Klimatická změna je stále naléhavější problém, který se týká celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Kolektivní monografie, která vznikla pod záštitou Akademie věd České republiky, ukazuje, co se se světem vlastně děje a co nás nemine, pokud dojde na nejhorší scénáře.
V roce 1933 napsal Vladimir Nabokov povídku Jehla admirality. Bezejmenný vypravěč se v ní dopisem obrací na spisovatele Solnceva, v jehož románu poznal příběh své první lásky. Dopis následně přechází ve výčet nepřesností a banalit, jimiž Solncev jeho tak jedinečný příběh zkazil.
„Utrpení, které vzniká při absenci lásky, se opakuje a vrací napříč generacemi, a to jak z pohledu jedince, tak celých národů, až do chvíle, než…
Lisa Weeda nedávno představila v Praze český překlad svého románu Aleksandra. Při té příležitosti jsme s ní pohovořili o příběhu její ukrajinské…
Klimatická změna je stále naléhavější problém, který se týká celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Kolektivní monografie, která vznikla pod záštitou Akademie věd České republiky, ukazuje, co se se světem vlastně děje a co nás nemine, pokud dojde na nejhorší scénáře.
Publikace amerického scenáristy zachází dále než obvyklé příručky a rozebírá archetypy hrdinů a vedlejších postav, jak je definovaly už staré mýty. Škoda jen, že si všímá výhradně americké tvorby.
Text splétající bolest a osamocení s literárním experimentem, anarchii s nihilismem, poezii s politikou – a to vše dohromady s touhou dosáhnout bezbřehé tvůrčí svobody: než si René Crevel ve 34 letech sáhl na život, hledal v psaní úlevu a spásu před deziluzí z války, ale i před bezvýchodností rodinných a osobních dispozic, ať to bylo onemocnění tuberkulózou, nebo sebevražedné sklony.
Královnám bylo v dějinách obvykle souzeno zpečetit svým sňatkem spojenectví mezi zeměmi či dynastiemi a následně porodit následníka trůnu. Švédsko nepředstavovalo výjimku, monografie věnovaná oblíbené zemi obou autorů ale ukazuje, že historiografie má v řadě ohledů vůči královnám a jejich leckdy zajímavým osudům stále velký dluh.
V roce 1933 napsal Vladimir Nabokov povídku Jehla admirality. Bezejmenný vypravěč se v ní dopisem obrací na spisovatele Solnceva, v jehož románu poznal příběh své první lásky. Dopis následně přechází ve výčet nepřesností a banalit, jimiž Solncev jeho tak jedinečný příběh zkazil.
V roce 1933 napsal Vladimir Nabokov povídku Jehla admirality. Bezejmenný vypravěč se v ní dopisem obrací na spisovatele Solnceva, v jehož románu poznal příběh své první lásky. Dopis následně přechází ve výčet nepřesností a banalit, jimiž Solncev jeho tak jedinečný příběh zkazil.
Publikace amerického scenáristy zachází dále než obvyklé příručky a rozebírá archetypy hrdinů a vedlejších postav, jak je definovaly už staré mýty. Škoda jen, že si všímá výhradně americké tvorby.
Královnám bylo v dějinách obvykle souzeno zpečetit svým sňatkem spojenectví mezi zeměmi či dynastiemi a následně porodit následníka trůnu. Švédsko nepředstavovalo výjimku, monografie věnovaná oblíbené zemi obou autorů ale ukazuje, že historiografie má v řadě ohledů vůči královnám a jejich leckdy zajímavým osudům stále velký dluh.
Finský lingvista Kai Donner neputoval na Sibiř za exotikou, ale za poznáním dávné minulosti svého národa. Na základě jeho dvou cest uskutečněných v letech 1912–14 a věnovaných výzkumu jazyků, tradiční kultury i každodenní reality původních obyvatel, tehdy vznikla kniha, již lze dnes považovat za nadčasovou.
Text splétající bolest a osamocení s literárním experimentem, anarchii s nihilismem, poezii s politikou – a to vše dohromady s touhou dosáhnout bezbřehé tvůrčí svobody: než si René Crevel ve 34 letech sáhl na život, hledal v psaní úlevu a spásu před deziluzí z války, ale i před bezvýchodností rodinných a osobních dispozic, ať to bylo onemocnění tuberkulózou, nebo sebevražedné sklony.
