Jitka Nešporová

Novinářka a prozaička Lenka Reinerová (17. května 1916 – 27. června 2008) vešla především na sklonku svého života do širšího povědomí jako poslední pražská německy píšící spisovatelka.

Vzrušení, údiv, radost, touha, strach – harmonikové leporelo impozantních rozměrů s básnickou skladbou Robina Krále a nezaměnitelnými ilustracemi Andrey Tachezy hraje na city a burcuje vzpomínky.

Radostné titulní provolání slávy Ať žije královna! ještě neprozrazuje, zda se v příběhu vydáme prostě do pohádky, do rozehrané šachové partie, na ostrovní stát nebo třeba do lesa. Jméno Robina Krále však dává tušit, že nás čeká výprava do světa poezie.

Studenti plzeňské Sutnarky slaví mezinárodní úspěchy: nejen o soutěži Silent Book Contest a publikačních možnostech v zahraničí nám vyprávěly Renáta Fučíková a Marie Kohoutová.

Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.

Akvarijní rybička musí urazit pořádný kus cesty, než si najde opravdovou kamarádku. Koho potká a co se přitom naučí? Že každá strana má dvě mince a že sklenice může být poloprázdná nebo poloplná. Poutavý příběh je záměrně prosycen řadou ustálených spojení, jejichž význam kniha přívětivě vysvětluje – slovem i obrazem, vážně i s humorem.

Ve válce se z mnoha dětí stávají sirotci. Takový osud potkal také protagonisty dvou knih Markéty Pilátové, jež propojuje postava titulní Báby Bedly, tajemné obyvatelky Jeseníků, která se dovede podle situace proměňovat ze staré ženy v houbu. Kdo ochutná z jejího klobouku, stane se neviditelným – a to může jednomu třeba i zachránit život.

Jakou pohádku na dobrou noc přečetla Tomášovi maminka, než pronesla úvodní větu imaginativní knihy Když se klíčovou dírkou rozlije tma, se čtenáři nedozvědí – rázem však vstoupí do světa nečekaných metafor a oživlých věcí v dětském pokoji chvilku před tím, než Tomáš usne.

Strach dovede v naší hlavě rozehrát zcela iracionální, absurdní scénáře a spouštěčem přitom nemusí být bůhvíjak mimořádná událost. Rodinnou pohodu rozvrátí tatínkův opožděný návrat z práce – obavy, jestli se mu něco nestalo, přerostou v mysli maminky a dvou malých dcer v hororový střet s monstrem, které jim vstoupí do bytu. Jazykově vytříbená prozaická miniatura vyzývá děti ke kuráži.

Jedenáctiletý Vincent se stal obětí školní šikany a děsí se odjezdu na školu v přírodě. Události tam pochopitelně eskalují a po dobrodružné zápletce přijde šťastný konec. Není to ale žádná pohádka, která by klouzala po povrchu, zkušená nizozemská autorka empaticky popisuje trápení citlivého, osamělého chlapce, který se ocitl v začarovaném kruhu.

Dětské rozprávění s imaginární moudrou vílou přináší vysvětlení záludných projevů lidského těla, které někdy svědí, chrápe nebo se sevře v křeči. Hravě podaný výklad odlehčují alternativní teorie (jako například o Svědiči Drbálkovi), ale především bohatý, nekonzervativní výtvarný doprovod kreslířky Kristýny Plíhalové.

Opravdu jsou lidi matláci, patláci, chudáci a neschopní hlupáci? Sečtělá chobotnice, která si plní sen a vydá se do velkoměsta, si to nemyslí. Hájí život na naší planetě i před mimozemšťany. Velkoformátová, bohatě ilustrovaná kniha se sympatickým ekologickým apelem si Zlatou stuhu neoddiskutovatelně zaslouží.

Silent book výtvarnice Martiny Trchové zachycuje v sedmi drobných epizodách smutek z odloučení, touhu překonat propast fantazií i nezlomnou víru ve shledání, jehož posly jsou labyrint šnečích ulit, spanilé labutě i vlk, který povstal z vlčího máku.

Tvorbu renomované italské výtvarnice Beatrice Alemagny znají děti po celém světě. Díky půvabnému příběhu o svérázné netopýří holčičce, kterého se ujalo nakladatelství Host a vydalo jej pod výmluvným titulem Ani za nic!, se mohou u originálních situačních ilustrací tolik známých z mateřské školky pobavit i děti u nás v Česku. Empatického překladu Evy Sládkové si povšimla také porota letošní Zlaté stuhy.

Fánek během dlouhých let, která plynou v tatínkově nepřítomnosti, sice přestává věřit na pohádku o létajících lodích, nevzdává se však naděje na tátův návrat. Přes mnohá zklamání vyrůstá v empatického člověka, který chce dávat a přijímat lásku.

Čeští čtenáři znají Marion Poschmann jako autorku románu Borovicové ostrovy, který se v roce 2017 ucházel o prestižní cenu Booker Prize. Neméně úspěšná je však – nejen v domovském Německu – také jako básnířka.

Barbora Fialová a Jiří Bartoník z nakladatelství Pink Box působí také jako lektoři kurzů Filozofie pro děti. Zabývají se tím, jak přiblížit filozofické uvažování těm nejmenším. Prozradili nám, co chystají nového, a přidali své aktuální tipy na čtení.

Čtyřlístek krátkých nonsensových pohádek ze světa bagrů a buldozerů si pohrává s dějovými linkami tradičního pohádkového kánonu. Humorné jazykové nápady nečekaně oživují žánr, nad kterým současní dětští čtenáři někdy neprávem ohrnují nos.

Sympatický cestopis, který mapuje pouť patnáctiletého Cyrila z jižních Čech až do Marseille. Reálný námět, čtivá fabulace, pohlednice, mapky, naučná okénka a inspirativní cestovatelské výzvy v nezaměnitelném vizuálu výtvarnice Marie Urbánkové.

Příběh party amerických dětí zapálených do baseballu není excentrickým vyprávěním v exotických kulisách. Nabízí autentické postavy i situace, opravdové emoce, patřičnou dávku napětí a ubezpečení, že všechno špatné je i k něčemu dobré.

Prasata jsou bystrá, králíci přizpůsobiví, ovce skromné – nejen to sděluje interaktivní rozkládací leporelo s jedenácti básněmi, věrohodnými podobiznami a překvapivými informacemi nejen z emočního života hospodářských zvířat.

Současný příběh ze života devítileté školačky: Mojenka je milovaný jedináček, rodiče ji ale nenosí na rukou, dopřávají dívce velkorysý prostor k rozvoji sebedůvěry a soběstačnosti. Mojenka zbožňuje přírodu, ráda se toulá v blízkých lesích, ráda si čte v encyklopediích o zvířatech. Maminka přírodovědkyně ji odmala učí brát přírodu jako spojence a společníka, což Mojence pomůže, když maminka vážně onemocní.

Jaké knihy mají k ruce malí filozofové v zahraničí?

Čtyřiadvacet svátků ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO představuje trojice polských autorek v netradičním obrazovém albu. Cílí na věkově nevyhraněnou skupinu čtenářů, letem světem vyprávějí o tom, jak lidé v různých koutech naší planety vyhánějí zimu, slaví masopust anebo vzpomínají na své zesnulé.

Na pražské Kampě odstartuje ve středu 14. září 2022 již 13. ročník literárního festivalu pro děti a mládež nazvaný Děti, čtete?!

Nejen tajemství své rodiny prozradí čtenářům někdy zbrklá a někdy nejistá Matylda. V současném příběhu z prostředí české školy a rodiny má své místo i moudré indiánské přísloví, domácí mazlíček Ládíček a sportovní úspěch.

Lesní pohádka o samozvaném vládci, který na čas rozdělí zvířecí rodiny a zpustoší svou motorkou milované Bučisko, nepostrádá vtip, napětí, očekávaný happy-end ani odhodlání dát zase vše do pořádku. Analogie se současným světem je čitelná, přesto ji dětem a priori nepodsouvejme, tvrdí respektovaný psycholog.

Laskavě podaný příběh o koloběhu života ukazuje smířené umírání starých i neochotné přijímání ztráty mladými. Slábnoucí unavený nosorožec vysvětluje svému kamarádovi klubákovi, jak se radovat z každé společně prožité chvíle, neodpírat si truchlení a nenechat si vzít vzpomínky.

Sokrates míří na slavnou aténskou hostinu, aby s přítomnými rozmlouval o tom, co je to láska. Adaptace slavného Platonova dialogu Symposion je srozumitelná školním dětem a představuje principy filozofického tázání.

Autorská pohádka Daniely Zbytovské se opírá o magii čísla tři a princip záměny. Lukáš má tři přání, která mu vyplní kouzelný kaštan v parku, a tak se stane, že si šest dětí vymění podobu se svými chlupatými domácími mazlíčky. Kdo se má líp?