vyzývavým názvem i překvapivými ilustracemi.

Literární adaptace slavné dětské opery Brundibár z roku 1938, dodnes uváděné na mnoha světových jevištích, má v českém kontextu pozoruhodnou podobu: kombinuje současné převyprávění pohádkového příběhu o vítězství dobra nad zlem s původními písňovými texty Adolfa Hoffmeistera a Sendakovu originální výtvarnou stylizaci středoevropského historického města. Ta však navíc drobnými detaily univerzálně platný příběh jednoznačně situuje do období druhé světové války, kdy původní opera vznikla.

Spojení naučné prózy a fikce už si Radek Malý vyzkoušel několikrát a vždy mu přitom sekundují talentovaní výtvarníci. Čtenářům již od sedmi let nabízí – tentokrát ve spolupráci s Evou Horskou – výklad o větrných mlýnech propletený s pohádkou o překonávání strachu a nalezení domova.

Žertovný soubor povídek s fantaskními prvky na mnohokrát variované téma proměn a přeměn přináší svérázný výklad zdánlivě nevinných průpovídek, jimiž děti častují zkušenější dospělí, i exkurzi do školáckého světa přebujelé fantazie.

Skutečné i imaginární prolnutí životních příběhů dnešních teenagerů a židovských chlapců, kteří žili za druhé světové války, působivě ukazuje, s čím si doba nezadá: kamarádství a osobní statečnost platily tenkrát stejně jako nyní.

Pro neuskutečněné autorské čtení, které se mělo konat v Praze v květnu 2020 v rámci Světa knihy, vybral švýcarský spisovatel nejnapínavější kapitolu ze svého románu Kraft. Výstižně charakterizuje titulního protagonistu a jeho vnitřní tápání přebíjené navenek sebevědomím profesionála.

Obec překladatelů na konci listopadu přinesla smutnou zprávu: zemřela Božena Koseková, vynikající překladatelka z němčiny a nakladatelská redaktorka. Připomínáme Boženu Kosekovou a její významné celoživotní dílo rozhovorem, který vyšel v roce 2012 v knize Slovo za slovem.