Jaroslav Otčenášek

Genocida muslimských mužů a chlapců v bosenské Srebrenici v červenci 1995 tvrdě zasáhla světovou veřejnost svou primitivní brutalitou. Na nic podobného nebyla Evropa necelých 50 let po skončení druhé světové války připravena. Jaký byl ale konkrétní mechanismus tohoto zločinu?

Sny, realita, fantazie i jiná skutečnost jsou náplní krátkých povídek Jadranky Čavić a připomínají tak trochu bonboniéru. Některé chutě už odněkud známe, jiné jsou velmi originální, dobré jsou ale všechny.

Sny, realita, fantazie i jiná skutečnost jsou náplní krátkých povídek Jadranky Čavić, srbské autorky žijící v Praze, které vyšly v dvojjazyčném vydání.

Románová prvotina autorky srbského původu, pocházející z území dnešního Chorvatska a žijící už delší dobu v Praze, ženský pohled na průniky občanské války a osobního života.

Ačkoli některé motivy v románu napovídají, že by mohly být ozvěnou budování válečného Nezávislého státu Chorvatsko a resentimentů z doby rozpadu Jugoslávie, spíše než o politickou satiru zde jde o pohádku. A v té, jak známo, vše dopadne dobře.

Sté výročí atentátu v Sarajevu a následného vypuknutí první světové války se v průběhu roku 2014 připomínalo ve všech sdělovacích prostředcích, vyšla řada publikací a propagačních materiálů, konaly se různé výstavy, konference, vzpomínkové akce apod. Vule Žurić ve spolupráci s významným srbským nakladatelstvím Laguna připravil antologii čtrnácti příběhů tematicky spojených se sarajevským atentátem, přičemž každou povídku napsal jiný autor bosenského, chorvatského či srbského původu.

Sbírka chorvatských lidových příběhů – pohádek a humorek (nikoli však povídek) – přináší dvacet zajímavých textů, ale bohužel je tak trochu nedotažená.

Po delší době se do Prahy, konkrétně na prkna Divadla na Vinohradech, vrací klasické dílo velikána chorvatské literatury a dramatu Miroslava Krleži (1893–1981). Slovenský režisér Martin Huba pojal dnes již klasické drama Gospoda Glembajevi (česky dříve Páni Glembayové, v novém překladu Jakuba Novosada ale jako Rod Glembayů) přece jen trochu netradičně.

Nový chorvatský literární časopis Libri & Liberi. Časopis za istraživanje dječje kniževnosti i kulture (založen 2012) je zaměřen především na odborný výzkum dětské literatury, tvorby dětí a související problematiky.

Do češtiny již přeložený, a českým čtenářům tedy ne zcela neznámý chorvatský autor Damir Karakaš (*1967) se ve svém románu z roku 2009 rozhodl zhodnotit a literárně zpracovat řadu osobních zkušeností s pobytem ve Francii (nejprve v Bordeaux a následně v Paříži).

Všechny příběhy se odehrávají v Karakašově rodné Lice – drsném horském kraji, kde se míchala etnika i jazyky, ale kde všichni byli vždycky především velmi chudí. Povídky jsou v originále vcelku čtivé, byť se tematicky nejedná o nic obzvlášť originálního, v českém překladu se ale setkáváme s jedním zásadním problémem.

Chorvatský humorista Ante Tomić obvykle nepíše příliš tlusté knihy, zábavy je v nich přesto většinou dost. Každý román nebo povídka jsou vždy trochu o něčem jiném.

O dva dny později nastoupil Kafka s Maxem do vlaku do Prahy. Na nádraží zůstala Dora s Robertem, mávali jim podobně, jako to dělávají děti, když se loučí s blízkou osobou.

Miro Gavran patří k těm současným spisovatelům, kteří mají širší záběr, než se možná na první pohled zdá. Historická témata sice nejsou u Gavrana ničím novým, ale zatím se v románové a povídkové tvorbě týkala jen doby velmi staré (biblická trilogie Judita, Krstitel, Poncije Pilat). V dramatické tvorbě se sice už dotkl např. doby Molièrovy, G. Washingtona či A. P. Čechova, ale jednalo se spíše o dobové aktualizace, vycházející víceméně jen z autorovy fantazie.

Oblíbený chorvatský dramatik Miro Gavran byl prezentován v Malostranské besedě poněkud netypickým způsobem. Představení lehce experimentálního divadelního spolku LA’MY uvedlo Gavranovu jednoaktovku Lásky Georga Washingtona (Ljubavi Georgea Washingtona) v premiéře a zároveň derniéře 24. listopadu 2012.

Složité osudy uprchlíků, kteří musejí během krátké chvíle opustit svůj domov a s pár věcmi vyrazit do nejisté budoucnosti, se v literatuře objevují poměrně často. Bezesporu zajímavým příspěvkem do této řady knih je i nový román mladé chorvatské spisovatelky Ivany Bodrožić.

Jihlavský kroatista Josef Kodet zúročil své mnohaleté studium chorvatské židovské literatury ve velice zajímavé antologii vybraných textů s poetickým názvem Zázrak na ostrově.

Třetí svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži obsahuje několik vrcholných povídkových a dramatických textů, které jsou součástí velkého rozmáchlého cyklu o velikosti a pádu patricijské rodiny Glembayů. Drama o čtyřech dějstvích – Léda (Leda) tvoří jakýsi pendant celého tohoto souboru a vyznívá téměř již neorealisticky.

Součástí třetího svazku odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži jsou tedy texty a dramata spojená rodem Glembayů a proměnami životních drah jejích členů. Próza O Glembayích je v podstatě předehrou k celému komplexu textů a dramat.

Malá, útlá, ale krásně barevná knížka známého českého afrikanisty a publicisty Pavla Mikeše nám přináší výběr z pokladů lidové slovesnosti Somálců – ukázku jejich přísloví.

Změna jugoslávského politického kursu po rezoluci Informbyra v roce 1948 (vyloučení Jugoslávie a následná sovětská nenávistná kampaň proti Titovi) se projevila také na poli uměleckém.

Vydávání sebraných spisů Miroslava Krleži se z ekonomických důvodů po roce 1989 zastavilo, neboť nakladatelství Odeon přestalo v původní podobě existovat (dnes je tato značka součástí Euromedia Group). Po desetileté pauze se podařilo překladateli Dušanu Karpatskému uzavřít dohodu s nakladatelstvím Ivo Železný o dokončení vydávání Krležových spisů a tento 7. svazek je prvním polistopadovým.

Jestliže se Charvátská rapsódie (Hrvatska rapsodija) zabývá náhledem na chorvatskou společnost v době 1. světové války doma, tj. v chorvatských zemích, pak další Krležův text, který vznikal během této války a války se bytostně týká, je divadelní hra V táboře (U logoru). Přenáší nás přímo na ruskou-rakouskou frontu, do východní Haliče (dnes na Ukrajině).

První svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži představil českému čtenáři souborně část Krležova raného tvůrčího období a díla, která tematicky souvisejí s první světovou válkou. My se nyní seznámíme s poměrně krátkým, ale zásadním náhledem Miroslava Krleži na vlastní národ v době i pro Chorvaty tak těžké, jakou první válečný konflikt se světovým dopadem byl.

Jak jsme se již zmínili v recenzi románu Návrat Filipa Latinovicze, obsahuje pátý svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži i druhý román, který autor příznačně pojmenoval Na pokraji rozumu (Na rubu pameti). Toto dílo vytvořil Krleža z větší části v Záhřebu. Román poprvé vyšel v roce 1938 a první český překlad byl vydán až v roce 1964, tedy se značným časovým odstupem.

Pátý svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži tvoří dvě spřízněná díla – romány Návrat Filipa Latinovicze (Povratak Filipa Latinovicza) a Na pokraji rozumu (Na rubu pameti). Nejprve se budeme věnovat prvnímu z nich, který Miroslav Krleža z větší části vytvořil ve Vančurově zbraslavské vile, kde pobýval jako Vančurův přítel a host. Román poprvé vyšel v roce 1932 a český překlad následoval o čtyři roky později.

V prosinci letošního roku uplyne třicet let od úmrtí jednoho z největších chorvatských spisovatelů přinejmenším 20. století Miroslava Krleži. V této souvislosti tedy v letošním roce přineseme kromě tohoto spisovatelova portrétu také recenze českých vydání vybraných Krležových děl, neboť český čtenář má výjimečnou možnost přečíst si ve svém rodném jazyce kompletní devítisvazkové Krležovy sebrané spisy, které vycházely v letech 1965–2000 v nakladatelstvích Odeon a Ivo Železný.

Ještě tady nejsou: ani Robert ani Ivan. Večer se vrátila domů, aby se nenastydla. Přistoupila k oknu. Smrákalo se. Nebylo vidět daleko: všechno od jisté vzdálenosti tonulo v mlze a město vypadalo menší. Za tou hranicí pak bylo vidět jenom nějaké světýlko pouliční lampy, spíše se dalo tušit, proráželo odtamtud, jako přes spuštěný závěsy.

Bosna a Hercegovina se v našich médiích v posledních letech objevuje jen minimálně. Od konce občanské války uplynulo už hodně vody, ale Bosna je dodnes rozdělená na dvě jen málo a spíše z donucení spolupracující části – chorvatsko-muslimskou (bosňáckou) a srbskou. A právě v jednom malém městě obývaném bosenskými Chorvaty se odehrává propletenec příběhů zatím poslední knihy bosensko-chorvatského autora Josipa Mlakiće.

Vyměnili jsme si očekávané pozdravy. Zeptal se, jak se jí cestovalo. „Bylo to náročné. Je Štědrý den, všichni někam jedou. Všude jsou zácpy.“

Poslední Gavranům román Jedini svjedok ljepote, který již stihl v Chorvatsku vyjít dvakrát, se odehrává v současnosti a patrně jej lze označit za jeden z vrcholů Gavranovy prozaické tvorby. Román sice není nijak zvlášť dlouhý, ale je vystavěn natolik rafinovaně, že si čtenář takřka nedokáže udělat pauzu ani na kávu.

Povídka Tank z písku z povídkové sbírky Ponoćno sivo (Půlnoční šeď) bosenskohercegovského spisovatele Josipa Mlakiće se vrací k občanské válce v Bosně z let 1992–1995.

Sbírka povídek bosenského spisovatele píšícího chorvatsky, Josipa Mlakiće, přináší trochu neotřelý pohled na každodennost během občanské války očima řadových vojáků i obyčejných lidí.

První knižní sbírka povídek známé zadarské básnířky a novinářky Heleny Peričić nám přibližuje vztahy mezi muži a ženami v polohách často netradičních.

První román mladého chorvatského autora Robert Perišiće příznačně vystihuje zmatenost současné chorvatské společnosti.

Povídková sbírka populárního chorvatského spisovatele Roberta Perišiće vyšla v českém překladu.

Ukázka z povídky Cesta do outu (Put u out) mladé bosenské autorky Lamije Begagić, v níž se hlavní hrdinka chystá přiznat doma ke své sexuální orientaci.

Profily autorů, kteří byli zařazeni do antologie současné krátké prózy vybraných zemí bývalé Jugoslávie: Nenad Veličković, Boris Dežulović, Aleksandar Hemon, Vladimir Arsenijević, Miljenko Jergović, Srdjan Valjarević, Robert Perišić, Andrej Nikolaidis, Olja Savičević Ivančević, Ognjen Spahić, Vlado Bulić, Lamija Begagić a Barbi Marković

Předmluva Theofila Pantiće k vydání současné krátké prózy z vybraných zemí bývalé Jugoslávie (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko a Srbsko), v níž objasňuje důvod sestavení takovéto antologie a zamýšlí se nad tvorbou zařazených autorů.

Sbírka básní plná mediteránní nálady autora Ivana Dabo Djona z Novalje na ostrově Pag v překladu Dušana Karpatského.

Mladý muž se dohodl se svou ženou, že si nikdy nebudou nevěrní. Muž ale brzy zemřel. Uběhly dva a pak tři roky a ženě se zachtělo mužského objetí. Našla si milence a začala si s ním užívat.

Osudy zápisů slovesného folkloru, který obsahuje erotická, obscénní či až pornografická podání, jsou u všech slovanských národů velmi podobné. Chystané vydání Bulharského erotikonu je pro českého čtenáře vůbec první možností seznámit se i s erotickými pověstmi, legendami, mýty, humorkami a pohádkami z prostředí Bulharů a Makedonců.

Ukázka z románu Dubravky Ugrešić o těžkostech hledání vlastní identity v emigraci a nakonec i při návratech "domů".

Zajímavý román chorvatské spisovatelky Dubravky Ugrešić, který se soustřeďuje na problematiku vykořenění poslední "jugo" generace, která válku prožila v emigraci.

Ukázka z detektivního románu chorvatského spisovatele z Bosny a Hrecegoviny Josipa Mlakiće, v němž mladý policista pátrá po podivném zmizení přesídleného staříka z Bosny.

Nový román bosensko-hercegovského spisovatele Josipa Mlakiće je zároveň detektivkou i sondou do současné novoosídlenecké vesnice na chorvatsko-bosenských hranicích.

První přehledná práce o chorvatské lidové slovesnosti, jejím výzkumu, o sběratelích a folkloristech a o vlivu literatury na lidovou slovesnost. Autorkou je nejvýraznější chorvatská folkloristka po 2.světové válce Maja Bošković-Stulli.

Ukázka monologu prababičky a dialogu nenarozených dvojčat z nové knihy chorvatské spisovatelky Vedrany Rudan Crnci u Firenci (Černoši ve Florencii).

Nová kniha známé a lehce skandální spisovatelky Vedrany Rudan se tentokrát zaměřila na obyčejnou chorvatskou rodinu, její strasti a problémy se světem kolem i mezi jimi samými.

Ukázka z románu Nedjeljka Fabria, ve kterém se barvitě líčí proměny vnímání vlastní identity v Dalmácii od poloviny 19. století do 50. let 20. století.

Překlad básní chorvatské básnířky Andriany Škuncové je neobvykle doplněn 48 fotografiemi z autorčiny tvůrčí dílny. Kniha má podtitul Novaljský světlopis, neboť všechny básně i fotografie jsou spojeny s městem Novalja na ostrově Pag.

Seznam nejdůležitějších literárních cen, které se v oblasti literatury v Chorvatsku za rok 2007 udělily.

Premiéra hry Miro Gavrana Otelo z ostrova Susak, která proběhla 11. 12. 2008 v Divadle A. Dvořáka v Příbrami pod režijním vedením Milana Schejbala.

Rozsáhlý román Nedjeljka Fabria nám přibližuje pestré osudy dvou dalmatských rodin v rozpětí od poloviny 19. do počátku 50. let 20. století.

Ve dnech 3.-11.11.2008 proběhl v Praze na FF UK 1. ročník Fakultního festivalu současného chorvatského filmu, na němž bylo promítnuto 5 celovečerních, 2 animované a 1 experimentální film.

Román Igora Štikse Elijášovo křeslo je bezesporu zajímavý a značně vyčnívá nad současnou románovou tvorbou Bosny a Hercegoviny či Chorvatska. Co vás na této knize upoutá ze všeho nejvíc je její „dokonalost“.

Ukázka z lehce experimantálního románu chorvatského spisovatele Edo Popoviće Půlnoční boogie, který netají svou inspiraci generací beatniků a jejich následovníků.

Prvotina chorvatsko-bosenského spisovatele Eda Popoviće vyšla již v roce 1987. Ve 13 povídkách nám přibližuje zčásti autobiografický intelektuální "zmatek" rozhněvaného mladého muže.

Ukázka z románu chorvatské spisovatelky a literární vědkyně Ireny Lukšić, v níž je hlavní hrdinka konfrontována s rozdíly ve válečné propagandě.

Kratší román spisovatelky střední generace Ireny Lukšić nás zavádí na samý počátek občanské války v Chorvatsku a nahlíží na ní očima naprosto obyčejných, nezainteresovaných lidí.

Ukázka z povídky Pornočasopis povídkové knihy chorvatského humoristy Ante Tomiće Veliki šoping (Velký nákup).

Soubor většinou humorných povídek populárního chorvatského spisovatele Ante Tomiće vyšel v Bosně a Hercegovině v rozšířené podobě.

Soumrak již pomalu zahaloval město, když Folo vytáhl z hromady na zemi tenký fascikl a hodil ho na stůl. Svazek? Ne tak úplně. To, co si Folo dopoledne prolistoval, nebyly policejní svazky. Hard-core pornografie pro ultra úchyláky to byla...

Krátký román chorvatsko-bosenského spisovatele E. Popoviće nás zavádí do zajímavé hry tajné služby a podezřelého spisovatele, a to s překvapivým závěrem.

Doslov k prvnímu českému překladu humoristického románu Ante Tomiće Co by byl chlap bez fousů v překladu Jaroslava Otčenáška.

V bytě Very a Baby i zvuky umíraly, jeden po druhém. Už ani nebylo slyšet ranní program z rádia, ani odpolední mlácení hrnci a palička na maso. Utichly i žlučovité debaty o receptu na rybí guláš...

Večer se neúprosně blížil. Přála jsem si odsunout ten okamžik, přála jsem si, aby se nebe otevřelo a voda nebeská aby se vylila mezi Betúlijské a Asyřany, přála jsem si neexistovat a nebýt vybraná osudem pro čin, který přesahuje síly slabé ženy.

Rozhovor Jaroslava Otčenáška s Miro Gavranem, jedním z nejpopulárnějších a nejpřekládanějších současných chorvatských spisovatelů, při příležitosti vydání historického románu Judita v češtině nakladatelstvím Dauphin.

Román Eda Popoviće se odehrává v současném Záhřebu a jeho hrdinové se scházejí i rozcházejí, přičemž jsou jejich vztahy velmi propletené.

Ukázka z knihy chorvatského kroatisty Vinka Brešiće, ve které analyzuje počátky a vývoj chorvatských literárních časopisů zhruba od konce 1. poloviny 19. do počátku 20. století.

Kroatista profesor Vinko Brešić se zaměřil a podrobil analýze svět chorvatských literárních časopisů, které vycházely zhruba do konce 19. století.

Překladatel Dušan Karpatský s kolegy připravili reprezentativní přehled chorvatské poezie za posledních tisíc let, zahrnuje básně stovky básníků.

Ukázka dramatu Nora dnes z knihy Četiri različite drame (Čtyři různá dramata)od v současnosti nejúspěšnějšího chorvatského dramatika a prozaika Miro Gavrana.

Čtyři nová dramata od nejpopulárnějšího současného chorvatského dramatika Mira Gavrana, která se věnují dnešnímu člověku.

Ukázka z románu chorvatské prozaičky Vedrany Rudan o ženě, která vypráví, proč zabila svého manžela.

Román chorvatské spisovatelky Vedrany Rudan nám přibližuje klikatou cestu jedné obyčejné současné ženy k vraždě manžela.

Recenze povídkové sbírky bosensko-chorvatského spisovatele Miljenka Jergoviće. Kniha je sestavena z již dříve publikovaných příběhů a doplněna čtyřmi novými.

Ve složitém románu Totenwande/Zidovi smrti (Zdi smrti) nám spisovatelka Daša Drndić přibližuje osudy členů židovské rodiny, zrůdného německého lékaře a mnoha dalších lidí, od předvečera 2. světové války až do současnosti.

Soubor pěti humorných povídek Ante Tomiće nám přibližuje srdeční problémy majitelky jednoho splitského kadeřnictví a jejích kolegyň.

Recenze překladu tří dramat současného chorvatského spisovatele Miro Gavrana, které vyšly poprvé v češtině v roce 2001.

Portrét chorvatského spisovatele z Bosny a Hercegoviny Josipa Mlakiće s přehledem jeho dosavadní tvorby.

Kniha Ani mouše by neublížili je souborem portrétů válečných zločinců ze zemí bývalé Jugoslávie. Autorka Slavenka Drakulić dále knihu doplňuje o několik esejů o balkánském násilí.

Ukázka z románu Miro Gavrana Poncije Pilat (Pilát Pontský). tato kniha tvoří třetí část tzv. biblické trilogie M. Gavrana (po Juditě a Křtiteli).

Třetí román tzv. biblické trilogie chorvatského prozaika Miro Gavrana. Přibližuje nám život Piláta Pontského od narození, přes kariérní úspěchy, problém s Ježíšem až po Pilátův přestup na křesťaství.

Ačkoliv zpráva o výměně ještě nebyla oficiálně zveřejněná, přesto se šíří, probouzí zasunuté vzpomínky a zneklidňuje je v jejich běžném dni. M. mluví o manželovi, o němž byla dosud přesvědčená, že je mrtvý. I když o něm dosud nic neslyšela, teď se jí zdá, že by mohl být i přesto naživu...

Opravdu velmi dlouho jsme si museli počkat na český překlad některého z děl velmi známé chorvatské novinářky, esejistky a spisovatelky Slavenky Drakulićové...

Román z válečné Bosny v roce 1992 je opravdu silné čtení. Ač se jedná o umělecké dílo, působí tak syrově a ostře, že máte často dojem, jako byste četli vzpomínky jedné z obětí.

Chorvatská autorka Slavenka Drakulićová (1949) - její knihy vycházejí v překladech v mnoha zemích. Do češtiny byl přeložen výbor z esejů Jak jsme přežili komunismus.

Chorvatský básník Boris Maruna žil do roku 1990 v emigraci. Patří mezi nejvýraznější chorvatské básníky druhé poloviny 20. století.

Mirjana je Srbka. To není důležitý. To fakt není důležitý. Koho to zajímá. Vyser se na ten údaj. To je pro vás jen informace. Ne vzkaz...

Lehce feministický román Vedrany Rudan nám přibližuje každodenní trápení pozvolna odkvétající ženy v současném Chorvatsku, včetně reflexí občanské války.

Ukázka z humoristického románu Ante Tomiće Ništa nas ne smije iznenaditi (Nic nás nesmí překvapit) z prostředí jugoslávské armády v polovině 80.let 20.stol.

Hořkosladký román z prostředí jugoslávské armády v polovině 80.let 20.stol. od mladého chorvatského autora Ante Tomiće.

Druhá část ukázky eseje Antuna Šoljana, ve které popisuje problémy s vydáním svého asi nejlepšího díla - románu Krátký výlet.

Dnes je už velmi těžké si představit, jak byla Istrie pustá v padesátých letech, ale i v šedesátých, kdy byl Krátký výlet napsán...

Rozhovor s jedním z redaktorů sbírky moderní české povídky, která vyšla v Chorvatsku pod názvem Baršunaste priče (Sametové povídky).

Antologie článků a esejí Antuna Šoljana je autorovou poslední prací. Obsahuje vzpomínky na kolegy,kritická i sebekritická zamyšlení a úvahy z let 1974-1992.

Přehledný popis tvorby výrazného chorvatského spisovatele 2. poloviny 20. století Antuna Šoljana.

Kniha Osmi povjerenik byla jedním z největších hitů loňského roku na chorvatském trhu, autor za ní dostal všechny důležité literární ceny.

Kritické zamyšlení chorvatského novináře nad antologií chorvatské poezie 20. století.

Přehled nejdůležitějších chorvatských literárních ocenění za rok 2004.

Pokračování interview Radia 101 s populární chorvatskou spisovatelkou Dubravkou Ugrešić, která žije od rozdělení Jugoslávie v zahraničí.

Rozhovor záhřebského Rádia 101 se známou chorvatskou spisovatelkou žijící v zahraničí Dubravkou Ugrešić o jejím novém románu Ministerstvo bolesti.

Kapitola dvanáctá, kde se ve vesnici objeví dva netypické objekty, jeden generál a jeden dvacetikilový vodní meloun

Satirická kniha mladého chorvatského autora Ante Tomiće nám s humorem přibližuje život a postavičky chrovatského venkova v Dalmatském Záhoří.

Chorvatský spisovatel Zvonimir Majdak dosáhl největšího úspěchu s románem Chápeš, kámo (Kužiš stari moj, 1970.

Když jsem po pár měsících přišel k sobě a o všem konečně porozmejšlel s chladnou hlavou, chladnou jako led, pochopil jsem, že to tak muselo bejt, že jsem i já musel šlápnout...

Sedněte si, proč stojíte, nestůjte... Glista si rychle kecnul na židli a překřížil nohy...

Pokračování úspěšného románu Kužiš stari moj (Chápeš, kámo), ve kterém Majdak popisuje osudy svobodného muže, který se brání manželství a regulérní práci. nakonec ale i on narazí.

Velmi populární román Zvonimíra Majdaka vypráví o dvou kamarádech a jejich užívánín si života v chorvatském Zahřebu počátkem 70.let 20.stol.

Ukázka ze sbírky povídek bosenskohercegovského autora Miljenka Jergoviće Karivani.

Sbírka povídek bosensko-hercegovskéhospisovatele Miljenka Jergoviće nám přibližuje svět lidí v Bosně v období od konce 19.stol. do současnosti.

Povídka Knihovna je ukázkou z povídkové sbírky Sarajevski Marlboro od bosensko-hercegovského autora Miljenka Jergoviće.

Patrně nejlepší kniha - sbírka povídek - bosenskohercegovského spisovatele M. Jergoviće. Povídky se odehrávají na pozadí občanské války v Bosně a Hercegovině, přímo v Sarajevu.

Selma: Sarma. Orientální jídlo, banální, těžko stravitelné, cizí naší tradici a pohledu na svět. Tak proč teda sarma? Protože muži mají sarmu rádi. Sarmu jim vařila jejich máma, sarma byla nejoblíbenější jídlo jejich otce, sarma pro něj byla symbolem svatby...

Kniha dialogů-malých dramat populárního chorvatského spisovatele Miljenka Jergoviće dále pokračuje v kupení banalit a bezpříběhovosti, stejně jako předchozí dílo Mama Leone.

Kniha populárního současného chorvatského autora Miljenka Jergoviće líčí retrospektivně rodinné příběhy malého chlapce v Bosně v dobách Titovy Jugoslávie.

Ukázka z populárního románu Klára od současného chorvatského spisovatele Miro Gavrana. Líčí tu osudy dívky Kláry od dětství až po osudový sňatek.

Román současného chorvatského spisovatele Miro Gavrana nam približuje osudy mladé ženy při hledání lásky a vlastního místa na světě. Příběh se v některých momentech odpoutává od našeho světa.

Nejznámější román moderního chorvatského spisovatele Ranka Marinkoviće nám líčí atmosféru Záhřebu těsně před vstupem Jugoslávie do 2. sv. války. Hlavní postava, intelektuál, se tu střetává s absurditou doby a pokouší se s ní vyrovnat po svém.

Sbírka povídek Ruce chorvatského spisovatele Ranka Marinkoviće vyšla v roce 1953, dodnes patří k nejlepším v moderní chorvatské povídkové tvorbě.

Marinkovičova sbírka Ruce bývá označována za jednu z nejlepších v moderní chorvatské próze.

Román známého současného chorvatského spisovatele a dramatika se zabývá integrací mentálně retardovaného utajeného syna do slavonského venkovského prostředí.

Recenze českého vydání výběru z haličských příběhů současného ukrajinského spisovatele Jurije Vynnyčuka

Populární současný chorvatský spisovatel (1961), jehož četné divadelní hry a romány byly přeloženy do řady jazyků.

Úsměvný román známého současného chorvatského spisovatele nám očima dvou malých chlapců přibližuje nejprve realitu Titovské Jugoslávie a poté začátek občanské války 1991-92.

Detektivní román současné populární chorvatské spisovatelky Ireny Vrkljan navazuje postavou vídeňského detektiva na předchozí dílo Poslednje putovanje u Beč.

Ivan Slamnig (1930–2001) patří k nejlepším chorvatským básníkům období po roce 1945.

První porevoluční komplexní představení Černé Hory, a to ve formě zevrubného průvodce po tomto malém balkánském státě.

Již třetí kniha neúnavného sportovce a popularizátora cyklistiky (zvláště po Africe) Jana Tomšíčka nám přibližuje oblast neprávem přehlíženou - jižní Afriku. Kniha obsahuje popisy autorových dvou cest, které realizoval v letech 1991-1992 v JAR a okolí...

Jedna z nejzajímavějších, nejpoutavějších, ale přitom rozsahem nejmenších prací nepopiratelného velikána a literární autority nejen v prostoru zemí bývalé Jugoslávie Miroslava Krleži (1893-1981), Balady Petrici Kerempuha (poprvé vyšly v Jugoslávii roce 1936), se před nedávnem opět objevila v nabídce našich knihkupectví.

Horvatić se mimo poezii věnuje také umělecké kritice, byl šéfredaktorem několika novin a časopisů. Také píše divadelní hry, novely, cestopisy, eseje, pohádky, antologie chorvatské poezie aj.

Při četbě nového románu chorvatského autora Božidara Breziščaka Bagoly S one strane Dunava (Z druhé strany Dunaje, Matica Hrvatska, Zagreb 2002) se vskutku vydáváme na neobvyklé putování. A to hned v několika plánech. Především vyrážíme proti proudu času...

Vinko Brešić, vysokoškolský pedagog, se zabývá vybranými problémy moderní chorvatské literatury v období druhé poloviny 19.století až do současnosti.