Pavel Pecháček

Pavel Pecháček

Absolvoval obor Teoretická a evoluční biologie na PřF UK v Praze. Věnuje se popularizaci vědy a překladu populárně naučných knih.

Vynálezy a inovace jsou hnacím motorem pokroku. Ne vždy je ale lidé musejí vymýšlet zcela od píky. Řešení některých spletitých problémů našla příroda dávno před námi. Stačí otevřít oči a nechat se inspirovat.

Mimořádně pestrá sbírka strašidelných příběhů a básniček, která na scénu přivádí klasické bubáky i hrůzy mnohem neurčitější. Navíc si nepohrává jen se strachem, ale i s rozličnými způsoby vyprávění, a díky tomu se neomrzí a závěrečné historky jsou stejně poutavé jako ty úvodní.

Staronové vydání slavné knihy tragicky zesnulé primatoložky čtenáře intimně seznamuje s životem horských goril a připomíná jejich těžký úděl. Dojem ze skvělé knihy a záslužného záměru trochu kazí ledabylý převod původního překladu do nové podoby.

Kam směřuje vývoj umělé inteligence a co její zdokonalování znamená pro lidstvo, Zemi i vesmír jako takový? A jak odpověď na tuto otázku souvisí s bojem proti ohřívání naší planety? Na to odpovídá nejnovější kniha významného britského badatele a futurologa.

Podivuhodná cesta do prvohor po boku ještě podivuhodnějšího badatele a jeho okouzlující společnice. Netradiční dětská kniha seznamuje s málo známými tvory, kteří Zemi obývali dávno před proslulými dinosaury, a ukazuje, že to nebyla žádná ořezávátka.

Monografie sestavená více než dvaceti tuzemskými odborníky přináší nebývale komplexní pohled na český a moravský les. Vedle jeho minulosti, současného stavu a budoucího vývoje představuje úlohu lesa v krajině či návrhy, jak zajistit jeho odolnost proti klimatickým změnám. Seznamuje také s jeho vítanými i nevítanými obyvateli nebo se základy lesnické práce. Vedle ryze odborných kapitol nechybí ani texty oslavující estetickou krásu lesů.

Přestože klimatickou změnu většina z nás pokládá za zásadní celosvětový problém, ochota se s ní vypořádat je obvykle dosti vlažná. Co je na ní tak zvláštního, že jí nepřikládáme stejnou váhu jako například hrozbám vojenským a raději ji ignorujeme? Britský odborník na komunikaci ukazuje, že je to nejspíš ještě složitější, než jsme si mysleli, ale řešení existuje.

Objemná a pozoruhodná antologie v šestadvaceti povídkách známých i téměř zapomenutých britských a amerických autorek představuje bezmála devadesát let vývoje duchařské povídky, od jejích gotických počátků po psychologický horor či parodii.

Hravá dětská kniha vysvětluje, jak se ze staré rozbité vozovky stává krásná nová silnice, a přibližuje, co všechno taková proměna obnáší. Na své si přijdou malí milovníci velkých strojů i zvědavci, kteří dostanou odpověď na nejedno „proč“.

Humorná, poučná a nadmíru čtivá kniha zachycuje počátky kariéry Davida Attenborougha a ukazuje, jak se z britského televizního producenta stala legenda dokumentárních filmů o přírodě, která za více než půlstoletí představila divákům nejpodivuhodnější tvory ze všech koutů naší úžasné planety.

Poslední do češtiny přeložený román Adama Nevilla jeho příznivce určitě nezklame. Nechybí přitažlivé prostředí, pár překvapivých zvratů, trocha folkloru ani několik mimořádně krvavých scén. Samotný příběh a děj, jímž se hlavní postavy probíjejí, však nepřesahují standardy žánru.

Představuje další rozvoj umělé inteligence pro lidstvo spásu, která nám pomůže vyřešit řadu globálních problémů, nebo naopak smrtelné nebezpečí, které je třeba bez ohledu na jeho potenciál zadusit hned v zárodku? Ačkoli druhá možnost, tedy ukončit vývoj AI, není jen zbytečná, nýbrž i nereálná, ani ta první není zcela ideální. Pokud nechceme riskovat, že se naplní nejčernější scénáře známé z tolika filmů a knih, budeme muset současný, příliš benevolentní přístup přehodnotit.

Ač jsme v konečném důsledku příbuzní se všemi organismy na planetě, primáti jsou nám přece jen nejbližší a při pohledu na ně můžeme mít často pocit, že se díváme sami na sebe. Pro každého, kdo se chce o primátech něco dozvědět a prohlédnout si, jak vlastně ta která opice vypadá, kde žije a čím se živí, bude atlas Evy Horské skvělou volbou.

Zevrubně vylíčený a mimořádně čtivý příběh jednoho z nejrevolučnějších objevů biologie za posledních několik desetiletí i všech badatelů, kteří se o něj zasloužili. Hlavní hvězdou knihy je však americká biochemička Jennifer Doudnaová, která za tento mimořádný počin získala v roce 2020 Nobelovu cenu.

Putovat po boku jednoho z nejvýznamnějších etologů posledních desetiletí emočním světem primátů a jiných živočichů nepřináší jen fascinující vhled do vnitřního života různých zvířat. Připomíná také to, jak scestné je odmítat emoce jako něco, co je ve srovnání s racionalitou podřadné, a ukazuje, že studiem emocí jiných savců, a nejen jejich, se můžeme leccos dozvědět i sami o sobě.

V mnoha směrech ojedinělý komiks čtenáře provede biologií od molekul po ekosystémy a nezdráhá se zabrousit i do komplikovanějších detailů. Občas proto vyžaduje trochu trpělivosti a podmínkou jsou i předchozí znalosti. Skutečným zájemcům se nicméně bohatě odmění.

Do knižní podoby převedený youtubový vzdělávací cyklus znalcům původního seriálu sice nic nového nenabízí, ale má potenciál oslovit mnoho nových malých i velkých zájemců o vědu. Těm poodkryje, jak funguje svět kolem nás, a ukáže jim, že věda rozhodně není žádná nuda.

První představy o duté Zemi se objevily už v antice, avšak největší oblibě se těšily od sedmnáctého do dvacátého století. Tehdy našly pevné místo v dílech několika vědců, řady pseudovědců i vícera spisovatelů. Vývoj hypotéz o duté Zemi a jejich recepci v dobrodružné a vědeckofantastické literatuře zkoumá poměrně útlá, ale zajímavá kniha českého autora.

Série naučných komiksů přibližující život a dílo čtyř proslulých badatelů ukazuje, že i na malém prostoru lze vypovědět plnohodnotný příběh a přilákat děti k zájmu o vědu.

Volné pokračování úspěšné knihy Mimoprostor čtenáře nezklame. Opět nabídne zajímavý příběh, sympatické hrdiny, trochu fyziky i báječné ilustrace. Mimoprostor však možná nastavil laťku příliš vysoko.

V poslední době se s knihami o obyvatelích mikrosvěta tak trochu roztrhl pytel. Ta nejnovější, která navíc vzešla z pera českých autorů, se však s ostatními tematicky příliš nepřekrývá, ba naopak, originálně je doplňuje. Přesto se nevyvarovala některých tvůrčích pochybení, jež její kvalitu poněkud srážejí.

Čtveřice přátel objevuje uprostřed zátoky záhadný ostrov, který je i díky starému hausbótu a tajemství, jejž skrývá, báječným místem, kde si lze naplno užívat volného času bez dohledu rodičů a vlastně i kohokoli jiného. Postupně se ale ukáže, že to, co se zprvu jevilo jako zábava, se časem může přerodit v čirou hrůzu. Strachu je však nutné se postavit, chceme-li jej jednou provždy překonat.

Osobitá, vtipná, poučná i trochu šílená kniha polského fyzika, popularizátora vědy a fotografa přináší vedle netradičního nahlédnutí pod pokličku teorie relativity či kvantové mechaniky rovněž výlet do mnoha jiných oblastí lidského poznání, od myrmekologie po evoluci, a nechybí ani jízlivá kritika náboženství či nejedna divoká historika z autorova života.

Co slyší octomilky, jak vidí motýli, k čemu všemu slouží feromony a jak se spolu dorozumívají mravenci? Objemná kniha významného českého entomologa skýtá fascinující pohled do smyslového světa hmyzu, který je mnohem bohatší, než si většina z nás vůbec dokáže představit.

Stručná kniha o biologické evoluci nejmladší čtenáře srozumitelně seznamuje se základy teorie přírodního výběru a provádí je dějinami pozemského života od jeho vzniku po příchod člověka. Občas je ale stručná až příliš a některá zajímavá témata nechává po nakousnutí zbytečně ležet ladem.

Černobílý komiks o původu vesmíru i života očima starověkých básníků a filozofů zve na nezvyklou výpravu do nekonečných dálav prostoru i času. Čtenáři nechává volnost a do jisté míry nechává na něm, v jaký celek slova a obrazy poskládá.

Dvojice německých biologů se období koronavirové pandemie rozhodla využít k napsání knihy, která by mladším čtenářům přiblížila, co viry a jiní mikroskopičtí tvorové vůbec jsou, jak vyvolávají onemocnění, co nás o infekčních chorobách učí historie nebo jak funguje imunitní systém. Jejich úmysl dopadl nadmíru dobře.

Zvířata sice už za bezduché stroje nepovažujeme, ale co o jejich mysli doopravdy víme? Co se v ní odehrává? Je pro nás její obsah zcela nepřístupný, nebo jej můžeme odvodit z vlastních zkušeností? A nezavání to antropomorfismem? Na tyto otázky se pokusil najít odpovědi americký ekolog, který se však nechtěl spoléhat jen na svědectví ostatních a uchýlil se přímo mezi ty, o nichž hovoří.

Z podnětného rozhovoru známé moderátorky s předním českým psychiatrem vznikla hutná, leč fascinující kniha, která čerpá z nejnovějších vědeckých výzkumů i myšlenek řady novověkých filosofů a snaží se poodhalit podstatu lidského vědomí. Zároveň však pátrá i po jeho hranicích, jež ovlivňují náš pohled na svět a mohou stát za řadou problémů moderní společnosti.

Rozpínající se lidstvo ohrožuje svými neuváženými činy stabilitu biosféry, což se mu nakonec může šeredně vymstít. Náprava situace by přitom podle světoznámého britského popularizátora a přírodovědce nemusela být tak drastická, jak se nás odpůrci šetrnější environmentální politiky snaží přesvědčit. Jen to bude vyžadovat přehodnocení našeho přístupu k přírodě i role, kterou v ní hrajeme.

Přestože je nevidíme, jsou nedílnou součástí našich životů. Mikroby najdeme všude kolem nás, na nás i v nás, a je proto důležité se s nimi začít seznamovat co nejdříve. A proč ne třeba prostřednictvím knihy Philipa Buntinga, která bakterie, viry, houby či archea představuje mimořádně přístupnou formou.

Jsou rostliny vhodné leda tak ke zkrášlení balkonu či na jídlo, nebo toho nabízejí mnohem víc, například návod na řešení globálních problémů? Nejen nad tím se zamýšlí italský vědec, jenž láskou k zeleni nakazí i ty, kdo s rostlinami dosud nechtěli mít nic společného.

Pestrý komiksový průvodce s humorem i vážnou tváří seznamuje především mladší čtenáře nejen s nejrůznějšími živočichy, rostlinami či přírodními zajímavostmi, ale též s problémy, jimž v důsledku lidské činnosti čelí. Nic ovšem není ztraceno. Tvůrci vedle bědování i poradí, jak se k okolnímu světu chovat ohleduplněji.

Mravenci, gorily, pampelišky, řasy, hříbky i choroboplodné bakterie. Život na Zemi existuje v milionech různých forem či druhů, všechny ale vznikly evolucí z jednoho společného předka, jenž stál u zrodu stromu života. Jaké jsou hlavní větve tohoto zvláštního stromu a jak se v tom zamotaném druhovém spletenci zorientovat? To ve své nejnovější publikaci poutavě i s vtipem vysvětluje známý britský autor knih pro děti.

Drsný francouzský thriller zavede čtenáře do nejmodernějších laboratoří slavného Pasteurova ústavu i do rozlehlých pařížských kanálů, plných splašků, krys či choroboplodných zárodků. A ukáže, že některé z nejsladších plodů moderní civilizace mohou za nepříznivých okolností nečekaně rychle zhořknout.

Tchajwanský politicko-katastrofický thriller se místo zápletky soustřeďuje především na sociální kritiku, což mu ve výsledku moc neprospívá. S důmyslnějším propracováním prvního by totiž dosáhl větší přesvědčivosti druhého.

Podle autorů nové knihy o patogenních organismech, která vznikla ještě před příchodem covidu-19, jsou infekční choroby vedle jaderné války, srážky s asteroidem a globální změny klimatu jednou ze čtyř věcí, které mají potenciál negativně ovlivnit celou planetu. A po současných zkušenostech jim nelze než dát za pravdu.

Evoluce nás vybavila nezměrnou představivostí, díky níž si můžeme v mysli modelovat různé problémy či situace, aniž bychom je museli skutečně prožívat, což by bylo nákladné a leckdy i nebezpečné. Při hledání odpovědí na nejrozmanitější otázky tak není nutné postupovat metodou pokusu a omylu, nýbrž stačí uvážit všemožná řešení a vybrat to nejvhodnější. Opravdu si ale ta ostatní naši pozornost nezaslouží? Podle amerického kreslíře a spisovatele rozhodně zaslouží, a čím pitomější jsou, tím lépe.

Světem zmítá pandemie, ekonomiky se bortí a společnost se ukazuje z té nejhorší stránky. Ne, to není další zpráva o pandemii koronaviru, nýbrž děj románu amerického spisovatele, kterému se podařilo pozoruhodně přesně předpovědět řadu problémů, které přijdou, až pandemie nastane. Do napínavého příběhu, lemovaného miliony mrtvých, navíc dokázal zakomponovat i řadu faktických zajímavostí o patogenech, kteří lidstvo sužují odjakživa a ani přes úžasné pokroky medicíny s tím jen tak nepřestanou.

Barandien – geologicky i paleontologicky jedinečná oblast mezi Kutnou Horou, Prahou a Plzní, pojmenovaná na počest francouzského badatele Joachima Barranda – se v bohatě ilustrované publikaci ukazuje v proměnách času od starohor a prvohor až po současnost. Vedle textů, na nichž se podílela řada českých odborníků, mnoha fotografií a rekonstrukcí dávných tvorů, kteří území obývali, nabízí kniha tipy na výlety do nejkrásnějších zákoutí středočeské krajiny.

Proč existuje smutek, žal nebo žárlivost? Jsou špatná nálada či úzkost opravdu něčím, čemu je nutné se vždy a za každou cenu bránit? Co je příčinou duševních poruch a proč jsou tak časté? Jaký význam hrají v našem životě emoce a jak vznikly? Zodpovězení těchto otázek není důležité jen pro hlubší porozumění lidské mysli, ale mohlo by přispět také k lepší psychiatrické péči. Ve snaze je vyřešit se však často zapomíná na jeden důležitý faktor: evoluci.

Stárnutí a smrt jsou nedílnou součástí života a tak to prostě je. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat, jak by řekl klasik. Je však stárnutí skutečně nezvratné? Podle australského biologa nikoli a zanícenost, s níž obhajuje své přesvědčení, patrně nalomí i ty, kdo tuto myšlenku dosud zavrhovali jako pošetilou.

Výprava čtyř přátel do švédské divočiny se změní v boj o přežití. V prastarém lese se totiž skrývá něco, co běžná lidská zkušenost dokáže pojmout jen stěží, a s každým dalším krokem se ukazuje, že hrůza může nabývat vskutku mnoha podob. Oceňovaný hororový román, který si v roce 2017 našel cestu i na televizní obrazovky, se konečně dočkal českého překladu.

Proč mají lanýže tak pronikavou vůni? Jak na nás působí psilocybin? Kolik je na světě druhů hub? Proč jsou lišejníky tak odolné? A jak nám mohou houby pomoct s hromadami odpadů? To je jen několik otázek, na něž odpovídá knižní prvotina britského vědce a vášnivého mykologa, který ukazuje, že význam hub pro pozemský život je mnohem větší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Zdraví má člověk jen jedno, ale často si to uvědomí, až když o něj přijde. Od nepaměti tak lidé zkoumají, jak ztracené zdraví alespoň částečně získat zpět. Dějiny medicíny jsou plné úžasných objevů, inspirativních příběhů i tragických omylů a komiks je báječným médiem pro jejich zpracování. Umožňuje totiž stručně, srozumitelně a barvitě zachytit události, jež by jinak vydaly na několik svazků.

Ať už k moři jezdíte pravidelně, teprve se tam chystáte nebo o písečných plážích a nekonečné modré hladině zatím jen sníte, štědře ilustrovaná kniha dvou francouzských tvůrců vám o něm prozradí všechno, co jste si kdy přáli vědět, a možná ještě o ploutev víc.

Druhý svazek Lovecraftových revizí cizích textů a spoluprací na nich přináší fanouškům pána z Providence i všem příznivcům hrůzostrašných a fantastických příběhů novou nálož povídek, v nichž se dostane na prastaré bohy, ještěří Venušany, šílené vědecké pokusy i záležitosti, jež měly lidskému oku zůstat navždy skryty.

Evoluční biologie je disciplína nadmíru živá a v posledních letech se stále více vědců vymezuje proti mainstreamovému pohledu na evoluci, který podle nich nebere v potaz mnoho zásadních faktorů, jež se na utváření života na Zemi podílely. Jedním z takových „rebelských“ pohledů je i teorie zamrzlé evoluce, jejíž obhájci nezahálejí a v nové knize přidávají další důkazy na její podporu.

Hromadění plastů v oceánech je jedním z důležitých environmentálních problémů dneška, a pokud s ním společnými silami nezačneme něco dělat, může se nám naše nečinnost šeredně vymstít, jak ve své knize podotýká portugalská mořská bioložka.

Kniha slavného britského biologa ukazuje, že věda objasňováním podstaty různých dříve záhadných jevů nebere světu jeho kouzlo, ale sama může sloužit jako zdroj básnické inspirace a naplňovat touhu po „zázraku“. A to mnohem lépe i bezpečněji než astrologové a podobní šarlatáni.

Mikrobi nás na naší evoluční cestě provázejí již miliony let a stále jasněji se ukazuje, že různými způsoby, známými i neznámými, ovlivňují mnoho aspektů našeho zdraví. Poslední výzkumy naznačují, že zdravý mikrobiom není důležitý jen pro správnou funkci střev, jak už ostatně poměrně dlouho víme, ale pokud dojde k jeho vychýlení z rovnováhy, může to vést k rozvoji mnoha nemocí, od rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění po Parkinsonovu chorobu či žaludeční vředy.

Třetí dobrodružství ze světa poháněného párou a hodinovými strojky zavede čtenáře do zdánlivě veselého prostředí jednoho neobyčejného cirkusu. Ten však před nedávnem spadl do klína dvojici bezcitných mamonářů, kteří pro halíř neváhají spáchat sebeohavnější čin. A když právě do tohoto cirkusu dostane volnou vstupenku pro sebe a své přátele malá darebačka Lily, je na průšvih zaděláno.

Co víme o temné hmotě a temné energii? Kterou planetu obíhají měsíce pojmenované po postavách ze Shakespearových her? Kdo poprvé zaznamenal existenci infračerveného záření? A co nám o minulosti vesmíru prozrazuje reliktní záření? Odpovědi poskytuje sympatická knížka známého amerického astrofyzika.

Komiksový životopis jednoho nejpozoruhodnějších, nejgeniálnějších a nejzarputilejších fyziků posledních několika desetiletí potěší příjemnou kresbou i velkým množstvím faktických informací o vědeckých úspěších i s humorem přijímaných nezdarech, jež jsou nedílnou součástí každého poctivého bádání.

Jsou lidé přirozeně hierarchické, nebo rovnostářské bytosti? Na tuto otázku hledá odpověď zevrubná monografie amerického antropologa, která čtenáře provede evolucí politického uspořádání hominidů, od jeho despotických počátků u šimpanzů a dalších afrických primátů přes rovnostářskou mezihru lovců a sběračů po flexibilní současnost.

Pět vědeckofantastických děl A. C. Doyla, jejichž protagonistou je tvrdošíjný profesor Challenger, nabízí vedle dobrodružné zábavy v podobě druhohorní fauny, vražedného éteru či oživlé Země i autorovu výpověď o závažnějších tématech, zejména jeho příklonu ke spiritismu.

Čtrnáct povídek, jež se zrodily v rámci Lovecraftovy placené výpomoci jiným kolegům, přináší i motivy, s nimiž by si jeho jméno spojil málokdo. O postavy zmítající se na hranici příčetnosti, zvrácené a nepopsatelné tvory či prastará božstva přesto není nouze, takže příznivci staré dobré hrůzy, sem tam okořeněné černým humorem, si nepochybně přijdou na své.