Magda de Bruin Hüblová

Mezi šesti adepty na prestižní International Booker Prize letos figuruje i nizozemská spisovatelka Jente Posthuma. Po vítězství (Marieke) Lucase Rijnevelda před čtyřmi roky je to další úspěch nizozemské literatury v anglojazyčné oblasti.

Co nabízí Nizozemsko a Vlámsko jakožto čestný host letošního knižního veletrhu v Lipsku? Který spisovatel si vysloužil královské uznání za své dosavadní dílo? Které nizozemsky psané knihy vzbudily v poslední době zájem čtenářů i recenzentů?

Už počtvrté přinášíme v předvánoční době aktualizovaný přehled dostupných překladů z nizozemštiny. Inspirujte se i letos pestrou nabídkou titulů nizozemských a vlámských autorů.

Nizozemská spisovatelka Anne Eekhout má v oblibě napětí, mnohdy s hororovými prvky na pomezí snu a skutečnosti. V tomto duchu píše knihy pro dospělé i pro děti a mládež.

Román Mary navazuje na širší trend, který se vrací k anglickým romantickým spisovatelkám 19. století a objevuje v jejich životě a díle netušené emancipační snahy či nepředpojatý přístup ke stejnopohlavním důvěrným vztahům – bez udělování nálepek bisexuality nebo homosexuality. Výprava „k pramenům“ (v češtině bohužel nečetným) přináší mnoho zajímavého.

Hanneli Goslarová vstoupila do dějin jako kamarádka Anne Frankové. Přitom osud její rodiny není o nic méně dramatický než příběh Frankových. Novinářka Dina Kraftová podává ucelený obraz Hanneliny osobní historie podpořený částečně i rozhovory s devadesátnicí Hanneli v posledních měsících jejího života.

Nizozemská divadelnice a spisovatelka Enne Koens je známá především jako autorka knih pro děti a mládež. Zabývá se v nich závažnými tématy (nemoc a smrt, rozvod rodičů, šikana ve škole apod.), ale umí je podat prostě a s humorem.

Jak si vede česká literatura v nizozemské jazykové oblasti v postpandemické době? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Kteří čeští autoři se v uplynulém roce představili v Nizozemsku a Vlámsku? Které tituly v nizozemštině v roce 2022 vyšly a co se chystá v roce 2023?

„Vzpomínky Oty Pavla: literární klenot.“ „Klenot české literatury klade otázku: Čím je pro nás ryba?“ Tak a podobně uvítali nizozemští a vlámští recenzenti dubnové vydání Pavlovy povídkové sbírky. Úspěch je o to překvapivější, že nejde o Pavlovu premiéru v nizozemské jazykové oblasti.

Nizozemská spisovatelka, která psala fantasy, když se tomu tak ještě neříkalo, volí za protagonisty svých knih mladistvé hrdiny, a proto bývá řazena k literatuře pro děti a mládež. Sama se považuje za autorku vědeckofantastických románů a svou bohatou fantazii uplatňuje i jako ilustrátorka.

Den po sv. Jeronýmu, patronu překladatelů, byla oceněna publikace, která se věnuje historii překládání v Nizozemí. O několik týdnů později připravil deník NRC na téma překládání zvláštní přílohu. Kromě recenze obsahuje i rozhovory s řadou současných nizozemských překladatelů – o jejich práci, zápalu pro věc, ale i potížích, na které narážejí.

Kniha, jejíž vydání vyústilo v Nizozemsku ve velkou blamáž autorky i celého předcházejícího výzkumného projektu, se v anglickém originále nadále prodává a vychází v dalších jazycích – i v českém překladu. Nechají se čeští čtenáři nachytat na klamavý příslib, že se teď konečně dočtou, „kdo zradil Anne Frankovou“?

S ilustracemi nizozemské autorky Annet Schaapové vyrostla generace dnešních třicátníků. Její pozdní prozaickou prvotinu Lampička, určenou v nizozemštině dětem od 7 let, ale zejména její svérázné převyprávění sedmi klasických pohádek pro starší děti s chutí čtou i dospělí čtenáři.

Čeští literární překladatelé to nemají jednoduché – to je známá věc. Ale nepřispívají k tomu trochu i sami třeba tím, jakým tónem probíhá udělování Anticeny Skřipec? Na mezinárodním překladatelském fóru se ozývá otázka na tělo: „Co děláte pro zlepšení svého postavení?“

Smutná zpráva z Antverp: nizozemsko-belgické nakladatelství Voetnoot nekončí jen s proslulou edicí Moldaviet, ale s vydáváním české literatury obecně. Převážně z finančních důvodů.

Osmdesát let po druhé světové válce je téma protinacistického odboje a holokaustu v literatuře stále živé, což se přirozeně projevuje i v českých překladech z nizozemštiny. V posledních letech se však zdá, že zájem českých nakladatelů i čtenářů o takové tituly nebývale vzrostl. Není dokonce větší než zájem o příběhy českých obětí holokaustu?

S Campertem odchází výrazná osobnost nizozemské literatury. Přestože je z jeho rozsáhlého díla v češtině dostupný jen zlomek, zapsal se do paměti českého publika dvojím vystoupením v pražském divadle Archa, kde přednášel svou poezii.

Jak si v druhém roce pandemie vedla česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Kteří čeští autoři se v roce 2021 představili v Nizozemsku a Vlámsku osobně nebo prostřednictvím videokonference? Které tituly v nizozemštině v roce 2021 vyšly a co se chystá v roce 2022?

Jak vypadal druhý rok pandemie: přehled literárních událostí v nizozemské jazykové oblasti doplňuje souhrn údajů o nizozemsky psané literatuře u nás. České nakladatele by mohly zajímat informace o podpoře překladů ze strany literárních fondů, dychtivým čtenářům předkládáme seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání. Připomínáme literární události v roce 2021, při nichž se u nás představili nizozemští a vlámští autoři, a upozorňujeme na ty, které nás čekají v roce 2022.

S Jeroenem Brouwersem odešel romanopisec a břitký polemik, rozkročený mezi Nizozemskem a Vlámskem, který za svou šedesátiletou literární dráhu získal snad všechny významné literární pocty této jazykové oblasti. Přesto dosud uniká pozornosti českých nakladatelů. Jen jeden jeho román byl přeložen do slovenštiny.

Ani po bezmála osmdesáti letech se nepodařilo vypátrat, kdo udal Anne Frankovou a ostatní obyvatele „zadního domu“. Od července 1942 se tu ukrývali před pronásledováním Židů, ale 4. srpna 1944 byli zatčeni. Právě vychází kniha, která se o rozluštění této záhady ještě jednou pokouší – tentokrát s využitím metod i moderních pomůcek z oblasti kriminalistiky.

Čekají nás druhé Vánoce v pandemii, ale naštěstí máme co číst. Kdo si teď ve vybraných knihkupectvích koupí knihu nizozemského nebo vlámského autora, dostane dárek – novelu Saskie de Coster. Inspirujte se pestrou nabídkou překladů z nizozemštiny a těšte se na tituly plánované v roce 2022!

Jeden z nejvýraznějších talentů současné nizozemsky psané literatury, první nizozemská laureátka Mezinárodní Bookerovy ceny, vyšla z poměrů, kde se četla především Bible a kde Harry Potter patřil k zakázané četbě.

Příběh anglické ornitoložky a hudebnice Gwendolen Howardové je čtenářsky přitažlivý. Její „fiktivní životopis“ od Evy Meijerové však otvírá řadu otázek: kam až může spisovatel zajít v dotváření kusých informací? Je přípustné přetvářet k obrazu svému i další historické postavy – zvlášť když jde o významné osoby a dobu poměrně nedávnou? Ale také: do jaké míry je dnes redaktor autorovi oporou? A co si s tím vším má počít překladatel?

Nizozemský spisovatel W. F. Hermans by se letos dožil 100 let. To je příležitost připomenout si život a dílo této přední literární osobnosti 20. století. V češtině jsou sice jeho knihy k dostání jen antikvárně, ale Hermans přesto i u nás „žije“ – letos v létě na rozhlasové stanici Vltava.

Klasický filolog, básník, spisovatel a dramatik, který do nizozemské literatury vnáší italskou notu a jehož romány dokážou oslovit i širokou čtenářskou obec.

Diktát lektorů dbajících o jazykovou ideologickou nezávadnost literárních textů pokračuje. Nechají se nizozemští spisovatelé a překladatelé zotročit touto formou redakční cenzury?

Stalo se už tradicí, že Česká centra a EUNIC pořádají v předvečer Světa knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Nizozemsky psanou literaturu tentokrát zastupují dva překlady Radky Smejkalové.

Co je za námi a co před námi: přehled literárních událostí v nizozemské jazykové oblasti za uplynulý rok doplňuje souhrn údajů o nizozemsky psané literatuře u nás. České nakladatele by mohly zajímat informace o podpoře překladů ze strany NLF a FL, dychtivým čtenářům předkládáme seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání i literární události v roce 2020, při nichž se u nás představili nizozemští a vlámští autoři.

Jak si – navzdory pandemii – v uplynulém roce vedla česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Kteří čeští autoři se v roce 2020 představili v Nizozemsku a Vlámsku osobně, přesněji řečeno prostřednictvím videokonference? Které tituly v nizozemštině v roce 2020 vyšly a co se chystá v roce 2021?

Smí bílá, genderově nebinární básnířka bez překladatelské zkušenosti překládat poezii „skinny Black girl“, jak sama sebe charakterizuje její americká vrstevnice Amanda Gorman, čerstvě proslavená vystoupením na Bidenově inauguraci? Zdánlivě černobílá diskuse má víc odstínů. Stačí prostor glosy k ujasnění názoru?

Nepřehlédnutelná osobnost vlámského literárního a divadelního života s přesahy nejen do celé nizozemské oblasti či do celé (i frankofonní) Belgie, ale i do zahraničí. S dvanáctihodinovým shakespearovským maratonem v nastudování Německého divadla v Hamburku se v roce 2000 mohli seznámit i čeští diváci. Jako prozaik se Tom Lanoye představuje českým čtenářům o dvacet let později.

Svižný a napínavý příběh dvanáctileté Fitz, která se během jednoho dne v nemocnici vyrovnává s čerstvým rozchodem rodičů, získal nejen významné ceny, ale i širokou přízeň čtenářů doma i v cizině. Anna Woltz jím potvrdila svou pozici mezi předními současnými nizozemskými autory pro děti a mládež.

Knihy Anny Woltzové oceňují jak odborné, tak dětské poroty. Stala se představitelkou mladé generace nizozemských autorů pro děti a mládež, kteří navazují na tradici Annie M. G. Schmidtové: děti jsou pro ně rovnocenní partneři a v knihách pro děti a mládež se nevyhýbají „dospělým“ tématům.

Komerční úspěch je jiná kategorie než literární kvalita. Kdo se pohybuje mezi „malými“ literaturami, musí počítat s tím, že šance na bestseller (a příslušný finanční efekt) je mizivá. Znamená to, že naše snažení nemá cenu?

Patrik Ouředník nahlíží na problematiku překládání jak očima překladatele, tak spisovatele. O svých zkušenostech v této oblasti i o životě mezi dvěma jazyky, češtinou a francouzštinou, vypráví v korespondenčním rozhovoru.

Jak se promítá politická korektnost do překladů? Jak má překladatel zacházet s „infikovanými“ nebo vysloveně tabuizovanými slovy?

Nizozemsky psaná literatura a její překladatelé slaví mezinárodní úspěch. Marieke Lucas Rijneveld naplňuje svou zdravou barvou, blonďatými vlasy a láskou ke kravám archetypální obraz holandské farmářské dcery, avšak zpestřený genderovou nebinárností. Otevře dveře k britským čtenářům i dalším nizozemsky píšícím kolegům?

Výrazný a oceňovaný postmoderní vlámský autor s bohatou a žánrově pestrou bibliografií. Nicméně širokého mezinárodního ohlasu se mu podařilo dosáhnout až po více než třiceti letech literární dráhy – románem Válka a terpentýn, který vyšel i v českém překladu.

Vlámská publicistka a spisovatelka se zajímá o souvislost mezi traumaty z dětství a dalším životem, ale i o lidi, kteří se od okolní většiny liší svou národností, sexuálním zaměřením či náboženstvím. Její dosud nejúspěšnější knihou je Mazl tov, autobiografický příběh o antverpské ortodoxní židovské komunitě, který vyšel i v českém překladu.

Vlámské děti hlasují každý rok o nejlepší knize. V nadcházejícím čtyřicátém ročníku se mezi nominované tituly dostala i Čapkova Dášeňka – doklad toho, že tahle knížka ani po pětaosmdesáti letech od vydání nestárne a že získává i v cizině stále nové čtenáře. Za rok se ukáže, jak u malých Vlámů obstojí v konkurenci současných autorů.

Pozoruhodný debut vlámského autora – román v podobě dopisu, či dopis v podobě románu? Bilance ukončeného vztahu, která zanechává čtenáře v nejistotě nejen ohledně životnosti tohoto popisovaného soužití – nesoužití, ale co se týče partnerských vztahů obecně. Zvenčí či ze zpětného pohledu se jeví jako soukromé peklo, a přesto…

Architekt s literárněvědným vzděláním, pronikavý esejista a recenzent, který se za svůj románový debut stal belgickým laureátem Ceny EU za literaturu. Christophe Van Gerrewey patří k výrazným vlámským autorům s přesahem do celé nizozemské jazykové oblasti.

Jak si v uplynulém roce vedla česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Kteří čeští autoři se v roce 2019 představili v Nizozemsku a Vlámsku osobně? Které tituly v nizozemštině v roce 2019 vyšly a co se chystá (nebo chystalo, než to překazil COVID-19) v roce 2020?

Díky světoznámému deníku se z Anne Frankové stala téměř obchodní značka. Bližší pohled na osudy Frankových i Annina deníku přináší i po více než sedmdesáti letech nejedno překvapení a vnáší nové odstíny do stereotypního vnímání ikonické postavy i jejího světového bestselleru.

Anne Franková si nepsala jen deník, ale do zvláštního sešitu i první literární pokusy. Několik příhod se stalo součástí Zadního domu, většina textů však vychází v českém překladu poprvé. Mnohé motivy nebo jen stručné narážky z deníku tu najdeme v rozpracovanější podobě, vzpomínky na život před odchodem do ilegality jsou tu podrobnější a barvitější. V ukázce si Anne domýšlí příběhy lidí, které vídá oknem.

Co je za námi a co před námi: přehled literárních událostí v nizozemské jazykové oblasti za uplynulý rok doplňuje souhrn údajů o nizozemsky psané literatuře u nás. České nakladatele by mohly zajímat informace o podpoře překladů ze strany NLF a FL, dychtivým čtenářům předkládáme seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání i literární události v roce 2020, při nichž se u nás představí nizozemští a vlámští autoři.

Aimée de Jongh je výrazná nizozemská výtvarnice a autorka komiksů. Českým čtenářům se představila netradičním milostným příběhem milenců „třetího věku“, který vytvořila společně s proslulým belgickým (frankofonním) komiksovým scenáristou Zidrou. Její tvorba je však žánrově, stylově i obsahově daleko různorodější.

Příběh z prostředí humanitární pomoci narušuje černobílý pohled na dobro a zlo a provokativně komentuje prostředí elit, hierarchie, etiky a morálky v současné západní společnosti. Vlámský román Duchové otvírá i další otázky o dnešních mravech.

Ve své literární, vědecké, výtvarné i hudební tvorbě se všestranná nizozemská umělkyně a filozofka Eva Meijer zaměřuje na nerovnosti v současném vztahu člověka k ostatním živočišným druhům na naší planetě. Vedle obecnějších témat, jako jsou různé způsoby dorozumívání, zpracovává například i své osobní zkušenosti s depresí.

Sylvia Vanden Heede je přední a hojně překládaná vlámská autorka knih pro děti a mládež. Zejména humorné i napínavé příhody lišáka a zaječice (Haas en Vos) jí zajistily popularitu doma i v cizině. Přinášíme také ukázku z její tvorby v českém překladu Libuše van Dijk Lisové, který vznikl v rámci každoročního projektu nadace Flanders Literature s cílem najít vlámským autorům a jejich titulům zahraniční nakladatele.

Už dvacet let se Vlámský literární fond zasazuje o podporu vlámských autorů a jejich díla doma i v zahraničí. Zavedená značka VFL se mění na FL (Flanders Literature). Znamená změna názvu i změnu činnosti? Co mohou od nadace pod novou firmou očekávat čeští nakladatelé a překladatelé z nizozemštiny?

Yves Petry je výrazný vlámský spisovatel a esejista. Za své dílo získal v nizozemské jazykové oblasti několik ocenění, avšak do ciziny zatím téměř nepronikl. Proto přinášíme také ukázku z jeho nejnovějšího románu v českém překladu Radky Smejkalové, která vznikla v rámci každoročního projektu nadace Flanders Literature s cílem najít vlámským autorům a jejich titulům zahraniční nakladatele.

Událostí Ruhrtriennale 2019 v Bochumi se stala monumentální inscenace European Patrika Ouředníka, kterou vytvořil světově renomovaný skladatel a divadelník Heiner Goebbels. Po premiéře v Manchesteru a uvedení v New Yorku se kromě Bochumi představí německá verze ještě 17.–19. května 2020 ve Vídni – jedinečná příležitost k zájezdu do divadla pro zájemce z ČR.

Tisková zpráva ČLC oznamovala: „V bytě po Jaroslavu Foglarovi bude Gerald Turner, držitel překladatelské ceny amerického PEN klubu (2004), v rámci rezidenčního pobytu ČLC pracovat na novém překladu Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka do angličtiny.“ To znamenalo příležitost k rozhovoru, který je součástí volného seriálu o překladech Švejka do nejrůznějších jazyků.

Nizozemský překlad románu Marka Šindelky Únava materiálu (přel. Edgar de Bruin) je jednou z pěti nejlepších překladových knih za rok 2018. O tom, který z pěti titulů získá nizozemskou Cenu pro evropskou literaturu, se rozhodne na podzim. Nicméně i nominace už znamená nejen širokou publicitu pro autora a titul, ale i uznání role, kterou v zahraničním úspěchu knihy sehrává překladatel.

Nejpřekládanější a nejprodávanější nizozemskou knihu napsala od svých třinácti do patnácti let dívka z německé židovské rodiny, která po Hitlerově nástupu k moci emigrovala s rodiči a starší sestrou do Nizozemska. O devět let později, za německé okupace této země, se rodina z obavy před deportací do koncentračních táborů musela stáhnout do úkrytu. Dívka se stala symbolem nejen pronásledování Židů za druhé světové války, ale také boje proti diskriminaci menšin. Jmenovala se Anne Franková.

Ukázka z nového překladu deníku Anne Frankové přináší první záznam po odchodu rodiny do úkrytu v červenci 1942, dále záznam o manželství Anniných rodičů, který Otto Frank považoval za choulostivý, a tak ho z rukopisu vyřadil s tím, že smí být zveřejněn až po jeho smrti – součástí autorizované verze se stal od roku 2001 –, a dva poslední záznamy. O tři dny později byl úkryt odhalen a všichni obyvatelé zatčeni.

Ilustrátor Chrudoš Valoušek získal za knihu Panáček, pecka, švestka, poleno a zase panáček významnou nizozemskou cenu Zilveren penseel. Z osmi laureátů v různých kategoriích jsou dva zahraniční výtvarníci – kromě Valouška ještě Američan Jeffrey Alan Love. Zásluhou nakladatelství Boycott představil svou knihu společně s Vojtěchem Maškem a Jurajem Horváthem na podzim 2018 v Antverpách a Utrechtu. V srpnu se chystá v Amsterodamu výstava.

Už více než deset let pořádají Česká centra a EUNIC v předvečer (letos výjimečně v první den) veletrhu Svět knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů, ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Letošní vlámská zástupkyně Griet Op de Beecková představí český překlad svého románu v Praze osobně.

Lepší chicklit, nebo nový plnohodnotný hlas nizozemsky psané literatury? Vlámská autorka Griet Op de Beecková svým debutem okamžitě upoutala pozornost a udržela si ji i dalšími romány. Její knihy patří v nizozemské jazykové oblasti k bestsellerům, autorka k vítaným hostům čtenářských besed a televizních talkshow. Recenzenti jsou však stále kritičtější.

Román Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vyšel česky v letech 1921–1923 a dosud byl přeložen nejméně do 58 jazyků. Pyšníme se tím, že náš Švejk pronikl jako typ do světové literatury. Překladatelsky vzato je to však text velmi náročný. A tak se vnucují otázky jako: čtou zahraniční čtenáři stejnou knihu jako my? Jak vznikl první překlad v dané jazykové oblasti? Je přeložený úplný Haškův text? Překládalo se přímo z češtiny? Jak odborně zdatní dosavadní překladatelé byli?

Jak si v uplynulém roce vedla česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Kteří nakladatelé vydávají českou literaturu? Kteří autoři budí u nizozemských a vlámských čtenářů největší ohlas? Kteří čeští autoři se v roce 2018 představili v Nizozemsku a Vlámsku osobně? Které tituly v nizozemštině v roce 2018 vyšly a co se chystá v roce 2019?

Maarten ’t Hart píše klasické, realistické příběhy, v nichž se odráží jeho profese biologa se specializací na etologii (obor, který studuje chování živočichů), ale i láska k literatuře a hudbě. Celoživotně se vyrovnává s následky přísné kalvinistické výchovy, vrací se k dětství a mládí v městečku Maassluis, zajímá ho však také nejednoznačná sexuální identita.

Literárně hodnotný bestseller… Příběh samotáře, který ztratil matku… Součást literárního kánonu… Anekdotický realismus… Citlivá analýza samoty… Oblíbenější u čtenářů než u kritiky… Hledání svobody – z dosahu rodiny a náboženství… Tvorba Maartena ’t Harta má nadšené příznivce i zavilé odpůrce. Svým nejúspěšnějším románem Osud tažných ptáků zkouší autor štěstí u českých čtenářů už podruhé. Podaří se mu tentokrát uspět?

Co je za námi a co před námi: přehled literárních událostí v nizozemské jazykové oblasti za uplynulý rok doplňuje souhrn údajů o nizozemsky psané literatuře u nás. České nakladatele by mohly zajímat informace o podpoře překladů ze strany NLF a VFL, dychtivým čtenářům předkládáme seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání i literární události v roce 2019, při nichž se u nás představí nizozemští a vlámští autoři.

Nizozemští čtenáři Arnona Grunberga se v roce 2015 dočkali: konečně vyšly vzpomínky jeho matky na dětství a mládí, rozvádějící i její pohnuté osudy za druhé světové války. Grunberg své dílo ve vztahu k této knize označil za pouhou poznámku pod čarou. Českým čtenářům kniha navíc odhaluje méně známé epizody z dějin holokaustu.

Do ČR přijedou každý rok na autorskou návštěvu desítky zahraničních spisovatelů. Víme, co taková návštěva obnáší organizačně, jak je těžké (zvlášť u „malých“ jazyků) vzbudit zájem médií. Co však o svém cestování po „Moravii“ a „Bohemii“ vyprávějí spisovatelé doma? Něco nám o tom prozradí blog Romana Helinského pro web Nizozemského literárního fondu NLF.

Dola de Jongová literárně působila v Nizozemsku i v USA. Pozapomenutou autorku v posledních letech úspěšně připomnělo amsterodamské nakladatelství Cossee romány Pole je tento svět a Strážkyně domácího krbu. Lesbická tematika druhého titulu budila v roce 1954 zvláštní pozornost. Ale byla v nizozemských literárních kruzích skutečně tak kontroverzní, jak vyplývá z doslovu Evy Cosséeové?

Roman Helinski (1983) patří k nové nizozemské literární generaci. Zajímá ho typ dobrodruha s bohatou fantazií, který může mít v některých podobách na své okolí zhoubný vliv. Českým překladem druhého románu Továrna na vafle z roku 2017 autor poprvé vystupuje před zahraniční obecenstvo.

Zaběhnutý řád v provinční továrně na vafle naruší nový skladník. Charismatický Východoevropan předvádí, jak snadno lze mezi „obyčejnými lidmi“ rozdmýchat plamínek obav a vágní nespokojenosti tak, aby se s využitím davové psychózy pořádně rozhořel. Roman Helinski (1983) je další mladý autor, který se představuje českým čtenářům a dokazuje, že literární nabídka z nizozemské jazykové oblasti je pestrá.

„Okurková sezóna začala – česká média přinášejí jako žhavou novinku zprávu o plánech rodiny Anne Frankové emigrovat z Nizozemska dál,“ napadlo nejednoho zasvěcence v těchto dnech. Na webu amsterodamského Domu Anne Frankové však lze (i v angličtině) snadno zjistit, že původní tisková zpráva Nadace Anne Frankové skutečně uvádí výsledky nového výzkumu. Podstata je však v něčem jiném…

Vlámský divadelník a spisovatel Jeroen Olyslaegers (1967) spolupracuje od poloviny 90. let s významnými vlámskými soubory a ve stejné době debutoval také jako prozaik. Pátým románem Vůle z roku 2016, třetím dílem volné trilogie, prorazil s konečnou platností i v literárních kruzích. Tento román vyšel v roce 2018 i v českém překladu a autor ho přijel do Prahy představit osobně.

Už více než deset let pořádají Česká centra a EUNIC v předvečer Světa knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů, ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Letošní vlámský zástupce Jeroen Olyslaegers představí český překlad svého románu o pár týdnů později v Praze osobně.

Jak si v uplynulém roce vedla česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Kteří nakladatelé vydávají českou literaturu? Kteří autoři budí u nizozemských a vlámských čtenářů největší ohlas? Kteří čeští autoři se v roce 2017 představili v Nizozemsku a Vlámsku osobně? Které tituly v nizozemštině v roce 2017 vyšly a co se chystá v roce 2018?

Nizozemský autor a divadelník Jaap Robben (1984) vědomě stírá hranice mezi tvorbou pro děti a mládež a literaturou pro dospělé. Divadelní průprava mu pomáhá získávat nový okruh čtenářů všeho věku na literárních festivalech či na besedách se středoškolskými studenty. Nevyhýbá se přitom choulostivým tématům, ať už je to noční počůrávání, nebo plíživý incest mezi ovdovělou matkou a dospívajícím synem.

Co je za námi a co před námi: přehled literárních událostí v nizozemské jazykové oblasti za uplynulý rok doplňuje souhrn údajů o nizozemsky psané literatuře u nás. České nakladatele by mohly zajímat informace o podpoře překladů ze strany NLF a VFL, dychtivým čtenářům předkládáme seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání i literární události v roce 2018, při nichž se u nás představí nizozemští a vlámští autoři.

Nizozemská spisovatelka Simone van der Vlugt (1966) začala historickými romány pro mládež. Když chtěla přejít na historické romány pro dospělé, nakladatel neměl zájem. „Z nouze“ se tak stala jednou z nejúspěšnějších nizozemských autorek literárních thrillerů. Díky tomuto úspěchu se později přece jen dostala i k historickým románům pro dospělé. Jedním z nich – s názvem Půlnoční modř – se představuje i českým čtenářům.

Vlámská spisovatelka Lize Spit (1988) patří k mladým nadějným autorkám nizozemské jazykové oblasti. Debutovala v roce 2016 románem Tání, za nějž získala několik literárních cen a zaznamenal i široký čtenářský úspěch. Vyšel v němčině a španělštině, další překlady se chystají. Nyní se s ním mohou seznámit i čeští čtenáři.

Spisovatelka Niña Weijers (1987) je jednou z nadějí nizozemsky psané literatury. V roce 2014 na sebe upozornila románovou prvotinou Následky, za niž získala několik literárních cen. Německý překlad představila v rámci vlámsko-nizozemského čestného hostování na Frankfurtském knižním veletrhu 2016, ale román vzbudil příznivý ohlas i v dalších zemích. Nyní se s ním mohou seznámit i čeští čtenáři.

Románová prvotina nizozemské spisovatelky Niñi Weijersové (1987) Následky se vyznačuje tím, že ji nelze snadno převyprávět, současně však nabízí čtenářský zážitek i podněty k přemýšlení na mnoha úrovních, a tak si přijdou na své nejen profesionální, ale i řadoví čtenáři.

Severoamsterodamský senior Hendrik Groen si podmanil srdce nejednoho čtenáře (i dosavadního nečtenáře) doma i v cizině. Jeho deník stojí na dvou pilířích: vtipném jazyku a nesčetných narážkách na nizozemské reálie. Nenáročná četba tedy klade řadu překladatelských nástrah. Podařilo se přenést ducha originálu i do češtiny?

Přední nizozemský bohemista a překladatel Kees Mercks byl za svůj překlad Komenského Labyrintu světa nominován na cenu překladatelského časopisu Filter. Recenzenti oceňují živý jazyk, jímž Mercks toto barokní dílo přibližuje současným čtenářům. Vyhlášení vítěze proběhne na literárním festivalu v Utrechtu 11. května 2017.

Vlámský spisovatel Dimitri Verhulst (1972) vyšel z neutěšených rodinných poměrů a částečně vyrůstal v dětském domově. Má pověst básnické duše v drsné skořápce. Mnohdy šokuje už tituly svých knih, v nichž „rozhněvaný mladý muž“ barvitým jazykem a se sžíravou ironií pranýřuje současný svět a balancuje při tom na hraně zemitého humoru (od pasu dolů).

Jan Stavinoha (1945) je nizozemský spisovatel českého původu. V Nizozemsku žije od roku 1969. Ve své tvorbě hojně čerpá z vlastního života, humorné historky podává směsí lakonického stylu a ironické nadsázky se smyslem pro absurdnost situací. V roce 2016 se poprvé představil českým čtenářům dvěma autobiograficky laděnými tituly ve vlastním českém překladu.

Přehled literárních událostí spojených s českou literaturou v nizozemské jazykové oblasti za uplynulý rok, ohlasy v médiích, situace a vyhlídky literárního překládání z češtiny, role Českých center Rotterdam a Brusel a dopad Překladatelské soutěže Susanny Roth. Obsahuje také seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání na rok 2017.

Přehled literárních událostí v nizozemské jazykové oblasti za uplynulý rok, včetně kapitoly o nizozemsky psané literatuře u nás. Informace o podpoře překladů ze strany NLF a VFL. Obsahuje také seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání i literární události v roce 2017, při nichž se u nás představí nizozemští a vlámští autoři.

Marek Šindelka vzbudil svou Mapou Anny v nizozemské jazykové oblasti nebývalý ohlas. Knihu recenzovaly přední vlámské a nizozemské listy, ale podle internetových ohlasů se těší oblibě i u čtenářů. Které mimoliterární aspekty k takovému úspěchu přispěly? Jakou roli hraje nakladatel či podpora ze strany ČR?

Čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu 2016 je Nizozemsko a Vlámsko. Už několik týdnů před zahájením veletrhu literární fondy obou zemí oznámily, že v němčině letos vychází rekordní počet nizozemsky psaných titulů. Hlavní cíl prezentace je tedy bez ohledu na průběh veletrhu splněn.

Překladatelský debut, který je na dobré cestě, ale chybí mu dotažení poslední etapy. Na překladatelích z menších jazyků leží ve stadiu redakčního zpracování větší tíha, protože nemívají oporu v redaktorovi znalém jazyka a kultury originálu. Překladatelské dílny se je na to snaží připravit, ale praxe je přesto někdy zaskočí.