Kamila Drahoňovská

Kamila Drahoňovská

Na začátku příběhu leží Amálie v posteli ve starém letenském bytě a nenapadá ji žádný důvod, proč by měla vstát. Jako čtenáři ji provázíme po sedm následujících let, kdy hrdinka dějiště rodinných traumat opustí a procestuje mnoho míst včetně milovaného Japonska. A přece se nakonec i pod tíhou názvu musíme ptát, nakolik k nějakému pohybu skutečně došlo.

Je mu třináct, ona mu říká Kohoutek a potkává ho, když vyzvedává svého syna ze školy. Jí je přes třicet a pracuje v korporátu. Anotace na čtenáře zdálky křičí, že tohle není Lolita naruby. A Hana Lundiaková do své jazykové performance zaplétá otázku, jestli nejsme náhodou všichni tak trochu pokrytci.

Co se stane, když smícháte dohromady pravěk, blanické rytíře a skupinu vesmírných padouchů z jiné planety? Pokud za touto třaskavou kombinací stojí Daniela Fischerová, pak je výsledkem neotřelý, chytrý humor, jazykové hříčky a nesmírně zábavné cesty, jak se různě vztahovat ke světu. I tomu současnému.

Audioknihy jsou pro mnohé z nás už samozřejmou součástí života, ale jejich kritice a reflexi se věnuje málokdo. Oslovili jsme jednu ze specialistek na toto téma, spisovatelku a lektorku Kláru Smolíkovou, která v rozhovoru mluví mimo jiné o potenciálu mluveného slova při vzdělávání a osvojování čtenářské gramotnosti.

Maloměsta jsou často hrdá na poklidný život a mají tendenci nad lecčím přivírat oči, a to i nad tím, když je ubližováno těm nejmenším. Lehečková líčí dění v jednom dětském „dramaťáku“ naivníma očima jedenáctileté dívky, přesto dospělému čtenáři běhá mráz po zádech. Tím spíš, že se autorka netají vlastními zkušenostmi s podobným predátorem.

Pozornost věnovaná audioknihám ve veřejném prostoru v posledních letech sice stoupá (stejně jako nabídka jednotlivých vydavatelů), ale jak o nich mluvit či psát zatím tolik vyjasněné není. Rozhovor se spisovatelem a audioknižním recenzentem Lukášem Vavrečkou se věnuje zejména audioknižní praxi v českých podmínkách i tomu, co všechno se pod pojmem audiokniha vůbec skrývá.

Jonáš by chtěl vyrazit do Ciziny, ale Nenáš na všechno odpovídá „ne“. Když se spolu přece jenom vypraví na cestu, díky Jonášovým zbrklým souhlasům se jim přihodí leccos nemilého i dobrodružného. Série knih pro nejmenší má za sebou úspěchy doma i v zahraničí a její první díl nyní mohou vyzkoušet i čeští čtenáři.

Zůstat v manželství udržovaném spíše ze zvyku, nebo riskovat samotu a ztrátu zdánlivého bezpečí? Obzvláště, když už nejde jen o dva životy, ale rovnou o čtyři. Základní situace nepříliš zalidněného románu je docela jednoduchá, ale pravidelné čtenáře Petry Soukupové nepřekvapí, že jde až na dřeň.

Když se král džungle rozhodne, že si postaví bazén, odvede všechnu vodu z řeky na svou zahradu, takže ostatní zvířata nemají co pít. Připomíná vám to něco? Jednoduchý příběh o zvířatech, která se proti lvímu útlaku rozhodnou bojovat pomocí demokratických voleb, předškolákům i školákům přehledně vysvětluje spoustu na první pohled nesrozumitelných pojmů. Zároveň je vede k přemýšlení, co to znamená si někoho zvolit jako svého zástupce a podle čeho bychom se měli rozhodovat.

Žena shlížející přes zábradlí do temné a prázdné výtahové šachty, dvanáctiletá dívka z okraje společnosti, fanatická běžkyně nebo muž, jehož život určují zdravotní handicapy. Sedmero povídek v nejnovější knize autorky volné trilogie o nefunkčním mateřství zalidňují postavy, které buď samy prožívají existenciální krizi, nebo jsou svědky toho, kam až může vést.

Ve čtvrtek 20. května se v prostorách Vrtbovské zahrady na Malé Straně předávaly ceny za nejlepší audioknihy roku 2020. Na rozdíl od loňského vyhlašování se vše mohlo odehrát naživo a počet nominovaných v každé kategorii se ze tří opět zvýšil na pět titulů. Přestože rozrůstající se audioknižní trh prochází za poslední měsíce až roky zajímavými změnami (a bude to jistě i zajímavější!), většina prvních míst letos skončila u zástupců vydavatelství OneHotBook.

Ačkoliv jde o nezkrácenou verzi, audiální adaptace poválečného románu pro mládež sází na zvukové efekty obvykle spojované s dramatizací a dětskou stylizaci ze strany interpretky. Kromě budování atmosféry tak tvůrci usnadňují dětskému posluchači orientaci v textu a oživují bohatý vnitřní svět vyprávějící hrdinky.

Přečetla jsem novou knihu Aleny Mornštajnové. A protože asi to úplně nejzajímavější na jejích románech je (pro mě) jejich recepce, vzápětí zapínám počítač a do vyhledávače zadávám: „Listopád recenze“. Přestože od vydání románu uběhlo teprve pár dnů, odkazů mi přistane hned několik. Rozklikávám hned první a smíšené pocity vyvolané čtením se prohlubují. Tentokrát ale z jiného důvodu.

Poslední výprava do tajemné neosvětlené čtvrti s sebou nese obvyklou dávku napětí a nebezpečí. Do hry se vracejí postavy z obou předchozích dílů a schyluje se mezi nimi k závěrečným střetům. Jen je to všechno nakonec překvapivě rychle hotové.

Slavný text o planetě obývané inteligentními opicemi za necelých šedesát let od svého vzniku inspiroval filmová zpracování, která jej co do věhlasu většinou překonala. Posluchačům audioknih se nyní otevírá nová možnost, jak se s knižní předlohou seznámit. Nedostanou sice naservírovanou filmovou velkolepost, ale zato ocení nadčasovost varovného a tak trochu ironického vyprávění o lidské povaze.

Pro čtenáře, kteří se radši dívají dopředu a vyhlížejí nová témata a jazykové experimenty, nebude Šikmý kostel asi to pravé (ačkoliv i oni mohou být překvapeni). Ale pro ty, již mají v oblibě nedávnou historii středoevropského prostoru přetavenou do opojného románového příběhu, bude pokorné, zručné a poctivé vyprávění Karin Lednické přesně tím, co hledají.

O tom, že se o Vánocích dějí, když už ne zázraky, tak alespoň podstatné změny k lepšímu, přesvědčuje sbírka povídek, zaměřená na publikum takzvaných mladých dospělých. Texty jsou poplatné svému žánru, a přestože vůči jejich literárním kvalitám můžeme mít spoustu výhrad, nelze popřít, že autoři některých z nich si na českém knižním trhu vysloužili své místo.

Malá modrovlasá holčička žijící v krajině pozoruhodných magických stvoření se původně zrodila v komiksovém světě. Její věrní fanoušci se možná budou podivovat nad tím, kde se postava tak těsně spjatá se svou vizuální stránkou vzala ve světě audioknih. O smysluplnosti zvukového zpracování však svědčí ocenění v soutěži, jejímiž porotci jsou samy děti.

Obraz dívky, jež sestoupila k ústí tunelu metra a položila hlavu na koleje, vyvolá u mladé hrdinky zdánlivě nepřehledný sled vzpomínek a úvah o vlastním osudu a sourozeneckých vazbách. Próza rámovaná a rytmizovaná zvukovými kulisami jedoucího vlaku vyniká stejně osobitým vypravěčstvím jako autorčina prvotina.

Působivý debut zpracovává život několika postav, ovlivněný historickými událostmi přelomu 19. a 20. století v kraji bytostně spjatém s hornictvím. Kromě toho, že kniha do literárního prostoru vnáší téma československo-polského sporu o Těšínsko, neustále vrací do hry i schopnost člověka převzít zodpovědnost a rozhodovat o vlastním životě.

V románové grotesce s lehkou detektivní zápletkou a silným důrazem na téma rodičovství stál interpret před úkolem poradit si s velkým množstvím různorodých a často hašteřivých postav. Zejména ženské party se místy potácejí na hranici karikatury, ale posluchači, který ví, že Backman se stereotypními vzorci chování pracuje zcela záměrně, to pravděpodobně vůbec nebude vadit.

Na povídkové sbírce Jana Štiftera, autora bytostně spjatého s českobudějovickým regionem, jsou nejpoutavější okamžiky, kdy minulost a současnost splývají do jediného časoprostoru. Ze čtenářského hlediska je atraktivní i to, že spolu povídky, mapující různá zákoutí posledního století, komunikují i prostřednictvím vracejících se témat a motivů.

Příběh bytostně spjatý s Českými Budějovicemi se postupně spřádá ze tří linií zasazených do třicátých až čtyřicátých let, jednoho poválečného roku a současnosti. Trojici interpretů se podařilo zejména zachytit a prohloubit náladu jednotlivých období, která autor konkretizuje nejen skrze historické události, ale i volbou jazyka a hlediska vyprávění.