Jitka Nešporová

Fánek během dlouhých let, která plynou v tatínkově nepřítomnosti, sice přestává věřit na pohádku o létajících lodích, nevzdává se však naděje na tátův návrat. Přes mnohá zklamání vyrůstá v empatického člověka, který chce dávat a přijímat lásku.

Čeští čtenáři znají Marion Poschmann jako autorku románu Borovicové ostrovy, který se v roce 2017 ucházel o prestižní cenu Booker Prize. Neméně úspěšná je však – nejen v domovském Německu – také jako básnířka.

Barbora Fialová a Jiří Bartoník z nakladatelství Pink Box působí také jako lektoři kurzů Filozofie pro děti. Zabývají se tím, jak přiblížit filozofické uvažování těm nejmenším. Prozradili nám, co chystají nového, a přidali své aktuální tipy na čtení.

Čtyřlístek krátkých nonsensových pohádek ze světa bagrů a buldozerů si pohrává s dějovými linkami tradičního pohádkového kánonu. Humorné jazykové nápady nečekaně oživují žánr, nad kterým současní dětští čtenáři někdy neprávem ohrnují nos.

Sympatický cestopis, který mapuje pouť patnáctiletého Cyrila z jižních Čech až do Marseille. Reálný námět, čtivá fabulace, pohlednice, mapky, naučná okénka a inspirativní cestovatelské výzvy v nezaměnitelném vizuálu výtvarnice Marie Urbánkové.

Příběh party amerických dětí zapálených do baseballu není excentrickým vyprávěním v exotických kulisách. Nabízí autentické postavy i situace, opravdové emoce, patřičnou dávku napětí a ubezpečení, že všechno špatné je i k něčemu dobré.

Prasata jsou bystrá, králíci přizpůsobiví, ovce skromné – nejen to sděluje interaktivní rozkládací leporelo s jedenácti básněmi, věrohodnými podobiznami a překvapivými informacemi nejen z emočního života hospodářských zvířat.

Současný příběh ze života devítileté školačky: Mojenka je milovaný jedináček, rodiče ji ale nenosí na rukou, dopřávají dívce velkorysý prostor k rozvoji sebedůvěry a soběstačnosti. Mojenka zbožňuje přírodu, ráda se toulá v blízkých lesích, ráda si čte v encyklopediích o zvířatech. Maminka přírodovědkyně ji odmala učí brát přírodu jako spojence a společníka, což Mojence pomůže, když maminka vážně onemocní.

Jaké knihy mají k ruce malí filozofové v zahraničí?

Čtyřiadvacet svátků ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO představuje trojice polských autorek v netradičním obrazovém albu. Cílí na věkově nevyhraněnou skupinu čtenářů, letem světem vyprávějí o tom, jak lidé v různých koutech naší planety vyhánějí zimu, slaví masopust anebo vzpomínají na své zesnulé.

Na pražské Kampě odstartuje ve středu 14. září 2022 již 13. ročník literárního festivalu pro děti a mládež nazvaný Děti, čtete?!

Nejen tajemství své rodiny prozradí čtenářům někdy zbrklá a někdy nejistá Matylda. V současném příběhu z prostředí české školy a rodiny má své místo i moudré indiánské přísloví, domácí mazlíček Ládíček a sportovní úspěch.

Lesní pohádka o samozvaném vládci, který na čas rozdělí zvířecí rodiny a zpustoší svou motorkou milované Bučisko, nepostrádá vtip, napětí, očekávaný happy-end ani odhodlání dát zase vše do pořádku. Analogie se současným světem je čitelná, přesto ji dětem a priori nepodsouvejme, tvrdí respektovaný psycholog.

Laskavě podaný příběh o koloběhu života ukazuje smířené umírání starých i neochotné přijímání ztráty mladými. Slábnoucí unavený nosorožec vysvětluje svému kamarádovi klubákovi, jak se radovat z každé společně prožité chvíle, neodpírat si truchlení a nenechat si vzít vzpomínky.

Sokrates míří na slavnou aténskou hostinu, aby s přítomnými rozmlouval o tom, co je to láska. Adaptace slavného Platonova dialogu Symposion je srozumitelná školním dětem a představuje principy filozofického tázání.

Autorská pohádka Daniely Zbytovské se opírá o magii čísla tři a princip záměny. Lukáš má tři přání, která mu vyplní kouzelný kaštan v parku, a tak se stane, že si šest dětí vymění podobu se svými chlupatými domácími mazlíčky. Kdo se má líp?

Na výlet do Prahy – anebo pokud nejste přespolní, pak na výlet Prahou – přibalte dětem zábavný Výletník a výtvorník Karolíny Čaplové. Děti se nebudou nudit, něco nového se dozvědí a taky si budou chtít povídat – interaktivní sešitový průvodce Prahou totiž podněcuje ke zvídavým otázkám a burcuje fantazii i rodinné vzpomínky.

Literární překlad jen s pomocí slovníku a Googlu? To by byl velký malér! Německý autor Norbert Scheuer vybavil svůj protiválečný román o včelách, epilepsii a středověké filozofii obsáhlým poznámkovým aparátem. Co takový bonus znamená pro překladatele?

Alenčin sen, Uvnitř, Hlava v hlavě – to je namátkou jen pár úspěšných titulů zahraniční i domácí provenience, které představují tu nejvíc sexy část lidského těla. Směle jim může konkurovat i nová česká kniha s naprosto obyčejným názvem: Ruka. Koneckonců už filozof Kant tvrdil, že ruka je viditelná část mozku.

Cenu Lipského knižního veletrhu pro rok 2022 obdržel Tomer Gardi, izraelsko-německý autor, žijící v Berlíně, který své romány vydává ve štýrskohradeckém nakladatelství Droschl. Loni byla oceněna Iris Hanika, jejíž román Echos Kammern vyšel pod stejnou nakladatelskou značkou.

Na 21. března připadá světový den poezie. ILiteratura přináší rozhovor s přední rakouskou básnířkou a dramatičkou Margret Kreidl, rodačkou ze Salcburku, která od přelomu tisíciletí žije ve Vídni. Publikovala na dvě desítky knih nejrůznějších žánrů, včetně rozhlasových her či libret. V rozhovoru představuje svoji nejnovější sbírku akrostichů, jejichž nepřeložitelnost komentuje slovy: „Básně je třeba ochutnávat jazykem.“

Reagovat na aktuální společenské proměny, nezaleknout se formální přísnosti a nerezignovat přitom na hru a humor – to jsou hlavní premisy básnického a dramatického díla Rakušanky Marget Kreidl.

Po noční vichřici se ve větvích stromu zachytilo cosi černého. Děti to pozorují z okna a domýšlejí se, co to může být? Ta neznámá temná věc jim nahání strach. A strach má velké oči!

Válka zpustoší cokoli a z dvanáctiletého děvčete je během půl roku předčasně dospělá žena, která představu svého dalšího života spojuje jedině se vstupem do kláštera. Tak syrově ukazuje každodennost civilistů v posledních měsících druhé světové války román Němce Ralfa Rothmanna, navazující na jeho předchozí knižní úspěch o dvou sedmnáctiletých kamarádech naverbovaných do SS pár týdnů před kapitulací říše.

Hroch vydrží pod vodní hladinou na jeden nádech až deset minut. Co tam asi dělá? Rozpohybovat (nejen) dětskou představivost může velké čtvercové leporelo Petra Nikla, za které se dá dobře schovat a nerušeně přitom snít.

Nonsensová pohádka o neohrožené dívence obnažuje materialismus a egoismus naší doby a apeluje na právo dětí dostávat bezpodmínečnou rodičovskou lásku. Sehrané autorské duo Eva Papoušková a Galina Miklínová opět netradičně pobaví a nasadí brouka do hlavy.

Rézi ještě jako dítě školou povinné v Labutím domě nejprve drhla schody, než se propracovala ke svému snu stát se kostýmní návrhářkou a pracovat v módním salonu, který měl sídlo na stejné adrese. Nebýt však její píle, pokory a upřímného nadšení, odvíjel by se její příběh úplně jinak.

Mile prostořeké zrýmované příhody s opičkou: šestnáct kratších básní o údivu, ve kterých pochopitelně dojde i na úvahu, zda spíše opice nevznikla z člověka. Marka Míková vydala v letošním roce tři knihy a jednu audioknihu. Do Rýmovaček opičích beze sporu vložila nejvíce humoru a tvůrčí invence.

Dva bráškové-spojenci a jeden záporák, který chce škodit. Vydírá a vyhrožuje, chce je přelstít hádankami a vzít jim domov. Na malé filuty si ale nepřijde! Jazykově i vizuálně nápaditý pohádkový příběh s dobrým koncem od Daniely Fischerové a Jakuba Kouřila.

Že komunitní kompostér není nic pro čtyřleté děti? A na otázky po smyslu života taky ještě mají času dost? To si rozhodně nemyslí slovenská ilustrátorka Simona Čechová, která ve své nejnovější autorské knize František z kompostu pošle do světa na zkušenou veselou žížalu, aby poznala, čím chce jednou být. A vysvětlila dětem, k čemu je dobrý kompost.